Z krajanského tisku
Bulletin Československého ústavu zahraničního připomíná, že hudební skladatel Karel Husa, který po únoru 1948 zůstal v exilu a postupně získal světovou proslulost, se dožívá pětaosmdesáti let. Je autorem pěti desítek hudebních děl, řada jeho skladeb přitom získala prestižní umělecké ceny. Nejznámější z nich, Hudba pro Prahu 1968, byla uvedena víc než osmtisíckrát a je považována za nejúspěšnější orchestrální skladbu naší doby.
Bulletin Československého ústavu zahraničního připomíná, že hudební skladatel Karel Husa, který po únoru 1948 zůstal v exilu a postupně získal světovou proslulost, se dožívá pětaosmdesáti let. Je autorem pěti desítek hudebních děl, řada jeho skladeb přitom získala prestižní umělecké ceny. Nejznámější z nich, Hudba pro Prahu 1968, byla uvedena víc než osmtisíckrát a je považována za nejúspěšnější orchestrální skladbu naší doby. V nejbližších dvou koncertních sezónách uvedou jeho dílo významné světové orchestry, dirigenti i sólisté.
Bulletin nezapomíná ani na americké Sokoly. Letos v únoru uplynulo 140 let od založení první sokolské jednoty ve Spojených státech. Stalo se tak pouhé tři roky po založení první jednoty v Praze. V Americe ještě probíhala válka Severu proti Jihu, když skupina krajanů v St. Louis ve státě Missouri založila 14. února 1865 sokolskou jednotu. Přihlásilo se do ní tehdy 65 členů. Další jednota, v Chicagu, byla založena o rok později a pak už následovaly jednoty v New Yorku, Clevelandu, Baltimore, Cedar Rapids v Iowě nebo Detroitu. Výročí své organizace si letos v červnu také připomněli američtí Sokolové na setkání v Chicagu.
Klub - Kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku ve svém prázdninovém čísle připomíná velké životní jubileum jedné z nejvýznamnějších českých klavíristek žijících v zahraničí - Viktorie Švihlíkové. Její otec založil konzervatoř v Charkově, jejímiž žáky byli později světové proslulí klavíristé jako Vladimír Horowitz. Sama Viktorie začala hrát už v pěti letech a byla považována za zázračné dítě. Jako osobní stipendistka T. G. Masaryka studovala i v Paříži a s dirigentem Václavem Talichem nastudovala všechny Beethovenovy klavírní koncerty. V Praze se zařadila k nejznámějším českým pianistům. Později se vdala do Skandinávie a dvě desetiletí vyučovala na hudební akademii ve švédském Malmö. Dnes žije ve Vídni, kam za ní přijíždějí mladí pianisté z celého světa. Pro hudební pedagogy v České republice pořádá pravidelné semináře. Měsíčník připomíná i to, že za svou činnost získala Viktorie Švihlíková cenu českého ministerstva zahraničí Gratias Agit.
