Západ
V jazyce jsou někdy používána slova označující světové strany s jiným než zeměpisným významem. Pro naši generaci je velice blízké slovo Západ a od něho odvozené přídavné jméno západní. Do našeho chápání významu tohoto slova nepatřili jen země rozkládající se na západ od naší republiky. Patřilo tam například Rakousko, stejně tak Itálie, ale i země na sever. Byly to tzv. kapitalistické země.
Zdá se, že do pojmu Západ patřily například i Spojené státy a Japonsko. Pokud se mluvilo o západním zboží, a to měla v minulosti velmi vysoké hodnocení, mohly to být jistě i výrobky americké nebo japonské. Podle následujícího citátu jsme ale Ameriku, tedy USA nezahrnovali do tohoto pojmu.
- Vidím, jak je to všechno malicherné: není vůbec vyloučeno, že Amerika a Západ mohou být jednoho dne udolány a poraženy.
Následující kontext ale zahrnuje do pojmu Západ všechny vyspělé, tedy kapitalistické země:
- Věda se pochopitelně bez státní podpory neobejde, ve většině států Západu tento příspěvek dosahuje 50% sumy, kterou věda potřebuje. Snad jen v Japonsku hradí průmysl dokonce 80% potřeb vědy.
Opakem našeho Západu byl Východ, reprezentovaný bývalým Sovětským svazem:
- Znal Berlín ještě z dob, kdy byl hlavním městem studené války, kdy to byl sporný bod mezi Východem a Západem.
...nikdo neví, zda šlo o cílený útok na českého diplomata nebo prostě o útok na jakéhokoliv západního diplomata (jedná se o Irák) Podle této ukázky bychom už patřili k Západu i my.
Západ a Východ můžeme chápat i jako rozlišení pro různé kulturní tradice:
- Josif Brodský odpověděl na téma Východ - Západ takto. .. Kdybych měl nakreslit ideální hranici mezi Východem a Západem, mezi Evropou a Asií, nezakreslil bych ji na Uralu a dokonce ani ne na sovětské hranici, ale podél toku řeky Labe .
- Už před sto lety mluvili carští historikové zhnuseně o " shnilém Západě " ...
Ještě by se sem hodilo uvést i rozlišení mezi bohatým Severem a chudým Jihem, jak to můžeme vidět v následující ukázce:
- stane se Latinská Amerika nejenom Severem třetího světa, ale i kapitálově přitažlivějším regionem?
To snad ale bude někdy příště samostatným tématem příspěvku.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
