Zprávy

Den české státnosti připomněl svátek svatého Václava

Dnem české státnosti si lidé v neděli po celé České republice připomněli svátek svatého Václava, patrona a ochránce českého národa. V metropoli i dalších městech se konaly bohoslužby a koncerty a svátek byl také podnětem k lidové zábavě. Sváteční den ukončil desátý ročník tradičního Svatováclavského večera v Senátu. V Pantheonu Národního muzea zazněly nové verze státní hymny, které nechal nahrát premiér Mirek Topolánek, a které chce úřad vlády používat při různých oficiálních příležitostech. Počinem chce vláda oslavit 90. výročí založení nezávislého Československa. V Praze dále kardinál Miloslav Vlk požehnal obnovenou Svatováclavskou vinici, nejstarší v Čechách, která se rozkládá nad Starými zámeckými schody u Pražského hradu. V Hradci Králové se konala tradiční Svatováclavská přehlídka koní, která přiláká každoročně tisíce diváků. Oslavy na počest českého světce započaly už v pátek Svatováclavským duchovním zastavením v centru Prahy. V sobotu pokračovaly Národní svatováclavskou poutí ve Staré Boleslavi.

Státním svátkem je dnešek od roku 2000. Rozhodování politiků o 28. září nebylo snadné. Některým vadilo, že by se jím měl stát den zavraždění knížete Václava, jiným zase to, že je to také církevní svátek. Připomínali i to, že Václavovu památku zneužila protektorátní vláda kolaborující s nacistickou okupační mocí. Komunisté naopak poukazovali na Václavovu slabost, protože platil "výpalné" německým císařům.

Senát si prohlédlo 2800 lidí, nejvíce lákala mnichovská dohoda

Kopie mnichovské dohody lákala nejvíce z 2800 lidí, kteří si v neděli přišli prohlédnout sídlo Senátu. Zájem byl také například o Přijímací salonek předsedy horní komory, který je považován za jednu z nejkrásnějších místností Valdštejnského paláce. ČTK to řekl tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka. Senát se na svátek svatého Václava rozhodl uspořádat mimořádný den otevřených dveří a některé z prostor Valdštejnského paláce zpřístupnil vůbec poprvé. Kromě prohlídky nejcennějších historických prostor barokního paláce tak lidé mohli v doprovodu průvodců nahlédnout do salonku s výhledem do Valdštejnské zahrady, v němž se předseda Senátu Přemysl Sobotka setkává z oficiálními hosty. Zpřístupněna byla i pracovna místopředsedy Senátu Jiřího Lišky. Podle Kostky se návštěvníci zajímali právě o místa, která jim jinak zůstávají uzavřena. V Kolovratském paláci je proto zajímal zejména Růžový salonek, řekl Kostka. Obě místnosti však v zájmu předčila listinu, na které si mohli lidé přečíst text mnichovské dohody, podepsané téměř přesně před 70 lety. Kopii pořadatelé umístili u Zeleného salonku, kde byla se zněním dohody seznámena československá vláda.

Václav Havel v Londýně hájil americký radar v Brdech

Stavbu amerického radaru v České republice v Londýně opět hájil český exprezident Václav Havel a zdůvodnil to spojeneckými závazky ke Spojeným státům a vděčností za to, co pro Čechy udělaly. Havel v Britské knihovně v sobotu debatoval nad anglickým vydáním své knihy Prosím, stručně a většina diskuse se točila kolem jeho působení na Hradě. V této souvislosti se ohradil proti tomu, že by dělal málo pro stíhání komunistických zločinů. "Když Česká republika vstoupila do NATO, tak se zavázala, že bude určité hodnoty bránit...Hodilo by se, abychom se chovali ke spojencům jako ke spojencům," řekl Havel v souvislosti se záměrem Američanů postavit v Brdech základnu své protiraketové obrany. "Spojeným státům vděčíme za mnoho věcí, vůbec za existenci státu, a když jednou oni něco malého chtějí, čím bychom ten spojenecký závazek naplnili, tak děláme drahoty. Mně to je morálně a psychologicky velmi nesympatické," dodal. Podle průzkumů v ČR převažují odpůrci radaru nad jeho stoupenci. Zaručeno není ani schválení smluv potřebných k jeho výstavbě v českém parlamentu.

Jan Vidím zrušil schůzku šéfů tajných služeb s poslanci

Schůzka šéfů českých tajných služeb s branným výborem Poslanecké sněmovny se ve středu 1. října neuskuteční. Předseda výboru pro obranu Jan Vidím (ODS) ji ruší. ČTK řekl, že mu vadí spojování bezpečnostních otázek země s krajskými volbami. Jeho rozhodnutí přivítal bezpečnostní expert opoziční ČSSD Jeroným Tejc. "Vyslyšel mou výzvu, pokud by se tím měl někdo zabývat, je to bezpečnostní rada státu, které by se zúčastnil také prezident a zástupce opozice," řekl Tejc ČTK. Vidím pozval ředitele zpravodajských služeb na jednání výboru proto, aby s poslanci probrali informace o aktivitách ruských agentů v Česku v souvislosti s plánovanou výstavbou amerického radaru. "Odmítám jakoukoli politizaci otázek národní bezpečnosti a jejich spojování a krajskými volbami," uvedl Vidím. Chystá se proto pozvat šéfy tajných služeb až na pozdější termín, pravděpodobně během listopadu. Vidím považuje za chybu, že poslanci získají informace se zpožděním, považuje to však za lepší než "tendenční akce před volbami".

Vojenská rozvědka potvrdí zprávu BIS o aktivitách ruských služeb

Vojenská rozvědka ve své výroční zprávě potvrdí informace Bezpečnostní informační služby (BIS) o tom, že se ruští agenti v minulém roce snažili ovlivnit veřejné mínění proti plánované stavbě amerického radaru. V nedělním diskusním pořadu České televize to řekl náměstek ministryně obrany Martin Barták. Výroční zprávu podle něj zveřejní Vojenské zpravodajství v pondělí. Podle Bartáka lze v souvislosti s výstavbou radaru zájem zahraničních tajných služeb předpokládat. "Otázkou je, kam až mohou zajít," řekl. Vojenská rozvědka má podle něj informace o aktivitách nejen ruských, ale i dalších agentů. BIS ve své zprávě ve čtvrtek uvedla, že se ruské zpravodajské služby loni snažily kontaktovat a ovlivňovat politiky a média, aby zvýšily odpor české veřejnosti k vybudování americké protiraketové základny. Podle ní mohou být tyto aktivity součástí dlouhodobé kampaně ruské strany s cílem narušit integritu Evropské unie a NATO a izolovat Spojené státy. Ministra vnitra Ivana Langra (ODS) zpráva vážně znepokojila. Uvedl, že by se dokumentem mohla v blízké době zabývat i vláda.

Obamova podpora protiraketového štítu Schwarzenberga nepřekvapuje

Souhlas demokratického kandidáta na prezidenta Spojených států Baracka Obamy s budováním americké protiraketové obrany českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga nepřekvapuje. Ministr zároveň soudí, že v případě protiraketového štítu, který má zahrnovat i uvažovanou radarovou stanici v Čechách a základnu s obrannými střelami v Polsku, nejde o politické zájmy. "Myslím, že tady nejde o zájem Demokratické nebo Republikánské strany nebo toho či onoho prezidentského kandidáta. Tady jde o bezpečnost Západu a Spojených států," řekl Schwarzenberg v New Yorku, kde se účastní Valného shromáždění OSN. Obama, který podobně jako další demokraté v otázce protiraketové obrany zastával váhavý přístup, dal v poslední době několikrát najevo svou podporu. I nadále ale trvá na tom, že je třeba prokázat funkčnost systému. Stejné stanovisko zopakoval v páteční televizní debatě se svým republikánským rivalem Johnem McCainem, kdy uvedl, že USA protiraketovou obranu potřebují kvůli snaze Severní Koreje a Íránu získat jadernou zbraň. McCain je považován za jednoznačného zastánce principu raketové obrany, o níž říká, že může Washington ochránit před vydíráním ze strany "darebáckých" států a zároveň působit proti potenciálním hrozbám od strategických konkurentů, jako jsou Rusko nebo Čína.

Ministr Schwarzenberg v OSN kritizoval Rusko za invazi do Gruzie

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v noci na neděli z tribuny OSN kritizoval nedávnou ruskou invazi do Gruzie. Postup Moskvy přirovnal k jednání koloniálních mocností. Zároveň se vyslovil pro vyslání mezinárodní mise do Gruzie. Světová veřejnost podle něho byla svědkem "systematických provokací a konečně vojenské agrese mocné země, stálého člena Rady bezpečnosti OSN, vůči jejímu malému sousedu" s cílem rozdělit ji a dvě její části učinit závislé na Moskvě. "Takovým způsobem jednávaly koloniální síly," konstatoval ministr v projevu ve Valném shromáždění OSN v New Yorku. "Údajné zájmy, které mohou být považované za privilegované, nemohou ospravedlnit porušení našich nejvyšší principů zakotvených v Chartě OSN," uvedl Schwarzenberg. Aniž by jmenoval Rusko, v jasné souvislosti s gruzínským konfliktem zapochyboval, zda je možné uvažovat o změně nové euroatlantické bezpečnostní struktury bez obnovy důvěry, která se vytratila během uplynulých měsíců. Světovému fóru oznámil, že Česká republika iniciovala mezinárodní konferenci na podporu Gruzie, která se má uskutečnit příští měsíc v Bruselu. Za bezprostřední úkol pak označil získání jistoty, že všechny vojenské síly byly stažené do předválečných pozic.

Po krizi nebudou USA dle Schwarzenberga v pomoci světu tak štědré

Kvůli finanční krizi ve Spojených státech zřejmě budou muset podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga více rozvojové pomoci chudým zemím poskytovat Evropa, Japonsko, Čína a další země. Skutečný dopad problémů amerického finančního trhu na programy rozvojové pomoci ve světě bude záviset na tom, jak rychle se podaří Američanům krizi zastavit, řekl ministr v New Yorku, kde zasedá Valné shromáždění OSN. V projevu v OSN ministr Schwarzenberg slíbil, že Česká republika v době svého předsednictví Evropské unie v první polovině příštího roku se bude o zvýšení rozvojové pomoci zasazovat.

Papež přijal nového velvyslance ČR ve Vatikánu Pavla Vošalíka

Papež Benedikt XVI. převzal ve Vatikánu od nového velvyslance České republiky při Svatém stolci Pavla Vošalíka pověřovací listiny a zmínil se přitom o nadcházejícím půlročním předsednictví Prahy v Evropské unii. Jak informovala rozhlasová stanice Rádio Vatikán, papež přitom připomněl, že katolická církev si velmi dobře uvědomuje četné výzvy, kterým Evropa čelí v době, kdy její národy usilují o vybudování stabilnější mezinárodní společenství pro budoucí generace. Upozornil politické představitele, že štěstí a blahobytu nelze dosáhnout pouze samotnými strukturami či jedinou vrstvou sociálního či politického života. Benedikt XVI. rovněž připomněl, jaké výhody plynou společnosti z toho, když církev může volně nakládat se svým hmotným i duchovním majetkem. Ocenil, že v ČR došlo v této oblasti k pokroku, dodal ale že je nezbytné ještě hodně učinit. Zmínil se i o zvláštní vládní komisi vytvořené k řešení otevřených problémů kolem církevního majetku, a to včetně budoucnosti pražské Svatovítské katedrály.

Ministr Kalousek: Letos už asi termín přijetí eura nepadne

O termínu přijetí eura už letos pravděpodobně vláda nerozhodne, řekl v nedělním diskusním pořadu České televize ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Sám by si prý přitom velmi přál, aby o termínu vláda rozhodla příští rok na podzim. Sociální demokracie by termín stanovený na 1. ledna 2013 podpořila, uvedl v diskusi stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka. "Myslím, že rok 2013 nebo 2014 jsou technicky dobré termíny" řekl Sobotka. "Pokud budeme konzultováni, tak rok 2013 podpoříme," dodal. Stanovení termínu přijetí eura na 1.1.2013 prosazuje také ministr pro místní rozvoj a šéf KDU-ČSL Jiří Čunek. Podle Kalouska je však k takovému kroku nutná shoda napříč politickým spektrem, která v současnosti chybí. Vláda termín eura odmítá zatím určit s tím, že je nejdříve nutné provést nutné ekonomické reformy a stabilizovat veřejné finance. Konkrétní termín neobsahuje podle dostupných informací ani pravidelný materiál ministerstva financí a České národní banky o sladěnosti české ekonomiky s eurozónou, který by měla na podzim projednat vláda. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla by měla vláda zveřejnit termín přechodu Česka na společnou evropskou měnu ještě do konce letošního roku.

Miroslav Kalousek: Ministerstva možná budou muset škrtat další miliardy Kč

Je pravděpodobné, že vláda bude muset v rozpočtu pro příští rok dále škrtat ve výdajích jednotlivých ministerstev. Další škrty se mohou pohybovat až kolem deseti miliard korun. Stane se tak v případě, pokud příjmy do státního rozpočtu budou kvůli zpomalení hospodářského růstu nižší, než se nyní odhaduje. V diskusním pořadu České televize to řekl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). "Je ohroženo číslo deficitu, nikoli výše výdajů," řekl ministr. "Očekávám, že to bude do deseti miliard," dodal. Další škrty by se podle něj týkaly hlavně některých provozních výdajů resortů. Jako příklad uvedl pozastavení modernizace informačních sítí. Jasno o nutnosti případných dalších rozpočtových škrtů však podle Kalouska bude až na začátku příštího roku. Vláda schválila pro příští rok státní rozpočet s deficitem 38,1 miliardy korun. Výdaje státu tak budou 1,152 bilionu korun, příjmy jsou zatím stanoveny ve výši 1,114 bilionu korun.

Odboráři chtějí na platy o 2,6 mld. Kč víc, než chce dát Kalousek

Odboráři budou žádat 2,6 miliardy korun na platy v příštím roce tak, aby růst mezd státních zaměstnanců alespoň vyrovnal inflaci. V nedělním diskusním pořadu České televize to řekla šéfka odborů státních institucí Alena Vondrová. Podle návrhu ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) by platy státních zaměstnanců v příštím roce měly narůst plošně o 1,5 procenta. Návrh odborářů představuje nárůst o 3,5 procenta vyjma platů učitelů, které porostou rychleji. Odboráři se podle Vondrové chystají obrátit na poslance, aby při jednání o rozpočtu navýšili kapitolu mezd státních zaměstnanců. Místopředseda ČSSD a exministr financí Bohuslav Sobotka v pořadu uvedl, že nároky "nejsou dramaticky vysoké", proto sociální demokraté žádost vyslyší. Ani Kalousek nevyloučil to, že sněmovna může rozpočet změnit. Neexistují ale žádné rezervy, pokud poslanci rozhodnou ve prospěch státních zaměstnanců, bude méně peněz na dopravní infrastrukturu či vzdělávání, poznamenal. Zdůraznil také, že výdaje porostou o pět procent, víc ale dostanou preferované profese, tedy učitelé. Výdaje na platy a ostatní platby za práci pro stát spolu se mzdami v příspěvkových organizacích budou v příštím roce podle návrhu státního rozpočtu, který v pondělí schválila vláda, činit 137,9 miliardy korun.

V Kladně se na ohlášené manifestaci sešlo na 300 nacionalistů

Kolem tří stovek nacionalistů se v neděli podle odhadu policie sešlo v Kladně na ohlášené Svatováclavské manifestaci. Svolala ji Dělnická strana a Autonomní nacionalisté. Dohlížela na ně policie včetně jízdní jednotky a vrtulníku. Ve městě se pohybovali i anarchisté, policisté však do podvečera nemuseli řešit žádný vážný incident, řekla kladenská policejní mluvčí Jana Šteinerová. Shromáždění na náměstí Sítná se proměnilo v předvolební mítink Dělnické strany. Její předseda a lídr středočeské kandidátky do krajského zastupitelstva Tomáš Vandas připomněl nedávné odsouzení stoupenců strany k nepodmíněným trestům za články na internetu. Články podle soudu obsahovaly nenávistná vyjádření vůči Židům a vyzývaly k jejich likvidaci, otevřeně zpochybňovaly holokaust. Účastníci se pak vydali na zhruba kilometrový pochod městem. Skandovali přitom hesla, například "Multi-kulti nechceme", "Čechy Čechům" a "Radikálně, sociálně, nacionálně. Asi v polovině pochodu na ně čekala skupinka odpůrců. Kromě slovního osočování se to obešlo bez incidentů, obě skupiny od sebe oddělili policejní těžkooděnci.

Malostranská beseda v Praze má po téměř 200 letech opět tři věže

Usazením střední báně s měděnou helmicí získala v neděli Malostranská beseda v Praze zpět tři věže, o něž přišla před téměř 200 lety. Bývalá radnice Menšího Města pražského se tak vrátila ke své podobě ze 17. století. Zbývající báni nad hlavami stovek diváků za zvuků historické hudby na budovu vyzvedl v neděli speciální jeřáb. Obnova Malostranské besedy začala kvůli špatnému stavu budovy před dvěma lety. Rekonstrukce by měla být hotova v polovině příštího roku. Radost nad tím, že Malostranská beseda získala původní vzhled, v zaslaném poselství vyjádřil prezident Václav Klaus. Do střední věže byly umístěny různé dokumenty a vzkazy pro příští generace, ukázky peněz, titulní stránky sobotních novin, mobilní telefon a nahrávka státní hymny. Listiny na místě podepsali pražský primátor Pavel Bém a starosta Prahy 1 Petr Hejma. "Pevně doufáme, že Vaše doba přeje lidským právům a svobodám a že i Vy si uvědomujete přínos svých předků k blahu, jež Vám - jak pevně věříme - Vaše doba přináší," stojí například v poselství starosty Prahy 1. Někdejší renesanční věže, které měly zdůrazňovat význam objektu, byly kvůli zchátralosti odstraněny v roce 1828.

Spisovatel a dramatik Adolf Branald zemřel

Spisovatel a dramatik Adolf Branald v neděli zemřel. ČTK to sdělila jeho dcera. Bylo mu 97 let. Branald se narodil 4. října 1910 v Praze. Mezi jeho nejčtenější díla patří Dědeček automobil a Vizita, které byly také úspěšně zfilmovány. K dalším známým dílům patří Stříbrná paruka, Skříňka s líčidly, Valčík z Lohengrina nebo Děkovačka bez pugétu. Na spisovatelskou dráhu ho připravila pestrá životní zkušenost. Tatínek byl operetní herec a režisér, autor divadelních her, herečkou byla i maminka, a tak od dětství hrál v divadle a ve filmu. Spolu s otcem stál u zrodu vůbec prvního československého filmu v roce 1918. Po obchodní akademii prošel snad devaterem řemesel. Byl bankovním úředníkem, knihkupcem, agentem s olejem Speedwell a správcem autodílny či pianistou v kině. Od 30. let do roku 1952 pracoval u železnice.

V pražském ND měl Sluha dvou pánů 403. reprízu

Rekord Národního divadla v Praze (ND) týkající se největšího počtu repríz jedné inscenace vyrovnal v sobotu Miroslav Donutil na jevišti "zlaté kapličky" v titulní roli Goldoniho komedie Sluha dvou pánů. Rozverný příběh, který v roce 1994 nastudoval režisér Ivan Rajmont, odehrál už ve 403. repríze. Přesně tolik jich v letech 1974 až 1982 dosáhla Örkényho Kočičí hra s Danou Medřickou v hlavní roli. "Troufl bych si i na pětistou reprízu. Počítám, že v tu dobu by mi bylo už 60 let a mohl bych se tak důstojně rozloučit s angažmá na české první scéně," řekl Donutil před premiérou. Zatímco herecké obsazení většiny postav doznalo v průběhu let změn (v dalších devíti rolích se vystřídaly téměř tři desítky herců), on je roli neodolatelného sluhy Truffaldina i přes její fyzickou náročnost věrný. "Každé představení je pro mě potěšením," uvedl Donutil a prozradil, že barevné triko, které si na jeviště obléká, je už druhé, ale kalhoty jsou původní. "Stále drží pohromadě, i když mi v šatně deset let visí nové.

Vyprodaná pražská hala bouřlivě aplaudovala Leonardu Cohenovi

Bouřlivými ovacemi ve stoje ocenila v sobotu večer beznadějně vyprodaná pražská Tesla Arena vystoupení kanadského písničkáře Leonarda Cohena. Čtyřiasedmdesátiletý hudebník koncertoval bez předkapely a během více než tří hodin představil průřez svou mnohaletou tvorbou. Posluchači na většinu skladeb reagovali potleskem už po zaznění prvních tónů, mnoho z nich také zpívalo texty. Vůbec první Cohenovo vystoupení v České republice si nenechala ujít řada hudebních osobností. "Je to pro mě splnění životního snu, Cohena jsem ještě na živo neviděl a už jsem ani nedoufal, že ho někdy uvidím," řekl ČTK známý hudební publicista Jiří Černý. Na turné se slavný básník, skladatel a interpret vydal po patnáctileté přestávce a jeho koncerty se setkaly s velkým zájmem fanoušků. První vystoupení byla za několik minut vyprodána. V první vlně Cohen odehrál 51 koncertů, poté turné přerušil, aby si odpočinul. V červenci oznámil data druhé části světové šňůry, jejíž součástí je i Praha. Z České republiky zamíří do polské Vratislavi, kde zazpívá 29. září.

Husí slavnosti v Boskovicích slavily úspěch

Pečené husy, husí paštiky a chleba s husím sádlem táhnou. O víkendu se o tom přesvědčili v Boskovicích na Blanensku. Na tradiční Husí slavnosti, akci v Česku ojedinělou, tam za sobotu a neděli přišlo 8500 lidí. Pátý ročník tak překonal i výbornou loňskou návštěvnost, řekl ČTK pořadatel Oldřich Kovář. "Když jsme tuto akci začali před pěti lety pořádat, mysleli jsme, že vytvoříme malou regionální akci. Teď už nám na husí speciality jezdí během slavností celé autobusy návštěvníků," dodal Kovář. Návštěvníky čekaly koncerty, divadelní představení a výstavy domácího zvířectva. Připraveným menu lákaly boskovické restaurace, kde lidé mohli ochutnat různé husí speciality. V přípravě pečené husy 11 restauratérů dokonce i soutěžilo. Pečínku podle poroty nakonec nejlépe přichystali U Rudyho. Pro vítěze pořadatelé připravili pohár, diplom, sekt a také tři živé husy. "Ty si však musí vítěz odchytit z hladiny jezírka u zámeckého skleníku," řekl Kovář.

Ze sportu:

Neúplné nedělní výsledky 8. kola první fotbalové ligy: Brno - Kladno 2:0, České Budějovice - Jablonec 2:1, Příbram - Bohemians Praha 2:1, Teplice - Zlín 2:0 a Žižkov - Mladá Boleslav 1:2.

Český deblista Lukáš Dlouhý si připsal letošní premiérové turnajové vítězství v Bangkoku, když společně s Leanderem Paesem porazili ve finále americkou dvojici Scott Lipsky, David Martin 6:4 a 7:6. Nejvýše nasazená česko-indická dvojice se tak znovu přiblížila k postupu do deblového Turnaje mistrů. Pětadvacetiletý Dlouhý už má na kontě pět turnajových titulů. S veteránem Paesem letos dosáhli na finále US Open a v Halle, byli i v semifinále Wimbledonu.

Český motocyklový jezdec Karel Abraham podstoupil v sobotu na traumatologickém oddělení v olomoucké nemocnici operaci zlomené navikulární kosti v zápěstí. Zranění si způsobil v páteční kvalifikaci před závodem mistrovství světa v japonském Motegi, když po střetu se Španělem Alexem Debónem upadl. "Situace není jednoduchá. Navikulární kost měl už jednou naštípnutou a po pátečním pádu mu praskla," řekl ČTK závodníkův otec Karel Abraham. K dalšímu závodu do Austrálie, který se uskuteční už o nadcházejícím víkendu na Phillip Islandu, lékaři osmnáctiletého jezdce prý pustí.

Český skokan na lyžích Jakub Janda vyhrál závod letního Kontinentálního poháru na velkém můstku v Oberstdorfu. Nejzkušenější skokan z celého startovního pole dolétl nejprve do vzdálenosti 122 metrů, ve druhém kole se ještě o 5,5 metru zlepšil. Na druhém místě skončil celkový lídr seriálu Rakušan Markus Eggenhofer, třetí byl domácí Severin Freund. Žádný z dalších českých skokanů se do druhého kola nedostal. Díky prvenství se Janda posunul na devátou příčku celkového hodnocení. Do konce seriálu zbývají dva závody.

Krátce o pondělním počasí v České republice:

Jasno až polojasno, místy slabý déšť. Teploty 15 až 19 stupňů Celsia.