Zatím jde jen o extrémní výkyvy

Českou republiku zasáhlo letos více než stoleté sucho. Vyplývá to z aktuální zprávy, kterou si u Českého hydrometeorologického ústavu objednalo Ministerstvo zemědělství. Loni, jak známo, zažilo naproti tomu Česko pětisetleté povodně. Zda tyto extrémy nejsou projevem nastupující klimatické změny, zjišťoval Zdeněk Vališ.

Zatím jde jen o extrémní výkyvy

V zatím nejpodrobnější analýze o letošním katastrofálním suchu její autoři konstatují, že kritický nedostatek vláhy postihl více než polovinu republiky. Méně postiženy byly jen pohraniční hory a Českomoravská vrchovina. Nedostatek vody se projevil i v extrémně nízkých průtocích v řekách. Kupodivu bez větších problémů však přečkaly sucho zásoby podzemní vody, i když existují velké regionální rozdíly. Na některých místech jsou dosud vyschlé studny a někde je stále nutné vozit vodu do vodojemů. Hydrometeorologové ale upozorňují, že zásoby podzemní vody jsou zatím v relativně dobrém stavu také "díky" povodním v loňském roce. Další suchý rok by je už negativně poznamenal. Klimatolog Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu je opatrný, když má odpovědět na otázku, zda nejsme právě nyní svědky dramatické změny podnebí.

"Trvala klimatická změna se nedá poznat z výskytu jednoho extrému. Ta se dá poznat jedině studiem dlouhých časových řad. Někdy jsou ty výkyvy větší, někdy menší. To, co máme tady, je prostě extrém, který je přirozenou součástí každé časové řady, tedy i přirozenou součástí klimatu."

Takže do toho zapadají i loňské povodně i letošní sucho?

"Principiálně ano, to jsou prostě jevy, které se vyskytují a vyskytovaly a je to otázka frekvence jejich výskytu."

Jenže tady už v dlouhodobém trendu existují jisté varovné náznaky. Za posledních 45 let činí vzestup průměrné roční teploty tři desetiny stupně Celsia. Některé modelové scénáře předpokládají, že za třicet čtyřicet let by se průměrná teplota ve střední Evropě mohla zvýšit o dva až čtyři stupně. A co nás tedy nejspíše čeká?

"Předpokládá se, že zvýšení teplot bude vyšší v létě než v zimě. Za druhé se předpokládá větší rozkolísanost počasí. To znamená, že se budou častěji vyskytovat extrémy na obě strany."

Zvýšení teplot by s sebou samozřejmě přineslo i jisté změny v zemědělské výrobě. Podle odborníků by Česko mohlo mít časem zhruba stejně počasí jako dnešní Slovinsko. V nejbližších letech ale nějaké dramatické změny podnebí v Česku nelze podle Víta Květoně očekávat. Svědčí o tom ostatně i jeho odpověď na otázku, které období roku by si on osobně nejraději vybíral na domácí dovolenou.

"Kdybych tu možnost měl, tak bych asi setrval v létě u stejných měsíců. To znamená druhá polovina srpna a první polovina září, což je z hlediska stálosti počasí pořád ještě nejlepší. V zimě je to problém. Nejspíše tak koncem ledna."