Zprávy

Praha žila světovou politikou, hlavní hvězdou byl Obama

Praha prožila víkend ve znamení vrcholné světové politiky. Jeho hlavní hvězdou byl americký prezident Barack Obama, který přicestoval na summit EU-USA. Jeho pobyt vzbudil mimořádný zájem, Obamův projev na Hradčanech si v neděli dopoledne přišlo poslechnout přes 10.000 lidí. Do Prahy zavítali na summit i představitelé unijní sedmadvacítky, zůstali ale v Obamově stínu. Návštěvu provázela přísná bezpečnostní opatření i několik demonstrací, které měly poklidný průběh.

Obama s manželkou Michelle přijel do metropole v sobotu večer ze summitu NATO ve Štrasburku. Ze soukromé procházky po Praze nakonec zřejmě nebylo nic, na různých malebných pražských místech i před vytipovanou restaurací na něj marně čekaly desítky novinářů. Zlatým hřebem jeho krátkého pobytu se ale stal nedělní dopolední projev na Hradčanském náměstí. Americký prezident v něm vyzval k vytvoření světa bez jaderných zbraní, které označil za nejnebezpečnější dědictví studené války, a potvrdil závazek USA snížit jaderný arzenál. Řekl také, že přestože jsou nyní íránské hrozby reálné, odstoupí-li Teherán od svého vojenského jaderného programu, nebude nutné vybudovat v Evropě americký protiraketový štít. Premiér Mirek Topolánek ale později zdůraznil, že projekt štítu nekončí. Později na summitu EU-USA také Obama potvrdil, že Spojené státy začínají brát vážně boj proti klimatické změně a vyzval Evropskou unii k výraznějšímu zapojení v Afghánistánu. Zástupci EU si výsledky summitu pochvalovali jako nový start euroamerických vztahů. Předseda Evropské komise José Barroso Topolánkovi jako zástupci předsednické země EU ke zdařilému summitu blahopřál.

Ještě ráno před projevem Obamu s chotí přijal na Hradě prezident Václav Klaus. Za účasti ministrů financí Miroslava Kalouska, životního prostředí Martina Bursíka a zahraničí Karla Schwarzenberga jednali o výstavbě protiraketového štítu a změnách klimatu, Obama také poděkoval za českou účast na vojenských misích v Afghánistánu.

V metropoli se v souvislosti s návštěvou přes víkend konalo několik nenásilných demonstrací ekologických aktivistů a odpůrců i příznivců výstavby americké radarové základny na českém území. Všechny se obešly bez incidentů. Na Obamovu bezpečnost i pořádek v ulicích dohlíželo 4000 policistů a Praha zažila i různé uzavírky, dopravu ale výrazně nenarušily. Po summitu se americký prezident vpodvečer sešel s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Hned poté odjel na letiště a odletěl do Turecka. Tato návštěva uzavřela jeho evropskou misi, při které pobýval kromě Česka také v Británii, Francii a Německu.

Spojené státy se k Čechům neobrátí zády, jako to udělal jiné mocnosti

Českou republiku Obama ujistil, že se k ní Spojené státy neobrátí zády tak, jak to v minulosti udělaly jiné velmoci. "Mnohokrát ve 20. století byla přijímána rozhodnutí bez vás u jednacího stolu, velké říše vás nechaly bez pomoci a nebylo vám nasloucháno, " řekl Obama. "Já vám chci říct, že Spojené státy se nikdy neobrátí zády k lidem tohoto národa, protože sdílíme společné hodnoty, společné dějiny," vzkázal Obama. Česku, které je deset let členem NATO připomněl, že platí, že útok na jednu členskou zemi znamená útok na celou alianci. Lidé České republiky podle něho svůj slib pomoci splnili po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Prahu, kde Obama přednesl svůj první veřejný projev v zahraničí, označil za "zlaté město, které je mladé i starobylé". Ocenil boj Čechů za svobodu jak během Pražského jara, tak při sametové revoluci, jejíž název vyslovil česky. "Naučila nás mnoho věcí, ukázala, že mírové protesty mohou otřást základy říše a ukázat prázdnotu ideologie," řekl Obama o politických změnách v roce 1989 v tehdejším Československu.

Topolánek: Summit EU-USA je symbolem nové úrovně našich vztahů

Nynější summit EU-USA je symbolem nové úrovně euroamerických vztahů. Řekl to český premiér Mirek Topolánek. "Jsem velmi spokojen, že svoji evropskou misi (Obama) zakončil právě v Praze," dodal. Předseda Evropské komise José Barroso ocenil české předsednictví za přípravu summitu a poblahopřál mu. Dodal, že politici se soustředili na tři výzvy - boj proti změně klimatu, spolupráce v energetické bezpečnosti a obchod.

Schwarzenberg na Obamovi ocenil jeho čerstvý a neformální přístup

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ocenil především "čerstvý, velmi neformální přístup" nového amerického prezidenta Baracka Obamy k řešení problémů. Podle Schwarzenberga byly při návštěvě amerického prezidenta nejvýznamnější tři momenty. Prvním je fakt, že se Obama rozhodl setkat s Evropskou unií jako celkem, nejen tedy s bohatými a silnými hráči v rámci G20 nebo v rámci Severoatlantické aliance. "Významné je, že to udělal u nás. V malé zemi, která ještě před 20 lety byla politicky úplně jinde," připomněl český ministr. Třetím významným bodem podle něj bylo Obamovo vystoupení na Pražském hradě, kde prezident USA vytyčil svou zahraniční politiku do budoucnosti. Schwarzenberg přitom Obamova slova chápe jako podporu plánům na vznik radaru americké protiraketové obrany v České republice, pokud se Írán nevzdá svého jaderného programu. Šéfovi české diplomacie přišla zajímavá i Obamova starost o globální změny klimatu. Podle něj americký prezident dopoledne při jednáních na Pražském hradě na toto téma "ladil noty" i s vicepremiérem české vlády v demisi a ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem. "Podivné: nebavili se o klimatu," odpověděl pak s úsměvem na otázku, zda Obama o změnách počasí na planetě hovořil i s českým prezidentem Václavem Klausem. Ten je v této věci velmi skeptický.

Topolánek varoval před protekcionismem a regulacemi

Před protekcionismem a přehnanou regulací varoval v souvislosti s ekonomickou krizí český premiér Mirek Topolánek na úvod summitu Evropské unie a Spojených států. Vyslovil se také pro aktivní protiraketovou obranu proti hrozbám, jaké představuje vypuštění severokorejské rakety. V souvislosti se světovou ekonomickou krizí připustil, že její sociální důsledky jsou hrozivé. Ale ještě mnohem větším nebezpečím je podle něj ochranářství, izolacionismus, státní paternalismus a stále rozsáhlejší regulace. Americký prezident Barack Obama v následujícím vystoupení zdůraznil, že nejdříve je potřeba se dostat z ekonomické krize. "Ale teprve na tom začínáme pracovat," řekl. Zdůraznil, že je potřeba pomoci zemím, které jsou nejvíce postiženy krizí, včetně států ve střední a východní Evropě.

Havel varoval Obamu před přehnanými očekáváními, jež u lidí budí

Bývalý československý a český prezident Václav Havel v neděli cítil jako svou povinnost varovat amerického prezidenta Baracka Obamu, že do něj jsou "vkládány bezmezné naděje" a mnoho lidí s ním spojuje svá očekávání na rychlý vznik lepšího světa. V případě zklamání se pak hněv lidí může obrátit proti němu, upozornil Obamu Havel. Řekl to novinářům po jejich asi půlhodinové schůzce. Obama prý reagoval úsměvem, poděkováním a slovy, že už tento posun začíná sám pozorovat. "Mohou si lidé myslet, že je oklamal, že jim dodával víc nadějí, než bylo oprávněno," vysvětlil Havel, který to prý Obamovi řekl jako reflexi své osobní zkušenosti. "Je to člověk opravdu neobyčejně milý a bezprostřední, charismatický. Já se nedivím té celosvětové Obamomanii," prohlásil někdejší československý a český prezident s tím, že měl pocit, jako kdyby se dávno znali. Potěšilo jej, že Obama ještě "dávno předtím", než se stal prezidentem, četl některé jeho texty. Daroval mu kromě jiného všechny své publikace vydané v USA.

EU a USA společně odsoudily odpálení severokorejské rakety

Evropská unie a Spojené státy americké dnes na úvod společného summitu odsoudily dnešní odpálení severokorejské rakety a vyzvaly KLDR, aby dodržovala své závazky. "Odpálení rakety Severní Koreou porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a narušuje mír a stabilitu v severovýchodní Asii," uvedly EU a USA ve společném prohlášení.

Obama promluvil jen k vybraným novinářů, ostatní nebyli vpuštěni

Americký prezident Barack Obama po skončení summitu EU-USA v Praze promluvil jen ke zhruba dvacítce vybraných novinářů. Američané si totiž vyžádali, že tisková konference bude jen velmi malá a nakonec rozhodovali i o účasti jednotlivých zástupců tisku. Dostalo se tak převážně na média ze Spojených států a jen dva zástupce z Česka - Českou televizi a Český rozhlas, kteří zajišťovali přenos ze summitu do celého světa. České předsednictví EU podle informací ČTK dlouho usilovalo o to, aby šlo o klasickou tiskovou konferenci, ale odpor Američanů nezlomili. Organizátorům se dokonce podařilo zajistit přenos z Obamova vystoupení do tiskového sálu, ale americká administrativa jej přikázala stopnout. Pokud tak někdo chtěl ze zhruba šesti stovek přítomných novinářů amerického prezidenta vidět v pražském Kongresovém centru na vlastní oči, mohl si později vystoupení pustit ze záznamu v televizi. Tisková konference prvního muže Spojených států se navíc odehrála značně netradičně. Obama jen shrnul obsah summitu EU-USA a pak místnost opustil. Novináři tak neměli šanci se na cokoliv zeptat. Obamovo vystoupení tak bylo v ostrém protikladu s jeho předchozími vystoupeními v Evropě, která se tento týden uskutečnila.

Obamová se zajímala o židovské památky a vzkázala: Vrátím se

"Bylo to skvělá návštěva. Vrátím se," to byla děkovná slova americké první dámy Michelle Obamové, když se ve Staronové synagoze loučila se svými hostiteli po prohlídce významných židovských památek v Praze. Obamová si na židovskou čtvrť vyčlenila asi hodinu. Přijela z Pražského hradu, kde ji manželka českého prezidenta Livia Klausová provedla svatovítskou katedrálou a bazilikou svatého Jiří. Obě první dámy se tam rozloučily a Obamová pak z Hradu odjela sama v koloně se svým doprovodem lidí z Bílého domu. "Michelle Obamová se o navštívené památky a jejich historii velmi zajímala a kladla nám mnoho dotazů," řekla ČTK kurátorka Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg, která americkou první dámu provázela. Z Pinkasovy synagogy pokračovala tradiční cestou na Starý židovský hřbitov. Zastavila se u nejstaršího náhrobku učence Avigdora Kary či významného mecenáše Mordechaje Maisla. Na hrob rabiho Löwa položila podle tradice kvitl, malý stočený papírek se svým vlastním přáním. "Měla ho předem promyšlené a učinila tak s velkou nadějí," uvedla Sidenberg. Prohlídku zakončila v jedné z nejstarších evropských synagog, Staronové synagoze, která se stále užívá k bohoslužebným účelům. Při vstupu ji uvítal ji rabín Karol Sidon. Ve Washingtonu, kam se dnes Obamová vrací zvlášť bez svého muž, bude mít na synagogu památku. Od předsedy Židovské obce v Praze Františka Bányaie dostala totiž pamětní medaili k jejímu sedmistému výročí.

Obama vyzval EU k přijetí vězňů z Guantánama

Americký prezident Barack Obama dnes na summitu EU-USA v Praze vyzval Evropskou unii k přijetí vězňů z americké základny Guantánamo. Podle něj by tak Evropa pomohla k uzavření věznice, kterou opakovaně kritizovaly organizace na ochranu lidských práv. Spojené státy již dříve daly najevo, že by členské státy EU mohly přijmout zhruba 60 z 245 vězňů. Česko, které v současnosti unii předsedá, se na tom však nejspíš podílet nebude. Ministr vnitra Ivan Langer v březnu řekl, že země o přijetí vězňů z Guantánama neuvažuje, a stejný názor vyslovil předseda vlády Mirek Topolánek. Řekl, že tento krok nedoporučila ani bezpečnostní rada státu. Kromě Francouzů pomoc Spojeným státům nabízejí například Španělé či Portugalci.

Přenosy ČT z Obamovy návštěvy v Praze šly do více než stovky zemí

Přenosy dlouho očekávané návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze přebíraly živě všechny významné televize světa v čele se CNN, Sky News, BBC či Euronews. Celkem šlo vysílání České televize, která zajišťovala veškeré přenosy jako hlavní broadcaster, do více než stovky zemí světa.

V centru Prahy demonstrovaly proti radaru stovky lidí

Lidé, kteří uspořádali na pražském Václavském náměstí demonstraci proti umístění americké radarové základny v Česku, se posléze vydali na protestní průvod městem. Původní trasu pražský magistrát zakázal, organizátoři se ale s policií dohodli na náhradní trase.

Janota: Schodek rozpočtu letos očekáváme 120 až 130 miliard Kč

Schodek státního rozpočtu ČR v letošním roce by měl činit 120 až 130 miliard Kč, což je zhruba čtyři procenta hrubého domácího produktu. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to odhadl náměstek ministra financí Eduard Janota s tím, že příčinou deficitu je výpadek daňových příjmů. Česko by tak nesplnilo jedno z kritérií pro přijetí eura, podle nějž musí být podíl schodku rozpočtu na HDP nižší než tři procenta. Letošní schválený rozpočet počítá se schodkem 38,1 miliardy korun, vychází ale z předpokládaného růstu ekonomiky o 4,8 procenta. Od té doby se prognózy kvůli krizi rapidně zhoršily. Janota stejně jako viceguvernér České národní banky Miroslav Singer předpokládá v tomto roce pokles české ekonomiky o dvě procenta. Rozpočet mohou nyní výrazně ovlivnit balíčky na podporu ekonomiky, které připravila vláda i opozice. Janota míní, že nejhorší z pohledu rozpočtu by byl kompilát návrhů, který by více preferoval povzbuzení poptávky než nabídky. Poptávku přitom preferují opoziční návrhy, nabídku zase ty vládní. "Vláda udělala pro řešení krize dost," podotkl.

Lídři stran koalice a ČSSD budou večer zřejmě jednat o nové vládě

Dnes večer se pravděpodobně sejdou lídři koaličních stran končící vlády a ČSSD k dalšímu jednání o novém úřednickém kabinetu, který Česko dovede k pozimním předčasným volbám. Po jednání by mohlo být známo nejen jméno případného nového premiéra a možná i všech ministrů. Místo jednání není známo, k minulým jednáním vedení ODS, KDU-ČSL, Strany zelených a ČSSD scházela v Kramářově vile. V pátek oznámil předseda občanských demokratů Mirek Topolánek, že jsou politici na dobré cestě k tomu, aby se v neděli dohodli na jméně jeho úřednického nástupce v premiérském křesle. ČSSD mu nabídla, aby to byl právě on, kdo jej vybere. Telefonické konzultace mezi předsedy stran pokračovaly i v sobotu. Spekulací o osobě nového premiéra či jménech ministrů se už objevila řada, v posledních dnech však strany ctí domluvu, že zvažovaná jména zveřejňovat nebudou. Politici v ČR vítají výhru Gašparoviče, maďarská média zdrženlivě Čeští politici uvítali znovuzvolení Gašparoviče

Čeští vrcholní politici uvítali vítězství Ivana Gašparoviče v sobotních prezidentských volbách na Slovensku. Úřadující prezident porazil kandidátku opozice Ivetu Radičovou. K opětovnému zvolení Gašparovičovi poblahopřál jako zřejmě první český politik prezident Václav Klaus. Vyjádřil potěšení, že i v následujících letech bude mít možnost navázat s ním na dosavadní spolupráci, kterou označil za mimořádně přátelskou.

Do Česka v pondělí přijede na dvoudenní návštěvu jordánský král

Na dvoudenní návštěvu Česka přijede v pondělí na pozvání prezidenta Václava Klause jordánský král Abdalláh II. Oba vrcholné představitele čeká bilaterální vyjednávání za přítomnosti národních delegací, ale také soukromá schůzka. Abdalláh II. je v krátké době už čtvrtou hlavou státu, kterou Klaus na Pražském hradě přijme. Minulý týden se setkal s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem, v pondělí s izraelským prezidentem Šimonem Peresem a v neděli má na programu schůzku s americkým prezidentem Barackem Obamou, který přijede do Prahy na summit Evropské unie s USA.

Analytik: Do pěti let vzrostou příjmy ČR z turistiky až o 50 mld.

Devizové příjmy České republiky z příjezdové turistiky by se mohly zvýšit z loňských 130 miliard korun na 180 miliard v roce 2013. Jako optimistický odhad to uvedla analytická společnost Mag Consulting. Podle jejího šéfa Jaromíra Beránka současná krize cestovnímu ruchu pomůže, neboť povede ke zkvalitnění služeb. "Zaniknou slabé podniky s nízkou konkurenceschopností, trh se vyčistí a dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky jako celku," uvedl Beránek. Krize prý donutí firmy inovovat svou nabídku a zlepšovat služby. Cestovní ruch má podle Beránka dobrou regenerační schopnost a do dvou až tří let se dostane zpět k číslům z roku 2008. "Hospodářská krize tak představuje v dlouhém období silný pozitivní motivační faktor," řekl analytik. Letos se však projeví její negativní důsledky.

Před 160 lety zemřel přírodovědec Jan Svatopluk Presl

V nedožitých 58 letech zemřel 6. dubna 1849 lékař, všestranný přírodovědec a horlivý vlastenec Jan Svatopluk Presl. Narodil se jako předposlední z šesti dětí pražského mistra špendlíkářského, na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě studoval medicínu a přírodní vědy a v roce 1816 na ní získal doktorát lékařství. O čtyři roky později byl na téže univerzitě jmenován profesorem přírodopisu a po 28 následujících let na ní přednášel zoologii a mineralogii. Spolu se svým mladším bratrem, botanikem Karlem Bořivojem, vytvořil českou botanickou terminologii a vydal monumentální dílo Květena česká, popisující 1498 druhů rostlin rostoucích po českých zemích. Věnoval se i dějinám vědy, vydával první český vědecký časopis Krok a byl i jedním ze spoluzakladatelů Vlasteneckého muzea v Čechách (dnešního Národního muzea) a Matice české.

Pražskou zoo navštívil v sobotu rekorední počet lidí

Pražská zoo, která zahájila svou 78. sezonu, přilákala rekordních 20.048 návštěvníků. Padl loňský rekord z 30. března, kdy do trojského areálu přišlo 17.446 lidí, sdělil ČTK mluvčí zoo Vít Kahle. Podle něj návštěvníky nalákala nejen zvířata, ale i bohatý doprovodný program jako otevření Kavárničky Černohouska s návštěvnickou terasou a dětským hřištěm nebo křtiny žiraf. Za rekordní návštěvností zahrady stojí také pravděpodobně slunečné počasí, sobota byl po zimě první víkendový den, kdy si lidé mohli užít teploty nad 20 stupňů Celsia.

Počasí:

V pondělí čekají meteorologové přes den polojasno až oblačno, místy přeháňky. Teploty odpoledne vystoupí na 16 až 20 stupňů Celsia.