Zprávy

Klaus a Špidla se poklonili Masarykově památce v Lánech

Památce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se v neděli před polednem přišli poklonit český prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla. V den 154. výročí Masarykova narození položili věnce na jeho hrob v Lánech na Rakovnicku, na prezidentově převládaly narcisy.

Další věnce a kytice přinesli mimo jiné i představitelé armády, sokolů, skautů i řadoví občané. Pietní akt neprovázely žádné proslovy. Hudba Hradní stráže kladení věnců doprovodila smutečním pochodem a na závěr zazněla večerka v podání trubky.

Klaus i Špidla pokládají Masaryka za nejvýraznější českou osobnost. "Byl zakladatelem naší demokracie v plném slova smyslu. Dnes jsem si znovu uvědomil, že v dějinách je jen velmi málo prezidentů i jiných národů, kteří mají tak velký zakladatelský význam," řekl Špidla před hřbitovem novinářům.

Vzpomínkového aktu na lánském hřbitově se zúčastnilo asi 300 lidí. "Takhle slavnostní jsme to ještě neměli," pochvalovala si jedna z účastnic piety špalír vojáků Hradní stráže i členů její hudby ve slavnostních zimních uniformách.

Lánský hřbitov je místem posledního odpočinku nejen Masaryka - prezidenta, ale i jeho manželky Charlotty, syna Jana a dcery Alice. Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně, zemřel 14. září 1937 ve věku 87 let právě na lánském zámku. Zatímco ostatní hroby byly zasněžené, vločky z trávy na Masarykově hrobě byly pečlivě odstraněny.

Pro Klause je dnešní datum významné i kvůli tomu, že přesně před rokem byl inaugurován hlavou českého státu. Tehdy ještě před složením prezidentského slibu uctil Masarykovu památku na Hradčanském náměstí v Praze položením věnce k jeho soše.

Klaus se i s chotí do Lán vypravil zvláštním parním vlakem z Masarykova nádraží v Praze, cestoval v Masarykově salonním voze z roku 1930. Před odjezdem si prezidentský pár prohlédl lokomotivu Albatros, včetně kabiny strojvůdce, prezidentova manželka si vyzkoušela, jaké to je spustit parní píšťalu. Masarykovým vagonem několikrát cestoval i bývalý prezident Václava Havel, poprvé v roce 1993.

Prezident Klaus před odjezdem vlaku i u hřbitova rozdával úsměvy i podpisy na své fotografie a do památníků. Tradičně si potřásl rukou i s mnohými občany, kteří za ním přišli, s některými z nich i pohovořil. Klaus na nádraží ve Stochově u Lán zavítal i do salonku, který využíval Masaryk.

Místopředseda KSČM Dolejš je pro podporu menšinové vlády ČSSD

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš připouští možnost, že by komunisté byli ochotni za určitých okolností podporovat menšinový kabinet ČSSD. Uvedl to v nedělním diskusním pořadu Nedělní partie televize Prima v reakci na krizi uvnitř vládní US-DEU, kterou opustili dva poslanci.

"Do budoucna, pokud strana sociálnědemokratická se rozhodne být levicovou, tak má naši podporu, tichou podporu," řekl Dolejš. "Jsme na to připraveni v podstatě od roku 2002, kdy vzniklo to známé číslo 111 pro levici," odvětil na dotaz, zda je KSČM připravena podpořit menšinovou vládu ČSSD. KSČM a ČSSD mají ve sněmovně po předloňských volbách celkem 111 křesel.

Podpora menšinového kabinetu ale podle Dolejše také záleží na tom, s čím by předseda vlády a sociální demokracie Vladimír Špidla za komunisty přišel. "My jsme v roli těch, kteří teď tak trochu vyčkávají na reakci," podotkl Dolejš. Ve shodě s postojem šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka dodal, že komunisté návrhy ČSSD podpoří v případech, kdy se budou překrývat s jejich volebním programem. Myšlenky na tichou či oficiální podporu KSČM tento týden zcela neodmítl vicepremiér a místopředseda ČSSD Stanislav Gross a další představitelé strany.

Špidla dal ale jasně najevo, že menšinový kabinet není na pořadu dne. Ani jemu ovšem spolupráce s KSČM při schvalování zákonů není cizí. "Ve sněmovně se běžně hlasuje napříč (politickým spektrem), může najít stovky a tisíce hlasování, kdy se tomu tak stalo," řekl.

V zachování soudržnosti dosavadní vládní koalice ČSSD, KDU- ČSL a US-DEU doufá unionistický poslanec Pavel Němec, šéf sněmovního výboru pro evropskou integraci. "Jakékoli rozkývání této vlády je nahrávání komunistům," poznamenal v pořadu Primy. Tak jako bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se domnívá, že země s vládou, v níž jsou komunisté, nepatří do západního světa.

Roman Šebrle je podruhé halovým mistrem světa v sedmiboji

Vícebojař Roman Šebrle patří k nejzářivějších hvězdám české atletiky posledních let. Devětadvacetiletý světový rekordman v desetiboji, mistr Evropy v desetiboji i halovém sedmiboji a stříbrný z olympiády v Sydney 2000 i z loňského venkovního světového šampionátu v Paříži se v neděli stal podruhé halovým mistrem světa v sedmiboji. Navíc překonal evropský rekord Tomáše Dvořáka o 14 bodů.

Z halových světových šampionátů získal Šebrle tedy již čtyři cenné kovy. A to ze čtyř startů. V roce 1999 v Maebaši byl bronzový, o dva roky později vezl z Lisabonu zlato a loni v Birminghamu skončil opět na třetím místě. V parádní české disciplíně sedmiboji přitom Česká republika získala ještě jedno zlato (Robert Změlík v Paříži 1997) a jedno stříbro (Tomáš Dvořák v Barceloně 1995).

Roman Šebrle (narozen 26. listopadu 1974 v Lanškrouně) s atletikou začínal v Týništi nad Orlicí, později přešel do Pardubic. Na podzim roku 1995 nastoupil na vojnu do Dukly Praha a stal se jedním ze svěřenců Zdeňka Váni. Možnost společného tréninku s Tomášem Dvořákem, Kamilem Damaškem či Janem Poděbradským mu šla k duhu a jeho výkonnost rychle stoupala.

V české vícebojařské špičce se napevno usadil v roce 1996, kdy vyhrál jak halové, tak i otevřené mistrovství republiky. Pod širým nebem sice chyběla domácí desetibojařská elita v čele s Dvořákem, přesto Šebrle nasbíral 8210 bodů a zařadil se tak na čtvrté místo českých tabulek. Prvního mezinárodního úspěchu se dočkal o rok později vítězstvím na Světové univerziádě v Palermu, ve stejné sezoně si devátým místem v Aténách odbyl debut na mistrovství světa.

Hlavním cílem milovníka počítače, fotbalu, špaget a pepsi coly zůstávají i nadále letošní olympijské hry v Aténách. Pokud se otci syna Štěpána budou vyhýbat zranění, bude v řecké metropoli patřit k největším kandidátům na zlato.

Evropští radikálové se shodli v názoru na neměnnost kapitalismu

Evropští radikálové, kteří se tento víkend sešli na společné konferenci v Praze, se shodli v názoru na "neměnnost a nepoučitelnost" kapitalismu, který je potřeba nahradit spravedlivějším společenským řádem. "Shoda názorů je vyšší, než si obecně myslíme," řekl místopředseda KSČM Václav Exner.

Evropští komunisté a radikální severští zelení používají ve svých dokumentech společné označení: levicové protikapitalistické strany. Zatímco shoda na minimálním společném programu radikálům zřejmě problémy dělat nebude, formování společné evropské strany, jejíž zakládající sjezd by se měl konat 8. a 9. května v Římě, naráží na organizační překážky. Rozdílné názory jsou například na to, zda by měla sdružovat strany z celého starého kontinentu nebo jen z členských zemí Evropské unie.

Někteří účastníci konference považují problémy za tak vážné, že v diskusi hovořili o tom, že se stranu podaří založit nejdříve koncem roku. "O všech alternativních návrzích jsme ještě v naší straně podrobně nediskutovali," přiznal i Exner. Stane se tak podle něj v březnu a v dubnu. Vzhledem k tomu, že KSČM čeká v květnu po více než čtyřech letech sjezd, Exner pochybuje o tom, že bude na založení evropské strany dostatečně připravena.

Optimistický je naopak jeho stranický kolega Miloslav Ransdorf, který se za české komunisty na sjednocení nejvíce podílí. Uvedl, že je to dlouhý, komplikovaný, rozporuplný proces, přesto ale věří, že se v květnu společnou stranu založit podaří. "Bude to třeba vyžadovat více kávy než v jiných případech, trochu delší čas na jednání, ale já si myslím, že se dohodneme," dodal.

Zatímco Exner si pochvaloval programovou shodu, kterou považuje za základ pro "akční a organizační sjednocování" radikálů na kontinentě, Ransdorfa nejvíce zaujala otevřenost, tolerance různých názorů a schopnost poslouchat jeden druhého. "Zmizelo jakékoliv doktrinářství a pocit vlastní výlučnosti," zdůraznil.

Delegáti, kteří reprezentují tři desítky komunistických a radikálních zelených stran, by měli na závěr dnešního druhého dne konference vydat společné prohlášení, které bude obsahovat takzvané programové minimum.

Eurovolby se pro voliče prakticky neliší od voleb do sněmovny

Čeští voliči si své první evropské poslance budou vybírat v podstatě stejně jako členy sněmovny. Podle informací ministerstva vnitra hlasovací lístky dostanou předem do poštovních schránek, vyberou si kandidátku seskupení, kterému dávají přednost, a ve volební místnosti ji vloží do obálky a vhodí do hlasovací schránky.

Rozdíl proti sněmovním volbám tkví v tom, že lidé ve všech krajích budou mít na výběr stejné kandidáty; při sněmovních volbách jsou na každé kandidátce jiní nominovaní. Další rozdíl přináší volební zákon pro krajany - pokud budou chtít Češi v žijící zahraničí volit české europoslance, budou muset přijet do Česka. Nebudou moci hlasovat na velvyslanectvích a konzulátech jako při sněmovních volbách.

Stejná pravidla platí naopak pro Čechy, kteří nebudou v době evropských voleb ve své domovské obci. Pokud nebudou na vojně, v nemocnici či ve vězení, měli by si vyzvednout na obecním úřadě voličský průkaz. Požádat o něj by měli do 27. května. S voličským průkazem pak budou moci zavítat do kterékoli volební místnosti. Tento průkaz mohou dostat na velvyslanectvích také Češi pobývající v cizině.

Novinkou pro eurovolby je, že české poslance Evropského parlamentu si budou moci vybrat také občané dalších členských zemí EU. Podmínkou ale je, že mají v Česku přechodný nebo trvalý pobyt, budou minimálně od 27. dubna v evidenci obyvatel a do 2. května požádají na obecním úřadu o zápis do seznamu eurovoličů. Pak získá stejná práva a povinnosti jako český volič.

Pokud jde o upravování hlasovacích lístků, voliči budou moci stejně jako při sněmovních volbách dát dva přednostní hlasy nejoblíbenějším kandidátům zakroužkováním jejich pořadového čísla. Mohou je tak posunout na kandidátce vzhůru, případně upevnit jejich postavení v čele hlasovacího lístku.

Adresu své volební místnosti, kam patří podle místa bydliště, zjistí voliči na obecním úřadě, z jeho vývěsní desky nebo v místních novinách. Každý starosta má totiž tuto informaci zveřejnit nejpozději do 27. května způsobem v místě obvyklým. Adresy volebních místností se zpravidla nemění.

Smetanovskou klavírní soutěž vyhrál devatenáctiletý Doležel

Devatenáctiletý Ladislav Doležel z brněnské konzervatoře zvítězil v Mezinárodní smetanovské klavírní soutěži v nejprestižnější kategorii do 30 let. Soutěž po týdnu vyvrcholila v Plzni nedělním koncertem vítězů v Západočeském muzeu.

"Mám obrovskou radost, že jsem dokázal obstát mezi staršími kolegy," svěřil s pocity po vítězství Doležel. Jeho umění ocenila i Daniela Vítová z pořádající agentury. Podařilo se mu nejen zvládnout náročný repertoár vyšší kategorie, ale dokonce předčit všechny konkurenty, upozornila Vítová.

V kategorii do 20 let přiřkla mezinárodní porota první příčku dvěma interpretům. Jsou jimi student pražské Akademie múzických umění (AMU) Martin Levický a Reinis Zarinš z Lotyšska. Mezi nejmladšími klavíristy v kategorii do 16 let se devítičlenné porotě líbil nejvíce Patrik Hévr z Prahy. Celkem letos předvedlo porotcům své umění 70 hudebníků.

"Řada klavíristů zde předváděla výkony, které jsou srovnatelné s výkony běžnými v jiných světových soutěžích," zhodnotil úroveň předseda poroty, rektor pražské AMU Peter Toperczer. "Porota se shodla na tom, že s některými jmény se brzy setkáme na českých i zahraničních pódiích," souhlasil porotce a ředitel plzeňské konzervatoře Miroslav Brejcha.

Akce vznikla v roce 1963 v Hradci Králové. Z různých, zejména finančních důvodů, se přesunula v roce 2002 do Plzně a stala se součástí zdejších Smetanovských dnů. Letošní 26. ročník soutěže, která se koná jednou za dva roky, se tedy uskutečnil v Plzni podruhé.

Zámek Bečov s relikviářem svatého Maura zahájil sezonu

První návštěvníci mohli o víkendu letos poprvé spatřit vzácný relikviář svatého Maura, který je vystaven v zámku Bečov na Karlovarsku. Zámek zahájil novou sezonu, byť zatím s omezenou otvírací dobou.

"Sobota byla trochu slabší, přišlo asi 60 lidí. Ale v neděli už jich bylo jednou tolik. Celkem navštívilo o víkendu zámecké expozice více než 200 lidí. Ze tří návštěvních okruhů byl největší zájem o takzvaný spojený okruh, tedy prohlídku zámeckých interiérů i relikviáře svatého Maura," řekl zástupce kastelána Ondřej Cink.

Kromě relikviáře se mohou návštěvníci Bečova těšit v letošní sezoně na novou expozici nazvanou Pokoj hudebníka. Podle bečovského kastelána Tomáše Wizovského je hudebníkův pokoj vlastně jen malá komůrka. "Hudebník, jehož jméno neznáme, byl velmi vytížen, a tak tu asi pouze přespával," řekl. Zámecké sbírky byly doplněny také o 50 paroží.

Největším výrobcem piva se stala Čína, Česko vede spotřebou

Čína se předloni stala největším producentem na světě, když s produkcí 235,5 milionu hektolitrů předstihla Spojené státy. Konzumace na hlavu je tam 20 litrů za rok, ale při počtu obyvatel je souhrnný objem velký, řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Druhé Spojené státy, které byly dlouhá léta největším výrobcem na světě, předloni vystavily 234,5 milionu litrů. Ve finančním objemu ale zůstávají největším pivním trhem na světě. Třetí na žebříčku je Německo s objemem 108 milionů hektolitrů.

Rusko předloni vykázalo produkci asi 70 milionů hektolitrů piva a ve světě obsadilo pátou příčku. Proti roku 1998 se tam výstav více než zdvojnásobil. "Mladší generace přestala pít vodku a přešla na pivo," uvedl Veselý. Na celém světě se v roce 2002 uvařilo 1,444 miliardy hektolitrů piva.

Česko s roční produkcí 18,5 milionu hektolitrů není ani v první desítce. Celosvětový primát si ale Češi drží v konzumaci, která se pohybuje kolem 160 litrů na hlavu ročně. Loni tuto hranici dokonce o 0,9 litru překonala. Druzí Irové vypijí 125 litrů na osobu a třetí Němci 122 litrů na osobu za rok. Nad stovkou se pohybují ještě Rakušané a Britové. Zbytek světa je pod touto hranicí, uvedl Veselý.

Největším vývozcem piva bylo v roce 2002 Mexiko, které do zahraniční prodalo 25,5 milionu hektolitrů tohoto nápoje. Druhé Nizozemsko mělo export 13,7 milionu hektolitrů a třetí Německo 10,1 milionu hektolitrů.

Na celém světě se předloni vyvezlo 94 milionů hektolitrů piva, tedy asi 6,5 procenta produkce. Pivovarský trh je hlavně trhem domácím, podotkl Česko vyváží kolem deseti procent produkce a je jedenáctým světovým exportérem.

Sport:

Adam Ptáček senzačně získal na halovém mistrovství světa v Budapešti svoji první seniorskou medaili. Držitel bronzu z juniorského světového šampionátu z roku 1998 v Annecy získal kov stříbrné hodnoty za první úspěšný pokus na výšce 570 centimetrů. Třiadvacetiletý Ptáček vybojoval premiérovou medaili v historii světových šampionátů pro českou mužskou tyčku. Výprava tak má po bronzu výškaře Jaroslava Báby na kontě už druhou medaili. Dosavadní nejlepší umístění českého tyčkaře v hale se datuje k roku 2001, kdy skončil v Lisabonu Štěpán Janáček osmý.

Znojemský plavec Květoslav Svoboda překonal při Poháru Axis v Jihlavě další český rekord v krátkém bazénu, tentokrát na 800 metrů volný způsob časem 7:56,29 minuty. Nového maxima dosáhl na mezičase v závodě na 1500 metrů, který český reprezentant vyhrál za 15:19,41. Už v sobotu zaplaval Svoboda nový rekord na 200 metrů znak (1:56,63).

Počasí:

V pondělí by mělo být zataženo až oblačno, postupně od jihovýchodu se sněžením. Teploty nula až 4, na horách kolem -4 stupňů Celsia.