Základní umělecké školy: český unikát
Česko má jedinečný systém uměleckého školství. Vláda dá jen letos 7 miliard korun na platy učitelů zhruba 500 základních uměleckých škol. Drtivou většinu z nich zřizují obce a kraje, které dalšími miliardami financují jejich provoz, asi desetina je soukromá nebo církevní. Velmi početná síť základních uměleckých škol je naprostým evropským a zřejmě i světovým unikátem.
„Patříme k těm větším ZUŠkám v kraji Vysočina. Máme 750 žáků ve 4 uměleckých oborech: hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém. Nejvíc jich je v hudebním oboru, asi 390. Nejmíň v literárně-dramatickém, kam pravidelně chodí asi 40 dětí,“ vysvětluje Dana Foralová s tím, že hudba zůstává pro děti vedle výtvarného umění největším magnetem. I v relativně malém dvacetitisícovém Žďáře nad Sázavou existuje taková základní umělecká škola už přes devadesát let. Další najdete v osmitisícovém Novém Městě na Moravě ani ne deset kilometrů daleko, vlastní ZUŠku dříve „lidušku“ nebo „lidovku“ mají i jiná nedaleká menší města: Přibyslav, Velké Meziříčí nebo Bystřice nad Pernštejnem. Rodiče platí školné, ale podle ředitelky Foralové je spíš symbolické:
„Na talentovém průzkumu se uchazeči ohodnotí od A do C: A je nejtalentovanější, C nejméně. Těch nejnadanější po pravdě řečeno není až tak moc a daří se nám všechny zájemce o výuku umístit. Jestli někde trochu přetlak máme, tak je to v případě uchazečů o výtvarnou výchovu a hru na klavír.“
ZUŠ podporují významné osobnosti včetně Magdaleny Kožené
„Jsem tady hlavně proto, abych si zahrál na klavír, protože to mne baví vždycky a všude. A navíc tenhle konkrétní koncert je součástí větší iniciativy profesora Jana Jiráského z Janáčkovy akademie múzických umění. Existují osobní kontakty mezi akademií a zdejšími pedagogy. Člověk vždycky rád hraje pro lidi, kteří to myslí vážně, mají čisté srdce plné hudby. Nejsem tady určitě kvůli honoráři, ale z čisté radosti z hudby.“
Pavel Zemen sám systémem Základních uměleckých škol prošel. Později na nich sám učil, než přešel na Janáčkovu akademii múzických umění. ZUŠky mají pro něj celospolečenský význam:
ZUŠky mají velmi viditelnou, slyšitelnou a velmi soustavnou podporu i jiné hudební osobnosti mezinárodního formátu spojené s Brnem. Nadační fond mezzosopranistky Magdaleny Kožené organizuje a ona sama pomáhá propagovat už pravidelný celostátní koncertní happening zvaný ZUŠ Open. Účastní se ho stovky škol po celé republice. Před časem ve vysílání Českého rozhlasu vysvětlovala, proč je podle ní taková akce potřeba:
„Hlavním smyslem je vyzdvihnout tenhle unikátní systém. Vychovává nám nejenom fantastické profesionály, ale také vnímavé publikum, které si hru na nějaký hudební nástroj samo vyzkoušelo. Myslím, že to zvyšuje kulturnost celého národa. Do ZUŠek chodí přes čtvrt milionu dětí! Ale my bychom chtěli i tohle skvělé číslo ještě zvýšit. Poukázat na to, jak je to úžasná věc.“
Investice do uměleckých škol se vyplácí
„Ve školském rejstříku máme zapsaných asi 500 Základních uměleckých škol. Zhruba polovinu zřídily obce, 40 procent kraje a zbytek jsou školy církevní a soukromé. Pracuje v nich asi 13 200 učitelů, samozřejmě část z nich jen na částečný úvazek, a potom něco přes tisíc provozních zaměstnanců, kteří se starají o chod škol.“
Ani Svatopluk Pohořelý neví o jiné zemi, kde by se takhle umělecká výuka organizovala a štědře financovala. Jde o investici, jejíž návratnost se nedá přesně vyčíslit, ale je přesto pro společnost velmi důležitá:
V poslední době se v Česku neobjevily žádné snahy ze strany zákonodárců nebo nějakých zájmových skupin nebo organizací systém státem dotovaného uměleckého vzdělání omezovat. Naopak: organizace jako Nadační fond Magdaleny Kožené se viditelně a zatím spíš úspěšně zasazuje o jeho rozšíření.
