Zámek Lešná nabízí sbírky z celého světa
Dnes se zatouláme daleko. Navštívíme Lešnou u Zlína, místo, kde je známá zoologická zahrada i jeden z nejmladších českých zámků, který patřil rodu Seilernů. Jeden z členů tototo rodu procestoval celý svět a předměty, které odtud přivezl, dnes patří k vzácným památkám.
Zámek Lešná působí velice romanticky - je plný věžiček, balkónků a oken, před ním jezírko s plameňáky. Jeho historie začíná tam, kde končí historie dříve slavného valašského hradu Lukova. Tehdy - v první třetině 18. století - získala hrad a celé panství rakouská šlechta Seilernů. Na svém sídle však skoro nebydleli a tak Lukov chátral a chátral. Proto začali hledat místo pro novou stavbu a tím se stala nedaleká Lešná. První zámek, který tu postavili, sloužil jako letní sídlo hraběcí rodině 80 let. Dnešní podobu získal za Františka Josefa Seilerna, který zámek zdědil jako devítiletý. Když dospěl, rozhodl se původní budovu zbourat a postavit zcela nové reprezentatitvní sídlo. Zámek je jeden z nejmladších v Česku. Jeho stavba začala v roce 1887 a už za pouhých sedm let stál v parku třípatrový zámeček. Jak uvedla průvodkyně Ludmila Komárková, na svoji dobu byl velice komfortní a majitelé rozhodně nešetřili.
"Měli tady zavedenou elektřinu, vodovody s teplou vodou, pěkné koupelny, byl tu domácí telefon a v celém zámku se topilo horkovodním ústředním topením. Takže opravdu poskytoval veškerý komfort."
Stavbu zámku řídil autor projektu vídeňský architekt Johann Mick, který se však dokončení svého díla nedožil. Proto převzal budování zámku Viktor Siedek. Nábytek se vozil z Londýna, látky z Paříře. Zámek má přepychové dřevěné obložení stěn a stropů zhotovené z mořeného dubu. Návštěvníky zaujme například velký vyřezávaný reliéf sv. Huberta, což byl patron lovců, ale i další řezbářské práce.
"Velice krásná a obdivovaná je fenka se šťěňátky. Ta je z jednoho kusu dřeva a je to práce zdejšího lidového řezbáře. Obložení celého zámku bylo vyrobeno ve Vídni podle přesných plánů. Potom bylo převáženo po kusech na Lešnou a na místě smontováno do sebe."
Přízemí zámku patřilo reprezentačním místnostem jako byl například sál předků, ve kterém se dnes konají svatby. V prvním patře byly soukromé místnosti rodiny a v posledním bydleli hosté. Zdejší panství mělo šest a půl tisíce hektarů pozemků a majitelé pořádali vždy na podzim velké hony. Jídelní stůl se dal rozložit tak, že se k němu pohodlně vešlo 32 lidí. Kromě zvěřiny si mohli dopřát i ovoce ze stříbrné soupravy, na jejíž výrobu se spotřebovalo 23 kilogramů stříbra. Majitelé zámku měli zálibu i v kulečníku a dokonce v lyžování. Právě při tomto sportu je zachycen na obraze i František Josef Seilern. Na jednom z portrétů je i jeho žena.
"Byla to hraběnka Charlotta rozená Wenkleimová. Byla to Františkova druhá manželka. Jeho první žena se jmenovala Helena a byly to sestry, dokonce dvojčata. Helena ale zemřela dva roky po svatbě a František si pak vzal její sestru Charlottu. Měl tak dvě stejné manželky, neboť si byly opravdu velmi podobné."
Se svými ženami měl čtyři děti a první z nich Josef Karel položil základy zdejší zoologické zahrady. Byl totiž vynikající ornitolog a začal na Lešné chovat okrasné ptáky. Seilernové měli zálibu i v cestování. Jejich unikátní sbírka, která vznikla z cesty kolem světa, je dnes uložena v zámecké knihovně. Cestu podnikli Seilernové ve 30. letech 20. století a trvala jim dva roky. Je zde například sbírka porcelánu většinou z Japonska a Číny, oděv chudého čínského rolníka kuliho, který si vyrobil z rýžové slámy a rákosu či předměty z různých dřevin jako například mušlemi zdobené bambusové krabice z Indonésie. A řada dalších zajímavých věcí.
"Řecké antické vázy ze 4. století před naším letopočtem, velice vzácné. Dále tady vidíme zbytky egyptské mumie. V ruce ženy je hlavička asi tříletého dítěte a sošky, které leží u hlavičky dítěte, jsou záhrobní sošky z roku 1500 před naším letopočtem a jsou to všechno originály. Od indiánů z Ameriky přivezli předměty zhotovené z malých korálků. Je to takový límec s kapsou. Dále je tu taška na dýmky s třásněmi a kabelka na tabák. Je tu sloní noha na odkládání holí, deštníků. Potom tady vidíme staré indické figury představující indická božstva, jsou ze dřeva teaku a jsou to zbytky obětního vozu. Uprostřed na stole jsou ve stojánku opiové dýmky z Koreje a u stropu lampióny z mořských ryb z nafukovacích ježíků."
A tak bychom mohli pokračovat. Seilernové byl jeden z nejbohatších rodů na Moravě té doby. Vlastnili zde 2 městečka, 20 vesnic a 9 velkostatků. Jejich potomci dnes žijí v Rakousku. Jak uvedla průvodkyně Ludmila Komárková, poslední majitel odešel z Lešné v roce 1945.
"Odjeli na Velikonoce na svůj zámek v Rakousku, kde potom žili. Mezitím ale skončila druhá světová válka, tak se zpátky už nevrátili, zůstali v Rakousku. A proto tady zůstal takto kompletně vybavený zámek. Poslední majitel zemřel před dvěmi lety v září 2004, bylo mu 91 let. Několikrát pro roce 1989 Lešnou navštívil i se svou manželkou. Jeho žena pocházela z významného šlechtického rodu Valdštejnů. Paní už zemřela také v roce 1996."
Kolem zámku Lešná je krásný historický park v anglickém duchu. Kromě vzácných stromů je zde spousta zákoutí, chodníčků, jezírek a vodotrysků, takže i návštěva okolí stojí za prozkoumání. Některé stromy dosahují stáří 200 let a pamatují tak počátky první obory i zámku.
