Životy žen kolem Antonína Dvořáka. Příběh sester Čermákových. Byla mezi nimi manželka, žačka i múza
Žačky, švagrové a lásky Antonína Dvořáka. Tahle pozoruhodná výstava s názvem Ženy na Vysoké se otevře v neděli v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. Do 28. října se tu představí osudy pozoruhodných žen, které ovlivnily osobní i tvůrčí svět hudebního génia.
Prostřednictvím dopisů, fotografií i osobních předmětů výstava přibližuje hlavně životy pěti sester Čermákových, které se s Dvořákem každé léto na Vysoké setkávaly. „V počátcích kariéry mu byla zřejmě múzou Josefina, která ho u Čermákových okouzlila ještě jako domácího učitele hudby. O ruku však požádal její mladší sestru Annu," líčí ředitel památníku Vojtěch Poláček.
Blízký vztah měl skladatel i k dalším členkám rodiny Čermákových. S chodem domácnosti pomáhala manželům Dvořákovým tchýně, která bydlela ve stejném domě v pražské Žitné ulici. Ruku k dílu přiložila také švagrová Terezie, jež doprovázela Dvořákovy děti na zámořské cestě do Spojených států. Specifické postavení z pětice sester měla i Klotilda coby manželka správce vysockého lesního statku.
Od potomků Klotildy Čermákové (Hertnové) přibylo do stálé expozice pianino ze 70. let 19. století, na němž si podle dobových svědectví Antonín Dvořák přehrával pasáže z opery Rusalka. Na Vysoké, kam jezdil téměř každé léto, vytvořil Antonín Dvořák více než 30 zásadních děl. Vznikly zde například opery Čert a Káča a Jakobín, slavné Humoresky či Symfonie č. 8. S místní krajinou je navždy spojena také opera Rusalka.
Sestry Dvořákovy držely celý život při sobě
„Je zajímavé nahlédnout do rozvětvené Dvořákovy rodiny jinak než jen jako do zázemí světově významného génia. Všechny sestry Čermákovy získaly kvalitní vzdělání, každá měla vlastní životní cestu, ale po celý život držely při sobě. Společně prožívaly radosti i těžké chvíle," dodává kurátorka výstavy Pavla Váňová Černochová.
Výstava přibližuje osudy zhruba dvou desítek žen včetně jejich každodenních domácích prací. „Málokdo si dnes dokáže představit, jak náročné bylo v zimní Praze například praní prádla. Horká voda se nosila v kádích z pivovaru," přibližuje ředitel Poláček.
Výstava odpoví i otázky, jak nákladné tehdy bylo pořízení odpovídající dámské garderoby? Jak ženy trávily volný čas, jak se vzdělávaly a jak fungovaly rodinné vztahy? Co tenkrát obnášelo nastoupit uměleckou dráhu u divadla? Jak krušné bylo ovdovět nebo se naopak nikdy neprovdat?
Lahodný alt Anny vyzdvihoval dobový tisk
Návštěvníci si mohou poslechnout ukázky z vybraných Dvořákových děl, například slavného oratoria Stabat mater. Jeho vznik byl silně ovlivněn rodinnou tragédií - úmrtím tří skladatelových dětí (celkem měl 9 dětí).
Dvořákova manželka Anna patřila k renomovaným interpretkám tohoto díla. „Dobový tisk vyzdvihoval její lahodný alt. Hudebně nadaná Anna tak svými pěveckými vystoupeními přispívala do zprvu velmi skromného rodinného rozpočtu," připomíná Vojtěch Poláček. Mimořádně cenný exponát je Anny účetní deník, který poskytli potomci skladatele.
Hrabě Kounic Josefině divadlo nezakazoval
K výstavě vyšla i nová publikace. Jmenuje se Sestry Čermákovy (Žačky, švagrové a lásky Antonína Dvořáka). Jejím autorem je dvořákovský badatel Ondřej Šupka. Knihu doplňuje 50 převážně historických fotografií, z nichž některé jsou publikovány poprvé.
Autor shromáždil i řadu zajímavostí a vyvrátil některé mýty. Například ten, že hrabě Kounic Josefině po jejich sňatku hraní v divadle zakázal. Byla to spíše Josefina, která se po letech intenzívní divadelní práce cítila vyčerpaná. Během dvanácti let totiž ztvárnila přibližně 300 rolí ve více než 1 300 představeních. Na přelomu 60. a 70. let 19. století byla pravděpodobně známější osobností než Antonín Dvořák i její budoucí manžel hrabě Václav Robert Kounic.
Byla sebevědomá, finančně nezávislá a s roční gáží kolem 1 200 zlatých podporovala i své rodiče a sestry. Ty občas musely snést i její nevyžádané rady, které jim Josefina ráda a často udílela.
