Zemřel popularizátor mykologie Miroslav Smotlacha
Čeští houbaři od středy postrádají toho, kdo jim nejednou pomohl vyřešit dilema - jíst či nejíst svůj houbařský úlovek? Stačilo si totiž říct: Podíváme se do Smotlachy. Tento popularizátor mykologie a houbaření, autor mnoha atlasů hub a kuchařských knížek zaměřených na houby zemřel v Praze ve věku nedožitých 87 let.
Houbám se věnoval již od dětství, přestože nevystudoval přírodní vědy a nesplnil tak přání svého otce. Zaměřil se na chemii potravinářskou a kvasnou, pracoval jako vedoucí technického rozvoje a výzkumu mrazírenského průmyslu, a od té doby trpěl hlasovou indispozicí. Propagoval nutnou ochranu lesa, hub i přírody. Laboratoř dřevokazných hub, kterou vedl, vypracovala přes deset tisíc posudků a přispěla k záchraně a opravám mnoha českých památek.
Jako jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha také přispěl značným dílem k větší znalosti hub jedlých i jedovatých.
"Dost často se tvrdí, že je několik jedovatých hub, asi pět, ty se naučím a mohu bezpečně všechno ostatní sbírat. Tak to je veliký omyl! Jedovatých hub je mnohem více, udává se u nás asi sto druhů jedovatých hub. Řada z nich jsou ovšem maličké houby, které se nesbírají. Rozhodně by však bylo nebezpečné sebrat všechno nebo zkoušet na sobě některé druhy, které neznám. Je třeba sbírat jenom ty druhy, které bezpečně znám a které jsem si ověřil u znalce nebo v mykologické poradně. Rozhodně není možno spoléhat na nějaká pravidla, jako třeba, že lžička zčernala ve smaženici nebo spoléhat se na chuť. Právě ta nejjedovatější houba, muchomůrka zelená, je chutná! Takové pravidlo, které se někdy uvádí, že můžeme ochutnáním hub zjistit, jestli je jedlá nebo není, platí pouze a jedině u holubinek. Ale ani tam to nijak nedoporučujeme. Je potřeba se naučit botanické znaky hub a podle nich je rozeznávat," radil před časem Miroslav Smotlacha.
Jeho dcera Zuzana Lukešová na něj prozradila, že stejně jako otec Miroslava Smotlachy František, jeden z průkopníků československé mykologie, ochutnával i jedovaté houby:"Táta ochutnával všechny holubinky, tam věděl, že se otrávit nemůže. Čili on v tomto směru tolik neriskoval. On věděl, co si může dovolit ochutnat, a co ne."
Miroslav Smotlacha houby nejen znal, ale uměl je také chutně připravit ke konzumaci, ať už jako koření v omáčkách či k pečenému masu, v polévce, ale nejčastěji s vajíčky ve smaženicích:
"U těch hub rozhodně není dobré příliš mnoho vajec ve smaženicích. S vejci šetřit, nedávat mnoho tuku a houby doprovázet zeleninou, zeleninovým salátem. Prostě tak, abychom tam doplnili zeleninu, aby ta strava byla pestřejší, ne jenom ty houby."