Brno hostí první sjezd sudetských Němců v Česku. Událost provází vyostřená debata
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) se koná v Česku poprvé. Potomky sudetských Němců, kteří museli české země opustit po druhé světové válce, pozvali organizátoři festivalu Meeting Brno. Akce vyvolává kontroverze, očekávají se protesty.
Zatímco prezident Petr Pavel poskytl festivalu Meeting Brno záštitu, Sněmovna minulý týden hlasy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vyzvala organizátory k tomu, aby od pořádání akce se sudetskými Němci ustoupili. Předseda Sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura akci označil za hrubou urážku všech obětí německé okupace. Jednání se nezúčastnila opozice, a sjezd se koná podle plánu. Brno registruje několik ohlášených protestů.
Piety se zúčastní i "Wintonovy děti"
Pořadatelé pozvali také "Wintonovy děti" Evu Paddockovou a Milenu Grenfell-Bainesovou, které před hrůzami koncentračních táborů zachránil Nicholas Winton. Účast přislíbil také Wintonův syn Nick. Spolu s představiteli sudetských Němců se účastní piety za oběti holokaustu na brněnském hlavním nádraží.
V sobotu pak vyjde z Pohořelic do Brna Pouť smíření, která připomíná divoký odsun Němců. Účast ohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i další opoziční politici. Vystrčil uvedl, že chce podpořit nejen činnost organizátorů festivalu, ale i kroky vedoucí ke smíření a dialogu v duchu česko-německé deklarace. Konání sjezdu podpořila i Česká biskupská konference.
Mladí vnímají sjezd jako správný
V neděli promluví například bavorský premiér Markus Söder, který uvedl, že sjezd sudetských Němců byl vždy nabídkou ke smíření s Čechy, letos to platí obzvlášť. V posledních letech na sjezdu zněla česká hymna a promlouvali čeští politici.
A jak dopadl průzkum agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál? Se sudetoněmeckým sjezdem v Brně nesouhlasí víc než polovina lidí. Postoj dotázaných se výrazně liší podle věku. Mladí lidé ve věku 18 až 24 let jsou tolerantnější než ti starší. Sjezd vnímá jako správný 68 procent mladých.
Benešovy dekrety pro nás už nejsou téma, říká šéf sudetských Němců v Berlíně
Benešovy dekrety pro nás už dávno nejsou téma, usilujeme o smíření a přátelské vztahy s Čechy. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda místní organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Berlíně Rudolf Fischer. Debata, kterou sjezd v Česku vyvolal, jej překvapila.
Rudolf Fischer, který pracoval jako letový dispečer, se narodil až v 50. letech, a patří tak ke generaci, která se už nenarodila v Československu. Obavy o bezpečnost v Brně nemá. O Benešových dekretech mimo jiné uvedl: "U nás už vlastně žádnou roli nehrají... Ale chápu, že v Česku pro někoho pořád mají určitý symbolický charakter," dodal.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přišlo při událostech o život 15.000 až 30.000 lidí. Za nacistické okupace zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Experti: Češi se nemusí bát
Z konání Dne sudetských Němců v Brně nemusí mít Češi žádný strach. Ve společném prohlášení to uvedli vedoucí odborných pracovišť v oboru historie na několika vysokých školách a na Akademii věd. Obavami podle nich dají najevo jen vlastní nesmířenost a nedostatek sebevědomí.
Organizace sudetských Němců podle odborníků sdružují až na výjimky lidi, kteří byli v době nacistické vlády malými dětmi nebo se narodili až po válce. Ani teoreticky tak nemohou nést jakoukoliv osobní odpovědnost za odtržení tehdejších Sudet od Československa či za nacistické zločiny.
Německý historik Wolfgang Benz v minulosti uvedl, že sudetští Němci sehráli osudovou roli při rozbití Československa nacistickým Německem. Pro Hitlerem podporovanou Sudetoněmeckou stranu Konrada Henleina podle něj hlasovalo v roce 1935 asi 68 procent všech sudetských Němců. Tezi o kolektivní vině ale odmítl a poukázal na to, že byli i sudetoněmečtí sociální demokraté, kteří Hitlera nepodporovali.
Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Němci tvořili před válkou skoro třetinu obyvatel českých zemí
Němců bylo u nás za první republiky asi 30 procent. Po skončení války v květnu 1945 přišel odsun, který patří k nejkontroverznějším událostem české moderní historie. O vystěhování německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska bylo rozhodnuto na konferenci v Postupimi v srpnu 1945, poté následoval dekret prezidenta Edvarda Beneše podepsaný den po jejím ukončení.
Nuceným odchodem německého obyvatelstva, který část obyvatel ČR dodnes vnímá jako spravedlivou odplatu za nacistické zločiny spáchané za druhé světové války, tak skončilo mnohasetleté soužití Čechů s Němci. Přestože se poválečná čs. vláda snažila pohraničí dosídlit, potýká se zejména západní pohraničí s důsledky odsunu dodnes.
