Zemědělci kritizují vedení vysokorychlostních železničních tratí
Prahu by měla propojit vysokorychlostní trať s Brnem a s Drážďany. Vedení trati se nelíbí zemědělcům. Podle nich se dotkne pěstitelů chmelu a zeleniny.
Podle Svazu pěstitelů chmele se stát na jedné straně snaží o zápis chmelařské krajiny do Seznamu světového dědictví UNESCO, na druhé straně chce oblastí vést vysokorychlostní trať. Už dříve se zemědělci ozvali proti jiné větvi z plánovaných tratí - z Prahy do Brna. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka uvedl, že se kvalita zemědělské půdy zohlední při výkupu pozemků v cenách.
Trať se nelíbí starostům na Roudnicku
Vysokorychlostní trať do Drážďan by měla vést Polabskou nížinou, severně od Roudnice nad Labem po pravém břehu Labe. Podle Agrární komory je tu nejúrodnější půda. Jak uvedl například pěstitel kořenové zeleniny Jaromír Ondra, on i ostatní zemědělci by přišli o značnou výměru a museli by skončit.
Podle předsedy svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se část oblasti nachází pod závlahovým systémem, stavba by s vysokou pravděpodobností narušila jeho funkčnost. Alternativní možností je podle Hejdy vedení trati po levém břehu Labe, což je podle něj varianta, se kterou se již několik let počítalo.
"Na nás se obrátili starostové vesnic, kterých se to týká na Roudnicku. V dopise jsem se vyjádřil v tom smyslu, že pokud byl nějaký koridor navržený a schválený a lidé se tomu přizpůsobili, a teď přijít a říct, že komise ministerstva dopravy schvaluje varianty, které jsou úplně jiné, tak to se nás jako chmelařů dotklo, ale dotklo se to lidí vůbec."
Zemědělci se domnívají, že by měli být více zahrnuti do rozhodování o podobných projektech.
"Ať diskutují s lidmi a dohodnou se na něčem, protože takhle změnit trasu jenom kvůli tomu, že Ústí nad Labem posunulo nádraží, je velmi necitelné," dodal Luboš Hejda.
Při nových stavbách vždy bude dotčená půda
Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka připomněl, že při nových stavbách vždy bude dotčená i zemědělská nebo lesní půda.
"Obavy zástupců zemědělců nebereme na lehkou váhu a jsme si vědomi toho, že výsledná trasa tolik očekávané vysokorychlostní železnice musí být dobrým kompromisem různých, často protichůdných, zájmů či názorů. Rychlé přeshraniční spojení po železnici potřebujeme." Jak dodal, při společných jednáních bude hledán způsob jak minimalizovat dopady předpokládané stavby.
Napojení na rychlotrať chce krajská Jihlava
Zemědělci protestovali také proti rychlotrati z Prahy do Brna. "Nás jako vlastníka nikdo nekontaktoval a na našich pozemcích se už pohybují geodeti," řekl na tiskové konferenci Zemědělského svazu Jan Mikulka. Podle něj stavba zničí až 15 milionů tun ornice.
Do hry vstoupilo i zastupitelstvo Kraje Vysočina, které trvá na napojení krajské Jihlavy. „Vysokorychlostní trať je nejvýznamnější dopravní stavbou několika desetiletí, která kraji může přinést významný impulz k dalšímu rozvoji," řekl předseda výboru pro rozvoj Martin Hyský (ČSSD).
Vysokorychlostní tratě by měly navýšit kapacity současné železniční sítě a zrychlit spojení. O jejich stavbě se hovoří od 90. let, přípravy však začaly až v posledních letech.
Z Prahy do Brna by měly vysokorychlostní vlaky dojet za hodinu. Z Prahy do Jihlavy by se lidé dostali vlakem za 45 minut. Cesta vlakem nyní trvá dvě a půl hodiny a navíc musí cestující 20 kilometrů od Jihlavy přestupovat.
