Zprávy

Paroubek o krachu rozpočtu EU: Evropa nestrávila své rozšíření

Evropa nestrávila své rozšíření - těmito slovy reagoval český premiér Jiří Paroubek na krach jednání o společném rozpočtu EU na období 2007- 2013. Stejně jako ministr zahraničí Cyril Svoboda se domnívá, že Evropská unie se nyní ocitla před otázkou, zda chce dál fungovat jen na základě společného trhu, nebo zda bude i politicky jednotným útvarem, který uznává principy solidarity. "Evropská unie se rozhodla přijmout desítku nových členů a nyní se nemůže zříct závazku toto rozšíření realizovat," uvedl Svoboda. Česká strana vyzvala pětici států, jež se vyslovily proti stávající podobě nového rozpočtu, aby vysvětlily, proč lucemburský návrh finanční perspektivy odmítají. Odpověděli prý jen Britové s tím, že jim chybí reforma. "Seriózní by bylo, kdyby takovéto volání po reformě, především ve výdajové části, přišlo měsíc, dva měsíce před summitem," uvedl Paroubek. Další jednání se dá podle něj očekávat nejdříve v prosinci. Do té doby bude třeba jednat jak o reformě výdajů z rozpočtu, tak novém návrhu finanční perspektivy, dodal. "Pokud se jedná o výdaje, jde o pouhopouhé procento jejich hrubého domácího produktu, částku z našeho hlediska i celé Evropské unie nezanedbatelnou, ale v rámci rozpočtu těchto hospodářských gigantů celkem titěrnou," uvedl Paroubek. Neúspěch jednání o rozpočtu označil za selhání části evropských elit.

Experti: Krach rozpočtu EU může připravit ČR o část peněz z fondů

Krach, kterým v noci z pátku na sobotu skončilo jednání o rozpočtu Evropské unie na roky 2007 až 2013, by mohl připravit Českou republiku v dalších letech o část peněz z evropských fondů. Shodují se na tom oslovení ekonomové. Po oddálení rozhodnutí o rozpočtu se zkrátí čas, po který bude moci ČR připravovat programy pro čerpání peněz. "A pokud programy nebudou připraveny dobře, hrozí, že Česko nebude schopno přidělenou částku nakonec ani vyčerpat," řekl ČTK Petr Zahradník z České spořitelny.

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna není ani tak hlavním problémem výše částky, kterou bude mít Česko možnost z rozpočtu EU nakonec čerpat. Suma je i v případě snížení celého rozpočtu tak ohromná, že ČR bude mít co dělat, aby byla schopna ji vyčerpat, řekl ČTK. V současném rozpočtovém období může ČR vyčerpat z fondů unie celkem 82 miliard korun zhruba za 2,5 roku. V příštím období by i v případě dohody na nižším procentu HDP získávalo Česko zhruba kolem 100 miliard korun ročně, řekl Zahradník.

Podle ekonomů ale rostoucí nejistota ohledně rozpočtu oslabuje kurz eura a podrývá investiční atraktivitu zemí EU. Krize EU by ale podle Jahna neměla mít na českou ekonomiku zásadní vliv, pokud se ji podaří vyřešit maximálně do roka. Pokud by trvala déle, znamenalo by to výrazné zhoršení postavení Evropy v globální ekonomice, což by mělo negativní dopady také na Česko.

Paroubek: Referendum o euroústavě nejdříve s volbami do sněmovny

Nejbližším termínem, kdy by se mohlo v Česku konat referendum o evropské ústavě, jsou podle premiéra Jiřího Paroubka volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Soudí ale, že by bylo praktické, kdyby se uskutečnilo za 18 až 20 měsíců. Premiér to řekl po sobotní koaliční schůzce v Kramářově vile. Podle předsedy unionistů Pavla Němce by se mohlo lidové hlasování o euroústavě konat při některých dalších volbách, například komunálních nebo senátních.

Protože koalice nemá v obou parlamentních komorách ústavní většinu, bude v příštích dnech premiér jednat s lídry opozičních stran o podpoře jednorázovému referendu k evropské ústavě. Kampaň by neměla být zaměřena jenom na evropskou ústavu, ale na to, co přineslo členství v unii České republice. Lídr lidovců Miroslav Kalousek v tom vidí kvalitativní posun.

Hlavními tématy společenské diskuse o Evropské unii by se měla stát schengenská úmluva, zavedení eura, čerpání peněz z evropských fondů, české předsednictví unie a přínos unie českému školství. Premiér do dvou týdnů kabinetu předloží návrhy podoby kampaně. Vláda podle toho rozhodne o finančních nákladech. Podle Paroubka by na kampaň mohla rovněž přispět EU.

Kühnl v Afghánistánu nejméně o den déle kvůli potížím letadla

Český ministr obrany Karel Kühnl v sobotu zahájil návštěvu Afghánistánu, kde jednal s oficiálními afghánskými představiteli a setkal se s českými vojáky, kteří působí v této zemi. Původně jednodenní návštěva se ale prodlouží přinejmenším do neděle. Ministr musel neplánovaně zůstat v severoafghánském Fajzábádu poté, co tureckému letadlu, které s delegací přiletělo z Kábulu a mělo ji odvézt zpátky, prasklo kolo a náhradní nebylo hned k dispozici. Stroj tureckých ozbrojených sil CO-130 Hercules měl defekt v okamžiku, kdy na jeho palubě nebyla česká delegace. Letiště v Kábulu, kde čeká ministrův český speciál, z bezpečnostních důvodů přerušuje provoz vždy v 18:00 místního času (15:30 SELČ), a proto Kühnl může odletět do Česka nejdříve v neděli.

Po setkání s afghánskými vojenskými činiteli Kühnl uvedl, že afghánská strana vysoce oceňuje české působení v zemi. Účast ČR v Mezinárodních silách pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF) je samozřejmostí, řekl ministr a poděkoval vojákům za jejich výkon v náročných podmínkách. V současné době je na území Afghánistánu 55 českých vojáků. Patnáct jich slouží v metropoli Kábulu: jedenáct zajišťuje pyrotechnickou ochranu letiště a čtyři vojáci se podílejí na jeho meteorologickém zabezpečení. Dalších 40 českých vojáků slouží společně s Dány a Němci v Provinčním rekonstrukčním týmu ve Fajzábádu v provincii Badachšán v severním Afghánistánu. Kühnl během návštěvy potvrdil, že do prosince 2006, kdy ČR převezme vojenské řízení kábulského letiště, chce zvýšit počet českých vojáků a hlavně velících důstojníků na 50-60 lidí; počet vojáků, kteří se ve Fajzábádu podílejí na rekonstrukci provincie, chce zdvojnásobit na 80 mužů.

Čeští vojáci v Kábulu se podílejí na odminovávání areálu letiště a tvrdí, že je tam práce na několik měsíců až let. Počet min odhadují na 30.000 jen na samotném letišti a v jeho bezprostředním okolí. Zatím Češi odminovali zhruba 65 procent svěřeného prostoru a pamatují i den, kdy se našlo na 1200 kusů výbušnin. "V Kuvajtu kopnete do země a vytryskne ropa, v Afghánistánu kopnete do země a vyvalí se munice," říká praporčík Marcel Pištěk, pyrotechnik působící v Kábulu. Část min je možné ničit na místě, což vede k omezení letového provozu, část se odváží k likvidaci do hor. Miny jsou většinou protipěchotní, obsahují 240 gramů trhaviny a hlavně u plotů jsou ve čtyřech až pěti řadách. Prostor mezi nimi není větší než 40 až 50 centimetrů a podél plotů se rozkládají mrtvoly mnoha usmrcených zvířat. Miny reagují už pod vahou dvou až tří kilogramů, přičemž člověka většinou nezabijí.

Euro: Berdára vystřídá v čele Telecomu Basterra z Telefóniky

Novým generálním ředitelem Českého Telecomu by se na valné hromadě příští čtvrtek měl stát místo Gabriela Berdára současný finanční ředitel Telefóniky Jaime Smith Basterra. Napsal to server Euro Online s odvoláním na nejmenovaný zdroj z Fondu národního majetku. Současný finanční ředitel Telecomu Juraj Šedivý podle Eura odvolán nebude. Stát tento týden prodal majoritu v Telecomu španělské telekomunikační skupině Telefónica. Valná hromada se uskuteční ve čtvrtek 23. června. Představenstvo Telecomu ve středu oznámilo, že nebude navrhovat výplatu dividendy. Očekává se také výměna členů dozorčí rady.

Ústí nad Labem by mohlo mít v roce 2008 česko-německé muzeum

V červnu 2008 by mohlo Ústí nad Labem mít nové centrum česko-německých studií Collegium Bohemicum. Mluvčí města Milan Knotek ČTK řekl, že pokud město letos uspěje se svou žádostí o dotaci ze Společného regionálního operačního programu, mohla by rekonstrukce městského muzea na česko-německé centrum začít na jaře příštího roku. Město se již delší dobu zabývalo myšlenkou zřídit ve svém muzeu stálou instituci, v níž by bylo muzeum, archiv, knihovna, vědecké pracoviště i místo pro setkávání Čechů a Němců z řad odborné i laické veřejnosti. Instituce by se věnovala studiu, dokumentaci, vědecké analýze, popularizaci i péči o kulturní dědictví, které se váže k bohaté historii česko-německých vztahů. Česko zatím podle představitelů města takovou instituci nemá.

Prvním konkrétním krokem ke vzniku centra česko-německých studií byla loni mezinárodní konference "Tolerance místo intolerance. Němci v českých zemích - včera, dnes a zítra". Letos na podzim se ve městě uskuteční další mezinárodní konference. Jejím hlavním tématem bude 19. století, jež v Ústí a okolí bylo ve znamení rozvoje průmyslu. Majiteli průmyslových podniků byly v té době zejména německé a německo-židovské rodiny.

O přípravu a propagaci projektu Collegium Bohemicum včetně mezinárodních konferencí se kromě ústeckých představitelů, úředníků a tamních nadšenců starají i bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra, Jan Šícha z Literárních novin a zástupce jedné německé nadace. Práce této trojice bude stát městský rozpočet letos zhruba půl milionu korun. Vondra dostal už loni v Ústí 150.000 korun za přípravu konference o toleranci.

Spisy z amerického velvyslanectví možná pomohou při restitucích

Spisy o politických procesech z 50. let, které minulý týden předal americký velvyslanec Národnímu archivu, možná pomohou lidem z Moravy při restitucích majetku. Zemědělci, kterým komunisté zabavili majetek a jejichž žádost o jeho navrácení soud neuznal, tak nyní mají šanci získat dokumenty potřebné pro změnu rozhodnutí. Pracovníci velvyslanectví spisy nedávno našli při úklidu politicko-ekonomického oddělení. Jak se na velvyslanectví ocitly, nikdo neví. Národní archiv chce, aby získané písemnosti pomohly především žijícím lidem. Seznam asi 300 odsouzených proto pošle olomoucké pobočce Konfederace politických vězňů, která se pokusí kontaktovat jejich rodiny. Ty si budou moci spis prostudovat, případně jej využít pro zemědělské restituce. "Teď by dokumenty měly především sloužit ještě žijícím, na historické zkoumání je času dost," řekla ČTK Alena Nosková z Národního archivu.

Podle Hugo Roldána z tiskového odboru ministerstva zemědělství je však okruh osob, kterým mohou dokumenty pomoci, poměrně omezený. Poslední lhůty pro vznesení restitučního nároku totiž vypršely již v roce 1998. Naději tak mohou spisy přinést jen lidem, kteří se v posledních třech letech u soudu domáhali svého majetku a neuspěli právě kvůli chybějícím podkladům. "Kdyby je předložili teď, mohli by požádat o přezkum řízení," vysvětlil Roldán. Spisy již také pročítají pracovníci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, kteří zjišťují, zda lze v uvedených případech někoho trestně stíhat. Podle Noskové jde o spisy prokuratur okresů Kojetín, Hranice a Přerov z let 1949 až 1954. Popisují procesy, při nichž bylo asi 300 lidí, převážně drobných zemědělců, postiženo za delikty označované v 50. letech jako politické. Rozsudky padaly za přípravu emigrace, ostrá slova na adresu KSČ, ale nejvíce za takzvané neplnění dodávek. Ty nutily drobné zemědělce odevzdávat státu často nereálné množství masa, mléka nebo obilí. Nesplnění povinnosti bylo bráno jako politická sabotáž. Hlavním cílem ukládání těchto dávek bylo často zlikvidovat poslední soukromé zemědělce, kteří vzdorovali tlaku na vstup do JZD. "Ti lidé dostávali několikaleté žaláře, jejich rodiny byly vystěhovány z místa, kde po generace žily, někam úplně jinam a zabavili jim veškerý majetek," řekla Nosková.

Jak se dokumenty na americké velvyslanectví dostaly, zůstává zahaleno tajemstvím. Osoba tajemného dárce je stále neznámá a skutečnost, že ani ambasáda neví, kdo spisy do budovy přinesl, nedávno americká strana potvrdila oficiálním dopisem. Ředitelka archivu Eva Drašarová považuje za nejpravděpodobnější variantu, že spisy na ambasádu odnesl někdo, kdo je měl na začátku 70. let skartovat. "Musel to být velice statečný člověk, když dokumenty nezničil a odnesl je na tak inkriminované místo, jako je velvyslanectví USA. Na druhou stranu si mohl být jistý, že tam je komunisté nikdy hledat nebudou," doplnila s úsměvem Nosková. Historici stále doufají, že se tento člověk přihlásí. Vyzývají proto buď jeho, nebo další osoby, které o události cokoli vědí, aby kontaktovali Národní archiv.

Odbojář Bačík: Odstranění Heydricha byla přirozená akce odboje

Odstranění říšského protektora Reinharda Heydricha byla přirozená akce českého protinacistického odboje. Při pietní vzpomínce na československé parašutisty, kteří se na atentátu podíleli, to ČTK řekl jejich druh ze zahraniční armády Ján Bačík. K pražskému chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kde parašutisté před 63 lety padli, v sobotu položili odbojáři, skauti a veřejní činitelé desítky věnců a květin.

Čeští parašutisté vyslaní z Londýna na Heydricha zaútočili 27. května 1942. Zraněním podlehl 4. června. Německé policii se podařilo účastníky atentátu vypátrat v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje. V nerovném boji tam padli Adolf Opálka, Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Němci popravili také biskupa Gorazda za to, že jim poskytl úkryt.

"Gabčík mě učil pořadový výcvik v Krakově a Kubiš byl od našeho praporu, znal jsem se s ním osobně," vzpomínal na své bojové druhy devětaosmdesátiletý Bačík. Bačík byl v zahraničním odboji od června 1939. Bojů se účastnil v letectvu jako střelec. Po pietním aktu se konala panychida v chrámu Cyrila a Metoděje. Přístupná byla i krypta, poslední úkryt bojovníků proti nacismu.

Senátoři: Odbojáři by měli dostávat k důchodu nejméně 200 korun

Odbojáři z první a druhé světové války a pozůstalí po nich by měli dostávat k důchodu minimálně 200 korun měsíčně. Navrhují to senátoři z výboru pro lidská práva. Chtějí tak upravit zákon o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa, který bude Senát schvalovat v příštím týdnu. Zákon má zavést příplatek k důchodu pro odbojáře ve výši 50 korun měsíčně za každý měsíc v odboji. Vdovy a vdovci po nich by měli dostávat příplatek v poloviční výši, sirotci pak příplatek ve výši dvou třetin uvedené sumy, což by bylo podle návrhu zákona 20 korun za každý měsíc alespoň jednoho z jejich rodičů v odboji. Ke stanovení minimální "slušné" výše příplatku ve výši 200 korun se přiklánějí i senátoři z hospodářského výboru. Lidé by podle navrhovaného zákona měli mít nárok na příplatek za každý měsíc strávený v koncentračním či internačním táboře, za boj se zbraní v ruce za vznik Československa nebo proti nacistické diktatuře. Pokud by se do odboje během druhé světové války zapojili na dobu kratší než tři měsíce, dostali by jednorázově 30.000 korun. Nyní mají jednorázovou částku dostat jen lidé, kteří v druhém odboji působili déle než tři měsíce. Navrhovaný zákon také přináší lidem, kteří se účastnili povstání proti nacistickému režimu v květnu 1945, byli vězněni za svůj odpor vůči komunistickému režimu nebo byli zařazeni v táborech nucených prací, zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2500 korun měsíčně. Příspěvek má být kompenzací za to, že tito lidé ne vždy mohou využívat bezplatné telefonování, vnitrostátní veřejnou dopravu a další výhody. Nárok na částku v poloviční výši by měli i vdovci a vdovy.

V úterý začne soud s přítelkyní Grossových Barkovou

Soud se příští týden už podruhé pokusí zahájit proces s podnikatelkou Libuší Barkovou. Přítelkyně rodiny bývalého premiéra Stanislava Grosse čelí obžalobě z osmimilionového pojistného podvodu, obvinění ale odmítá. Z hlavního líčení, které je naplánováno na úterý a na čtvrtek, se zatím nikdo neomluvil, řekla v pátek ČTK pracovnice pražského městského soudu. Proces měl začít už před měsícem, obhájce Barkové Vít Široký se ale na poslední chvíli ze zdravotních důvodů omluvil.

Jméno Barkové bylo v uplynulých měsících zmiňováno hlavně v souvislosti s manželkou někdejšího předsedy vlády Šárkou. Barková ručila za úvěr, který si vzala Grossové firma Denna Production na nákup nemovitosti v Praze 9 za téměř šest milionů korun. Dva sousední domy koupila Barková. S Grossovou tam chtěly vybudovat luxusní bytový komplex. Po rozpoutání vládní krize, kterou odstartovala podezření ohledně koupě bytu Grossových, od záměru ustoupily a Grossová se rozhodla, že nemovitosti prodá.

Barkové, majitelce pražské nemovitosti, v níž sídlí nevěstinec Escade, teď hrozí, bude-li její vina prokázána, za pojistný podvod 5 až 12 let vězení. Podle policie získala ve dvou případech od pojišťovny neoprávněnou pojistku. Údajně tvrdila, že její nemovitosti zasáhla vichřice či povodeň. Podle policie, která se o případ začala zajímat z podnětu pojišťovny, šlo ale o podvod, kdy s pomocí falešných údajů vylákala z pojišťovny osm milionů korun. Široký obvinění klientky odmítá. "My tvrdíme, že pojistné smlouvy jsme uzavřeli, že s pojišťovnami jednala námi pověřená osoba a tato osoba rovněž inkasovala pojistné plnění, které bylo podle nám známých skutečností zčásti vráceno pojišťovně," řekl před časem ČTK.

Bezdomovci z azylových domů se utkali na fotbalovém turnaji

Každodenní starosti v sobotu hodili za hlavu bezdomovci, kteří se v Hněvotíně na Olomoucku zúčastnili fotbalového turnaje Samaritán Open. Fotbalový míč na hřišti prohánělo zhruba 60 klientů azylových domů z Olomouce či z Otrokovic na Zlínsku. Turnaj představuje vrchol akce Dny bezdomovectví, kterou již potřetí pořádá olomoucká charita. "Smyslem turnaje je přispět k tomu, aby se lidé dívali na bezdomovectví v pozitivním světle. Jsou to normální lidé, kteří mají rádi i sport," řekl ČTK vedoucí pořádajícího azylového domu Samaritán Petr Prinz. Již 14. ročníku fotbalového turnaje se zúčastnilo pět družstev z azylových domů v Olomouci, Otrokovic či protidrogového K-centra. "Pro účastníky turnaj znamená vytržení z reality, která není růžová. Mnozí už dopředu trénují a turnaj je pro ně vyvrcholením roku. Mezi azylovými domy panuje i zdravá rivalita," uvedl Dušan Pořízka z olomouckého azylového domu Samaritán.

Premiéra Babičky zahájila sezonu na krumlovském otáčivém hledišti

Premiérou Babičky od Boženy Němcové zahájilo Jihočeské divadlo v pátek večer sezonu na otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Publikum na vyprodané točně zhlédlo hru s písněmi Jiřího Pavlici, v níž hlavní roli ztvárnila Bibiana Šimonová. Na otáčivém hledišti se bude Babička hrát ještě pětadvacetkrát. Dramaturg František Řihout ČTK řekl, že premiéra Babičky vyplnila jeho očekávání. Tato hra podle něj není typickou letní zábavou, protože některé myšlenky díla by si člověk měl pamatovat dlouhou dobu. "Naše pojetí je laskavým pohledem člověka 21. století na 150 let staré dědictví, které zůstává dílem, jež nelze obejít. Každý člověk by se s ním měl jednou setkat," dodal.

Pražské Divadlo na Vinohradech počítá s návratem Dagmar Havlové

S velkým hereckým návratem počítá pro příští sezonu pražské Divadlo na Vinohradech. Podle uměleckého šéfa Martina Stropnického se na jeviště vrátí Dagmar Havlová, která po sňatku s prezidentem v lednu 1997 opustila hereckou dráhu. "Dagmar Havlová u nás ztvární hlavní roli v české premiéře hry předního amerického dramatika Israela Horovitze Chvíle pravdy. Premiéra bude začátkem března v režii Ladislava Smočka," řekl Stropnický ČTK. Do své poslední divadelní role, jíž byla postava královny Kristiny ve známém Strindbergově dramatu, se Havlová vrátila na podzim 1997 při sedmi benefičních představeních ve prospěch postižených záplavami. Závěrečná repríza se na Vinohradech uskutečnila 11. prosince 1997.

Urna s popelem zpěvačky Zuzany Navarové byla uložena na Vyšehradě

Urna s popelem zpěvačky, skladatelky a textařky Zuzany Navarové byla na pražském Vyšehradě uložena do hrobu nadace Život umělce, v jejímž čele od začátku 90. let stála. Zemřela po dlouhém a statečném boji s těžkou nemocí loni v prosinci, pietní akt se konal v den jejích nedožitých šestačtyřicátých narozenin. Tichou vzpomínku této oblíbené folkové písničkářce věnovali při pietním aktu její maminka a za nadaci Jiří Novotný a Viktor Preiss. Hrob výkonných umělců na Vyšehradě byl spolu s pomníkem odhalen právě před šesti lety. Za tu dobu v něm nalezli klid herci Zdeněk Dítě, Vlasta Fabianová a Ljuba Hermanová, kapelník Karel Vlach, recitátorka Dagmar Sedláčková a operní pěvkyně Drahomíra Tikalová. Pomník má podobu žulového, více než dva metry vysokého sloupu, na jehož vrcholu je bronzový kříž a část opony s divadelními maskami.

Počasí

V neděli čekáme skoro jasno až polojasno. Teploty vystoupí na 23 až 27 stupňů, na horách bude kolem 16 stupňů. Vát má jen mírný severní vítr.