Zákon proti vybetonování krajiny

Poslanecká sněmovna se sešla na své pravděpodobně poslední řádné schůzi před volbami. Je to poslední příležitost pro schválení desítek dokumentů. Ministerstvo životního prostředí přispěchalo s důležitou novelou, která by mohla lépe bránit ničení české krajiny. Jakému ničení? Z české krajiny mizí průměrně 15 hektarů zemědělské půdy denně. Je zalita betonem či asfaltem a přestává plnit své přirozené funkce.

Česko není velká země a své půdy si musíme lépe vážit, než ji zastavovat průmyslovými stavbami a silnicemi. Půda je organismus, říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc:

"Zemědělský půdní fond či půdní fond obecně je dlouhodobě podceňovanou složkou životního prostředí, bez které se, ačkoli si to možná neuvědomujeme, neobejdeme. Půda je prostě živý organismus, který vzniká staletí a svým způsobem je neobnovitelný."

Kromě jiného vybetonovaná krajina hůře odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní.

Nejvíce půdy se zastavuje na Moravě: v kraji Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském. Kromě Moravy ještě v kraji Středočeském. Půdy mizí v posledních dvaceti letech každoročně zhruba stejné množství s mírnými výkyvy:

"Kolísá to stále od těch 11 do 17 hektarů, v průměru 15 hektarů denně,"

říká Václav Marek z Ministerstva zivotního prostředí. Jen od roku 2000 do roku 2006 zmizelo z volné krajiny 200 km čtverečních, tedy plocha 32000 fotbalových hřišť. Od roku 1927 byla dokonce zastavěna plocha o velikosti Lucemburska, tedy jedna pětina naší rozlohy.

Zákon na ochranu zemědělské půdy je z roku 1991 a podle ministra Jana Dusíka byl od té doby jen kosmeticky upravován:

"Ty zásadní věci, konkrétně ekonomické nástroje a nastavení poplatků za odvod ze zemědělského půdního fondu jsou v cenové úrovni začátku 90. let neodpovídají dnešní ekonomické realitě a v podstatě jsou pro investory správním poplatkem než aby měly nějakou motivační roli."

Poplatky za vyjmutí ze zemědělského fondu by se podle novely měly zvednout více než desetinásobně:

"Poplatky jsou odstupňované, v té nejvyšší kategorii budou až patnáctinásobné. samozřejmě piokud se investor rozhodne do investice v brownfieldu nebo v již zastavěném území obce, tak tyhle poplatky platit nebude muset. A přesně toto je cílem, tak jsme ty poplatky nastavovali, aby odrazovaly od zastavování kvalitní zemědělské půdy."

Navrhovaný zákon se netýká bytové výstavby. Naopak týká se i dalších otázek péče o půdní fond, upozorňuje Václav Marek z ministerstva.

"My se bavíme o záborech půdy, to je samozřejmě jeden z těch zásadních problémů, ale ta novela je širší. Nás velmi mrzí, že pokračuje degradace půdy z titulu nevhodného hospodaření, zejména poškozování erozí, ukládání nebezpečných látek do půdy a podobně."

Novela podle ministerstva nemá vést k tomu, aby se zastavila výstavba, ale aby developeři lépe lokalizovali své projekty do zastavěných oblastí případně na nevyužívané průmyslové lokality, tzv. brownfieldy.