Zprávy
Šéfové koalice budou v úterý poprvé společně jednat o nové vládě
Představitelé sociálních demokratů, lidovců a unionistů se v úterý sejdou společně poprvé od té doby, co prezident Václav Klaus pověřil Stanislava Grosse jednáním o nové vládě. "To je vlastně první jednání jakoby o nové koalici," řekl místopředseda Zdeněk Škromach. Nečeká prý, že by se jednalo o programovém prohlášení. Socialisté už nyní dávají najevo, že se musí více blížit jejich volebnímu programu, protože to byla právě jejich strana, která na minulé koalici nejvíce doplatila ztrátou přízně voličů. Lídři lidovců a unionistů Miroslav Kalousek a Pavel Němec naopak jakýkoliv odklon doleva odmítají. Za jednoduché nepovažuje hledání většinové vládní koalice za nynějšího rozložení parlamentních sil ani prezident. Nepřekvapuje ho proto, že už trvá jedenáctý den. "Použiji-li hokejovou terminologii, tak puk je v dané chvíli na hokejce pana Grosse a ještě mně ho nepřihrál zpátky," řekl Klaus. Zatím je nejpravděpodobnější, že základem nového kabinetu bude dosavadní koalice, která má ve sněmovně většinu 101 poslanců z 200. Škromach v neděli řekl, že by se mohla sněmovna sejít ke hlasování o důvěře novému kabinetu v polovině srpna.
Poslancům ČSSD vadí, že se jich na loajalitu vládě nikdo nezeptal
Minimálně polovině poslanců ČSSD údajně vadí, že se s jejich loajalitou vládě rovnou počítá, ale nikdo se jich na nic nezeptal. Odmítají proto vládě podepsat bianco šek ve chvíli, kdy vůbec není známa podoba programového prohlášení, řekl poslanec ČSSD Miroslav Svoboda. Se svými podpisy proto podle něj chtějí počkat minimálně do příštího týdne, kdy by je měl na poslaneckém klubu o svým záměrech informovat úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. "Nejsme hlasovací opice, nejsme hlasovací stroje. Všechny ty informace máme jen z médií. Z úst Stanislava Grosse jsme ještě nic neslyšeli," řekl Svoboda. Jemu a údajně zhruba polovině ze 70 poslanců ČSSD vadí, že se s jejich příslibem vládě rovnou počítá, ale nikdo se jich na nic nezeptal. "Počkáme si na zasedání poslaneckého klubu," dodal Svoboda. Mediálně jsou známé především výhrady předsedy sněmovního zahraničního výboru Vladimíra Laštůvky a exministra zahraničí Jana Kavana. "Žádný bianco šek zásadně nikdy nepodepisuji. Dokud nebude zřejmé, jak bude vládní prohlášení vypadat, není možné o ničem hovořit," řekl Laštůvka Lidovým novinám. "Tak jako předseda Kalousek řekl, že nepodpoří vládu nalevo od Špidly, já zase nepodpořím vládu napravo od Špidly," dodal. Písemné stvrzení podpory koalice považují za vhodné šéfové KDU-ČSL a ČSSD Miroslav Kalousek a Stanislav Gross.
Klaus a Gašparovič: Vztahy ČR a Slovenska jsou a budou výjimečné
Češi a Slováci spolu mají výjimečně dobré, nadstandardní vztahy a takové by měly zůstat i nadále - na tomto závěru se v Praze shodli nový slovenský prezident Ivan Gašparovič a jeho český protějšek Václav Klaus. "V panu Gašparovičovi nachází Česká republika člověka, který tuto zemi zná velmi dobře a který bude pokračovat v tom, co zahájili jeho předchůdci," uvedl Klaus. Ocenil, že Gašparovič dodržel tradici a po svém zvolení do čela státu, stejně jako předešlí dva slovenští prezidenti po rozpadu federace, navštívil oficiálně jako první zemi ČR. "Je to hlavní signál, který jsme touto návštěvou chtěli dát," dodal. Gašparovič po setkání s Klausem řekl, že by si Češi a Slováci měli v budoucnu vzájemně pomáhat, například v rámci Evropské unie. Jak konkrétně by tato spolupráce v unii měla vypadat, neupřesnil. Další trvání takzvané visegrádské čtyřky považují Klaus i Gašparovič nadále za smysluplné. Často diskutovanou otázku omezení pohybu na společné hranici, jíž se má zabývat česko-slovenská smlouva, by podle obou prezidentů měly vyřešit vlády a parlamenty. "Dnes jde o malé detaily," uvedl Klaus. Dodal, že od české vlády, která podala demisi, není možné očekávat v tomto směru nějakou iniciativu. "To bude úkolem pro novou vládu, aby za vyjednáváními na toto téma udělala poslední tečku," řekl Klaus. Prezidenti spolu mluvili také o společném působení českých a slovenských vojáků v zahraničí. Podle Klause by vytváření společných jednotek, jak tomu bylo například v případě Kosova, nemělo být pravidlem. "Nemám pocit, že má být základním cílem vytvářet česko-slovenské jednotky tam či onde ve světě. Musí to být řešení ad hoc," řekl Klaus novinářům. Klaus i Gašparovič vyjádřili ochotu obou zemí podílet se na výcviku iráckých vojáků a vojenských policistů. Gašparovič vystřídal v prezidentské funkci Rudolfa Schustera, když překvapivě zvítězil v přímých volbách hlavy státu.
Rolníci v některých oblastech začali žně, ty jsou letos později
Rolníci na jižní Moravě, na Znojemsku, Hodonínsku i Břeclavsku již zahájili žně. První výsledky ukazují na dobrou úrodu. "V jižních okresech jsou pokoseny většinou ozimé ječmeny, což je ale nejmenší část oseté výměry," řekl předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. Z dosavadních výsledků lze podle něj usuzovat, že úroda bude nadprůměrná, ale výnos asi nebude rekordní. "Víc napoví, až se vyjede do jarních ječmenů a ozimých pšenic, což by mohlo být na Znojemsku v průběhu týdne," uvedl Veleba. Žně jsou letos i na jižní Moravě zhruba o deset až 14 dní později.
Záchranáři na Karvinsku vyprostili tělo horníka, zával nepřežil
Čtyřiadvacetiletý horník nepřežil ranní zával v podzemí Dolu Doubrava na Karvinsku. Muž podlehl zraněním, která mu uvolněná hornina způsobila, řekla ČTK mluvčí OKD Věra Breiová. Záchranáři jeho tělo našli asi po šesti hodinách. Při otřesu bylo v dole dalších pět horníků, těm se však podařilo z místa závalu dostat vlastními silami. Čtyři z nich lékaři propustili po ošetření povrchových zranění domů. Jednoho přepravil vrtulník do ostravské fakultní nemocnice. Zdravotníci se obávali vnitřního zranění. Báňští záchranáři do poslední chvíle podle mluvčí OKD věřili, že kolegu naleznou živého. "Záchranné práce postupovaly pomalu. Komplikovala je hrozba úniku metanu. Záchranáři proto postupovali v plynových maskách. Navíc v podzemí nefungovala vzduchotechnika, takže se museli vyrovnat s vysokými teplotami," vysvětlila Breiová.
Češi se nejvíc bojí zhoršení ekonomiky a nezaměstnanosti
Češi se po vstupu do EU nejvíce bojí, že se zhorší ekonomická situace a nezaměstnanost. Ekonomického vývoje v budoucích 12 měsících se obává 46 procent a nezaměstnanosti 41 procent lidí, uvedl zveřejněný průzkum Eurobarometr. Spíše pesimisticky lidé nahlížejí i na svoji vlastní situaci. Za posledních pět let se zhoršila pro 37 procent lidí. Opačný názor přitom při dotazování zastávalo jen 26 procent dotázaných a nijak se život nezměnil pro třetinu lidí. Spíše skepticky hodnotí česká veřejnost obecnou situaci v zemi; pozitivněji hodnotili lidé jen vstup do EU, přičemž necelá polovina lidí očekává, že země bude z členství profitovat. Pesimistické nálady podle průzkumu souvisejí s nesplněným očekáváním po pádu komunismu i se zamýšlenými ekonomickými reformami. V ekonomické oblasti jsou ale obyvatelé ČR méně pesimističtější než lidé z dalších nových členských zemí EU a nahlížejí na ni zhruba stejně jako průměrný Evropan. V České republice ale respondenti více než v jiných členských zemích zmiňovali jako problém kriminalitu, uvedl průzkum.
Klaus nechá stížnost Rowlingové na klece posoudit, Špidla odpoví
Prezident Václav Klaus nechá dopis britské autorky knih o Harrym Potterovi, která v něm kritizovala používání klecových lůžek v českých ústavech, posoudit odborníky. Zajímá ho totiž, nakolik spisovatelka Joan Rowlingová vychází z novinových článků a nakolik ze své zkušenosti. Řekl to novinářům. Premiér Vladimír Špidla hodlá podle mluvčího vlády Jindřicha Marka spisovatelce Joan Rowlingové na její stížnost na praktiky v českých léčebnách "každopádně odpovědět". Dopis, v němž se Rowlingová postavila proti používání klecových lůžek, obdrželi prezident i premiér v pondělí. Zájem o situaci v českých léčebných zařízeních rozvířil v Británii před měsícem článek The Sunday Times o ústavu v Rábech na Pardubicku. List tvrdil, že některé z dětí zde tráví v síťových lůžkách bez hraček a pozornosti personálu většinu času. Prezident Klaus našel spisovatelčin dopis dnes ráno v poště. "Je krátký (dopis), ale já si ho přece jenom nechám zásadně posoudit lidmi, kteří jsou v této věci zběhlí a mají k ní co říci," uvedl Klaus. Je podle něj otázka, nakolik autorka knih o Harrym Potterovi reaguje na skutečnou realitu či nakolik vychází její reakce z článků "v tom či onom tisku". Zajímá ho proto spisovatelčina "autentická znalost" problému. "Za svých téměř 15 let politické činnosti jsem navštívil desítky, desítky složitých nemocnic a dětských domovů a jenom bych se chtěl zeptat autorky tohoto dopisu, jestli jich viděla tolik jako já a jestli se natolik podrobně seznámila s touto problematikou," dodal Klaus. List tvrdí, že se po rozvíření případu postoj českých úřadů změnil. Ministerstvo práce podle něj před měsícem trvalo na tom, že se zákon o zákazu klecových lůžek nechystá. Nyní uvádí, že se na něm pracuje. "Není pravda, že bychom se probrali až teď. Na přípravě zákona se začalo pracovat už po první kritice," řekla mluvčí ministerstva Kateřina Beránková. Za klecové a síťové postele totiž mezinárodní instituce káraly ČR již dříve, naposledy v březnu Rada Evropy a v květnu Amnesty International. Klecová lůžka zakáže novela zákona o sociálním zabezpečení, která by měla platit od 1. ledna. Podle psychiatrů se "klece a sítě" používají ojediněle, a to u nebezpečných pacientů. Odborníci upozorňují na to, že je nebude možné hned zrušit, protože by ústavy a léčebny musely přijmout další kvalifikovaný personál. Na jeho zaplacení ale chybí peníze.
Ve věku 77 let zemřel politik z roku 1968 Josef Špaček
V brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny zemřel v neděli ve věku 77 let politik Josef Špaček. ČTK o tom informovali představitelé jihomoravské ČSSD. Špaček byl jako člen Dubčekova nejvyššího vedení odvlečen po 21. srpnu 1968 okupační sovětskou armádou do Moskvy a po návratu zbaven funkcí. Až do roku 1969 byl Špaček kariérním komunistou. Přes funkce různých okresních tajemníků KSČ v 50. letech se dostal v roce 1960 do sekretariátu Ústředního výboru KSČ. Tři roky byl šéfem jihomoravských komunistů. V letech 1968 a 1969 patřil ke skupině reformních komunistů kolem Alexandera Dubčeka. Byl členem nejužšího vedení KSČ a také poslancem. V roce 1969 byl zbaven všech funkcí a v roce 1970 vyloučen z komunistické strany. V letech 1989 až 1991 byl členem klubu Obroda. Za Občanské fórum byl zvolen v roce 1990 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Město Zlín vyčlenilo několik ploch pro výtvory sprejerů
Zlínská radnice vyčlenila ve městě čtyři plochy, na kterých budou moci sprejeři beztrestně tvořit svá díla. Město se tak snaží vyjít vstříc mladým lidem a zároveň eliminovat počet pomalovaných zdí na nevhodných místech, řekla tisková mluvčí radnice Dana Daňová. Aniž by riskovali pokutu a policejní vyšetřování, budou moci sprejeři malovat na opěrnou zeď nad hřištěm u 16. základní školy v ulici Středová, na stěny trafostanice na sídlišti Jižní Svahy, na plochu pod nadjezdem Kozlova žlebu a stěny podchodu u sadu Svobody. "Vytipovali jsme lokality, kde bydlí hodně mladých lidí. Někteří z nich se dokonce sami chodí na radnici ptát, kde by mohli bez problémů malovat," uvedla Daňová. Představitelé města doufají, že tento krok zamezí ničení mnoha zdí domů a dalších staveb barevnými spreji. Naposledy musela radnice zaplatit 35.000 korun za odstranění desítek výtvorů z kamenného obložení frekventovaného podchodu. "Už druhý den po vyčištění se na částech zdi objevily nové malby barevným sprejem. Rozhodli jsme se proto na místě umístit dohlížecí kameru," dodala mluvčí.
Počasí
Noc a úterek budou zatažené až oblačné, se slabým deštěm. Noční teploty 12 až 8 stupňů, denní 14 až 18, na horách kolem 10 stupňů Celsia.