Zprávy
Havel vítá evropskou ústavu, ačkoli mohla být mnohem lepší
Český exprezident Václav Havel v Bruselu uvítal, že se v Evropské unii schyluje k přijetí první evropské ústavy. Označil ji však za přehnaně složitý a nesrozumitelný text, který se vůbec nehodí ke schvalování v referendech, protože lidé by nevěděli, o čem hlasují. "Na jedné straně je nesmírně důležité a dobré, že tato ústava (návrh) vznikla, že se k ní dopracovali. Je to výsledek jakéhosi konsensu a je to důležitý krok. To je jasné," řekl Havel ČTK. "Na druhé straně si dovedu představit daleko lepší ústavu, asi desetkrát kratší, srozumitelnou, kterou by se mohly učit děti ve škole. Tohle se nedá číst." Havel je ovšem pro to, aby ústava byla přijata, protože v každém případě představuje krok kupředu ve srovnání se současným stavem. "Myslím, že to přijato bude," odpověděl na dohady, co by se stalo, kdyby právě třeba ČR dokument odmítla. "Domnívám se, že by se EU musela rozejít se zemí, která by se vzbouřila a ústavu nechtěla - přece nebude jedna země vetovat celoevropský projekt, budou-li ostatní pro." Právě složitost návrhu ústavy podle Havla vylučuje její schvalování v referendech. "Chápu, že premiéři Vladimír Špidla nebo britský Tony Blair mají své vnitropolitické důvody, proč o tom pořádat referenda. Já sám si myslím, že o takové věci referendum být nemůže, protože z těch, kdo by přišli hlasovat, a moc by jich nebylo, by asi jen každý tisící měl tu ústavu přečtenou. Jak by se k ní pak mohli vyjadřovat? A pokud by byli proti, tak proti čemu, proti kterému ze stovek paragrafů?" Český exprezident se domnívá, že se prostě nelze zeptat lidí na názor na ústavu, kterou nečetli a číst nebudou. Dalo by se to obejít otázkou, zda jsou pro další integraci, případně pro to, aby existoval společný základní dokument. Přímé schválení ústavy však nemohou od lidí politikové očekávat - vždyť návrh ústavy nečetla nebo nedočetla ani většina z nich. Havel se v Bruselu účastnil po boku premiéra Špidly slavnostní recepce ke vstupu Česka do EU a s ní spojené vernisáže z díla architekta a designéra Bořka Šípka. Odpoledne promluvil v prestižním Středisku evropské politiky (EPC).
Špidla chce zachování fondů pro nové země, Barnier pochybuje
Česká republika si jednoznačně přeje zachování politiky soudržnosti jako jednoho z pilířů, na nichž spočívá evropská integrace, a to nejen do roku 2013, ale i po něm, řekl v pondělí na velké konference v Bruselu český premiér Vladimír Špidla. Upozornil, že v rozšířené EU se sociální a ekonomické rozdíly mezi státy výrazně prohloubily, takže politiku soudržnosti je třeba posilovat. "Rovnice je jednoduchá - čím rychleji se zvýší ekonomická síla přistupující 'desítky', tím rychleji z toho získá celá Evropská unie," uvedl Špidla, podle něhož si "EU nemůže dovolit luxus nadměrné vnitřní heterogenity". Připomněl, že pomoc chudým v rámci jednoho celku prospívá všem. "Řetěz je tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek. Politika soudržnosti je výrazem solidarity mezi státy a regiony v rámci celé EU." Francouzský ministr zahraničí Michel Barnier, který donedávna řídil regionální politiku v Evropské komisi, se dnes přidal na stranu kritiků daňové politiky výhodné pro podniky v některých nových členských státech. Mluvil dokonce o "daňovém a sociálním dumpingu", který by podle něj mohl "poškodit pocit rovnosti" mezi evropskými regiony. Nešel sice tak daleko jako německý kancléř Gerhard Schröder nebo jeho ministr hospodářství Wolfgang Clement, kteří přímo spojovali nízké podnikové daně s evropskými regionálními podporami, nicméně varoval, aby "nerovnováha nebyla moc velká". Radil novým zemím, aby "našly dobrou rovnováhu pro svou daňovou autonomii" a "vyhnuly se tak krizím".
Dramatik Václav Havel se po 14 letech vrátí na českou první scénu
Národní divadlo v Praze ve čtvrtek uvede premiéru hry Václava Havla Pokoušení. Nastudoval ji přední americký režisér, dramatik a kritik Charles Marowitz, který v experimentální skupině Royal Shakespeare Company spolupracoval s Peterem Brookem. Na scéně Davida Marka a v kostýmech Hany Zbořilové se na jevišti objeví například David Matásek, Ladislav Mrkvička, František Němec, Martina Válková, Vladislav Beneš, Jana Janěková ml. a Eva Salzmannová. Česká první scéna uvedla v roce 1990 ve Strniskově režii Havlovu Zahradní slavnost. "Pokoušení je z roku 1985, světovou premiéru mělo v roce následujícím ve vídeňském Burgtheatru a následovala řada dalších zahraničních uvedení," řekl dnes novinářům dramatikův bratr Ivan Havel, který o dva roky později ztvárnil v této hře, odehrávající se na půdě vědeckého ústavu, hlavní roli doktora Foustky. "Pro video to tehdy připravil režisér Andrej Krob, natáčelo se dost dobrodružně o víkendech v bytě a v jedné zahradě za Prahou. Stále tam posunovaly lokomotivy, a tak jsme museli řadu scén přetáčet," řekl. Ještě předtím autor svůj text osobně namluvil na magnetofonový pásek, který mezi lidmi dost koloval. Podle Ivana Havla měl jeho bratr už v roce 1977, když byl poprvé vězněn, v hlavě faustovské téma. "Hra nemá jeden výklad a ani by se nezlobil, kdyby někdo našel nějaký, který ho původně nenapadl," uvedl. Text je podle něj o lhaní, podvádění a řeší i to, zda se paktovat s ďáblem či nikoliv. "Ze všech Havlových her je Pokoušení nejpružnější, má mnoho současných aspektů. Je nutno je znovu přečíst a položit důraz na jiná místa," řekl Marowitz. Václav Havel byl na jedné ze zkoušek. Pak mu napsal dopis, v němž vyjádřil obavu, zda příliš nezdůrazňuje komediální aspekty hry na úkor vážnosti. "Komickou cestou lze sdělit řadu vážných věcí," domnívá se Marowitz. Když hru poprvé četl, přišla mu velice vtipná, jako nějaký sarkastický škleb. "Tento temný aspekt jsem chtěl dostat do nové inscenace," vysvětlil. Pochválil také herce činohry české první scény a označil je za jeden z nejšťastnějších kolektivů, které poznal. "Mají tak malé platy, jak mohou být tak šťastní...?," kroutil režisér nevěřícně hlavou.
Bartoška: Český film v EU nepotřebuje kvóty, ale distribuci
Evropskému filmu nepomohou směrnice a kvóty, ale podpora Evropské unie při natáčení a distribuci děl, míní prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. V Bruselu se dnes zúčastnil zahájení "minifestivalu" českého dokumentárního filmu. "Pomoc je pro kinematografii dobrá, ale proboha ne tabulky! Jakmile uděláte tabulky, tak si všichni úředníci ve všech zemích EU udělají fajfku, že splnili nějakou kvótu, třeba kolik procent evropských filmů má být v televizi. To filmu nepomůže. Film je buď dobrý, nebo špatný - a žádná direktiva, žádný úředník mu nepomůže, aby se dostal mezi lidi. Pomoci mu může jen to, že je dobrý," řekl ČTK Bartoška. Současně však míní, že pomoc a podpora z EU při výrobě a distribuci snímků by byla "velice účinná a vítaná". Herec se shoduje s názorem, že cesta českého snímku do západní Evropy dosud často vede přes úspěch v USA. "Distribuční společnosti 'válcují' trh a je bohužel pravda, že až to, co opentlí Amerika, je Evropa ochotna akceptovat a dát do širší distribuce," míní.
Sport
Česká hokejová reprezentace má o nového trenéra. Stal se jím kouč olympijských vítězů z Nagana Ivan Hlinka, který se dohodl se na smlouvě do konce května roku 2006. Čtyřiapadesátiletý Hlinka vystřídá ve funkci Slavomíra Lenera, který povede od nové sezóny pražskou Spartu.
Zisk v řádu desítek milionů korun přinesl hokejový šampionát sázkovým společnostem. Bookmakeři vydělali především na tom, že fanoušci téměř bez výjimky věřili v úspěch českého týmu. Čtvrtfinálová porážka s Američany tak přihrála sázkovým společnostem miliony. Podobný efekt, i když v trochu menší míře, měla prohra Slováků s Kanadou. Hokejový šampionát přinesl na český sázkařský trh jednu novinku, a to sázení v průběhu zápasu, které je v zahraničí poměrně běžné. Sazka ho zorganizovala ve spolupráci s Českou televizí, v níž se objevovaly kurzy na jednotlivé třetiny. Sázet po telefonu však v Sazce nejde, takže možnost vsadit si v průběhu zápasu využívali většinou jen diváci přímo v Sazka Areně. "Tam jsme přijali vůbec nejvíc sázek," potvrdil Zikmund.
Počasí
Noc bude oblačná až zatažená s deštěm, teploty 9 až 5 stupňů. V úterý bude opět oblačno s přeháňkami, teploty 15 až 19 stupňů.