Zprávy

Otázka víz pro ČR a další země EU byla na summitu s USA nastolena

Spojené státy ve středu obecně uznaly, že je třeba řešit otázku zrušení vízové povinnosti pro občany deseti členských zemí EU včetně ČR, kteří při cestování do USA potřebují víza. Z tiskové konference po summitu EU-USA však nevyplynulo, bylo-li v této věci dosaženo na nejvyšší úrovni nějaké změny. Strany "uznaly nezbytnost podstatného pokroku směřujícího k zavedení vzájemného bezvízového cestování pro všechny občany EU do USA", píše se v prohlášení ze summitu. Považují ho za "součást úsilí prosazovat ekonomický a sociální prospěch ze zvýšeného cestování", ovšem při zajištění "bezpečných hranic".

Americký prezident George Bush se před novináři o této věci nezmínil. Zato předseda Evropské komise José Barroso uvedl, že se jí summit věnoval, a označil ji za "velmi důležitou" pro EU. Uvolnění amerického vízového režimu by považoval za "dobré pro naše občany i pro naše ekonomiky".

Spojené státy vyžadují, aby občané většiny nových členských zemí EU žádali pro cestování do USA o víza. Unie naopak prosazuje, aby nedělaly rozdílu mezi jejími členskými státy. Postižené země vyzvaly komisi, aby toto téma na summitu nastolila. Při zasedání ministrů zahraničí EU minulý týden tento požadavek výslovně vznesl šéf české diplomacie Cyril Svoboda. EK již sdělila, že pokud na americké straně nedojde k pohybu, navrhne členským státům v červencové zprávě o vízové reciprocitě zavést proti USA odvetná opatření. Jako možnost uvedla obnovení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů. Evropští diplomaté a další úřední personál musí při cestách do USA víza mít, reciprocita v této oblasti tedy není žádná.

Americké orgány při rozhodování o tom, zda vízovou povinnost zruší nebo ne, neberou ohled na jednotnou vízovou politiku EU. Postupují individuálně a řídí se počtem zamítnutých žádostí o víza v té které zemi a také počtem případů vyhoštěných cizinců, kteří ve Spojených státech překročili časovou platnost turistických víz nebo ilegálně pracovali.

EU schválila pro české drůbežáře pomoc za ptačí chřipku

Evropská unie ve středu schválila balík pomoci pro drůbežáře, kteří byli postiženi odbytovou krizí po propuknutí ptačí chřipky. Čeští chovatelé by podle informovaného zdroje měli získat podporu za více než šest milionů eur (asi 170 milionů korun), z čehož polovinu uhradí EU. ČR původně navrhla programy pro drůbežáře v celkové výši 25,59 milionu eur, souhlas tedy zatím obdržela pouze pro čtvrtinu této sumy. Návrhy však lze upravit a znovu předložit. "Česko získalo souhlas pro opatření, na které EU přispěje částkou 3,1 milionu eur. Celková podpora pro české chovatele tak bude činit 6,2 milionu eur," řekl ČTK nejmenovaný zdroj z Evropské komise.

O podporu podle oficiálního komuniké EK požádalo 14 států a řídící výbor pro vejce a drůbež dnes schválil opatření, na které EU celkově přispěje sumou 50 až 65 milionů eur. Ve stejné výši může být poskytnuta podpora z národních rozpočtů. O konkrétní výši schválené podpory pro jednotlivé státy se komuniké nezmínilo. Další posuzování se má uskutečnit na zasedání řídícího výboru počátkem července. Slovensko, které původně předložilo ke schválení opatření za 2,6 milionu eur, získá z unijní pokladny podle téhož zdroje 669.000 eur.

"Informaci o schválení části námi navržených programů bereme na vědomí a zároveň zpracováváme další podklady, které odešleme do Bruselu s žádostí o úpravu této pomoci," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot.

Topolánek: Na programu se pracuje, hotov bude koncem týdne

Program formující se vlády ODS, lidovců a zelených je podle informací jednotlivých expertních skupin a vyjednavačů již téměř hotov, uzavřen má být podle předsedy ODS Mirka Topolánka ale až koncem týdne. Poslední sporné body koaliční smlouvy, zejména otázku daní, dolaďovaly ve středu expertní týmy. Na pátek jsou naplánována jednání o personáliích a v pondělí by měla být smlouva podepsána. Přesná náplň programového dokumentu je tajemstvím, podle šéfa zelených Martina Bursíka bude program zřejmě zveřejněn do úterní schůze sněmovny.

"Práce na programové části koaliční smlouvy dosud probíhají a uzavřeny budou koncem týdne. Proto jsou veškeré informace z těchto jednání předčasné, v některých případech spekulativní a bohužel vedou jen k matení veřejnosti," uvedl v prohlášení pro ČTK předseda ODS Mirek Topolánek. Kusé informace o programu, jak se o nich spekuluje, označil jménem všech tří lídrů za snůšku nesmyslů předseda lidovců Miroslav Kalousek.

Předsedové středopravé koalice se ve středu odpoledne sešli na utajovaném místě. Podle Bursíka dolaďují programovou část smlouvy a čeká je část procesní, tedy pasáž věnovaná mechanismům fungování koalice. Hodlají také jednat o personálním složení vlády. Na koaličním programu a obsazení funkcí ve sněmovně bude podle šéfa ČSSD a dosluhující vlády Jiřího Paroubka záležet, zda nový kabinet získá i podporu socialistů. Vzhledem k tomu, že středopravá koalice má stejně jako levice ve sněmovně sto poslanců, bude případný souhlas nebo nesouhlas socialistů pro vznik nové vlády klíčový.

Koaliční program je téměř hotov, experti se dohodli i na daních

Program formující se vlády ODS, lidovců a zelených je již téměř hotov. Poslední sporné body koaliční smlouvy, zejména otázku daní, ve středu dolaďovaly expertní týmy. Na pátek jsou naplánována jednání o personálním obsazení vlády a v pondělí by měla být podepsána koaliční smlouva. Programový dokument bude mít zhruba deset stran. Rodící se vláda pravého středu chce mimo jiné zvýšit daňové pobídky pro investice do výzkumu nebo zajistit, aby systém sociálních dávek lidi více motivoval k práci. Shoda panuje také v tom, že by měl být zrušen sporný zákon o neziskových nemocnicích. Topolánkova vláda by rovněž zřejmě zavedla roční výpisy ze zdravotního pojištění. Z nich by se lidé dozvěděli, kolik na zdravotním pojištění zaplatili a kolik je stála léčba.

Vyjednávací týmy ve středu "pohnuly" i s klíčovou otázkou daňové reformy. Shodly se na tom, že pro příjmy právnických a fyzických osob bude existovat jen jedna daň, a to v rozmezí 15 až 19 procent. Konkrétní výše sazby ale nebude předmětem koaliční dohody. Ve stejném rozmezí hodlají politici nalézt také jedinou sazbu daně pro DPH. Řada zboží a služeb však bude mít z této sazby výjimku. Do nižší sazby budou patřit například potraviny, léky, ubytovací služby, kulturní a sportovní služby a knihy. Výjimka se bude vztahovat také na výrobky z biomasy pro vytápění a technologie pro výrobu tepla z lokálních obnovitelných zdrojů. Daňové změny hodlají zavést od počátku roku 2007.

Zástupcům ODS, KDU-ČSL a zelených se již podařilo vyřešit i spory kolem energetiky. V textu koaliční smlouvy se zřejmě objeví, že vláda nebude rozšiřovat těžbu uhlí na Mostecku a nezačne s výstavbou dalších jaderných elektráren. ODS v těchto bodech nakonec vyhověla požadavkům zelených, kteří se nechtěli spokojit s obecnými formulacemi, k nimž dospěla expertní skupina pro energetiku.

Zákaz kamionové dopravy od pátku do neděle naopak zelení neprosadili. Kamiony by podle dohody měly dále jezdit na silnicích podle nynějších pravidel, měly by tedy zákaz jízdy od sobotní půlnoci do nedělních 22:00. Zelení neuspěli ani při prosazování prvků přímé demokracie. Zavedení krajského referenda a přímých voleb hejtmanů a starostů se v koaliční smlouvě nakonec zřejmě neobjeví.

V oblasti školství zůstal jediný sporný bod, a to otázka, zda zavést takzvané absolventské poplatky. Šlo by o poplatky, které by vysokoškoláci hradili až po vystudování a poté, co dosáhnou určitého příjmu. Školné jako takové, tedy poplatek hrazený před nebo během studia, není ve hře již delší dobu. Shoda je naopak na tom, že státní dotace na žáka základní či střední školy by měla být stejná bez ohledu na to, zda dítě chodí do veřejné, soukromé či třeba církevní školy. Experti se shodují i na odkladu státních maturit a chtějí umožnit žákům podávat přihlášky na více středních škol.

Kapitolu o zahraniční politice uzavřeli straničtí experti již minulý týden. Postoj k euroústavě, k níž se ODS staví odmítavě, ale v návrhu koaliční smlouvy specifikován není. Vyjednavači se shodli na obecné formulaci o podpoře dalšího rozšiřování EU. Lidovci však neuspěli s požadavkem, aby to bylo výslovně o "evropské" země. Termín "evropské" prosazovala KDU-ČSL kvůli tomu, že odmítá členství muslimského a převážně asijského Turecka v EU.

V rámci boje proti korupci chce koalice podporovat transparentní výběrová řízení u všech zakázek s většinovým podílem státu. Strany se také dohodly, že omezí imunitu poslanců tak, aby mohli být stíháni v přestupkovém řízení. Složitá jsou i nadále jednání o důchodové reformě. Její konkrétní podoba tak zřejmě nebude obsahem koaliční smlouvy. Strany mají rozdílné představy o tom, do jaké míry snížit povinné odvody do průběžného systému. ODS navíc dala najevo, že na důchodové reformě musí panovat širší politická shoda. Očekává se proto, že do ní promluví i ČSSD.

Svaz průmyslu nesouhlasí s energetickými vizemi vznikající vlády

Svaz průmyslu a dopravy nesouhlasí se zákazem rozvoje jaderné energetiky a zachováním limitů těžby hnědého uhlí. V textu koaliční smlouvy, kterou sestavují vyjednávací týmy ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, se zřejmě objeví, že vláda nebude rozšiřovat těžbu uhlí na Mostecku a nezačne s výstavbou dalších jaderných elektráren. "Očekáváme, že nová vládní koalice bude rozhodovat na základě kvalifikovaných podkladů respektujících historickou zkušenost České republiky a vývoj v rámci Evropské unie," píše se v prohlášení svazu, které má ČTK k dispozici.

Představenstvo svazu očekává, že rodící se vládní koalice přijme rozhodnutí na základě bezpečnostních studií, které hodnotí zajištění primárních zdrojů surovin pro ČR. Zároveň by měla rozhodovat na základě analýz, jež budou informovat veřejnost o dopadech takových politických závazků do cen elektrické energie a tepla.

Senát: Komunistické dokumenty by měl lépe zkoumat nový ústav

Česko potřebuje mít podle senátorů Ústav paměti národa, který by lépe než dosud shromažďoval, zkoumal a zejména zpřístupňovat dokumenty z období komunismu. Vytvoření ústavu má přinést senátorský návrh zákona, který v horní komoře podpořilo 53 z 59 přítomných senátorů. Normu nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna a k vyjádření vláda. Její osud bude záležet kvůli rozložení sil na postoji poslanců ČSSD. Z jejích zástupců v Senátu byli pro schválení dva a čtyři se hlasování zdrželi. Oba komunističtí senátoři byli proti. Ústav má mít na starosti také seznamy spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti. Podobné instituce fungují na Slovensku, v Polsku nebo v Německu.

Posláním ústavu má být "zkoumání a nestranné hodnocení období komunistické totalitní moci, šíření výsledků této činnosti a zpřístupňování dobových dokumentů s cílem působit k vyrovnání se národa s komunistickým režimem". Ústav má být podle návrhu veřejnou institucí, měl by začít fungovat od července 2007. Do té doby by měl získat do své správy dokumenty, které vypovídají o období komunistického režimu. Materiály z období od dubna 1945 do února 1990 mají ústavu poskytnout ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby.

Náklady na činnost ústavu autoři normy předběžně odhadují na několik desítek milionů korun ročně. Výdaje na provoz odboru archivní a spisové služby českého ministerstva vnitra a na provoz archivu Úřadu pro zahraniční styky a informace totiž činí nejméně 30 milionů korun ročně, podotýkají. V čele ústavu má být ředitel, kterého by jmenovala a odvolávala rada. Jejích sedm členů - nestraníků by měl vybírat Senát. Český ústav na rozdíl od slovenského ale nemá mít pravomoc vyšetřovat, což by měl nadále na starosti Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu.

Senát navrhl dokončení restitucí obecního majetku

Obce by podle Senátu měly získat od státu zpět zbývající pozemky, o které přišly kvůli vyvlastnění a následnému zestátnění k 31. prosinci 1949. Jde zejména o lesní a zemědělské pozemky, na nichž hospodařily orgány a organizace někdejšího federálního ministerstva obrany. S vrácením počítá senátní novela, kterou nyní dostane k projednání sněmovna jako nový návrh zákona. Senátor Jaroslav Kubín uvedl, že se návrh týká zejména obcí v jižních a západních Čechách a na východní Moravě v oblastech, "kde se pracovalo na vojenském principu". Tvůrce novely Jiří Pospíšil (ODS) podotkl, že norma neznamená zásah do vlastnických vztahů a nezpůsobí ani žádné velké výdaje státnímu rozpočtu.

Návrh se týká zejména lesní a zemědělské půdy, přičemž vrácení se má týkat pozemků mimo území vojenských újezdů, které mohou být pouze v majetku státu. Obce by je mohly získat jedině v případě, pokud se újezdy rušily nebo jejich území zmenšovalo. "Účelem navrženého zákona je převést zpět do vlastnictví obcí zbylou část jejich historického majetku, vyvlastněného jim v době nesvobody, která jim dosud převedena nebyla," uvedli tvůrci předlohy. Obce podle nich získaly zákonem o převodu státního majetku z roku 1991 svůj historický majetek, který byl v majetku České republiky. Na vydání majetku ve federální péči se zákon nevztahoval. Situaci zcela nevyřešila ani novela zákona z roku 2000 - obcím přiřkla pouze ten historický majetek, který před 31. prosincem 1949 získaly přidělením.

Lékaři chtějí zrušit Rathovu vyhlášku, o pomoc žádají Klause

Zdravotníci sdružení v krizovém štábu tento týden požádají prezidenta Václava Klause, aby se kvůli sporné vyhlášce ministerstva zdravotnictví obrátil na Ústavní soud. Sdělil to mluvčí krizového štábu a šéf České stomatologické komory Jiří Pekárek. Ministr David Rath vyhláškou mimo jiné nařídil lékařům zvýšit minimální ordinační dobu na 35 hodin týdně, což podle něj pomůže pacientům. Lékaři jsou ale přesvědčeni o tom, že to pacienty ve svých důsledcích naopak vážně poškodí. Tvrdí také, že Rath předpis vydal i v rozporu s legislativními pravidly vlády.

Místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů Jana Uhrová uvedla, že administrativní navýšení ordinační doby znemožní praktikům navštěvovat pacienty doma. Doplatili by na to podle ní hlavně vážně nemocní. "Tímto těžce poškodil právě vážně nemocné pacienty a vlastně zrušil návštěvní službu," prohlásila. Václav Šebor z tiskového oddělení ministerstva to ale Rathovým jménem odmítl. Uvedl, že praktičtí lékaři mohou nemocné navštěvovat nad rámec oněch 35 hodin. Ministr v úterý řekl, že řada praktických lékařů ordinovala jen čtyři hodiny týdně, což označil za neomluvitelné. Vede to podle něj k tomu, že lidé pak někdy zbytečně chodí buď za specialisty, nebo rovnou do nemocnic, které jsou přetíženy banalitami.

Většina doktorů, které ČTK již v úterý oslovila, označila úpravu za nesmysl. Ministr podle nich nerozlišuje dobu pracovní a ordinační. Administrativní práci, kterou lékaři dosud vyřizovali po uzavření ordinací, prý nyní budou muset dělat při ordinování. Pacienti tak údajně budou muset čekat déle.

Pardubický kraj požádá armádu o zásah ve skladu chemikálií

Pardubický kraj požádá o pomoc při likvidaci skladu nebezpečných chemikálií ve Chvaleticích na Pardubicku libereckou jednotku chemiků. Uvedl to po středečním jednání bezpečnostní rady kraje zástupce hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Areál s chemikáliemi bude hlídat státní policie, kraj pořádá o peníze na likvidaci nebezpečných látek stát. Pardubický kraj nevyhověl městu Přelouč, aby vyhlásil kvůli skládce stav nebezpečí. Armáda je připravena do Chvaletic vyrazit. "Po zvážení všech okolností a s přihlédnutím k tomu, co stav nebezpečí řeší či neřeší v Libčanech, kde je situace podobná, jsme neshledali důvody k tomu, aby byl stav nebezpečí vyhlášen," řekl Línek. Ten však chce využít svých pravomocí a požádá státní policii, aby celý areál hlídala. Dosud jej střežila soukromá firma. "Požádám také armádu o vyslání brigády chemiků z Liberce, kteří provedou odbornou kontrolu všech látek, ať již jsou toxické, radioaktivní či jiné," uvedl Línek.

Armádní mluvčí Andrej Čírtek ČTK řekl, že vojsko je připraveno na vyžádání složek Integrovaného záchranného systému vyslat do Chvaletic některý ze záchranných praporů, a pokud to bude potřeba, tak liberecké chemiky. Krajský úřad se chce také obrátit na ministry životního prostředí, financí, obrany a náčelníka generálního štábu s žádostí o odbornou a finanční pomoc.

Ve Chvaleticích policisté a inspektoři životního prostředí minulý týden objevili skladiště nebezpečných chemikálií v bývalém průmyslovém areálu. Podle předběžných průzkumů se na místě nacházejí stovky tun kyanidů, solí těžkých kovů a další sloučeniny, které mohou při smísení vytvořit i explozivní směs či bojové otravné látky. Jejich odstranění si vyžádá desítky milionů korun, o které chce kraj požádat ministerstvo životního prostředí.

Nadace Havlových Vize 97 slavila deváté narozeniny

Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 slavila ve středu deváté narozeniny. Ve své práci se zaměřuje hlavně na oblast sociální a zdravotnickou, rovněž na vzdělání a kulturu. "Částka, kterou jsme dosud podpořili dobré věci, překročila sto milionů korun," řekl ČTK šéf kanceláře nadace Vangelis Zingopis. Mezi největší projekty Vize 97 patří budování Pražské křižovatky, která sídlí v odsvěceném kostele na Anenském náměstí. Kostel sloužil po dvě století jako skladiště. Nadace ho opravuje od roku 1999, pro veřejnost ho otevřela v roce 2004. Rekonstrukce chrámu přišla podle Zingopise již na 60 milionů korun. "Stále nás ovšem čeká složitá rekonstrukce střechy a fasády chrámu. Na tuto etapu se teď snažíme získávat další sponzorské příspěvky," uvedl.

V Pražské křižovatce se konají rozmanité akce, například koncerty. Loni se zde uskutečnilo zahájení mezinárodní konference Forum 2000, letos slavnostní zakončení cen Thálie. K výrazným aktivitám nadace patří projekt prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. Havlová v minulosti obdržela ocenění společnosti praktických lékařů za prosazení testů, jimiž lze nemoc zjistit v raném stadiu.

Chilský spisovatel Sepúlveda podepisoval své romány

Čtyři romány vydané v češtině podepisoval ve středu svým čtenářům v knihkupectví Luxor v Praze chilský spisovatel Luis Sepúlveda. Do Česka přijel také v souvislosti s výstavou fotografií latinskoamerických spisovatelů, která se ode dneška koná v Cervantesově institutu. Sedmapadesátiletý chilský prozaik Sepúlveda je znám především jako autor bestselleru Stařec, který četl milostné romány. "Román vyšel v roce 1989, který byl přelomový nejen pro naši zemi, ale i pro Chile, kdy se lidé v referendu rozhodli odmítnout Pinochetův režim. Od té doby se také chilská literatura začala dostávat více do povědomí v evropských zemích, zejména ve Francii," řekla překladatelka Sepúlvedových románů Anežka Charvátová.

V Česku vyšel jako první ze Sepúlvedových románů ten nejznámější, Stařec, který četl milostné romány, v roce 2000. Později vyšly ještě knihy Deník sentimentálního zabijáka, Patagonský expres a Sbohem, pampo. "Jsem tu potřetí, ale takové vedro jsem ještě nezažil. Jestli to bude takhle pokračovat, bude tady za chvíli krásná karibská oblast a za rok nebude nejoblíbenějším nápojem Čechů pivo, ale koktejl piňa colada," řekl na přivítanou čtenářům.

Autor procestoval velkou část světa - zčásti nedobrovolně, patří totiž k mnoha chilským intelektuálům žijícím v exilu. Z vlasti byl nucen uprchnout před pronásledováním Pinochetovým režimem, za kterého byl dva a půl roku vězněn, a teprve pod tlakem Amnesty International byl propuštěn. Po svém odchodu z vlasti cestoval několik let po státech Latinské Ameriky a pobýval i v Evropě. V Ekvádoru se zúčastnil výpravy k indiánskému kmeni Šuarů, která jej inspirovala k pozdější tvorbě.

Výstava, která v Cervantesově institutu trvá do 27. září, zachycuje na snímcích argentinského fotografa Daniela Mordzinského slavné spisovatele latinskoamerického literárního okruhu. Mezi portrétovanými jsou tak například argentinský spisovatel Ernesto Sabato, mexický autor a host nedávného Festivalu spisovatelů Praha Jorge Semprún, Peruánec Mario Vargas Llosa, mexický básník a esejista Octaio Paz, kolumbijský nositel Nobelovy ceny Gabriel García Márquez, mexický spisovatel Carlos Fuentes a vedle Sepúlvedy například španělský dramatik Fernando Arrabal.

Židovské muzeum vystavuje vzácné svitky

Vzácné svitky ze svých sbírek vystaví v Galerii Roberta Guttmanna Židovské muzeum v Praze. Návštěvníci mohou od čtvrtka do 26. července vidět přibližně desetinu z téměř 600 svitků z muzejních sbírek. Užití starobylé knižní formy, jíž je pergamenový či papírový svitek, je dnes v Evropě specifické pouze pro židovskou kulturu. Výstava je součástí projektu Rok s židovskou kulturou, jíž si letos pražské muzeum připomíná sto let svého působení.

Výstavu připravila kurátorka muzea Olga Sixtová při katalogizaci sbírky. "Vybrali jsme ty nejpřitažlivější s ohledem na širokou veřejnost, z hlediska odborného by se našly významnější," řekla autorka. Podobu svitku si i dnes uchovává především tóra, ústřední obřadní předmět judaismu - rozměrná tóra uvozuje i výstavu, není však ze sbírek muzea, je zapůjčená pro své velmi dekorativní cívky od Židovské obce Praha. Na výstavě jsou zastoupeny všechny typy obřadních svitků, jejichž krása spočívá především v kaligrafii hebrejského písma, uvedla kurátorka. Z pergamenového svitku tóry se v synagoze předčítá i biblická kniha Ester. Největší pozornost výstava věnuje privátním svitkům Ester, které jsou na rozdíl od synagogálních zdobeny například ornamentálním dekorem nebo celými cykly ilustrací k příběhu Mordechaje a Ester. Nejmladší svitky Ester ve sbírkách muzea jsou z 18. století a jsou vytvořené technikou dřevorytu.

Ze sportu:

K závěrečnému duelu základní skupiny mistrovství světa nastoupí možná i oba rekonvalescenti Jan Koller a Milan Baroš. Na tiskové konferenci před čtvrtečním zápasem to uvedl trenér Karel Brückner, který vyloučil pouze start potrestaných hráčů - Vratislava Lokvence a Tomáše Ujfalušiho. O startu Baroše se spekuluje už od pondělí, kdy útočník absolvoval první přípravu po osmidenní pauze, informace o možném startu Kollera je překvapením. Až do středy totiž od výpravy nepřicházely informace, že by fotbalista trénoval. Společné přípravy se nezúčastnil. "Mimo dvou potrestaných budou všichni hráči k dispozici, i když ti dva marodi samozřejmě mají jisté indispozice," prohlásil kouč.

Hokejový útočník Radek Duda odchází z pražské Slavie do švédského Malmö. Finalista uplynulého extraligového ročníku oznámil, že sedmadvacetiletého hráče uvolní ze svých služeb i přesto, že má ještě s klubem platnou smlouvu. Jeho novým zaměstnavatelem se nyní stal nováček nejvyšší švédské soutěže, ve kterém bude působit i útočník David Moravec. Radek Duda, účastník mistrovství světa v roce 2003, patřil mezi nejkontroverznější hráče v extralize. Důraznou hrou na hranici pravidel často svůj tým oslaboval, na druhou stranu ale patřil mezi nejpopulárnější hokejisty.

Český cyklokrosový reprezentant Martin Zlámalík nesmí dva roky závodit, přestože původní výši sankce za porušení pravidel o dopingu stanovila disciplinární komise Českého svazu cyklistiky jen na šest měsíců. Délku trestu změnila jezdci celku Author Praha rozhodčí komise Českého olympijského výboru. Zlámalík byl pozitivně testován při závodu Českého poháru 19. listopadu 2005 v Plzni. Při dopingové kontrole byla v moči závodníka nalezena zakázaná látka efedrin.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Skoro jasno až polojasno, během dne přibývání oblačnosti s přeháňkami a bouřkami, hrozí i krupobití. Teploty 29 až 33 stupňů Celsia.