ZOO Brno se bude podílet na záchraně želv v Indonésii
Brněnská zoologická zahrada a její partnerská indonéská nadace zanedlouho otevřou rehabilitační centrum na záchranu ohrožených želv na ostrově Nusa Penida. Na podrobnosti jsem se zeptala ředitele ZOO Brno Martina Hovorky.
"To všechno vzniklo v roce 2004, kdy Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií vypsala celoroční projekt Zachraňte želvu a v jejím rámci probíhala kampaň po celé Evropě a vysvětlovala problematika želv a jejich problémy při přežití v dnešní hodně industriální společnosti. Tou dobou jedna aktivistka našla loď, která přepravovala z Indonésie želvy do Hongkongu, což znamená na čínský trh. Asi 2 000 z těch želv se dostalo do zoologických zahrad. Byly rozeslány po celém světě a brněnská zoologická zahrada získala orlície bornejské, což jsou velké sladkovodní želvy, které dosahují kolem 80 cm a dožívají se více než 100 let. My jsme jich dostali deset a zachránili jsme je, osm z nich u nás stále přežívá. Když si ale vezmete, že želva byla zachráněna a nepřišla na čínský trh, tedy na stůl nějakého gurmána, ale dostala se do Evropy, do akvária, které je samozřejmě omezené v prostoru, tak se nabízí otázka, jestli ta záchrana je adekvátní dalšímu životu zvířete. Tak jsme si říkali, proč je vlastně vozit z Indonésie do Evropy či Ameriky, je lepší vytvořit podmínky pro záchranu tam a pak ty želvy zpátky vypustit. To byla základní myšlenka, kterou jsme začali v roce 2006 realizovat."
Jak probíhalo jednání s tamními úřady?"Jedna věc je myšlenka a druhá vlastní provedení. Ono to provedení je dost složité, protože všechny tyto záchranářské projekty, v Česku nebo ve světě, představují poměrně dosti složitý byrokratický proces. V Indonésii to platí obzvláště, je to veliká země, má více než 17 tisíc ostrovů a je čtvrtou nejlidnatější zemí světa. Ta byrokratická procedura je tam hodně velká. Začínáte od místních a končíte až na ministerstvu. Všechno to projít a domluvit se se všemi úřady je docela velká odysea."
Vám to ale nicméně nakonec vyšlo. Jak bude vypadat provoz toho zařízení?
"My jsme se rozhodli nezachraňovat líhnutí mořských želv, neděláme projekt na záchranu želvy tím, že zachraňujeme želví vajíčka a pak je vypouštíme do moře. My jsme se rozhodli, že budeme zachraňovat zabavené želvy, které se dostaly do rukou pašeráků a pak byly odebrány úřady. Tyto želvy jsou většinou v dost zdevastovaném zdravotním stavu, jsou stresované, mají různá zranění, v důsledku lovu mají třeba háček zapíchnutý v jícnu apod. Tyto želvy my dostaneme od místních úřadů, v ordinaci je vyšetříme, prohlédneme, jestli se dají léčit, nebo ne. V případě, že ta zranění jsou neslučitelná se životem, tak je humánně utratíme, pokud jsou slučitelná se životem, tak je vyléčíme. Máme tam na to takové bazény, ve kterých je potom pozorujeme, dají se do rozplavové zátoky a z ní, pokud přijímají potravu, jsou vypuštěny do moře. Zachráníme tedy karetu jako takovou, když si vezmete, že ta kareta zhruba jednou za šest let klade asi 200 vajíček a žije 100 let, tak zachráníme daleko více, než kdybychom se zabývali jen těmi vajíčky."Kdo tam bude pracovat? Budou to Češi nebo místní?"Je to mezinárodní projekt, takže tam budou pracovat lidé z celé planety, kteří o to budou mít zájem. Budou tam naši studenti, ale nejen oni. Navázali jsme poměrně dobrou spolupráci v Denpasaru, což je hlavní město Bali, je tam veterinární univerzita, tak tam jsme navázali poměrně dobré kontakty, takže tam budou chodit studenti z místní veterinární univerzity. Budou tam ale i studenti z jiných zemí. Doktoři, to je totéž. Momentálně vyjednávám s jedním z Itálie, který by tam měl pracovat první tři měsíce. Bude tam pracovat i místní veterinář. Je to prostě taková mezinárodní spolupráce."
O rehabilitačním centru na záchranu ohrožených želv na ostrově Nusa Penida vyprávěl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.