Zprávy

Šéf dopravní policie Bambas byl odvolán z funkce

Náměstek policejního prezidenta odvolal z funkce ředitele dopravní policie Zdeňka Bambase. Důvodem jeho odvolání byly neuspokojivé závěry služebního hodnocení, řekl ČTK Roman Skřepek z policejního prezidia. Na místo ředitele bude vypsáno výběrové řízení a klíčovým kritériem při výběru bude předložení nové koncepce. "Služba dopravní policie se stala v posledních několika měsících terčem kritiky veřejnosti a mnoho lidí si ji navíc spojuje s korupčním jednáním některých policistů a neprofesionalitou. Dosavadní ředitel služby dopravní policie nedokázal tento negativní trend zvrátit," uvedlo prezidium v tiskovém prohlášení.

"Dopadlo to podle očekávání, byl jsem odvolán. Původně jsem myslel, že to bude v řádu týdnů, a stalo se to v několika dnech," řekl ČTK Bambas. Uvedl, že byl zařazen na místo policejního rady jako dopravní inženýr. Na otázku, zda stále trvá na tom, že jeho odvolání je neodůvodněné, nechtěl odpovědět. Také jeho plány do budoucna nejsou jasné. Sám prý neví, zda u policie zůstane.

Bambasovo odvolání bylo na spadnutí už několik dnů. Ministr vnitra Ivan Langer o něm v úterý řekl, že "je ve funkci 14 let a postihla ho hluchota a slepota k problémům policie". "Když jsem nastoupil do funkce, řekl jsem panu řediteli, že očekávám změnu stylu a koncepce. Dočkal jsem se jen dalších Kryštofů," řekl. Podle ministra lidé dlouhodobě vnímají dopravní policii jako nejzkorumpovanější součást policie a Bambas s tím nedokázal nic udělat.

Dopravní policie a její vedení se stalo terčem kritiky kvůli stále rostoucímu počtu mrtvých na silnicích. Počet lidí, kteří zahynuli na českých silnicích v prvním pololetí letošního roku, se oproti loňsku zvýšil o 61, tedy o 14 procent.

Za ministra Langra se vyměnilo vedení policie i Inspekce MV

V září 2006 ministr Langer odvolal šéfa Inspekce ministra vnitra ČR Miroslava Borníka, jeho dva náměstky a další tři vysoké důstojníky, kteří vedli různá oddělení inspekce. Borníka ve funkci nahradil Zdeněk Pelc, který inspekci již jednou vedl v letech 1997 až 1998. Letos v květnu jmenoval ministr Langer novým policejním prezidentem dosavadního náměstka Oldřicha Martinů. Nahradil Vladislava Husáka, který 23. března rezignoval. Nový policejní prezident vyměnil i své náměstky - pověřeným náměstkem pro trestní řízení se stal Jiří Houba, pro uniformovanou policii Ivan Bílek a pro ekonomiku Tomáš Kužel. Ve funkci vystřídali Františka Snopka, Jana Brázdu a Pavla Bouberleho.

Od 1. ledna 2007 je ředitelkou Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Renata Strnadová, která vystřídala Miloslava Brycha. Z funkce musel odejít, protože kvůli nedokončenému vysokoškolskému vzdělání nesplňoval podmínky dané novým služebním zákonem. Letos v dubnu byl řízením pobočky Národní ústředny Interpolu v Praze pověřen vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce Miroslav Hajný, v říjnu by se šéfem pobočky měl stát Vratislav Grégr. Na jaře toto místo opustil Pavol Mihál, když vyšlo najevo, že byl veden v seznamu spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. Poslední červencový pátek pak byl z funkce ředitele dopravní policie odvolán Zdeněk Bambas.

Americký Senát schválil vízové změny

Americký Senát v noci na pátek schválil konečný text zákona, který mění pravidla amerického bezvízového režimu. Na jeho základě by Češi mohli časem jezdit do Spojených států bez víz. Přesto však budou ke každé cestě za oceán potřebovat svolení amerických úřadů, podobně jako občané dalších zemí zařazených do bezvízového programu. Po následujícím hlasování Sněmovny reprezentantů má prezident George Bush deset dní na to, aby zákon podepsal nebo vetoval.

Novým pravidlům bude z nových států Evropské unie zřejmě vyhovovat vedle České republiky už jen Estonsko. Zatím ovšem není jisté, kdy budou víza pro tyto země skutečně zrušena. Zatímco washingtonské zdroje odhadují, že zhruba za rok, české ministerstvo zahraničí varovalo před přílišným optimismem a zmínilo lhůtu dvojnásobnou. Slovensko, Polsko a ostatní nováčci EU vzhledem k vysokému procentu odmítnutých žádostí o víza v minulých letech pravděpodobně budou muset na zrušení víz čekat déle. Zákon posouvá hranici odmítnutých žádostí o víza, která zůstává podmínkou pro zařazení do bezvízového programu, ze tří na deset procent.

Čechům americké úřady dosud neudělovaly víza asi v devíti procentech případů, zatímco Slovensko, Polsko a další nové země EU měly tento poměr údajně o mnoho vyšší. Nyní budou muset čekat, až Američané budou schopni přesně evidovat odjezdy cizinců a stanovovat, kolik jich z dané země zůstává v USA neoprávněně. V případě, že stát nepřekročí zatím nestanovené procento neoprávněných pobytů, bude moci být do bezvízového programu zařazen i přesto, že počet odmítnutých žádostí o víza byl vyšší než deset procent. Příprava technických zařízení bude ovšem trvat asi rok a další dobu budou USA poměr neoprávněných pobytů hodnotit. Změna vízové praxe se bude týkat i 27 států, které už bezvízový režim s USA mají. Jde vesměs o západoevropské země, z nových členů EU pak pouze o Slovinsko.

Pentagon dal zelenou k zahájení příprav základny v Evropě

Americká společnost Boeing dostala od Pentagonu zelenou k zahájení plánování výstavby americké protiraketové základny v České republice a Polsku. ČTK to potvrdil mluvčí americké Agentury pro raketovou obranu Richard Lehner. V nynější etapě podle něj dohoda opravňuje Boeing začít s plánováním a zahájit přípravné práce. Firma na to podle internetových stránek Pentagonu získala kontrakt v hodnotě 80 milionů dolarů (přes 1,6 miliardy korun).

Spojené státy chtějí umístit radarovou část své evropské základny v ČR a deset antiraket v Polsku, jednání o umístění americké základny v obou zemích ovšem stále ještě pokračují. Definitivní rozhodnutí Prahy a Varšavy, zda budou ochotny mít na svém území americkou základnu, by Washington rád slyšel do konce roku. Boeing by pak měl vyrobit a dopravit deset antiraket, které by měly být umístěny v Polsku, a zároveň přemístit radar z Marshallových ostrovů do České republiky. Firma ale bude moci s přípravami a stavbou pokročit tehdy, až Kongres schválí 310 milionů dolarů požadovaných pro program evropské protiraketové obrany v předkládaném návrhu rozpočtu pro rok 2008, uvedla agentura AP.

Kromě radaru přeneseného z Mashallových ostrovů by podle Lehnera měl existovat ještě jeden menší radar, který by mohl být přemísťován na různá místa v případě potřeby.

Brusel formálně schválil český plán na čerpání peněz z EU

Evropská komise formálně schválila český Národní strategický referenční rámec (NSRR), což je plán na čerpání peněz z Evropské unie pro roky 2007 až 2013. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek v Bruselu přijal z rukou eurokomisařky pro regionální rozvoj Danuty Hübnerové tzv. finální rozhodnutí. Skončila tak několikaměsíční vyjednávání, která byla prvním krokem k samotnému čerpání, které ovšem ještě nezačne. K tomu je třeba, aby komise schválila i jednotlivé české operační programy, kterých je celkem 24. Právě operační programy tok peněz do České republiky zastřešují a jsou rozděleny podle jednotlivých sektorů či oblastí. První z nich však budou pravděpodobně schváleny na přelomu září a října, poslední možná až v příštím roce, přestože komise chce veškerá jednání s Čechy ukončit do konce letošního roku.

Češi mohou v příštích letech ze strukturálních fondů EU čerpat celkem 26,7 miliardy eur, tedy asi 750 miliard Kč. Nejdříve se finančních prostředků dočkají zřejmě zájemci o peníze z takzvaného Evropského sociálního fondu. Prostředky z něj jsou určeny především na inovace, vědu a výzkum a podporu zaměstnanosti. Největší naději na brzké schválení mají podle členky českého vyjednávacího týmu a bývalé ministryně školství Miroslavy Kopicové operační programy "Praha adaptabilita", "Vzdělávání pro konkurenceschopnost" a "Lidské zdroje a zaměstnanost". Peníze ze sociálního fondu přitom představují 14 procent celkové částky, kterou bude moci Česká republika v příštích letech čerpat.

Pro českou vládu je zřejmě potěšitelnější, že se podle Hübnerové dobře vyvíjejí jednání u operačního programu "Doprava". Dopady těchto peněz totiž občané České republiky poznají zřejmě nejvíce. Na stavby dálnic, silnic a další dopravní infrastruktury totiž z EU poputuje celkem 5,7 miliardy eur (téměř 160 miliard korun).

Vládě začínají dvoutýdenní prázdniny, znovu se sejde 13. srpna

Vládě začíná o víkendu dvoutýdenní volno, na pravidelném zasedání se její členové znovu sejdou v pondělí 13. srpna. Hned následující den čeká koaliční tým jeden z klíčových okamžiků jeho dosavadní existence - ve sněmovně začne obhajovat reformu veřejných financí. Vládní plány přitom narážejí na odpor levicové opozice i některých koaličních poslanců. I když příštích 14 dní kabinet nebude zasedat, Strakova akademie úplně neosiří. Vedle řadových zaměstnanců bude do úřadu docházet i premiér Mirek Topolánek. Nebude tedy nutné, aby byl v pohotovosti pro případ neodkladných záležitostí některý z jeho místopředsedů.

Jehlička věří, že kombinované řešení náhrady křivd projde

Věcný záměr zákona o nápravě majetkových křivd způsobených církvím, který by mohl vyřešit narovnání se státem, se dostane do vlády zřejmě na přelomu letošního a příštího roku. Pro řeholní řády navrhne vydání majetku, pro katolické diecéze a pro ostatní církve finanční odškodnění. Ministerstvo kultury předpokládá, že takové kombinované řešení bude politicky průchodné. "Mezi demokratickými vládními stranami panuje shoda, vedou se intenzivní jednání i směrem k sociální demokracii a rýsuje se shoda i s církvemi a náboženskými společnostmi," řekl ČTK vedoucí informační kanceláře ministerstva Daniel Herman.

Prioritou vládní komise, kterou založil a vede ministr kultury Václav Jehlička, je podle Hermana naturální řešení pro řády a finanční náhrada za majetek, který nelze vydat, pro ostatní církevní subjekty. Vyplácení by bylo rozloženo do delšího období. Jako částka, která by mohla vyčíslit hodnotu majetku zabaveného komunisty a dosud nevráceného, zazněla dříve již opakovaně zmínka o 100 miliardách korun. Tento odhad vzešel před několika lety z dotazů ministerstva u jednotlivých církví.

Budoucí zákon zruší veškerá ustanovení takzvaných blokačních paragrafů i zákon o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Ministr Jehlička se v souvislosti s přípravou návrhu zákona postupně schází s představiteli církví a náboženských společností. Konečná částka odškodnění za nedostupný majetek je otázkou politické dohody, stejně jako harmonogram poskytnutí náhrad, uvedl již dříve Jehlička. Majetkové vypořádání se z 95 procent týká římskokatolické církve, jen pět procent připadá jiným církvím.

Prezident se příští týden setká s předsedou sněmovny

Prezident Václav Klaus se ve středu 1. srpna setká na Pražském hradě s předsedou Poslanecké sněmovny Miloslavem Vlčkem. Schůzka podle Hradu navazuje na čtvrteční rozhovor hlavy státu s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Klaus a Sobotka se tento týden shodli na tom, že volba prezidenta republiky by měla začít v nejbližším vhodném termínu, který umožní ústava, tedy po 7. únoru příštího roku. Vlčka ovšem rozladilo, že šéf horní komory s prezidentem o termínu volby hovořil již nyní a nedomluvil se nejdříve s ním. Právě předseda sněmovny totiž schůzi parlamentu k volbě prezidenta podle ústavy svolává. Zákonodárci by měli novou hlavu státu začít volit mezi 7. únorem a 7. březnem 2008. Vlček dal najevo rozpaky nad tím, proč se s ním Sobotka nejprve na vhodném termínu volby nedomluvil a se schůzkou na Hradě nepočkal.

Senátoři znovu předložili návrh zákazu propagace komunismu

Skupina senátorů v čele s Martinem Mejstříkem v pátek horní komoře předložila návrh novely trestního zákona, která má výslovně zakázat nejen propagaci nacismu, ale i komunistického hnutí a komunistických symbolů. Parlament se obdobnou novelou zabýval již v minulém volebním období, kdy ji nakonec sněmovna hlasy komunistů a většiny přítomných sociálních demokratů odmítla. Nyní tedy začne její legislativní cesta od začátku - nejprve se jí bude zabývat Senát. Pokud se na ní shodne, předloží novelu jako svůj návrh dolní komoře. V případě, že poslanci ji schválí, vrátí se k dalšímu projednání Senátu. Zatímco v minulém volebním období měly KSČM a ČSSD ve dvousetčlenné dolní komoře dohromady 111 hlasů, nyní mají oba jejich poslanecké kluby 98 členů.

Už podle platného trestního zákona lze stíhat toho, kdo prostřednictvím symbolů propaguje hnutí, které ohrožuje demokratický řád či nabádá k rasové a třídní zášti. Problém je podle Mejstříka v tom, že policie ani soudy tohoto paragrafu dost nevyužívají.

OSN vytýká ČR segregaci Romů, klecová lůžka a situaci policie

Výbor OSN pro lidská práva v Ženevě vytýká Česku ve své nejnovější zprávě chybějící nezávislý orgán pro vyšetřování stížností na policii, pokračující skrytou segregaci Romů ve školách, neodškodnění protiprávní sterilizace žen a situaci kolem klecových lůžek v psychiatrických ústavech. Zpráva výboru složeného z expertů ze všech kontinentů byla zveřejněna ve čtvrtek večer v Ženevě po zasedání se zástupci české vlády 17. až 18. července. Vyplývá to z materiálu, který ČTK zaslala česká Liga lidských práv.

Výbor pro lidská práva při OSN podle ligy ve zprávě opětovně vyzývá ke zřízení nezávislého orgánu, který by šetřil stížnosti na české policisty. Stále neubývá stížností na špatné zacházení ze strany policistů, ke kterému podle výboru dochází především během zatýkání a vazby a dotýká se zvlášť zranitelných skupin obyvatel. Česká vláda přitom nerespektovala dřívější doporučení výboru nezávislý orgán zřídit. Výbor podle ligy dále doporučil české vládě, aby oběti nezákonných sterilizací žen odškodnila a obětem mimo jiné zajistila právní pomoc při podávání žalob. Výbor dále konstatuje, že by čeští lékaři a sociální pracovníci měli povinně absolvovat školení týkající se lidských práv pacientů.

Výbor naznačil, že Česko zrušilo kategorii zvláštních škol jen formálně, ale v základním vzdělávání stále přetrvává faktická segregace romských žáků, a doporučil vládě, aby přijala opatření, která tuto závadnou situaci ukončí. Vyjádřil také znepokojení nad tím, že čeští lékaři stále nepřestali používat síťová a klecová lůžka, a doporučil vládě, aby definitivně zakázala jejich používání, neboť jde o nelidské a ponižující zacházení.

Výbor je dále znepokojen tím, že v Česku může dojít k nedobrovolné hospitalizaci proto, že člověk pouze "jeví známky duševní choroby", přičemž soudní přezkum hospitalizace a právní zastoupení dotčených osob jsou nedostatečné. Výbor se opakovaně vyjádřil i k otázce restitucí majetku osob, které byly nuceny opustit bývalé Československo a přijmout občanství země, do které uprchly. Výbor, který je oprávněn projednávat stížnosti na Česko a v řadě případů uznal diskriminaci těchto osob ze strany českých soudů, doporučil vládě, aby jim byl jejich majetek navrácen, nebo aby byly odškodněny.

Euro: Stát bude muset zaplatit Nomuře čtyři miliardy korun

Stát bude zřejmě muset vyplatit bývalému vlastníkovi IPB, společnosti Nomura, čtyři miliardy korun, tedy přibližně polovinu smluvně vymezeného intervalu plnění. Uvedl to s odvoláním na dva zdroje server Euro OnLine. Podle něj se nyní vyrovnání státu s Nomurou patrně chýlí ke konci a na řadě je vyčíslení škody. To bude znamenat, že vznikne ocenění bývalé IPB v okamžiku uvalení nucené správy. Podle serveru bude ocenění dokončeno v nejbližších dnech. Hodnota IPB v době uvalení nucené zprávy v něm vyjde kladně a stát v souladu s uzavřenou a zatím tajnou smlouvou bude muset bance Nomura uhradit několik miliard korun, uvedlo Euro.

Dohodu o narovnání s Nomurou vyjednal a uzavřel loni v listopadu tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý. V rámci smlouvy o smíru se Nomura a Česko dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé IPB. Odhadovaná suma, kterou by měla česká strana zaplatit, se měla pohybovat mezi nulou až sedmi miliardami korun. Podle Tlustého hrozila Česku ztráta až 70 miliard korun.

Smlouva s Nomurou měla být zveřejněna na přelomu března a dubna. Ministerstvo financí se však rozhodlo, že ji neodtajní, a to kvůli arbitráži s Československou obchodní bankou. Ta koupila IPB po jejím pádu v červnu 2000. Ministr financí Miroslav Kalousek v pondělí oznámil, že stát zažaluje ČSOB a bude se domáhat 26,7 miliardy korun jako kompenzaci v souvislosti s očištěním IPB. Částku ministerstvo vyčíslilo jako rozdíl mezi tím, kolik peněz dosud očištění IPB stálo, a jaká je hodnota banky.

Vojáci se loučili, v srpnu odletí na misi do Afghánistánu

V chrudimských kasárnách se v pátek konalo slavnostní rozloučení vojáků, které čeká čtyřměsíční mise v Afghánistánu. V Kábulu budou v prostorách letištní základny zajišťovat lékařskou pomoc, na místo je vyslána také chemická jednotka. Rekonstrukční tým se chystá do Fajzábádu v severoafghánské provincii Badachšán. Budou se podílet na zajištění bezpečnosti a stability oblasti. Novináře o tom informovali velitelé kontingentů.

Česká armáda působí v Afghánistánu v rámci jednotek ISAF od roku 2002. Operace ISAF byla vytvořena po pádu talibanského režimu v roce 2001, řekla mluvčí 4. brigády rychlého nasazení Kateřina Rajková. Vojáci vystřídají jiné týmy, které s misí v Afghánistánu končí.

Armáda vyslala do Kábulu 99 vojáků z 2. kontingentu polní nemocnice a chemické jednotky. V kontingentu je 64 mužů a 35 žen. Tým zdravotníků se bude starat o vojáky NATO. Na misi se intenzivně připravovali asi tři měsíce, řekl ČTK velitel 2. kontingentu Igor Krivosudský.

Letiště Praha odbavilo za pololetí rekordní počet pasažérů

Ruzyňským letištěm prošlo za pololetí rekordních 5,58 milionu cestujících, což je meziročně o devět procent více. O šest procent na téměř 84.000 se zvýšil také počet vzletů a přistání letadel. ČTK to oznámila mluvčí Letiště Praha Eva Krejčí. Za celý rok očekává vedení podniku přes 12,4 milionu pasažérů. Na růstu počtu odbavených lidí se významně podílely nízkonákladové aerolinie, které přepravily téměř o třetinu více cestujících než loni. Jejich tržní podíl na letišti vzrostl na 23 procent. Na linkách tradičních síťových dopravců se počet cestujících zvýšil o tři procenta. Největší podíl si tradičně drží České aerolinie, se kterými letělo 43 procent všech odbavených cestujících.

Letišti se také daří přilákat stále více přestupujících pasažérů. Jejich počet se meziročně zvýšil o šest procent. Důvodem je podle vedení letiště především dobrá spolupráce s leteckou aliancí SkyTeam. Díky tomu byla například zavedena nová dálková linka společnosti Delta Air Lines na největší světové letiště v americké Atlantě. Nejvíce cestujících letělo v prvním pololetí do Británie, Německa a Itálie. Trojicí nejpopulárnějších měst jsou tradičně Londýn, Paříž a Frankfurt. Díky novým pravidelným spojením stoupl výrazně počet cestujících z Prahy do Švýcarska (o 52 procent), Itálie (o 37 procent) a Španělska (o 31 procent). Destinací s největším nárůstem se stalo Miláno (růst o 40 procent).

Ruzyňské letiště je největším vzdušným přístavem v nových členských zemích Evropské unie. Létá na něj 51 aerolinií, které zajišťují spojení do 120 měst po celém světě. S loňským miliardovým čistým ziskem je Letiště Praha jedním z nejúspěšnějších podniků, které dosud patří státu. Státní podnik by se měl ještě letos přeměnit na akciovou společnost, kterou stát následně prodá.

Soud v Brně zprostil bývalého zastupitele obžaloby z korupce

Městský soud v Brně zprostil obžaloby bývalého zastupitele městské části Brno-střed za ODS Jaroslava Jemelku, jenž si podle státního zástupce společně s kamarádem Petrem Panchártkem řekl o úplatek ve výši 150.000 až 200.000 korun za získání obecního bytu v centru Brna. Schůzku natočila skrytou kamerou televize Nova. Podle soudkyně Dagmar Bordovské není proti Jemelkovi dost důkazů, Panchártkovo jednání zase nebylo trestným činem. Žalobce Jan Lata se proti verdiktu na místě odvolal. Důkazy, a zejména záznam ze skryté kamery, prý jasně svědčí proti oběma mužům. Případ bude řešit Krajský soud v Brně.

Podle Bordovské se reportérce Novy oprávněně mohlo zdát, že Jemelka očekává úplatek. "Soud ale musí hodnotit skutečnost podle objektivních zjištění, nemůže vycházet z dojmů," uvedla soudkyně. Připustila, že po zhlédnutí reportáže se případ může jevit jednoznačně, avšak ve světle dalších důkazů a svědeckých výpovědí nelze jednoznačně říci, zda byl Jemelka připraven za úplatu pomoci k obecnímu bytu. U Panchártka, který s reportérkami komunikoval jako prostředník, soud prověřoval, zda se nedopustil jiného trestného činu než korupce, například podvodu. "Tady ale nejsou vůbec naplněny zákonné znaky, nevznikla jí (reportérce) žádná škoda. Byl to její zájem, ona sama jeho jednání iniciovala, chtěla zajímavou reportáž," řekla Bordovská.

Dvojici za údajnou korupci hrozilo až pět let vězení. Oba muži vinu popírali. Panchártek v procesu tvrdil, že chtěl reportérku jen podvést a vylákat z ní peníze. Korupci popřel i Jemelka. "Protože byla sympatická, chtěl jsem na ni udělat dojem, proto jsem se tvářil, že jsem schopen zařídit vše, co se přidělení bytu týče," uvedl při jednom z jednání. Poukazoval také na to, že bytová komise radě Brna-středu jen doporučuje přidělení bytu vybraným lidem, sama o nich nerozhoduje. Po skandálu Jemelka rezignoval na post zastupitele a v uplynulých volbách se o přízeň veřejnosti neucházel. "Spor jej poškodil, musel opustit politickou kariéru, změnit zaměstnání, vysvětlovat vše přátelům," uvedla jeho advokátka Lucie Ševčíková.

Vandalové poničili židovský hřbitov v Písku

Třiadvacet náhrobních kamenů poničili neznámí vandalové na židovském hřbitově v Písku. Dvě náhrobní desky rozlámali a tři pomníky mají po pádu odštípané rohy a hrany. Ostatní desky jsou povalené. Terčem útoku se v posledních dvou měsících stala i hřbitovní zeď, na níž vandalové rozbili tašky. Vandalové svým řáděním způsobili škodu za bezmála 60.000 korun. Není vyloučeno, že škoda bude ještě vyšší, řekla ČTK mluvčí písecké policie Hana Moltašová. Nic podle dostupných informací nenasvědčuje tomu, že by mělo jít o projev nějaké národnostní nesnášenlivosti. Symboly nebo znaky, které by ukazovaly na rasistický motiv vandalů, policie podle mluvčí na hřbitově nenašla.

Nejstarší pravidelně nasazovaná lokomotiva překročila padesátku

Česká železnice je planetou kontrastů. Na jedné straně se České dráhy chlubí šesti novými pendoliny, která uhánějí rychlostí až 160 kilometrů v hodině, na druhé straně udržují ve Slezsku v chodu železniční babičku. Lokomotiva řady 705, která zajišťuje spojení na úzkorozchodné dráze mezi Třemešnou ve Slezsku a Osoblahou, vyjela z továrny už v polovině 50. let. Věkem jí mohou konkurovat pouze vozy řady 830, které svými hranatými tvary připomínají kredenc. Proto se jim také tak říká. Několika kredencům v majetku Českých drah je v průměru 52 let; tito mužští kolegové slezské mašinky však již nejezdí pravidelně. Dráhy je nasazují pouze v případech nouze na Šumpersku a Plzeňsku, když potřebují záskok za novější stroje.

Za železničním stářím není nutné cestovat do zapadlých koutů České republiky. Tisíce Pražanů totiž denně cestují nejstaršími pantografy na českém území. Na rozdíl od ojedinělé slezské atrakce jsou tito čtyřicetiletí fešáci dosud nasazováni v masovém měřítku. Díky nadčasovým tvarům dokonce představovaly v americkém filmu Hostel německé rychlovlaky. Průměrné stáří elektrických pantografových vlaků na české železnici je 27 let; přičemž rekordmany jsou právě "pražáci" řady 451 a 452, z nichž většina letos slaví čtyřicítku.

Pražské Staroměstské náměstí ožilo folklorem

Pražským Staroměstským náměstím se v pátek nesla folklorní hudba. Začal tam festival souborů z různých států. Podobně tomu bylo na Floře, kde vyrostlo druhé pódium. Do metropole se podle organizátorů sjelo 750 lidí z 26 souborů, například z Rakouska, Německa, Řecka, Portugalska a Nizozemska. "Mají velký zájem se do Prahy podívat," řekl ČTK za pořadatele Stanislav Terlica.

Na Staroměstském náměstí soubory našly posluchače hlavně mezi turisty, ať už procházejícími po Královské cestě, nebo se občerstvujícími na restauračních zahrádkách. Akce s názvem Pražské folklorní dny se letos koná poprvé. "V metropoli nic podobného není," poznamenal Terlica. Festival vyvrcholí v sobotu průvodem všech souborů ulicemi centra hlavního města.

MŠMT Kumpoštovi vyčetlo mimo jiné změny ve financování

Změny ve financování jednotlivých úkonů při výstavbě areálů na mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 v Liberci a nedostatečné utrácení peněz stálo prý za odvoláním prezidenta organizačního výboru Romana Kumpošta. Tyto důvody uvedlo na páteční tiskové konferenci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jež je připraveno nyní uvolnit zbývajících 700 milionů ze státního rozpočtu. Kumpošta ve funkci ve čtvrtek nahradila bývalá běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová.

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Kuchtová zároveň odmítla, že by MŠMT podmiňovalo uvolnění financí výměnou ve funkci prezidenta. "Vláda návrh na další financování akce schválila ve středu, Neumannová byla jmenována ve čtvrtek," ohradila se Kuchtová.

Čeští hokejisté vstoupí do MS v Kanadě 2. května proti Dánsku

Čeští hokejisté vstoupí do mistrovství světa v Kanadě v nadcházejícím roce v pátek 2. května proti Dánsku. Tento duel základní skupiny D v Quebeku bude podle neoficiálního programu zveřejněném na internetových stránkách Kanadské hokejové federace zároveň zahajovacím utkáním celého 72. světového šampionátu, který se koná ještě v Halifaxu. Zápas začne ve 13:00 východoamerického času, tedy v 19:00 SELČ. Další duel čeká svěřence trenéra Aloise Hadamczika v quebecké hale Colisée Pepsi ve stejném čase proti Rusku o dva dny později. V závěrečném utkání základní skupiny nastoupí čeští reprezentanti ve středu 7. května v 1:00 SELČ proti Itálii.

Počasí

V sobotu meteorologové čekají polojasno až oblačno, postupně od západu další přibývání oblačnosti a místy déšť nebo přeháňky, ojediněle bouřky. Teploty vystoupí na 21 až 25, na jihu a jihovýchodě Moravy až na 27 stupňů Celsia.