Zprávy
Začaly oslavy rozšíření EU, účastní se statisíce lidí
Statisíce lidí, především v nových členských zemích, začalo slavit rozšíření Evropské unie. Kromě oficiálních akcí v hlavních městech je řada z nich organizována také na hranicích, zejména s Německem a Rakouskem. Všechny akce vyvrcholí o půlnoci z pátku na sobotu, kdy se z EU stane společenství 25 zemí se 450 miliony obyvatel.
Na německo-polském pomezí se chystají společné oslavy především v souměstí Görlitz-Zgorzelec, k hlavní události však dojde o něco jižněji, v trojmezí Česka, Polska a Německa. Zde se v sobotu na okraj trojstranné lidové veselice sejdou předsedové vlád tří zemí - Vladimír Špidla, Gerhard Schröder a Leszek Miller. Později odletí všichni německým speciálem do irského Dublinu na "celounijní" oslavný summit.
Další oslavy a setkávání se uskuteční na česko-saské a česko- bavorské hranici a také na pomezí s Rakouskem. Hlavní bude na hraničním přechodu Přední Výtoň-Guglwald, kde se setkají ministři vnitra Stanislav Gross a Ernst Strasser. Dolní Rakousy pořádají oslavy a setkání na mnoha místech své dlouhé hranice s Českem a organizační výbor vyzval účastníky z obou zemí, aby na půlnoc hranici osvětlili všemi dosažitelnými prostředky - aby symbolizovali pomezí, které ve faktickém stavu postupně zanikne.
V českém vnitrozemí si vstup do unie připomenou v řadě měst a obcí. Někde se uskuteční slavnostní setkání a koncerty s projevy politiků, jinde dali organizátoři přednost lidovým veselicím, jarmarkům, ohňostrojům, sportovním turnajům nebo originálním akcím, při nichž se mají lidé především bavit. Je českou specialitou, že na mnoha místech se euroslavnosti spojí s rejem čarodějnic, které se symbolicky upalují poslední dubnový večer. Hlavními akcemi bude galavečer v Národním divadle a sobotní shromáždění na Hradčanech. Na rakouské hranici se Slovenskem se hlavní slavnost uskuteční u Hohenau na řece Moravě, které se vedle rakouských a slovenských politiků zúčastní i bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier.
Špidla řekl Pražanům: Dokončili jsme cestu započatou v roce 1968
Na jaře 1968 se země vydala na cestu, kterou dnes dokončuje, řekl premiér Vladimír Špidla lidem, kteří přišli na Evropský trh v dolním konci Václavského náměstí v Praze oslavovat vstup do Evropské unie. Pokračující integrace kontinentu je podle něj naplňováním více než 200 let starého hesla francouzské revoluce: "Volnost, rovnost, bratrství."
Pražské jaro 1968 připomněl proto, že v tomto roce se Češi poprvé pokusili osvobodit od komunistické totality, řekl předseda vlády novinářům. Špidla na Václavské náměstí přišel ulicí Na Příkopě, kde jsou dnes otevřeny propagační stánky všech zemí nastávající evropské pětadvacítky. Lidé podle Špidly příliš nejásají, ale většina se těší. "Budoucnost je naše," řekl cestou k pěší zóně novinářům.
Premiér dbal na to, aby nevynechal propagační stánek žádné země. S úsměvem přijímal drobné dárky. Maďaři mu věnovali Rubikovu kostku, která před desítkami let obletěla celý svět jako nejžádanější hlavolam. Kávu okusil italskou. V Čechách se totiž traduje, že je v Evropě nejlepší. Nejdéle se zdržel u stánku sousedního Polska, největší z přistupujících zemí.
Mezitím, co se premiér se svým doprovodem prodíral davem, přistupovali k němu lidé, zdravili ho a žádali o podpis. Ptali se, jak mu chutná, když přijímal nabízené pochoutky. Špidla prý ani nemá čas o jídle přemýšlet, stejně jako dosud neměl čas sledovat mistrovská hokejová utkání. Viděl prý jen část zápasu Čechů s Němci, který skončil 5:1. Na pódiu dělali Špidlovi společnost vedoucí delegace Evropské komise v ČR Ralf Dreyer, irský velvyslanec Joseph Hayes, jehož země unii nyní předsedá, a šéfové diplomatických misí ostatních zemí evropského společenství. Při odchodu jim i přihlížejícím Pražanům pořadatelé rozdali "eurobalónky", které všichni společně vypustili k obloze.
Klaus nehodlá v den vstupu ČR do EU vyvěsit na Pražském hradě vlajku evropského společenství
Prezident Václav Klaus nehodlá v den vstupu České republiky do Evropské unie vyvěsit na Pražském hradě vlajku evropského společenství. "Já teď bezprostředně ani nevím, jestli vlajku Evropské unie máme na Hradě," řekl dnes Klaus novinářům. Na tiskové konferenci před knihkupectvím na Václavském náměstí představil prezident svoji nejnovější knihu Evropa Václava Klause. "Myšlenka, že bychom měli na Pražském hradě k prezidentské zástavě přidávat a vyvěšovat vlajku Evropské unie... Já myslím, že k tomu jsem od žádného občana České republiky mandát, pokyn, příkaz, prosbu nedostal," prohlásil Klaus. Za svůj výrok sklidil potlesk přihlížejících lidí. Fakt, že na Hradě nebude vztyčena evropská vlajka, nepovažuje Klaus za "cílevědomou politiku". O vlajce totiž začal uvažovat teprve po dotazu novinářů, předtím jej myšlenka o vyvěšování vlajky na Hradě vůbec nenapadla. Při dnešním setkání ústavních činitelů ve Španělském sále Pražského hradu však vlajka chybět nebude, ujistil prezident.
Česká vlajka spolu s evropskou může podle zákona vlát na sídlech prezidenta, parlamentu, vlády, ministerstev, krajů, obcí, soudů, státních zastupitelství a různých státních institucí minimálně při příležitosti státních svátků, událostech republikového i regionálního významu. Podobně by mohly obě vlajky viset na budovách českých diplomatických misí a na školách. Ve většině stávajících členských zemí EU je běžné, že na státních úřadech visí vedle národní rovněž evropská vlajka. Dnešek označil Klaus za významný den, "kdy jsme naposledy samostatná Česká republika". Připomněl rovněž znovu, že vstup do unie znamená jisté omezení vlastní suverenity státu. Britská BBC se Klause zeptala, zda zemi neškodí odlišný postoj premiéra a hlavy státu k EU. Český prezident odpověděl, že nejde o specificky český přístup k unii. Například Velká Británie je rozdělena podle Klause do dvou skupin lidí s odlišným postojem k EU. "Jedni jsou lidé pana Špidly, druzí lidé Václava Klause. Mají jen jiná jména. Myslím si ale, že jejich myšlenky jsou velmi podobné, jestli ne identické," řekl Klaus.
Kvůli anonymní bombové hrozbě byly na čtyři hodiny uzavřeny oba česko-německé přechody v Rozvadově
Více než čtyři hodiny byly v pátek kvůli anonymní bombové hrozbě uzavřeny oba česko-německé přechody v Rozvadově na Tachovsku. Policisté avizovanou bombu nenalezli. Celníci začali vozy odbavovat po 15:00, informovala ČTK mluvčí Celního ředitelství v Plzni Jitka Blahutová. "Odbavování bude ale výrazně pomalejší, neboť policisté budou kontrolovat každého řidiče, který vstoupí do budovy," dodala Blahutová.
V Praze - metropoli země EU - přistane jako první let z Londýna
Krátce po dnešní půlnoci v Praze, která již bude metropolí členské země Evropské unie, přistane jako první let Českých aerolinií z Londýna. Cestující na letišti poprvé přivítá vlajka Evropské unie, kterou při oslavách vstupu země do EU před půlnocí vyvěsí Česká správa letišť, sdělila mluvčí Anna Kovaříková. Krátce po prvním letu z Londýna by mělo přistát další letadlo ČSA z Nantes. Prvním zahraničním dopravcem, který na pražském letišti po vstupu do unie přistane bude až před pátou hodinou ranní Boeing 737 společnosti Air Malta.
Do vzduchu se poprvé z "evropského" letiště Ruzyně vydá stroj ČSA na cestě do řecké Soluně a krátce po něm další letadlo ČSA do Madridu. Na první charterový let odstartuje po druhé hodině ranní také letoun společnosti Fischer Air na své cestě do Las Palmas. Zároveň se vstupem ČR do unie zahájí první domácí nízkonákladový dopravce provoz z pražského letiště. V sobotu začnou létat Boeingy druhé největší domácí letecké společnosti Travel Service pod značkou Smart Wings do Paříže, Curychu, Madridu, Amsterdamu a Kodaně.
Po vstupu České republiky do EU by se na letišti mělo výrazně zrychlit odbavení cestujících v rámci EU. Až na výjimky totiž odpadnou celní kontroly, také pasová kontrola by měla být jednodušší. Na odletech a příletech jsou označeny pasové přepážky určené pro rychlejší odbavení občanů EU. Jednodušší kontrola se po vstupu do EU bude týkat také občanů ČR na jejich cestách do ostatních členských zemí. Zavazadla cestujících v rámci unie budou označena zeleným pruhem a budou tak podléhat méně důkladné kontrole. Prodej zboží bez daně bude na letišti zachován jen pro cestující do zemí mimo unii. Obchodníci tak budou mít dvojí ceny. Za cenu bez daně zboží prodají jen zákazníkům, kteří se prokáží letenkou do země mimo EU.
18 celníků podezřelých z braní úplatků přišlo o práci
Všech 18 celníků z Břeclavi podezřelých z braní úplatků od řidičů kamionů přišlo o práci. Ředitel Celního úřadu Břeclav-dálnice Jiří Hammer ve čtvrtek propustil šest a dnes také zbývajících 12 podřízených. "Dva kolegové nyní objíždějí všechna bydliště těchto celníků a předávají jim příslušná rozhodnutí," potvrdil to mluvčí jihomoravských celníků Jaroslav Moravec. Hammer rozhodl v poslední chvíli. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie snižuje celní správa počty zaměstnanců a část stíhaných měla proto k 1. květnu odejít do civilu. Pokud by je Hammer nepropustil, měli by nárok na vyplácení služného. U 12 z 18 celníků by tato částka měsíčně představovala 5700 korun. Stát by ji vyplácel až do jejich odchodu do důchodu.
ČSA dnes požádaly Airbus a Boeing o nabídku 12 letadel
České aerolinie dnes požádaly dva největší světové výrobce letadel Airbus a Boeing o nabídku 12 letadel s kapacitou nad 130 míst, řekla ČTK mluvčí ČSA Dana Dvořáková. Stroje chtějí aerolinie do flotily zařazovat od jara 2005 do konce roku 2008.
Pořídit je chtějí formou finančního leasingu. Po splacení by tedy letadla zůstala ve vlastnictví aerolinií. Střednětraťovou část flotily nyní tvoří 23 Boeingů 737 řady 400 a 500. Ještě letos získají ČSA další tři Boeingy 737-400 a dva menší řady 500. Všechna současná letadla na střední tratě chtějí aerolinie postupně nahradit stroji nové generace z dílny Airbusu nebo Boeingu. Požadavkům ČSA by vyhovovala nová generace letadel Boeing B737 řady 700, 800 i 900, i letadla typové řady Airbus A320, tedy skupina strojů A319, A320, A321.
Po první etapě, v níž ČSA poptávají 12 strojů, se tak uskuteční ještě nejvýš dvě výběrová řízení. Dodavatel prvních 12 strojů přitom nebude podle informací ČTK nijak zvýhodněn. Pokud bude nabídka druhého dodavatele v dalších kolech řízení výhodnější, je možné, že se ve flotile postupně objeví jak střednětraťové Airbusy, tak Boeingy. Celkem chtějí ČSA údajně získat asi 40 letadel pro střední dolet. Oba typy letadel provozuje řada velkých evropských dopravců. Airbusy 320 Family i Boeingy 737 nové generace mají Air France, British Airways, Lufthansa a SAS. KLM, LOT či Malév provozují Boeingy, Austrian Airlines nebo Alitalia zase Airbusy.
Kromě střednětraťových letadel chtějí ČSA nejpozději v roce 2006 obnovit také dálkovou flotilu, kterou nyní tvoří tři stroje Airbus 310. Letadla by měl nahradit typ Airbus 330 nové generace. V dohledné době chtějí ČSA získat ještě jeden letoun Airbus 310, což by vyřešilo problém zálohování dálkové flotily. Již nyní ČSA obnovují flotilu letadel pro krátké tratě. Na ně společnost nasazuje osm turbovrtulových ATR. Tři nové stroje tohoto typu začnou na linkách ČSA létat během letního letového řádu. Do konce roku 2006 chtějí ČSA obměnit celou flotilu nejmenšího typu ATR-42, která by měla mít osm strojů.
Za první tři měsíce roku ČSA přepravily o téměř 30 procent více cestujících než loni. Služeb ČSA využilo do konce března 821.000 cestujících. Za celý rok firma očekává asi 4,4 milionu cestujících, což by byl meziroční růst o víc než 20 procent.
Novinky: Stát musí zaplatit dvě miliardy Kč společnosti Petrcíle
Stát prohrál spor se společností Petrcíle a musí jí zaplatit 2,05 miliardy korun. Fond národního majetku firmě Petrcíle neoprávněně vypověděl smlouvu, kterou se zavázal k prodeji 15 procent akcií Nové huti. Uvedl to dnes internetový server Novinky s odvoláním na verdikt rozhodčího senátu. FNM ČTK v reakci sdělil, že rozhodčí nález považuje za protiprávní a věcně nesprávný. FNM je podle rozhodčího nálezu povinen zaplatit také náklady na řízení 15,3 milionu korun. Celou platbu musí uhradit do 15 dnů, proti verdiktu se není možné odvolat.
Podle mluvčí FNM Petry Krainové fond v nejbližších dnech podá návrh na odklad vykonatelnosti nálezu a současně žalobu na jeho zrušení kvůli nepřístojnosti rozhodčího senátu. "Rozhodčí senát, který věc rozhodoval, byl ustanoven pro zcela jiné rozhodnutí, a to pro rozhodnutí ve sporu o určení neplatnosti odstoupení od smlouvy o prodeji a koupi akcií," uvedla Krainová. Podle FNM senát neměl pravomoc projednat nárok na náhradu škody. Čtyřsetstránkový nález rozhodčího soudu nyní podle mediálního zástupce Petrcíle Jaromíra Piskoře zkoumají právníci Petrcíle. "Myslím, že v Petrcíle bude docela veselo," řekl ČTK Piskoř. Příběh ostravských ocelárenských akcií začal před osmi lety. Fond národního majetku a firma Petrcíle tehdy uzavřely smlouvu, že Petrcíle za korunu získají 15 procent akcií Nové huti. Po ekonomicky neúspěšném roce 1999 se stát rozhodl akcie Nové huti firmě nepostoupit.
Fond trvá na tom, že společnosti Petrcíle nikdy nárok na náhradu škod nevznikl, uvedla dnes Krainová. Petrcíle nesplnila kriteria smlouvy o převodu akcií. Naopak Novou Huť dovedla do úpadkové situace. K vypovězení smlouvy přistoupil FNM na základě auditorského nálezu společnosti BDO CS s.r.o. Rozhodčí řízení však podle serveru Novinky konstatovalo, že tento audit byl neplatný, takže FNM neměl právní základ k tomu, aby smlouvu s firmou Petrcíle vypověděl.
Petrcíle založili členové představenstva a manažeři ostravské Nové huti, kteří ji vedli v letech 1996 až 2000. Spor mezi státem a firmou Petrcíle má dopad na akcionářskou strukturu Ispatu Nová huť. Tu loňského ledna vlastní nizozemská společnost LNM Holdings. Firma koupila státní podíl 52,25 procenta za šest milionů dolarů. Za tři miliony dolarů by měla získat ještě 15 procent akcií ostravské huti, právě po vyřešení sporu státu se společností Petrcíle.
Schling dostal cenu Ropák
Cenu Ropák udělovanou za největší antiekologický počin získal za loňský rok bývalý ministr dopravy a současný poslanec za ČSSD Jaromír Schling. Odborná porota mu ji udělila za jeho opakované návrhy na zrušení ministerstva životního prostředí, podporu výstavby dvou jezů na dolním Labi, podporu zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Česku a oslabování zákonů ochrany přírody.
Ze sportu: Havlátův stav se zlepšil, možná se už v sobotu připojí k týmu
Hokejista Martin Havlát překonává strasti virového onemocnění a není vyloučeno, že by už mohl na světovém šampionátu v Praze stihnout některý z osmifinálových zápasů. Povzbudivou zprávu sdělil novinářům lékař českého týmu Jan Vanáč. Pokud ji potvrdí výsledky krevních odběrů, mohl by se Havlát k týmu připojit už na sobotním tréninku.
"Jeho stav se zlepšil. Teploty i průjmy ustoupily, v pátek už normálně začal jíst. Pokud testy dopadnou dobře, mohl by se znovu začít s mužstvem připravovat," řekl Vanáč. Podle něho začne třiadvacetiletý křídelník Ottawy jen s lehkým bruslením, fyzickou kondici bude navíc nabírat na rotopedu.
"Dávky si musí přidávat postupně. Kvůli rychlejšímu zavodnění organismu byl na infuzích a tělo je nemocí oslabené. Zhubl pět kilo. Martin však není žádný muskulaturní typ, při jeho tělesné konstituci nejde o vážný problém," dodal lékař národního mužstva. Kvůli viróze, kterou si přivezl již minulý týden ze zámoří, musel Havlát vynechat všechny tři dosavadní zápasy mužstva na mistrovství světa proti Lotyšsku, Kazachstánu i Německu. V první řadě vedle Jaromíra Jágra a Martina Straky jej nejprve nahradil Jan Hlaváč a proti Kazachům a Němcům hrál na levém křídle David Výborný.
Juniorský a seniorský mistr světa z roku 2000 byl z preventivních důvodů v hotelu Corinthia Towers ubytován na pokoji sám z obavy, aby nákaza nepropukla v celém mužstvu. Ve středu ho vedení týmu poslalo do domácího ošetřování do Brna. Trenér Slavomír Lener se v dnešním osmifinálovém duelu s Rakouskem ještě bude muset bez Havláta obejít, Vanáč však nevyloučil, že by vyhlášený bruslař a technik mohl poprvé na šampionátu nastoupit v nedělním souboji se Švýcarskem nebo v pondělí proti Kanadě. "Nechci ale dělat unáhlené závěry. Budeme se řídit až podle hráčova aktuálního stavu," zdůraznil lékař národního výběru.
A na závěr jaké bude počasí na první den našeho členství v Evropské unii?
Sobota bude převážně oblačná a na většině území se vyskytnou přeháňky a bouřky. Teploty se budou pohybovat mezi 19 až 23 stupni Celsia.