Zprávy

Tisíce lidí přišly podpořit vzpomínkovou akci k 17. listopadu

Zhruba tři tisíce lidí přišly k sídlu bývalé české centrály gestapa a k budově KSČM v pražské ulici Politických vězňů podpořit vzpomínkovou akci k výročí revoluce v roce 1989. Akci, kterou jako před 16 lety pořádali studenti vysokých škol, podpořilo několik politiků i bývalých disidentů. Přítomní se zapálenými svíčkami v rukou udělali živý řetěz mezi oběma budovami. Svíčky mají podle organizátorů tiché demonstrace připomenout současným komunistům jednu souvislost: kdo relativizuje zločiny komunistického režimu, má blíže k zločinné organizaci typu gestapa než k demokratické politické straně. Po minutě ticha se většina účastníků demonstrace vydala k pamětní desce na Národní třídě připomínající 17. listopad 1989 a tehdejší násilné potlačení studentské demonstrace.

Václav Klaus považuje 17. listopad za klíčovou chvíli českých dějin

Prezident Václav Klaus považuje 17. listopad za klíčovou chvíli českých dějin. "Myslím, že všichni, kdo jsme ho prožili, víme, že to byl zrod svobody. A to je největší hodnota, kterou tady máme," řekl novinářům, když položil květiny k památníku událostí ze 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Měla by si to podle něj uvědomit i mladá generace. V průchodu, kde je památník umístěn, se tísnily desítky lidí, kteří chtěli vidět prezidenta. Když se Klaus prodíral k pomníku, lidé mu tleskali a vítali ho pokřikem: "Ať žije Klaus." Kdosi z davu vyzval prezidenta, aby "odešel z Hradu", na to ostatní odpověděli nesouhlasnými gesty. Když prezident odcházel, několik lidí ho zastavilo a krátce s ním pohovořilo. Potom Klaus i se svým doprovodem, odešel do nedaleké restaurace na kávu. Postaral se tak o pozdvižení mezi hosty restaurace.

Pískot nespokojených lidí provázel premiéra Jiřího Paroubka, když pokládal květiny k památníku událostí 17. listopadu. Pokřikovali na něj, že je demagog nebo ať odletí na Mars, v narážce na jeho dřívější výrok, že klíčové zákony sociální demokracie prosadí s kýmkoliv, třeba i s komunisty nebo s marťany. Premiér není přesvědčen o tom, že se posiluje vliv komunistické strany. "Když jsem se stal předsedou vlády, tak komunistická strana měla zhruba dvakrát takové preference jako sociální demokracie. V tuhle chvíli to není pravda, sociální demokracie je podstatně silnější stranou levice než komunistická strana. Moje politika neposiluje komunistickou stranu, to si myslí jen několik demagogů," dodal.

Václav Havel: 17. listopad je třeba si připomínat, ať neopakujeme chyby

Bývalý prezident České republiky Václav Havel soudí, že 17. listopad je třeba si neustále připomínat. Jen tak se může Česká republika vyhnout tomu, aby opakovala dřívější chyby. Havel to řekl novinářům u památníku na Národní třídě. Čekalo zde na něj několik desítek lidí. Jeho příchod provázel bouřlivý potlesk.

Česká republika se podle bývalého prezidenta Václava Havla opět ocitá na určité historické křižovatce. V zemi rychle vznikla nová ekonomická a politická elita, která ale není opřena o kontinuální demokratickou tradici. Vznikl tak určitý postkomunismus, tedy propojení nomenklatury a nových majetníků. Tato konstelace podle Havla sama o sobě tíhne k uzavírání společenského systému, což lidé vnímají negativně. Havel o problémech Česka, integraci Evropy a globalizaci diskutoval s bývalým spolkovým prezidentem Richardem von Weizsäckerem. Weizsäcker byl prezidentem od července 1984 do června 1994. Bývalí státníci se sešli v kostele svaté Anny v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Havel se ale v diskusi se svým protějškem a senátorem Karlem Schwarzenbergem neomezil jen na problémy současné české společnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že uplynulých 16 let od pádu komunistického režimu přineslo v celém světě tolik převratných změn, jako v minulých stoletích nepřineslo třeba celých sto let. Weizsäcker ale poznamenal, že skutečné hodnocení moderních dějin bude možné až z velkým časovým odstupem.

Pietní vzpomínka na studenty se stala apelem na mravní hodnoty

Pietní vzpomínka na odvahu studentů pražské Hlávkovy koleje v boji proti nacismu se spojila i s výrazným apelem na udržení mravních hodnot národa. Účastníci shromáždění připomněli význam a cenu svobody a při pokládání věnců k pamětní desce Jana Opletala se poklonili studentským obětem boje proti fašismu v roce 1939. "Dnes bychom měli vůči nim cítit závazek a odpovědnost," řekl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Opletal byl na protiněmecké demonstraci 28. října 1939 smrtelně zraněn. Jeho pohřeb se pro okupační úřady stal záminkou k uzavření českých vysokých škol. Po obsazení vysokoškolských kolejí nacisty v noci na 17. listopadu bylo devět studentů bez soudu popraveno a přes dvanáct set dalších z Prahy, Brna a Příbrami deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Kocáb a Šípek chtěli pověsit vlajku EU na Hrad, stráž to zakázala

Hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek se při příležitosti dnešního státního svátku neúspěšně pokusili vyvěsit na Pražském hradě vlajku Evropské unie. Vedle jedné ze dvou českých vlajek, které zdobí stožáry na prvním hradním nádvoří. Jejich záměr ale zhatil v samém počátku voják z ostrahy prezidentského sídla. "My tady chceme jen pověsit evropskou vlajku," řekl Kocáb vojákovi. "Zapomeňte na to," odvětil důrazně voják s tím, že prezident Václav Klaus si něco takového nepřeje. Klaus, který je znám svojí kritikou Bruselu, již těsně před loňským vstupem země do EU uvedl, že vlajku na Pražský hrad umístit nezamýšlí.

Je téměř skandální, že na Pražském hradě nevisí vlajka Evropské unie, řekl bývalý prezident Václav Havel. "Při svých cestách po Evropě jsem si všiml, že na všech sídlech hlavy státu i na všech vládních budovách v členských zemích Evropské unie vlaje vedle národní vlajky i vlajka unie. My jsme rovněž členy unie. Naši občané rozhodli v referendu o tomto členství sedmdesáti procenty," uvedl Havel. Také premiér Jiří Paroubek je pro vlajku. "Pokud bych tam (na Hradě) seděl já, tak by tam vlajka unie určitě visela, protože politika, kterou já dělám, vede tuto zemi do Evropy," řekl novinářům.

Pákistánský ministr poděkoval ministru Svobodovi za českou pomoc po zemětřesení

Pákistánský ministr zahraničí Mian Khuršíd Mahmúd poděkoval České republice za pomoc, kterou zemi poskytla po říjnovém katastrofálním zemětřesení. Šéf pákistánské diplomacie to uvedl při setkání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou v Islámábádu. Česká republika vyčlenila na humanitární pomoc Pákistánu 110 milionů korun, což je v české historii rekordní číslo. Svoboda ve středu do Pákistánu přivezl část české pomoci na palubě svého leteckého speciálu. Darované přikrývky, chirurgické nástroje, dlahy, berle, tablety na úpravu vody a léky mají celkovou hodnotu 3,5 milionu korun. Svoboda se před setkáním se svým pákistánským protějškem krátce a nečekaně pozdravil s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, který přijel do Islámábádu na dárcovskou konferenci na obnovu oblastí postižených zemětřesením. Annan a Svoboda se potkali v hotelu, v němž jsou ubytováni.

Přes 1200 Pákistánců ošetřila za první týden od svého zprovoznění nizozemsko-česká polní nemocnice NATO v horském Baghu, městě, které bylo z 80 procent zničené říjnovým zemětřesením. Nemocnice léčí nejen přiživší obyvatele města, z nichž mnozí ztratili své blízké i střechu nad hlavou, ale také Pákistánce, kteří žijí dále v horách na severovýchodě země a mají cestu k pomoci velmi komplikovanou. Nemocnici navštívil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Zatím je v plánu, že tu zařízení bude tři měsíce.

Na Srí Lance oficiálně otevřena česká porodnice v Beliatte

Porodnici, kterou v Beliatte na jihovýchodě Srí Lanky zrekonstruovala a vybavila česká humanitární organizace Hand for Help (HfH), tento týden slavnostně otevřel srílanský premiér Mahinda Radžapakse s manželkou. ČTK to oznámila Hana Hettiaračiová-Sklenářová, která pomáhala s koordinací projektu a nyní se spolu s nadací premiérovy manželky podílí na jeho pokračování. V nemocnici, kterou premiér pojmenoval "Česko-srílanského přátelství", se už narodilo více než 350 dětí. Dvěma miminkům česká porodnice zachránila život. V porodnici v Beliatte, která se díky českému vybavení posunula o století kupředu, se dříve rodilo průměrně 25 dětí měsíčně, nyní se tento počet zhruba ztrojnásobil a očekává se další růst. Nové zařízení v Beliatte působí od letošního května, kdy sem HfH přesunula svou misi z jihosrílanského města Gálla.

USA jednají s Polskem a dalšími o umístění protiraketové základny

Spojené státy podle amerických zdrojů jednají s Polskem a dalšími evropskými zeměmi o umístění základny se střelami, které by dokázaly chránit Evropu před raketami dlouhého doletu. Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na amerického činitele, který si nepřál být jmenován. Ministr zahraničí Cyril Svoboda, který v minulosti připustil perspektivu české účasti na americkém protiraketovém systému, ČTK řekl, že v současnosti jeho úřad ani česká vláda o zapojení do protiraketové obrany nejednají. Šéf české diplomacie ale zopakoval své dřívější prohlášení, že bezpečnostní strategie České republiky s "nějakým" způsobem zapojení do amerického protiraketového deštníku počítá.

STEM: Volby by sice vyhrála ODS, ale ČSSD ji stále dotahuje

Opoziční ODS si i přes pokles voličské přízně udržuje postavení nejsilnější politické strany, která by vyhrála volby do Poslanecké sněmovny. Druhá by skončila ČSSD, která ale občanské demokraty už půl roku dotahuje a teď na ni ztrácí zhruba pět procent. Potvrdil to nejnovější průzkum agentury STEM, podle nějž ODS zvolna ztrácí a ČSSD postupně nabírá na popularitě. V porovnání se říjnem si ODS pohoršila o 1,8 procenta hlasů, zatímco ČSSD si o 1,1 procenta polepšila.

Kdyby se volby do sněmovny konaly v listopadu, ODS by je vyhrála se ziskem 30,5 procenta hlasů. ČSSD by dostala 25,6 procenta, KSČM 13,5 procenta a KDU-ČSL 6,3 procenta hlasů. Do sněmovny by se dostaly jen tyto čtyři strany. Unii svobody-DEU, která má teď v parlamentu zastoupení, by podle agentury STEM podpořilo pouze 0,7 procenta voličů. Pro zastoupení ve sněmovně je ale třeba jich získat nejméně pět procent. Voleb se podle STEM hodlá zúčastnit 55 procent dotázaných lidí, 15 procent k volbám jít nechce a 30 procent lidí se ještě rozmýšlí. Od léta vzrostla zejména skupina váhajících voličů.

Evropská komise: ČR v dalších letech zpomalí růst, Slovensko naopak zrychlí

Česká ekonomika postupně zpomalí svůj růst z letošních 4,8 procenta na 4,3 procenta v roce 2007. Naopak na Slovensku by měl růst hospodářství ve stejném období zrychlit z 5,1 procenta na 6,3 procenta. V podzimním ekonomickém výhledu to uvedla Evropská komise. Za letošní vysoký, téměř pětiprocentní růst bude ČR podle komise vděčit především mimořádně silným exportům. Připomíná rovněž klesající tempo růstu investic a veřejných výdajů. Ty zůstanou podstatným motorem růstu i v dalších letech, ale přidá se k nim i oživující spotřeba lidí, kteří budou těžit z lepšící se situace na trhu práce.

Německý europoslanec Posselt prý nechce konflikt kolem oplatek

Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení a europoslanec Bernd Posselt si nepřeje konfrontaci ohledně zeměpisného označení původu Karlovarských oplatek, ale naopak společnou snahu najít řešení uspokojivé pro jejich české, ale i bavorské či rakouské výrobce. Česká strana oponuje, že toto označení se vztahuje ke konkrétnímu místu a v případě oplatek především k vřídelní karlovarské vodě, která se při jejich výrobě používá. "Je mi jasné, že to je česká specialita. Je to ovšem také tradiční výrobek německých pekařských rodin z lázeňských měst v západních Čechách, které musely po válce odejít. To přece nebyla jejich chyba. Hledejme tedy řešení, jak oplatky chránit a nepoškodit přitom nikoho," uvedl Posselt. Zdůraznil, že pekárny Wetzel v bavorském Dillingenu, jediný výrobce "Karlsbader Oblaten" v Německu, neusiluje o žádný monopol, nehodlá však bez boje připustit, aby ho někdo jiný o název připravil.

Posselt nastolil tuto otázku už na zářijovém zasedání EP ve večerních dotazech Evropské komisi. Český poslanec Jan Březina (KDU-ČSL) na to reagoval prohlášením, že označením Karlovarské oplatky mohou být totiž podle evropské legislativy chráněny pouze výrobky obsahující vodu z karlovarských pramenů a vyráběné v karlovarském regionu. Výrobky německých a rakouských pekařů podle něho tyto podmínky nesplňují a ani nemohou splňovat. Podle Březiny je "nehorázné", že sudetoněmecká sdružení přirovnávají legitimní českou snahu chránit Karlovarské oplatky k poválečnému vyvlastění majetku sudetských Němců.

Karásek jako kandidát na šéfa US-DEU zatím nemá výraznou podporu

Svatopluk Karásek, který se chce v prosinci ucházet o funkci předsedy vládní Unie svobody-DEU, zatím nemá ve straně výraznou podporu. Mnozí se domnívají, že by půl roku před volbami nebylo dobré měnit předsedu. Teď jím je ministr spravedlnosti Pavel Němec, s nímž Karásek prohrál boj o křeslo šéfa strany loni. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že unie ve volbách příští rok neuspěje a nebude mít zastoupení v parlamentu. Podle průzkumu, který zveřejnila agentura STEM, by ji volilo jen 0,7 procenta voličů.

Topolánka rozhořčilo, že Paroubek zrušil účast na jejich diskusi

Předsedu Občanské demokratické strany (ODS) Mirka Topolánka rozhořčilo rozhodnutí premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), který zrušil účast na společné páteční veřejné diskusi o zahraniční politice. "Považuji to za nehorázný projev arogance moci," sdělil šéf občanských demokratů ČTK. Paroubek mu vzkázal, že má důležitější program, kterým je příprava na setkání s předsedou Evropské komise José Barrosem.

Ve všech krajích vzrostl v prvním pololetí roku počet nemocných

Ve všech krajích České republiky vzrostl v prvním pololetí tohoto roku počet nemocných pracovníků. Nejvíce a nejdéle stonali zaměstnanci ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Výrazně přibylo nemocných pracovníků v Praze. Jejich počet se zvýšil i na jižní Moravě, kde se ale zároveň zkrátila délka pracovní neschopnosti. Vyplynulo to z údajů Českého statistického úřadu. Firmy se s tímto problémem snaží bojovat. Méně nemocným zaměstnancům dávají větší plat, případně jim vyplácejí příspěvky na rehabilitace a poskytují další výhody. Některé firmy už při výběru zaměstnanců berou ohled na to, zda budou méně nemocní.

Na světě je 10 milionů dárců kostní dřeně, v Česku skoro 50.000

Na deset milionů se na konci října zvýšil ve světě počet dobrovolných dárců kostní dřeně. Lidi, kteří jsou ochotni dát krvetvorné buňky pro záchranu života, eviduje 56 registrů ve 41 zemích. Lékaři mohli díky nim provést od 70. let minulého století 50.000 nepříbuzenských transplantací dřeně. V Česku jsou dva registry dárců kostní dřeně a registr pupečníkové krve. Celkem obsahují na 50.000 dárců, řekla Mája Švojgrová z plzeňské Nadace pro transplantaci kostní dřeně.

Počet dobrovolných dárců kostní dřeně řadí Česko na první místo mezi zeměmi bývalého východního bloku a na 15. místo na světě. V přepočtu je mezi Čechy dárcem kostní dřeně každý dvoustý člověk, což je víc než například ve Francii, Švýcarsku či Finsku, uvedla Švojgrová. První úspěšný registr na světě vznikl v roce 1974 v Anglii díky úsilí matky těžce nemocného tříletého chlapce. V Česku vznikl jako první Český národní registr dárců dřeně v roce 1992, rovněž díky iniciativě nemocných a jejich rodin. Národní registr patří ke světové špičce, teprve jako čtvrtý na světě získal prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně. Transplantace dřeně je někdy jediným způsobem, jak léčit poruchy krvetvorby.

V třebíčském klubu se střílelo, padesátiletý muž je mrtev

Ranou z nelegálně držené brokovnice zastřelil v noci na čtvrtek v restauraci v Třebíči dvaapadesátiletý muž o dva roky mladšího známého. Byl na místě mrtev. Hosté podnapilého pachatele zadrželi do příjezdu policie. Po vystřízlivění ho komisař obvinil z vraždy a nedovoleného ozbrojování. Hrozí mu až 15 let vězení, řekl jeden z jihomoravských kriminalistů. Podle svědků se oba stálí hosté před tragédií pohádali. Jeden z nich potom odešel a vrátil se s brokovnicí, ze které na muže na barové židli vystřelil.

Během deseti let nabídl festival německého jazyka přes 90 premiér

Celkem 94 premiér uvedl od roku 1996 Pražský divadelní festival německého jazyka. Inscenace Wittenbrinkovy scénické koláže Mozart s.r.o., kterou v závěru uvedli v historické budově Národního divadla v Praze členové vídeňského Burgtheatru, byla v pořadí už 132. představením uplynulých deseti ročníků. Podle prezidentky Goethova institutu Jutty Limbachové neexistuje ve světě jediná jiná přehlídka, která by se na deset let upsala výlučně německy mluvícímu divadlu. To, proč je jeho dějištěm právě Praha, vysvětluje multikulturními tradicemi města, v němž do roku 1938 vzkvétaly a navzájem se obohacovaly česká, německá i židovská kultura i tehdejší německá divadla.

Přednášky o válečném osudu Romů budou ve školách pokračovat

Projekt s názvem "Zmizelí Romové a Romové dnes" bude pokračovat i v roce 2006. Jeho prostřednictvím navštěvují základní a střední školy v Česku romští pamětníci a seznamují žáky s osudem Romů za 2. světové války. ČTK o tom informovaly zástupkyně společnosti Živá paměť. Tato organizace spolu s Muzeem romské kultury projekt pořádá. V programu školákům vypráví o válečném osudu Romů lidé, kteří na vlastní kůži zažili pronásledování, nebo byli v nacistickém koncentračním táboře. Podle pořadatelů se učebnice dějepisu o historii Romů nezmiňují, nebo ji připomínají jen velmi okrajově. Cílem osvětového cyklu je proto připomenout mladým tragické romské osudy. Snaží se také působit proti rasismu a xenofobii.

Komunismus v Evropě připomíná výstava o čs. politických vězních

Trpký úděl politických vězňů v komunistickém Československu připomíná výstava v bruselském Pražském domu, uspořádaná k výročí 17. listopadu. "Zažili jsme bolševismus na vlastní kůži, většina z nás byla zavřená deset a více let, většinou v uranových dolech," řekl ČTK Mirko Šťastný, místopředseda Konfederace politických vězňů, jejíž zástupci se vernisáže v předvečer výročí 17. listopadu zúčastnila. "Snad Evropa konečně pochopila, že všichni Stalinové a Hitlerové jsou strašnými nepřáteli slušných lidí," dodal.

Výstava "Zlo a naděje" přibližuje fotografiemi a dobovými dokumenty "zápach smutku, chuť smutku, bolest smutku" ve věznicích, pracovních útvarech a táborech nucených pracích, jejichž síť na počátku 50. let pokrývala mapu republiky. Režim z politických důvodů věznil skoro 240.000 lidí, dvě tisícovky na věznění doplatily vlastními životy, popravených bylo 234. Dalších 300.000 lidí bylo perzekuováno mimosoudně. Přibližně čtyři stovky obětí byly zastřeleny na hranicích. "Pro spoustu lidí z unijní komunity je tato stránka evropské historie překvapivým odhalením," míní šéf pražského zastoupení Jan Koukal. Zájem návštěvníků si vynutil ještě během vernisáže dotisk publikace o výstavě.

V Mostě pokračovaly hornické protesty kvůli privatizaci bytů

V Mostě protestovalo zhruba 150 lidí proti podmínkám připravované privatizace asi 2200 hornických státních bytů. Nelíbí se jim, že by nyní měli zaplatit za tyto byty několikanásobně vyšší ceny, než platili například uživatelé obecních bytů v první polovině 90. let. Při svém shromáždění konstatovali, že až na určité přísliby z Úřadu vlády nedosáhli zatím žádných výsledků. Demonstrace se na mosteckém náměstí konaly vždy ve dnech státních svátků: 28. září, 28. října, nynější byla poslední. Někteří účastníci protestu ČTK řekli, že zatím nejsou úspěšní, protože se jich schází málo. "Kdyby nás tu stálo na 2000, tak už by nás nikdo nepřehlížel, ani vláda," uvedl jeden z roztrpčených demonstrantů.

Komunita Magdaléna otevřela dveře, přišly desítky lidí

Terapeutická komunita Magdaléna, která se zaměřuje na léčbu drogových závislostí, otevřela své dveře veřejnosti. Zázemí našla v bývalém vojenském areálu Včelník u Mníšku pod Brdy. Prohlédnout si ji přišly desítky lidí. "Osvěta je hrozně důležitá, protože se závislostí se může setkat úplně každý, a to nejen s drogovou, ale i se závislostí na alkoholu, která je v Česku daleko větším problémem," řekla ČTK Martina Berdychová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Magdaléna, jež areál provozuje. Zájem lidí ji potěšil. Při podobné akci před třemi roky totiž skoro nikdo nepřišel.

Za sedm let se v Magdaléně pokusilo zbavit závislosti na drogách na 100 lidí, zhruba 75 procent z nich bylo úspěšných. Mladých, kteří s drogou experimentují, ale přibývá. Míst v zařízeních podobných Magdaléně je přitom v Česku asi 300. Na umístění se proto musí čekat. Magdaléna má 21 míst, čekací doba se pohybuje od jednoho do dvou měsíců. Klient v komunitě pobývá šest až 15 měsíců. Na léčbu přispívá měsíčně 4900 korun. Pokryje to ale jen malou část provozních nákladů Magdalény, zhruba 70 procent hradí dotace a granty. Zbytek kromě spoluúčasti klientů získá komunita vlastním hospodařením a z darů.

V Londýně začala přehlídka nejnovějších českých filmů

Přehlídku nejnovějších českých filmů připravilo pro londýnské publikum zdejší České centrum ve spolupráci s vybranými biografy. Mezi promítanými snímky je Musíme si pomáhat, Želary, Žralok v hlavě, Horem pádem. Dostane se ale také na to nejlepší z českých Večerníčků nebo na proslulý snímek Hoří, má panenko.

Trenér fotbalistů Brückner: Je to největší trenérský úspěch mé kariéry

Jako největší trenérský úspěch své kariéry označil Karel Brückner po utkání s Norskem český triumf. Současně ale dodal, že za něj musí poděkovat skvělým hráčům a spolupracovníkům, kteří se o postup na fotbalové mistrovství světa zasloužili. "Musím svým hráčům vyseknout velký kompliment, bylo to barážové peklo," shrnul své pocity, které měl v průběhu vítězného utkání. Soupeř podle něho ani za nepříznivého stavu neklesal na mysli a dál bojoval o svou šanci. K individuálním výkonům neměl čas a náladu se po utkání vyjadřovat, jen stačil pochválit hrdinu zápasu Tomáše Rosického. "Obdivoval jsem ho už za to, že s takovým zdravotními komplikacemi vůbec nastoupil. A on svůj výkon nakonec korunoval i vítězným gólem, to hovoří za vše," uvedl Brückner na adresu klíčového záložníka. Norský kouč Aage Hareide sportovně poblahopřál Čechům k postupu na světový šampionát, kde podle něho o sobě dají ještě vědět. "Nastoupili jsme proti jednomu z nejlepších světových týmů," uznal trenér sílu mužstva, které se prý lepšilo v prvním poločase minutu od minuty.

Oslavné kolečko kolem všech čtyř tribun stadionu absolvovali vedle celé třiadvacítky nominovaných i dlouhodobí marodi René Bolf, Roman Týce a Jan Koller. Ten dokonce s berlemi, kterými mával kolem sebe, jako když Švejk vyrážel do války. Mezi fanoušky fotbalisté vykopli šedesát podepsaných míčů a spěchali za trenérem Karlem Brücknerem. Jako první mu padl kolem ramen ten, s nímž se ještě před pár týdny na dálku nemohl domluvit na návratu - kapitán Pavel Nedvěd. Do národního mužstva se vrátil po šestnácti měsících. Nedvěd také poprvé veřejně naznačil, že pokud bude zdravotně v pořádku, na mistrovství by nerad chyběl. "Ono je to asi logické... Jsem rád, že s dalšími staršími kluky nebudeme považováni za ztracenou generaci," uvedl Nedvěd, který ve středu českou reprezentaci při neúčasti vykartovaného Tomáše Galáska vedl národní mužstvo znovu jako kapitán. Třiatřicetiletý tahoun se už o mistrovství světa marně pokoušel dvakrát, až na třetí pokus si vyplnil dávný sen. Nedvědovi na úspěchu v baráži po comebacku velmi záleželo, proto nechtěl dopustit další klopýtnutí. "Měl jsem z té baráže obrovskou obavu, proto cítím tak velkou úlevu, že jsem se vrátil a nezkazil to. A také děkuju všem kluků, že mě zase vzali zpátky mezi sebe, jako kdyby se nic nestalo," vysvětloval Nedvěd.

Počasí

Na horách už leží sníh. Například v šumavském lyžařském areálu Zadov poprvé začala pracovat sněhová děla. Přes noc napadlo až pět centimetrů sněhu a stále sněží. Sníh se drží na loukách i na svazích. A jaké bude počasí? Oblačno s možností sněhových přeháněk, teploty 1 až 5 stupňů Celsia.