Zbytky krásy v současném výtvarném umění

Fotografie vodních vážek Dana Bárty, textilie potištěné motivy z amazonského pralesa od Otty Plachta, ale i popelnice, které jsou součástí plastiky Zasněná od Lukáše Rittsteina, to vše lze v těchto dnech spatřit v pražské Galerii Rudolfinum na výstavě Imprese. S kurátorkou výstavy Simonou Vladíkovou hovořila Milena Štráfeldová:

"Výstava Imprese je tematickou výstavou, na kterou jsem vybrala díla osmnácti současných českých vizuálních umělců. I když jeden z nich, Viktor Pivovarov, je původem Rus, žije ale dlouhodobě v Čechách, takže ho považujeme za českého výtvarného umělce. A díla těchto osmnácti autorů jsem vybrala podle klíče, který je uveden v podtitulu výstava a zní: původ krásy - síla vize. Orientovala jsem se tedy na umělecká díla, která podle mého názoru nějakým způsobem pracují s fenoménem krásy a zároveň vyjadřují nějakou osobitou vizi daného autora."

To je složité téma, protože s fenoménem krásy by mělo pracovat každé umělecké dílo. Jak jste si to tedy definovala pro tuto výstavu?

"Je pravda, že každé výtvarné dílo pracuje s krásou, ale já mám pocit, že určitá část spektra současného umění krásu naopak odmítá. Naprosto ji vyřadila ze svého slovníku. Věnuje svou pozornost spíše umění sociálně angažovanému, vyjadřuje se k politickým problémům, bývá často brutální, agresivní, provokativní. Jako by krása a prožitek v určitém spektru současného výtvarného umění bylo zakázané téma. Proto jsem si toto téma pro výstavu vybrala a řekla jsem si, že se pokusím najít zbytky krásy v dílech některých současných autorů."

Jsou krásné popelnice? Zahlédla jsem tu jeden exponát, kde jsou vystaveny...

"Tak to je trochu vtípek, to samozřejmě není nic dogmatického. Krása je velmi individuální kategorie, která je vnímána naprosto subjektivně, a je mi jasné, že návštěvníci mnohá z těch děl za krásná považovat nebudou. Nicméně si myslím, že je v nich minimálně silná vize. Je to dialog s tímhle tématem, myslím si, že je tu i nějaký prvek humoru. O ten mi šlo také."

Řekněte mi alespoň několik jmen vystavujících, zatím jste se zmínila jen o Pivovarovovi...

"Asi je nezvládnu vyjmenovat všechny, nicméně když to vezmeme od prvního sálu, tak to jsou Otto Placht, Bára Šlapetová, Dan Bárta, Lukáš Rittstein, Michal Nesázal, Micl, Tomáš Lahoda, Jakub Dvorský s počítačovou hrou. Jsou tu designéři, Jaroslav Koza se svými pohovkami a reproduktory. To je také okrajová část toho, co se do umění ještě počítá nebo už častěji nepočítá. Je to vlastně v mnoha oblastech položená otázka, co ještě je umění a co už není umění, co je krásné a co není krásné, jestli má ještě své místo v současném umění představivost a jestli má smysl se tímto způsobem vyjadřovat."

Z jmen, která jste zmínila, soudím, že to jsou hlavně výtvarníci střední generace. Jak je to s mladými?

"Například Jakub Dvorský nebo Jaroslav Koza jsou jedni z nejmladších. A na druhou stranu je tady Zdeněk Miler, tvůrce krtečka. Jsou tu jeho filmová pozadí, která jsou podle mého názoru úžasnými díly. A ten je naopak nejstarší autor."

Jak výstavu vnímají návštěvníci? Vidím tu samé mladé tváře...

"Ano, chodí sem hodně mladí lidé a školy. Na výstavu myslím reagují velmi pozitivně, každý si tu něco nachází, polemizují s tím, co sami považují za krásné. Ty názory se různí i mezi nimi a právě toto uvažování o věci, ta polemika mi připadá zajímavá."

Foto: www.galerierudolfinum.cz