Zprávy
CVVM: Důvěra ve vládu je nejmenší za posledních osm let
Práci české vlády hodnotí občané velmi nepříznivě, důvěru jí vyjádřilo nejméně lidí za posledních osm let. Naopak prezident Václav Klaus zůstává pro veřejnost nejdůvěryhodnějším ústavním představitelem, i když přízeň občanů k němu už několik měsíců postupně klesá. Téměř tři čtvrtiny obyvatel nejsou spokojeny s politickou situací v zemi. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti CVVM, která oslovila 1060 lidí starších patnácti let. Práci české vlády hodnotilo v dubnu příznivě pouze 14 procent oslovených lidí, téměř o polovinu méně než v předchozím měsíci. Důvěrou občanů otřásla především vládní krize, v době konání výzkumu ještě navíc nebylo jasné, kdo nahradí Stanislava Grosse ve funkci premiéra. Stejně nízkou důvěru měla vláda podle sociologů naposledy v prosinci 1997, když odcházel kabinet Václava Klause. Vláda je tak nyní pro občany nejméně důvěryhodnou institucí. Činnost Poslanecké sněmovny hodnotilo příznivě 15 procent obyvatel, senátorům věří 18 procent dotázaných. Oběma komorám vyjádřilo důvěru nejméně občanů v letošním roce.
Důvěra v prezidenta poklesla v porovnání s předchozím měsícem o dva procentní body, přesto mu stále věří 67 procent obyvatel. Příznivé hodnocení Klause se snižuje už od loňského listopadu, kdy mu vyjádřilo důvěru 75 procent oslovených.
Druhým mužem české diplomacie se má stát Jaroslav Bašta
Dosavadní velvyslanec České republiky v Rusku a bývalý ministr za ČSSD Jaroslav Bašta se v pátek podle očekávání stal kandidátem sociální demokracie na funkci prvního náměstka lidoveckého ministra zahraničí Cyrila Svobody. Na Baštovi se odpoledne podle informací ČTK dohodlo grémium nejsilnější vládní strany. Svoboda již dříve řekl, že Bašta je pro něj přijatelný. Pro část ČSSD je obsazení funkce druhého muže české diplomacie klíčové. Zajistí podle nich větší vliv strany na zahraniční politiku, čímž podmiňují svoji podporu koaliční vládě premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Poslanci ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka žádali vedle personálních změn také lepší spolupráci Černínského paláce se zahraničním výborem sněmovny. Bašta nahradí současného náměstka Jana Winklera, který se má stát velvyslancem v Británii. Jako o možném Baštově nástupci v Moskvě se již delší dobu mluví právě o Laštůvkovi.
Kauza letadla CIA bude možná na programu interpelací ve sněmovně
Případ letadla, jež mělo přepravovat vězně americké tajné služby CIA a předloni údajně startovalo z Česka, se příští týden možná dostane na program parlamentních interpelací. V rozhovoru pro ČTK to připustil místopředseda sněmovního zahraničního výboru Václav Exner (KSČM). Kauzu by údajně mohl otevřít člen tohoto výboru za ČSSD Petr Lachnit. ČTK se ho v pátek nepodařilo zastihnout. Deník Právo citoval americký list The New York Times, podle něhož z Prahy odletělo v létě 2003 do Uzbekistánu nejméně jedno letadlo s lidmi zadržovanými CIA kvůli podezření ze spolupráce s teroristy. Mimo území USA Washington údajně posílá zajatce proto, aby je mučením přinutil mluvit. Podle mluvčí ministerstva vnitra Radky Kovářové neměl resort ještě ve čtvrtek o případu žádné informace. Ministr vnitra František Bublan v pátek uvedl, že se záležitostí zabývá.
Hrad: Zaorálek nemusí vyzývat k debatě o ústavě, Klaus ji už vede
Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že ho šéf sněmovny Lubomír Zaorálek nemusí vyzývat k zahájení věcné debaty o euroústavě. Mluvčí Hradu Petr Hájek v pátek ČTK sdělil, že prezident již debatu vede a jako první ji v ČR veřejně inicioval. Podle mluvčího by bylo nejlepší, kdyby Zaorálek sám zformuloval a zveřejnil své případné kladné argumenty na obhajobu evropské ústavy. Klaus reagoval na Zaorálkovu nabídku zorganizovat veřejnou debatu o euroústavě v Poslanecké sněmovně. Podle Klause nejsou náhražkou vážné a potřebné debaty "jednorázové" a "okázalé" duely, k nimž Zaorálek vyzývá. Zaorálek a Klaus se v posledních týdnech dostali do ostrých sporů o význam a potřebu euroústavy a dopisovali si tom. "Prezidenta republiky není třeba k zahájení věcné debaty o evropské ústavě vyzývat, neboť tuto debatu jako první u nás veřejně inicioval a soustavně ji vede," stojí v prohlášení. Klaus euroústavu kritizuje, Zaorálek hájí. Prezident šéfa sněmovny obvinil z toho, že svými veřejnými výroky zpochybnil věcnou debatu o ústavní smlouvě EU a podněcuje vášně vztahující se k tomuto tématu. Podle Zaorálka "prezident pokračuje dále ve stylu: nemá smysl vést polemiku s těmi, kteří se mnou nesouhlasí".
Borrell prý ve sporu s Klausem žádá europoslance o zdrženlivost
Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell vyzval europoslance po nedávné výměně názorů s českým prezidentem Václavem Klausem, aby sice dál propagovali ústavní smlouvu Evropské unie, ale aby se při tom nevměšovali do vnitrostátní debaty vedené o dokumentu v členských zemích. ČTK to sdělil po pátečním rozhovoru s Borrellem v Budapešti předseda Senátu Přemysl Sobotka. Borrellův mluvčí Jacques Nancy odmítl tuto informaci komentovat. "Předseda Evropského parlamentu nemíní cokoli dodávat k dopisu, který osobně napsal českému prezidentovi Václavu Klausovi. Tento dopis jasně odráží jeho pozici a postoj Evropského parlamentu," řekl Nancy ČTK.
FT: CME dokončila koupi TV Nova, plánuje další tři kanály
Mediální společnost Central European Media Enterprises (CME) dokončila převzetí kontrolního podílu v české televizní stanici TV Nova od skupiny PPF zhruba za 900 milionů dolarů (necelých 21 miliard korun). CME nyní plánuje zahájit v České republice vysílání na dalších třech kanálech a vstoupit na pražskou burzu, napsal v pátek britský list Financial Times. CME ve vlastním sdělení ze čtvrtka uvedla, že dokončila koupi 85 procent akcií TV Nova od PPF. Zbývající podíl Petera Kršáka ve firmě CET 21, která drží vysílací licenci, získá podle březnové dohody do třetího čtvrtletí. Poté firma se sídlem na Bermudách uplatní právo na odkoupení zbývajících 15 procent Novy od PPF a celkově zaplatí za Novu přibližně 930 milionů dolarů. CME také uvedla, že k financování koupě Novy získala vydáním obligací a akcií 709 milionů dolarů. "Je to pro CME historická chvíle," uvedl ve sdělení generální ředitel CME Michael Garin a dodal, že TV Nova zvýší tržby CME na dvojnásobek. "Z přední vysílací společnosti ve střední a východní Evropě jsme se stali dominantní společností," řekl Garin.
Rumunský král a Svoboda hovořili o konci války i o roku 1968
Druhá světová válka a vojenská invaze do Československa v roce 1968, na níž se Rumunsko odmítlo účastnit, - to byla témata, o nichž v pátek v Praze hovořili bývalý rumunský král Michal I. a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na osvobozování tehdejšího Československa od nacismu se v roce 1945 podílelo i rumunské vojsko, jehož vrchním velitelem byl v té době právě král Michal, sdělilo v pátek ČTK ministerstvo zahraničí. Během rozhovoru si Svoboda a král připomněli nejen 60 let od skončení války, ale i okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy před 37 lety. Svoboda ocenil zásadový postoj Rumunska, které se jako jediný člen tehdejší Varšavské smlouvy do invaze nezapojilo. Svoboda s králem hovořili dále o budoucím členství Rumunska v EU. Bývalý rumunský král Michal I. je v České republice od čtvrtka do soboty. Doprovází ho choť Ana a princ Radu. Někdejší panovník se účastní pietních aktů k 60. výročí konce druhé světové války v různých koutech České republiky.
FNM: PKN Orlen zaplatí za Unipetrol zřejmě 24. května
Polský ropný koncern PKN Orlen zaplatí za koupi státního podílu v petrochemické skupině Unipetrol zřejmě 24. května. V tuto chvíli jde o předběžný termín, řekla v pátek ČTK mluvčí Fondu národního majetku Petra Krainová. V den platby pak převede fond společnosti PKN akcie Unipetrolu. Vláda za svůj 63procentní podíl získá 13,05 miliardy korun. PKN zatím zaplatil desetinu kupní ceny, tedy 1,305 miliardy korun. Doplatit tak zbývá zhruba 11,75 miliardy korun. Pokud transakce nebude hotova zhruba do začátku června, může od ní PKN i český stát bez sankcí odstoupit. Po převedení zbývající částky budou mít strany možnost provést audit, na jehož základě by mohly nárokovat úpravu konečné ceny. Podle dřívějšího vyjádření některých ekonomů by konečná cena mohla vlivem lepšího hospodaření Unipetrolu v loňském roce stoupnout až o 15 procent.
V Brně možná vznikne mezinárodní centrum klinického výzkumu
V areálu brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny možná vznikne mezinárodní centrum klinického výzkumu. Usiluje o to známá americká klinika Mayo, jejíž zástupce v pátek o podpoře projektu jednal v Praze s agenturou CzechInvest, řekla ČTK mluvčí agentury Jana Víšková. Projekt je podle ní výsledkem dlouhodobé týmové spolupráce expertů obou ústavů, kteří mají na svém kontě už řadu patentů v oboru lékařské techniky. S vládní agenturou jednal o projektu mezinárodního výzkumného centra Virend Somers, šéfkardiolog kliniky Mayo. "Česko je díky mimořádné úrovni zdejší vědy a výzkumu skvělým místem pro projekt tohoto typu a rozsahu," řekl Somers. Podrobnosti ke vzniku centra nechce zatím agentura prozradit.
Přáslavičtí tankisté získali od prezidenta bojový prapor
Výkřikem Hurá! přivítala v pátek zhruba stovka tankistů v Přáslavicích na Olomoucku na své základně bojový prapor, který získali od prezidenta při příležitosti oslav konce druhé světové války. Kromě prestižního ocenění se nyní tankisté mohou pochlubit také udělením čestného názvu Hanácký. Tankový prapor v Přáslavicích je jediný svého druhu v republice. "Bojový prapor pro každý vojenský útvar znamená nejvyšší ocenění, které může prezident republiky udělit za dosažené výsledky v bojové, střelecké či taktické přípravě, kterou vojáci absolvují během několika let. Je to dlouhodobý proces," řekl v pátek ČTK Jiří Klement ze 73. tankového praporu. Podotkl, že pro prapor to znamená i ocenění jeho práce při povodních v roce 1997 či v roce 2002. Historickým názvem Hanácký prapor si přáslavičtí vojáci připomínají zároveň i historické kořeny své posádky. "Předchůdci tohoto praporu se datují až do roku 1655, kdy vznikl v Bavorsku po třicetileté válce pluk. Ten historicky procházel různými anabázemi až do vzniku 6. střeleckého Hanáckého pluku na Rusi. Odtud se název přenáší," uvedl Klement. Dodal, že k názvu patří i historické zvolání Hanáci, držte se!, kterým povzbuzoval umírající zástupce velitele své vojáky rekrutováné z oblasti Hané při obléhání Vídně Turky.
Ministr Bublan odhalil v muzeu pamětní desku padlých policistů
Ministr vnitra František Bublan v pátek v pražském Muzeu Policie ČR odhalil pamětní desku na počest padlým policistům. Více než stovka jmen na desce má připomínat ztracené životy mužů, kteří zahynuli před šedesáti lety při osvobozování Československa a především při bojích během Pražského povstání. "Nejde o tu desku, ale o osudy lidí, kteří byli nepoddajní vůči fašismu," uvedl Bublan. Pamětní kamenná deska má nahradit původní památník, který byl odhalen v roce 1947 na budově policejního ředitelství na křižovatce Národní třídy a ulice Karolíny Světlé. "Je to památka na lidi, kteří sloužili u četníků nebo u státní pražské bezpečnosti. Zachovali si tvář a dokázali se postavit v pravou chvíli tam, kde jim to policejní přísaha přikazovala. Já si takových lidí cením a jsem rád, že se na ně nezapomíná - stále jsme schopni třeba i otevírat nové památníky nebo klást věnce k těmto deskám a mít je v paměti," řekl ČTK Bublan.
V Jihlavě v pátek začaly oslavy 60. výročí konce války
V Jihlavě v pátek dopoledne začaly oslavy 60. výročí konce války. Stovky lidí na Masarykově náměstí sledovaly inscenované osvobození města Rudou armádou a jednotkami československých vojáků. Představení, jehož scénář měl podle pořadatelů oporu ve skutečné historii, začalo příjezdem limuzíny s důstojníkem wehrmachtu, který pronesl projev o vůdcově tajné zbrani. "Máme dost sil, abychom celé město zlikvidovali," hřímal důstojník, kterého však náhle přerušila střelba. Na náměstí přijeli první ruští vojáci. Rozpoutala se divoká přestřelka. Duněly výstřely z lehkých i těžkých zbraní, vzduchem létaly prázdné nábojnice. Útočící jednotky zvítězily, zbytek Němců se za aplausu přihlížejících vzdal. Vystoupení sledoval i Julij Chižinskij, který se před 60 lety na osvobození Jihlavy podílel. "Na radnici jsem pak přijal kapitulaci od německého důstojníka. Byl to nejšťastnější den mého života," řekl s dojetím Chižinskij.
Výstava snímků Bohumila Kozáka ukazuje konec války v Berouně
Výstavu amatérských fotografií Bohumila Kozáka nazvanou Beroun v květnu 1945 si mohou do 20. května prohlédnout zájemci ve vestibulu berounské radnice. Autentické snímky z archivu městského kronikáře Jiřího Kopřivy jsou rozděleny do tematických celků Poničené město, Konec války, Osvobození a Nezapomínáme. Výstava nabízí záběry vojenských jednotek, které v květnu 1945 projížděly Berounem. Dokumentují příchod štábu Vlasovovy Ruské osvobozovací armády, příjezd Rudé armády i průjezd československé obrněné brigády na přehlídku do Prahy, která se konala 30. května. Na jiných snímcích Kozák zachytil následky amerického náletu na Beroun 17. dubna 1945 nebo odstraňování protitankových zátarasů lidmi obviněnými z kolaborace.
Oslavy konce války v Českém Krumlově představí novou knihu a film
Účastníky oslav 60. výročí konce druhé světové války, které o víkendu vyvrcholí v Českém Krumlově, čekají dvě novinky. Poprvé budou moci zhlédnout film s archivními záběry z osvobozovacích operací, které natočili američtí vojenští kameramani. Studenti a pedagogové zase poprvé veřejnosti představí knihu Terezínská svědectví s básněmi terezínského vězně Hanse Munka přeloženými z němčiny a s jeho akvarely. Film nyní přivezl do Českého Krumlova bývalý vedoucí dokumentárního oddělení amerického Národního archivu (NARA) William T. Murphy. "Jsou to vzácné archivní snímky, které u nás ještě nikdy nebyly publikované," řekl ČTK Aleš Mik z Městského úřadu v Českém Krumlově, podle něhož diváci uvidí i anglický proslov prezidenta Edvarda Beneše po jeho návratu z Moskvy do Prahy roku 1945. Kniha Terezínská svědectví vznikla na českokrumlovském gymnáziu, kde ji téměř tři roky vytvářelo 15 studentů s pedagogy. Impulzem byla návštěva vzdělávacího centra v Terezíně, po níž se rozhodli, že z němčiny přeloží básně vězně Hanse Munka.
Český rozhlas Plzeň vydal knihu o své historii
Český rozhlas Plzeň vydal k 60. výročí rozhlasového vysílání knihu Svobodná Plzeň hovoří. Autorka Eva Klausnerová v ní zachytila historii plzeňského rozhlasu od roku 1945 až do současnosti. ČTK to řekl Pavel Bouda z rozhlasu. "Název knihy tvoří první slova památného hlášení Karla Šindlera, pozdějšího prvního ředitele plzeňského Českého rozhlasu, který takto ohlašoval převzetí německé vysílačky českými vlastenci. Kniha je věnována právě jemu," uvedl Bouda. Autorka v rozhlase dlouhá léta pracovala, nyní už je v penzi. V knize popisuje nejen dramatické okamžiky počátků vysílání v květnových dnech roku 1945, ale i další historické okamžiky, například v letech 1953 a 1968. Knihu napsala na základě vzpomínek řady spolupracovníků a tehdejších zaměstnanců rozhlasu.
Silné vztahy s českou literaturou má slovinská a polská
Ze slovanských literatur mají silné vzájemné vztahy s českým písemnictvím slovinská a polská, ze kterých vychází v češtině nejvíce překladů. Tradičně se čeští nakladatelé a překladatelé věnují literatuře ruské a chorvatské. Další slovanské literatury jsou v současném Česku jen málo známé - od té doby, kdy byla východní Evropa součástí socialistického bloku a internacionální kulturní výměna byla povinná, není v Česku například o bulharské či ukrajinské literatuře ani slyšet. Na veletrhu Svět knihy, který je věnovaný slovanským literaturám, v pátek o českém pohledu právě na tyto literatury debatovali jejich překladatelé. Hlavním hostem veletrhu je Slovinsko, o jehož spisovatelích dnes čeští čtenáři vědí dobře. "Vycházejí nejen překlady 'klasiků', jako jsou Drago Jančar či Aleš Debeljak, ale i texty mladých autorů. Český překlad je pro ně první mezinárodní zkušeností," řekl překladatel Aleš Kozár.
Cenu Premia Bohemica dostal maďarský překladatel István Vörös
Maďarský překladatel české poezie, básník, prozaik a kritik István Vörös dostal v pátek na veletrhu Svět knihy cenu Premia Bohemica. Obec spisovatelů jí oceňuje vždy některého ze zahraničních bohemistů, kteří se ve své zemi zasloužili o propagaci české literatury. Vörös přeložil například poezii Ivana Blatného, Jana Skácela, Ivana Wernische či Vladimíra Holana. Byl spolueditorem antologie současné české poezie Achilles a želva (1996). Za překlad Holanovy poezie získal Vörös v Maďarsku překladatelskou cenu. Sám je autorem několika básnických sbírek. István Vörös se narodil 20. září 1964 v Budapešti. Studoval maďarštinu a historii na Pedagogické fakultě Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti a maďarštinu a češtinu na Filozofické fakultě téže univerzity.
Cenu za nejlepší historickou knihu získala Daniela Tinková
Nejlepší domácí historickou publikací za uplynulý rok se v pátek stala kniha Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa od Daniely Tinkové. Výsledky ankety pořádané časopisem Dějiny a současnost byly vyhlášeny v pátek na veletrhu Svět knihy. Nejvýznamnější historické práce vybírali odborníci ve dvou kategoriích - domácí a překladové. Vítězná kniha, kterou vydalo nakladatelství Argo, sleduje, jak se měnilo chápání trestného činu v době radikálních společenských změn na přelomu 18. a 19. století. Prostorově je autorka zakořeněna v osvícensko-revoluční napoleonské Francii. Nabízí však i pohled do habsburské monarchie, s důrazem na české země a Toskánsko. Kromě vysoké odborné úrovně zdobí knihu i srozumitelnost. "Čtivost a odbornost se nevylučují," řekla Tinková. Z domácích autorů byl dále oceněn Karel Durman za první díl knihy Popely ještě žhavé nazvaný Válka a nukleární mír. Třetím titulem, který akademiky zaujal, byla kniha Petra Mati Svět české aristokracie 1500-1700 od nakladatelství Lidové noviny.
Pražské jaro začíná 12. května, prodáno je 70 procent vstupenek
Necelý týden před začátkem mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro je prodáno nebo závazně rezervováno 70 procent vstupenek. Některé programy jsou podle Romana Bělora, ředitele třítýdenní přehlídky, publikem zatím nedoceněny. Situace se podobá loňské. "Lidé si kupují lístky později a později, ale obava fixovat něco předem je zřejmě součástí nynějšího životního stylu," řekl na páteční tiskové konferenci. Šedesátý ročník je letos podle Bělora slavnostní, v příštím roce bude Pražské jaro více bilanční a retrospektivní. Mimo jiné bude replikou dávného programu připomínat, že se jeho první koncert konal před 60 lety - v květnu 1946. Letos bude úvodní koncert 12. května věnován 60. výročí konce druhé světové války. Tradičně uváděnou Smetanovu Mou vlast přednese špičkové světové těleso - Londýnský symfonický orchestr s šéfdirigentem Colinem Davisem. Vzbuzuje to zvědavost, jak se cizinci s českou hudbou vyrovnají a jaký pohled na ni přinesou.
Hlavní skladatelskou osobností 60. ročníku Pražského jara je Josef Suk, ve větší míře se objeví také hudba dalšího jubilanta Johanna Sebastiana Bacha. Do 4. června je připraveno šest desítek programů symfonické a komorní hudby, včetně několika projektů z dalších žánrů. K nim patří vedle jazzu například koncert etnické hudby a vystoupení skupiny bratří Ebenů.
Národní muzeum chystá modernizaci Muzea knihy ve Žďáru
Zkusit si psát brkem, tisknout a vázat knihy, listovat historickými rukopisy či novinami v digitální podobě budou moci návštěvníci zcela nové expozice v Muzeu knihy Národního muzea ve Žďáru nad Sázavou. Připravuje se její modernizace za zhruba 20 milionů korun. Libreto by mělo být podle ředitele Národního muzea v Praze Michala Lukeše hotovo do pololetí, realizace nejlépe za dva roky - k 50. výročí vzniku expozice v zámku Kinských. Ředitelka Knihovny Národního muzea Marie Šírová tak optimistická není, do výročí se to podle ní asi nestihne. Hlavním problémem bude sehnat peníze. "Priorita Národního muzea je rekonstrukce budovy na Václavském náměstí," řekla v pátek Šírová ČTK. Na libretu už ale pracuje: staré, vlastivědné pojetí expozice vezme za své. "Za 50 let se změnilo pojetí historie, muzeologie a vůbec systém prezentace muzejních předmětů," podotkla. Kvůli chybějícím penězům na obnovu národní expozice v zámku se před lety rozhořel boj mezi žďárskou radnicí a starým vedením Národního muzea. Po městu chtělo příspěvek na obnovu vitrín. Hrozilo, že expozici ze zámku přestěhuje. Nynější ředitel Lukeš míní, že muzeum má na zámku letitou tradici a díky právě uzavřené smlouvě s Radslavem Kinským ve Žďáru zůstane a získá novou podobu.
V Praze se uskuteční kulturní festival lesbických žen eLnadruhou
Kulturní festival lesbických, bisexuálních a transsexuálních žen nazvaný eLnadruhou uspořádá stejnojmenné občanské sdružení od 20. do 22. května ve středisku Domovina v Praze. Přehlídka navazuje na dřívější festivaly lesbické kultury Apriles a Aprilfest. "Koncepce festivalu se ale výrazně změnila, nyní je výrazně více tvůrčí a ke slovu se dostává kreativita, intuice a sebereflexe," řekla v pátek ČTK mluvčí přehlídky Daniela Štecherová. "Hlavním cílem festivalu je vytvořit prostor pro vzájemnou interakci lesbických, bisexuálních a transsexuálních žen na společenské i tvůrčí rovině a pokusit se zachytit odrazy nejrůznějších podob současné lesbické komunity, její tvorbu, přání i problémy," uvedla Štecherová. Na programu budou semináře a tvůrčí dílny, uskuteční se také přednášky i panelová diskuse věnovaná návrhu zákona o registrovaném partnerství.
Největší výstava vltavínů ve Štefánikově hvězdárně
Pražská Štefánikova hvězdárna představuje vltavíny a jim podobná libyjská skla, které vznikly před desítkami milionů let při dopadech kosmických těles na planetu Zemi. V takové šíři nebyly tyto kameny dosud představeny, řekl v pátek k výstavě Drtivá krása ředitel pražské hvězdárny a planetária Marcel Grün. "Lze jen obdivovat, jaké umělecké předměty dokázala vyrobit příroda vesmírná i pozemská," poznamenal. Název výstavy připomíná, že v historii Země byly srážky s cizími kosmickými tělesy vždy drtivé. Znamenaly významné místní katastrofy, které někdy vyústily až v ekologické katastrofy celoplanetárních rozměrů, uvedl spoluautor výstavy Jakub Haloda. I Vltavíny vznikly při jedné takové události, a to před 15 miliony let. Jsou to vlastně části roztavené horniny, které přenesla tlaková vlna na území jižních Čech a jižní Moravy po dopadu velkého asteroidu v Ries u německého Nördlingenu.
Jágr poprvé po zranění trénoval, proti Slovensku chce nastoupit
V plné síle, tedy i s Jaromírem Jágrem, by se měli představit čeští hokejisté v sobotním utkání osmifinálové skupiny mistrovství světa proti Slovensku. Hvězda mužstva a jeden z nejsledovanějších hráčů celého šampionátu v pátek absolvoval ve vídeňské Stadthalle první trénink od úterního utkání s Německem, v němž mu obránce soupeře zlomil malíček. Zraněný prst mu chránil speciální kryt. "Proti Slovákům na devadesát procent nastoupím," řekl Jágr novinářům po páteční odpolední přípravě. "Záleží spíš na tom, jak dlouho v utkání vydržím," dodal opatrně. Zranění se podle slov odchovance kladenského hokeje ozývá především při přebírání přihrávky a při střelbě. "Je to čerstvě zlomené, takže to bolí. A razance rány není žádná," usmál se kysele. "Kdybych měl zlomenou horní ruku, asi by s tím šlo hrát v klidu, ale s tou spodní, do níž dávám veškerou sílu, je to složitější. Zvykám si držet hokejku vlastně jen třemi prsty," pravil.
Na soupisku českého týmu na MS byli doplněni Hlaváč a Vrbata
Útočníci Jan Hlaváč a Radim Vrbata byli v pátek doplněni na soupisku české hokejové reprezentace na mistrovství světa ve Vídni. Hlaváč i Vrbata, kteří se s mužstvem v rakouské metropoli připravují už od začátku turnaje, budou moci premiérově zasáhnout do sobotního utkání osmifinálové skupiny se Slovenskem. Trenér Vladimír Růžička tak má k dispozici tři brankáře, osm obránců a čtrnáct útočníků. Zdravotní problémy má pouze největší hvězda týmu Jaromír Jágr, jenž má ze zápasu proti Německu zlomený prst.
Počasí
V noci na sobotu oblačno, místy přeháňky, na Moravě až zataženo s občasným deštěm. Teploty 7 až 3 stupně. V sobotu přes den bude oblačno, místy s přeháňkami, ve vyšších polohách budou i sněhové. Odpoledne bude přibývat další oblačnost s deštěm. Teploty 11 až 15 stupňů, na horách kolem 6 st. C. Severozápadní vítr o rychlosti do 25 kilometrů za hodinu.
