Zprávy

Česká vláda uznala nezávislost Kosova

Česká republika se zařadila mezi státy, které uznaly nezávislost Kosova. Rozhodla o tom vláda. Česko naváže s novým státem diplomatické styky, řekl po středečním zasedání kabinetu v Teplicích premiér Mirek Topolánek. Česká diplomacie je přesvědčena o tom, že tímto krokem potvrdí svoji aktivní politiku na západním Balkáně a úsilí o jeho dlouhodobou stabilizaci a demokratický rozvoj v oblasti. Nezávislost vyhlásilo Kosovo 17. února. V České republice tento krok vyvolal rozporuplné reakce a rozdělil politickou scénu v názoru, zda má tento nový stát, vyhlášený proti vůli Srbska, uznat. Proti jsou opoziční komunisté i sociální demokraté, výhrady měli také lidovci a někteří ministři za ODS a prezident Václav Klaus. Komunisté dokonce kvůli tomu předložili návrh zákona, kterým by republika řekla, že zatím neuznává nezávislost Prištiny. Současně by Česko touto normou uvedlo, že jednostranné vyhlášení nezávislosti považuje za porušení mezinárodního práva. Nyní iniciativu KSČM dostala na stůl vláda a odmítla ji, definitivně o ní rozhodne parlament.

Premiér Mirek Topolánek (ODS), ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za Stranu zelených) i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedli, že oddělení Kosova od Srbska je sice problematický, ale nevyhnutelný krok. "Politika ČR vychází z přesvědčení, že uznání nezávislosti Kosova posílí celkovou stabilitu v oblasti, umožní realistické východisko z neudržitelného provizoria a nasměruje úsilí zemí regionu západního Balkánu k výzvám souvisejícím s budoucím členstvím v evropských a euroatlantických institucích," uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zahraničí, které návrh na uznání Kosova vládě předložilo.

Vláda schválila hlavní smlouvu o radaru, čeká na uzavření druhé

Vláda v Teplicích projednala a oficiálně schválila hlavní česko-americkou smlouvu o vybudování radarové základny v Brdech. K ratifikaci parlamentu ji předloží až společně s druhou, zatím neuzavřenou dohodou o podmínkách pobytu amerických vojáků (SOFA), řekl premiér Mirek Topolánek. V druhém dokumentu zbývá vyřešit ještě poslední problém, který se týká daní. Politici a diplomaté počítají s tím, že Česko a USA by mohly během pár týdnů jednání uzavřít a hlavní dohodu i smlouvu SOFA podepsat v červnu nebo červenci. Hlavní smlouvu o umístění radaru měla původně americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová podepsat v Praze již začátkem května, nakonec ale nepřijela. Nyní vláda předpokládá, že obě smlouvy by mohly být podepsány společně. Poté Topolánkovu vládu čeká těžký boj v parlamentu. Ve sněmovně, kde má jen křehkou většinu 102 hlasů, totiž zatím smlouvy s Američany nemají dostatečnou podporu. Proti jsou totiž kromě levicové opozice i někteří zelení, váhá i lidovec Ludvík Hovorka. Pokud obě komory parlamentu dohody schválí, dostane je k podpisu prezident Václav Klaus.

Česká diplomacie zatím nezjistila posun v postoji Moskvy k radaru

O radaru amerického protiraketového deštníku v České republice a o vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, které bude Praha brzy předsedat, jednal v ruské metropoli první náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar. ČTK a České televizi po jednáních řekl, že průlom v jednáních podle očekávání nenastal, diskuse však byla velmi otevřená. "My se bavíme o transparentnosti toho systému, o našem zájmu na tom, aby systém byl transparentní. O spolupráci Ruska v rámci celé jeho architektury," uvedl Pojar. Česká strana je podle něj přesvědčena, že vznik systému je společným zájmem ČR, NATO i Ruské federace. "My jsme byli a stále jsme otevřeni debatě o tom systému stejně, jako jsme otevřeni debatě o možných hrozbách. To nadále trvá, výměna názorů a konkrétních informací je cenná pro nás a doufám, že je cenná i pro Rusko," dodal.

Vojáci před novou misí v Afghánistánu cvičili napadení útočníkem

Liberečtí chemici cvičili ve vojenském prostoru Tisá na Ústecku napadení sebevražedným útočníkem. Akci přihlížel také náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Přibližně šedesátičlenná jednotka by měla od začátku července nejméně do konce letošního roku pomáhat nizozemskému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu (PRT) v afghánské provincii Uruzgán. Hlavním úkolem Čechů v nové misi, která bude stát asi 110 milionů korun, bude ochrana nizozemské základny. Podle velitele kontingentu Miroslava Brázdy je nyní bezpečnostní situace v Uruzgánu relativně klidnější než v jiné afghánské provincii Hílmand, kde nedávno zahynul český voják.

Čeští armádní řidiči se učí v Německu řídit americké vozy Hummer

Na čtyři desítky zkušených českých armádních řidičů se v jedné z nejrozsáhlejších vojenských základen USA v Evropě, v bavorském Grafenwöru, učí základní ovládání amerických vojenských terénních vozů Hummer. Většina řidičů je ze sedmé mechanizované brigády a v létě odjedou do Afghánistánu do provincie Lógar jako členové druhého provinčního rekonstrukčního týmu mezinárodních sil ISAF. Právě s Američany budou Češi na společné základně, americká armáda jim zároveň půjčí asi několik desítek Hummerů. Čeští řidiči jsou v Bavorsku od neděle do čtvrtka. Velkou část času věnovali teoretické přípravě, základní údržbě a přípravě vozu před výjezdem, absolvovali také jízdy a ve speciálním trenažéru nácvik možného převržení mnohatunového kolosu. "Opancéřovaný Hummer váží podle typu mezi šesti až sedmi tunami, další tunu může vést jako náklad - to je jeden z hlavních rozdílů mezi tímto autem a tím, na co jsme zvyklí my," řekl ČTK v Bavorsku velitel řidičů Václav Kučera. Přiznal, že s autem, které by mělo zvládnout i výbuch až šesti kilogramů TNT pod přední nebo čtyř kilogramů pod zadní nápravou, se bude cítit bezpečněji.

Proti reformě zdravotnictví přišlo demonstrovat přes tisíc lidí

Ani déšť neodradil přes tisíc odborářů od demonstrace před budovou úřadu vlády v Praze, kam ve středu přišli protestovat proti vládní reformě zdravotnictví. Křičící a pískající demonstranti zcela zaplnili prostranství před Strakovou akademií. V rukou měli prapory a transparenty s nápisy jako "Stop privatizaci pojišťoven a nemocnic" a "Nekšeftujte s naším zdravím". Proti návrhu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) přeměnit zdravotní pojišťovny a univerzitní nemocnice na akciové společnosti přišly podle odborů protestovat asi dvě tisícovky lidí. Přítomní policisté na dotaz ČTK odhadli počet demonstrantů na 1200. Odborářům na vládou navrhované reformě zdravotnictví vadí, že by některé kroky podle nich byly nevratné a mohly by zhoršit péči o pacienty. Odboráři jsou přesvědčeni, že pokud se zdravotnická zařízení změní na akciové společnosti, nebude možné omezovat práva akcionářů a zajistit investování zisku zpět do péče o pacienty. Mnohem větší protest plánují zdravotnické odbory na 24. červen, kdy uspořádají celodenní stávku.

V demonstracích před úřadem vlády budou odboráři pokračovat v příštích týdnech. Druhá demonstrace se 28. května zaměří na kritiku reformy penzí. Třetí akce 2. června vylíčí celkové dopady vládních reforem a poslední shromáždění 9. června odboráři věnují situaci ve školství. Ve stejný den budou učitelé protestovat zavřením škol, jímž chtějí dosáhnout zvýšení svých platů.

Ministr Julínek vyzval vysoké školy ke spolupráci na zákoně

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) vyzval akademickou obec ke spolupráci na zákoně o univerzitních nemocnicích jako akciových společnostech. Na středečním shromáždění ministr řekl pedagogům, studentům i zaměstnancům první lékařské fakulty Univerzity Karlovy, aby mu dali návrhy, jak chtějí v zákoně upřesnit roli fakulty a garantovat jistoty. Školy se obávají, že v akciových společnostech ztratí vliv na výuku a výzkum a zhorší se kvalita zdravotní péče. "Univerzity dostaly nabídku, že zapracujeme jejich připomínky, a je jen na nich, aby dokázaly, že jim jde o dotvoření věcí a nejde jim snad o to, aby zákon shodily a zůstal dosavadní nepořádek a neprůhlednost," řekl ČTK Julínek. Univerzity v jeho pojetí by měly být garantem výuky a vědy. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl Julínkovu výzvu zpochybnil. V návrhu zákona jsou podle něj tak zásadní problémy, že je neopravitelný. "My dáváme připomínky, říkáme, že některé věci jsou zcela fatální, nicméně se obávám, že věcný návrh dává řešení, které nebude dobré, jak také zaznělo v diskusi, a že je potřeba začít od základu," řekl ČTK Hampl.

iHNed: Pacienti už zaplatili za poplatky dvě miliardy

Za první čtyři měsíce letošního roku už dali lidé za zdravotnické poplatky zhruba dvě miliardy korun. Vyplývá to z čerstvých dat zdravotních pojišťoven, která uveřejnil server iHNed.cz. Už 300 pacientů dosáhlo pětitisícového stropu a většinu peněz navíc jim pojišťovny vrátí. Největší skupinou lidí, kteří už dosáhli pětitisícového ročního stropu, jsou podle serveru pacienti trpící laterální sklerózou. Na svůj lék doplácejí 2500 korun. Protože lék zatím nevyrábí konkurence, započítává se pacientům do ročního stropu celý doplatek. Tito pacienti tak oproti loňsku ušetří desetitisíce korun. Platit za většinu léků už nebude ani část pacientů s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou nemocí nebo těžkou migrénou, uvedl iHNed.cz. Velkým problémem jsou naopak poplatky pro 70.000 klientů sociálních ústavů. Ti sice většinou pobírají důchod ve výši 6000 až 10.000 korun, ale 85 procent z něj musí dát za bydlení, jídlo a péči sociálních pracovníků. Zbude jim 900 až 1500 korun.

Vláda: Štefka se nestane velvyslancem v Uzbekistánu

Bývalý šéf generálního štábu Pavel Štefka se nestane velvyslancem v Uzbekistánu, sdělily vládní a diplomatické zdroje ČTK. Vláda podle neoficiálních informací doporučila prezidentovi Václavu Klausovi, aby již schváleného Štefku z funkce odvolal. Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová ČTK řekla, že ministr Karel Schwarzenberg obecně nechce, aby se jména velvyslanců zmiňovala v souvislosti s kontroverzními kauzami. "Pan ministr je toho názoru, že velvyslanec reprezentuje Českou republiku. A nechce riskovat, aby se jeho jméno objevovalo v soudních síních v souvislosti s kontroverzními kauzami," uvedla mluvčí. Štefku "tak rychlý krok" vlády překvapil. "Mohu se jen domnívat, že za tím stojí zájem nějaké skupiny, která má ve Střední Asii nějaký eminentní zájem a potřebuje toto místo obsadit svým člověkem," řekl ČTK Štefka. V čele generálního štábu stál v letech 2002 až 2007. V této době podle médií na štábu vznikaly černé fondy. Z podvodně získaných 17,5 milionu korun se prý pořádaly večírky, rozdávaly se luxusní dary, platily se drahé dovolené a kupovala se výbava pro důstojníky a generály. Podle Štefky jsou události na generálním štábu pouze zástupným problémem. "Takto by museli odstoupit i někteří ministři vzhledem ke korupci na ministerstvech," podotkl.

Vláda schválila vstup státu do společnosti Collegium Bohemicum

Stát vstoupí do obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum, která se zabývá česko-německými vztahy. Schválila to vláda. Po jejím výjezdním zasedání v Teplicích to novinářům řekl vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL). Stát se tak stane jedním ze zakladatelů společnosti. "Je to projekt, který prohlubuje vztah mezi Čechy a Němci s tím, že do projektu vstupuje za stát ministerstvo kultury," uvedl Čunek. Tento krok vlády podle něj přispěje k novému dialogu mezi Čechy a Němci. Společnost Collegium Bohemicum vznikla koncem roku 2006 jako centrum česko-německých studií. Zakladateli společnosti jsou město Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a ústecká Společnost pro dějiny Němců v Čechách. Collegium Bohemicum vzniklo jako veřejně prospěšná společnost v rámci transformace Muzea města Ústí nad Labem. Zaměřuje se na kulturní dědictví spoluvytvářené v českých zemích německy mluvícím obyvatelstvem. Jeho aktivity v minulosti ocenil bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber.

Liberecký kraj nesouhlasí se změnou hranice s Polskem

Liberecký kraj zásadně nesouhlasí se změnou hranice s Polskem, která by obec Kunratice ve Frýdlantském výběžku připravila o 43 hektarů pozemků. Území je jednou z kompenzačních ploch, které mají vyrovnat územní dluh Česka vůči sousednímu Polsku z roku 1958. Krajští radní stejně jako zastupitelé Kunratic se obávají toho, že posun hranice právě v těchto místech by výrazně zhoršil kvalitu života obyvatel na české straně. Sdělil to liberecký hejtman Petr Skokan. "Už teď je v blízkosti polská elektrárna Turów a jsou tam s tím spojené různé problémy. A nechceme, aby se území elektrárny nadále rozšiřovalo obzvlášť ne směrem k našim obcím," řekl Skokan. Znečištění, které bylo s elektrárnou spojeno, výrazně poznamenalo tamní lesní ekosystém a je i důvodem snížen úrodnosti tamních polí. Přestože se situace v posledních letech zlepšila, stále je polská uhelná elektrárna a nedaleké doly největším zdrojem znečištění v lokalitě. Problémy působí také haldy, které jsou zdrojem polétavého prachu, podle hejtmana dochází k jejich posuvu a splavování do českých obcí.

Územní nároky vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 a vyvrcholil v roce 1958 podepsáním mezistátní smlouvy. Tehdy se s konečnou platností vytýčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočetlo, že přišlo o 369 hektarů, a po ro 1989 byl proto spor obnoven. Ministerstvo vnitra dostalo za úkol vybrat pozemky, které by mohly být použity k řešení územního dluhu.

Vláda prodá Technoexport i Strojimport, zřejmě do konce roku

Vláda na návrh ministerstva financí schválila prodej Technoexportu a Strojimportu. Na tiskové konferenci po výjezdním jednání vlády v Teplicích o tom informoval ministr obchodu a průmyslu Martin Říman. Jména nových majitelů těchto exportérů investičních celků a strojů by mohla být známa do konce letošního roku. V obou podnicích stát drží téměř stoprocentní podíly. Prodej vláda uskuteční formou dvoukolového výběrového řízení. První kolo by mělo být kvalifikační a ve druhém kole o vítězi rozhodne výše nabídnuté ceny. O prodeji navrženému vítězi by pak rozhodla vláda. Společnost Technoexport, ve které stát vlastní 98,85 procenta akcií, se angažuje především v oboru kompletních dodávek a výstavby "na klíč" investičních celků pro zpracování ropy a plynu, potravinářského průmyslu a gumárenského zařízení. Strojimport, ve kterém vláda ovládá 99,22 procenta akcií, patří mezi přední vývozce českých a slovenských obráběcích a tvářecích strojů. Vedle toho se zaměřuje na export investičních celků, dřeva, plechů, oceli nebo trubek, dováží stroje, zařízení a náhradní díly.

Vláda dá 800 milionů korun ročně krajům postiženým těžbou uhlí

Vláda každý rok uvolní 800 milionů korun pro kraje, které jsou postiženy těžbou uhlí a výrobou energie z něho. Rozhodla o tom na zasedání v Teplicích. Peníze podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) vezme z dividend od energetické společnosti ČEZ. Peníze budou rozděleny podle toho, kolik se v regionu těží uhlí a vyrábí elektrické energie. Peníze dostanou všechny kraje. Nejvíce - 450 milionů korun, připadne Ústeckému kraji, který pak následují Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Podle Římana peníze dostane krajská samospráva, mají být použity hlavně na revitalizaci krajiny postižené těžbou uhlí. Cílem je to, aby se krajina po těžbě zotavila natolik, že se do ní budou moci vrátit lidé. Program vláda vyhlásila na neurčito. Říman prohlásil, že tato vláda se zaručuje peníze každý rok uvolnit.

Stát chce pomoci městu Terezín s obnovou památek

Stát chce pomoci městu Terezín s obnovou památek. Vláda na svém zasedání v Teplicích schválila soubor opatření na revitalizaci Terezína. Podpořila i návrh na obnovu terezínského památníku z peněz státního rozpočtu bez spoluúčasti města. Sdělil to vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vláda ho pověřila k tomu, aby ustavil komisi, která má zmapovat, jak mohou Terezínu pomoci jednotlivá ministerstva. "Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo projekt, který má nějakým způsobem oživit a upravit nejen Památník Terezín, ale i město Terezín," řekl Čunek. Podle něj jde o výjimečný případ, protože město s ročním příjmem zhruba 32 milionů korun nemá moc možností spravovat kulturní památky, na které má v rozpočtu vyčleněno 640.000 korun. "To je částka, za kterou se v Terezíně nedá mnoho věcí udělat," uvedl Čunek.

Vláda: Česká expozice na Expu 2010 bude stát půl miliardy korun

Vláda vyčlenila zhruba půl miliardy korun na prezentaci republiky na světové výstavě Expo 2010 v Číně. Za minulou výstavu, která se konala v roce 2005 v Japonsku, přitom stát zaplatil asi 300 milionů korun. Rozpočet na českou účast v Šanghaji bude vyšší mimo jiné kvůli dvakrát většímu pavilonu, než mělo Česko v japonské prefektuře Aiči. Zatímco v zemi vycházejícího slunce užívali Češi asi 900 metrů čtverečních, v nejlidnatější zemi planety to bude pavilon o rozloze 2000 metrů čtverečních. Premiér Mirek Topolánek (ODS) uvedl, že se zásluhou veřejného a soukromého sektoru podařilo snížit náklady za metr čtvereční výstavní plochy. Zatímco v Japonsku Češi platili 316.000 korun, v sousední asijské velmoci to bude 266.000 korun za metr plochy. Mirek Topolánek také poděkoval ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi a generálnímu komisaři pro přípravu výstavy Pavlu Stehlíkovi, kteří podle něj dokázali smazat desetiměsíční skluz vzniklý na začátku příprav. Ministři souhlasili i s koncepcí české expozice na Expu na téma "Plody civilizace". Premiér je rád, že Česko se nebude na světové výstavě představovat jen tradičně svým pivem, památkami či folklorem, ale přestaví se také jako moderní a dynamicky se rozvíjející země, která dává důraz na životní prostředí či výzkum.

Zlín představil v New Yorku módu, design i obchodní příležitosti

Zlín jako město s bohatou tradicí i současností v módě, designu, architektuře, podnikání či filmu se představil v New Yorku. Galavečer v prestižním Muzeu umění a designu s módní přehlídkou, vernisáží výstavy fotografií, turistickou prezentací a s připomínkou slavných zlínských rodáků byl ústřední událostí projektu ZLíNY (Zlín in New York, Zlín v New Yorku), jehož cílem je upoutat pozornost americké veřejnosti na Zlín a jeho okolí. "Nejde jen o prezentaci města, ale i Univerzity Tomáše Bati a zlínské filmové tradice," řekla ČTK primátorka města Irena Ondrová. Do New Yorku proto s sebou přivezla i zástupce zlínského filmového festivalu, ve světě ojedinělé přehlídky snímků pro děti a mládež, aby zde navázali těsnější vztahy s americkými kolegy.

Havlovo Odcházení připravují desítky divadel včetně zahraničních

Světová premiéra hry Václava Havla Odcházení v pražském Divadle Archa v režii Davida Radoka zahájí tento týden její cestu i na další jeviště doma a v zahraničí. Podle informací agentury Aura-Pont, která spisovatele, dramatika a bývalého prezidenta České republiky zastupuje, bude 11. října následovat premiéra v královéhradeckém Klicperově divadle v režii Andreje Kroba. Před Vánoci se Odcházení objeví v Českých Budějovicích v režii Martina Glasera a také v Plzni. Tam inscenaci připraví režisér Jan Burian. "Mezitím se Odcházení stane součástí dramatické koláže režiséra Vladimíra Morávka nazvané Cirkus Havel, kterou brněnské Divadlo Husa na provázku uvede v premiéře 14. listopadu. Inscenace Těšínského divadla v Českém Těšíně bude 11. října v režii Zbygniewa Czarneckého prvním představením tohoto Havlova dramatického textu v jiném než českém jazyce," řekla ČTK Jitka Sloupová z agentury Aura-Pont. První opravdu zahraniční premiéru bude Odcházení mít 26. září v Británii. Inscenaci anglického překladatele Paula Wilsona nastuduje v londýnském divadle Orange Tree jeho zakladatel a umělecký šéf Sam Walters. Podle Sloupové proslula tato scéna i její zakladatel právě britskými premiérami Havlových her a "svému" dramatikovi věnují i celou podzimní sezonu. Po Odcházení se tam koncem října objeví britská premiéra Horského hotelu (spolu s Protestem) a 10. listopadu aktovky Audience a Vernisáž.

Jožin z bažin bude mít svůj pomník ve Vizovicích

Jožin z bažin, fiktivní vizovický rodák, kterého proslavil hudebník Ivan Mládek, bude mít ve Vizovicích na Zlínsku svůj pomník. S myšlenkou přišli organizátoři hudebně-kulturního festivalu Trnkobraní. Odhalení pomníku je naplánováno na 16. srpna. K nápadu postavit pomníku výraznou měrou přispěl současný úspěch Mládka, jeho kapely a písní v sousedním Polsku. Na počátku úspěchu u Poláků stála právě píseň Jožin z bažin, která se v zemi stala hitem. Mládkovi, který již s Banjo Bandem v Polsku několikrát vystoupil, také podle této písně začali přezdívat "Jožin". "Chceme tímto činem zabránit tomu, aby současná ohromná popularita, kterou Jožin zažívá v Polsku, nezastínila nepopiratelný fakt, že domov tohoto legendárního strašidla je bez vší pochybnosti u nás na Valašsku a nikoliv na polských rovinách," řekl ČTK jeden z organizátorů festivalu Zdeněk Jurásek. Iniciátoři zatím nevědí, jak by měl pomník přesně vypadat a kde by měl být natrvalo umístěn. O tom by měla rozhodnout výběrová řízení, která se v současné době konají.

Ze sportu:

Čeští fotbalisté na soustředění v rakouském Bad Kleinkirchheimu už mají za sebou návštěvu dopingových komisařů. Do hotelu Pošta dorazili dva specialisté, vyjmenovali deset hráčů a ti se museli okamžitě podrobit dopingovým testům. Informoval o tom mluvčí mužstva Lukáš Tuček. Kdo všechno byl mezi desítkou "vyvolených", vedení týmu nespecifikovalo. "Žádná jména, žádné fotky," vzkázali novinářům oba komisaři prostřednictvím Tučka, když byli žádáni, aby informovali o své misi. Embargo prý platí i pro vedení národního mužstva, jehož zástupci osobně byli přítomni losu, při kterém byli hráči vybráni. Lékaři reprezentačního mužstva se celé procedury s hráči osobně zúčastnili, po třech hodinách komisaři hotel opustili. Komisaři mohou tým navštívit před zahájením šampionátu ještě jednou.

Čeští tenisté neuspěli proti Švédsku ani ve čtyřhře a ve druhém utkání Světového poháru družstev podlehli 0:3 na zápasy. O vítězi bylo už rozhodnuto po úterních porážkách Tomáše Berdycha a Michala Tabary ve dvouhrách, do debla proto nastoupil po boku Pavla Víznera náhradník Tabara. Český pár prohrál s Robertem Lindstedtem a Robinem Söderlingem 4:6 a 5:7. V závěrečném duelu čekají na české hráče antukoví specialisté z Argentiny.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Většinou oblačno s občasným deštěm nebo přeháňkami. Teploty 13 až 17 stupňů Celsia.