Zeman kontra sudetští Němci
Předseda vlády ČR Miloš Zeman nedávno hovořil o sudetských Němcích v německém časopise Profil jako o vlastizrádcích a Hitlerově páté koloně. Za to si vysloužil kritiku v zahraničí i na domácí politické scéně. V pořadu Nedělní partie, který včera odvysílala televize Prima, Zeman tvrdil, že svým vyjádřením rozhodně nechtěl svalovat kolektivní vinu na všechny sudetské Němce. Podrobnosti přinesl Mikuláš Kroupa.
Premiér Miloš Zeman není skutečně žádným diplomatem. Ačkoliv pronesl v německém časopise Profil tvrdý a vyhraněný názor o odsunu sudetských Němců z pohraničí těsně po 2. sv. válce, a tím urazil mnohé německé politiky, pokus o urovnání a zjemnění tvrdých slov se mu opět vymkl z ruky. Zeman se několikrát vyjádřil, že nechce odsuzovat sudetské Němce kolektivně, okamžitě však nezapomene zdůraznit jejich nacizmus. Takové vyjádření pronesl Miloš Zeman i v pravidelném nedělním politickém magazínu v televizi Prima.
"Je nutné si uvědomit, že 90 % sudetoněmecké populace volilo sudetoněmeckou stranu Konráda Henleina. Argument číslo dvě vyplývá z prohlášení K. Henleina ve Vídni 1942, kde prohlásil, že sudetští Němci udělali všechno pro to, aby rozbili Československo. Deset procent sudetských Němců bylo proti Hitlerovi a já jsem vždy neuznával kolektivní vinu."
Tím samozřejmě celou věc opět rozdmýchal. "Není důležité poukazovat na fakta z 2. sv. války, o kterých Němci vědí stejně dobře jako Češi, ale jde o to, že německá strana vidí na těchto výrocích, že se chce česká strana vyhnout diskusi o nápravě křivd vůči odsunutým Němcům," tvrdí Jiří Pehe, politolog a ředitel Newyorské univerzity v Praze.
"Výroky Zemana jsou kontraproduktivní. Právě svými výroky o devadesáti procentech sudetských Němců, kteří volilo Henleina, se pokouší o kolektivní vinu. Za jeho výroky je skrytá nechť k diskuzi o Benešových dekretech a o křivdách spáchaných na sudetských Němcích."
Na obhajobu Benešových dekretů, je nutné si, podle profesora historie Jana Kuklíka uvědomit, že nebýt odsunu sudetských Němců, mohlo dojít k daleko větším poválečným hrůzám páchaných na německé menšině. Přesto se Češi při odsunu Němců dopouštěli velkých a těžko napravitelných křivd. Pokračuje Jan Kuklík.
"Podle mě byla největší křivda spáchána na těch Němcích, kteří s nacizmem bojovali, kteří za to trpěli. Bojovali např. v zahraničních armádách nebo prošli dokonce koncentračními tábory. Když se vrátili domů, tak na ně byla spáchána skutečně strašná křivda. Pak jsou tu děti a možná ženy, které s režimem neměli nic společného."
Podle profesora Kuklíka je však i nutné otevřít k tématu další stránky a to například, že 60% německé mužské menšiny na začátku války neuposlechlo nástup ke svým útvarům při mobilizaci 1939, za což by v jiné době byli postaveni před polní soud.
Je zřejmé, že Zemanovy výroky otevírají téma na obou stranách stále citlivé. Proto by se k nim mělo přistupovat s větší opatrností a diplomatickým vkusem.
