Zprávy čtvrtek, 16. listopadu 2000

Renata Prátová

ČSSD popřela, že by se s KSČM dohodla na koaliční spolupráci v krajských zastupitelstvech

Předseda České strany sociálně demokratické Miloš Zeman ve středu popřel, že by se s předsedou Komunistické strany Čech a Moravy Miroslavem Grebeníčkem dohodl na koaliční spolupráci krajských zastupitelstvech a na vzájemné podpoře kandidátů ve druhém kole voleb do Senátu. "Chci jasně konstatovat, že nebyla uzavřena žádná dohoda, ani rámcová," řekl Zeman. S Grebeníčkem se v noci na středu podle svých slov sešel k běžné konzultativní schůzce. Oba předsedové během ní opakovali prohlášení o nezávislosti krajských výborů a konstatovali, že nelze z obou stran vyloučit podporu kandidátů v dalším kole senátních voleb, pokud se pro to rozhodnou buď neúspěšní kandidáti nebo okresní organizace. "Vím, že takový případ nastal v Teplicích a může nastat i v dalších volebních obvodech," uvedl Miloš Zeman.

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček po schůzce se Zemanem v noci na středu na dotaz ČTK řekl, že výsledek jednání lze interpretovat jako dohodu o vzájemné podpoře senátních kandidátů. To ale popřeli představitelé sociální demokracie. Na přímý dotaz ČTK, zda byla dohodnuta vzájemná podpora senátních kandidátů, ale ve středu dopoledne Grebeníček zopakoval, že je možná i tato interpretace.

Důvody případné lokální spolupráce KSČM a ČSSD by podle Miloše Zemana mohly vyplývat z výsledků voleb a závisely by rovněž na konkrétních místních osobnostech. "Na komunální úrovni nehrají roli stranická trička jako spíše právě ty konkrétní osobnosti," řekl. Případná spolupráce komunálních představitelů obou stran podle něj není v rozporu s takzvanou bohumínskou rezolucí, která vylučuje spojování sil pouze na úrovni vládní.

Uzavření dohody mezi ČSSD a KSČM o spolupráci v zastupitelstvech krajů a vzájemné podpoře kandidátů do Senátu mezi předsedy obou stran Milošem Zemanem a Miroslavem Grebeníčkem ve středu na tiskové konferenci v Otrokovicích na Zlínsku jednoznačně popřel také místopředseda sociální demokracie a ministr vnitra Stanislav Gross. Grebeníček podle Grosse zřejmě nepravdivě informoval po skončení nočního jednání novináře. "Musel to mít promyšleno, komunisté nemohou mít zájem na tom, aby ČSSD byla ve volbách úspěšná," zdůraznil Gross. Konstatoval, že informace, kterou Grebeníček poskytl médiím, sociální demokracii jednoznačně poškozuje a z toho vyplývá, že šlo o záměrně připravený krok. "I to je pro naše politická jednání důležitá informace," uzavřel Stanislav Gross.

Grémium České strany sociálně demokratické přijalo vysvětlení premiéra a předsedy strany Miloše Zemana o jeho jednání s předsedou Komunistické strany Čech a Moravy Miroslavem Grebeníčkem. Premiér po jednání řekl, že schůzku s Grebeníčkem krátce po volbách do krajských samospráv a po prvním kole voleb do třetiny Senátu nepovažuje za netaktickou, ale naopak za informační. Podle grémia chtěl Grebeníček poškodit sociální demokracii svým prohlášením o spolupráci obou stran. Jak sdělil první místopředseda strany Vladimír Špidla, Miloš Zeman má podporu politického grémia a výzva bývalé místopředsedkyně Petry Buzkové k jeho rezignaci nevychází z reálného hodnocení situace.

Čtyřkoalice chce, aby se ČSSD distancovala od spojenectví s KSČM

Čtyřkoalice očekává od sociální demokracie, že se jasně a veřejně distancuje od možného spojenectví s komunisty. V opačném případě by musela přehodnotit svůj dosavadní postoj k ČSSD. Uvedla to ve středu mluvčí Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové Denisa Chovancová s tím, že stejný postup očekává čtyřkoalice také i u Občanské demokratické strany. Představitelé KDU-ČSL, Unie svobody, Občanské demokratické aliance a Demokratické unie nevěří, že by se ČSSD dohodla s komunisty na otevřeném spojenectví a vzájemné podpoře. Pokud by se tak stalo, považovala by to čtyřkoalice za nebezpečný posun na politické scéně.

Unie svobody prosazuje vytvoření takových krajských rad, které budou mít dostatečnou většinovou podporu v regionálním zastupitelstvu

V praxi, podle počtu získaných mandátů, to podle předsedy Unie svobody Karla Kühnla znamená, že téměř na všech krajských vládách by se měla podílet čtyřkoalice společně s Občanskou demokratickou stranou. Tam, kde taková spolupráce nebude možná, nebrání se unionisté spolupráci ani s ČSSD a nezávislými. Kühnl to prohlásil po středečním mimořádném jednání republikového výboru Unie svobody v Praze. Unie svobody odmítá jakoukoliv spolupráci s KSČM a vyzvala ostatní politické síly, aby vstupu komunistů do krajských rad zabránily.

ODS nabídla čtyřkoalici dvoučlennou koalici ve Středočeském kraji

Středočeští reprezentanti Občanské demokratické strany na středečním prvním jednání s ČSSD a stranami čtyřkoalice o sestavení krajské rady Středočeského kraje sdělili, že ODS jako vítězná strana dává přednost sestavení dvoučlenné koalice. Následně občanští demokraté jednali pouze se zástupci čtyřkoalice a nabídli jim, aby společně vytvořili krajskou koalici. ČTK o tom informoval poslanec a předseda středočeské ODS Jiří Vidím. "Kolegové ze stran čtyřkoalice naši nabídku vzali v úvahu a uvedli, že ji projednají ve svých stranických grémiích. Další schůzka, na které budeme znovu projednávat sestavení koalice, se uskuteční příští týden v úterý," dodal Jiří Vidím.

Ministři zahraničí A6 požadují od Evropské unie urychlení jednání o vstupu

Ministři zahraničí tzv. lucemburské skupiny (A6) šesti kandidátských zemí usilujících o vstup do Evropské unie, kteří se ve středu sešli v Budapešti, přivítali hodnotící zprávy Evropské komise i strategický dokument dalšího postupu rozšiřování ze začátku listopadu. Zároveň však zdůraznili potřebu urychlit časový harmonogram přístupových jednání v souladu s ambicemi kandidátských zemí. Ministři zahraničí Česka, Estonska, Kypru, Maďarska a Slovinska se shodli na tom, že jejich země jsou schopny ukončit jednání o přístupu na konci roku 2001 či začátkem roku 2002 tak, aby se mohly stát plnoprávnými členy unie nejpozději začátkem roku 2003. Za Polsko se jednání zúčastnil státní tajemník ministerstva zahraničí Andrzej Ananicz. Účastníci schůzky v Budapešti se na závěr dohodli, že místem příští schůzky ministrů zahraničí A6 bude v květnu 2001 Praha.

Evropská unie a Česká republika vynechají čtvrteční kolo přístupových rozhovorů

Evropská unie nebude ve čtvrtek s Českou republikou jednat o kapitole energetika. Členské státy Unie se ve středu totiž ve Výboru stálých zástupců neshodly na znění společného stanoviska "patnáctky" k tomuto tématu. Rakousko trvá na tom, aby společná pozice obsahovala zmínku o nutnosti provést studii o dopadech provozu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Podle Evropské komise ale nelze chtít po nečlenské zemi zkoumání dopadu na životní prostředí, pro které není v legislativě Unie opodstatnění.

Česká republika přesvědčovala Evropskou komisi, že telekomunikační zákon odpovídá požadavkům

Český telekomunikační trh se bude liberalizovat od 1. ledna příštího roku, jak Česká republika slíbila při vstupních rozhovorech s Evropskou unií. Není tedy důvod obviňovat Česko, že neplní své závazky vůči Unii a na tomto základě uvažovat o znovuotevření už předběžně uzavřené kapitoly "telekomunikace" ve vstupních rozhovorech mezi Evropskou unií a Českou republikou. Uvedla to po jednání s Evropskou komisí náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová. Některé služby, jež s liberalizací souvisejí, budou sice zaváděny až po tomto termínu. Český telekomunikační úřad, ze zákona nezávislý regulátor, bude však moci tlačit na Český Telecom, aby tyto služby poskytl do konkurenčního prostředí co nejrychleji - konec roku 2002 je až nejzazší termín, ujistila komisi Marcela Gürlichová.

Ve Varšavě jednali premiéři zemí CEFTA

Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) dosáhla hranice svých mezí, není už jednotná a jen těžko bude hledat shodu pro další postup v liberalizaci vzájemného obchodu. Tento neobvykle ostrý postoj zaujal maďarský ministerský předseda Viktor Orbán po středečním jednání premiérů zemí CEFTA ve Varšavě. Jeho kolegové z dalších zemí ale, jak vyplývá z jejich projevů, vidí budoucnost stále spíš s CEFTA, než bez ní. Rozhořčení Budapešti zjevně vyplývá z "dvojího metru", který členské státy nyní praktikují v oblasti obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty. Ten přísnější přitom uplatňují proti sobě. "Zemědělské produkty dnes můžeme koupit levněji v zemích Evropské unie než v rámci CEFTA," shrnul Orbán problém do jedné věty. Český premiér Miloš Zeman další smysl organizace podmínil její ekonomickou výhodností. "Pokud CEFTA umožní rozšířit trh a odbyt v zemích střední a východní Evropy, je to ekonomicky výhodné," řekl Zeman.

Premiéři zemí CEFTA vedle zemědělství jednali o dalším zvýšení boje proti hospodářské kriminalitě. "Je to společný problém, který musíme řešit více než dosud," řekl Miloš Zeman na závěrečné tiskové konferenci. Premiéři dospěli rovněž k rozhodnutí, že v rámci CEFTA je cílem dojít k volné výměně kapitálu a nikoliv pouze zboží.

CEFTA vznikla před více než šesti lety, když 4. února 1994 podepsali ministři průmyslu a obchodu Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky její závěrečnou deklaraci. K původním čtyřem signatářským zemím se přidalo Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. O členství projevily zájem i další země, mimo jiné Litva a Chorvatsko.

Řecko považuje rozšíření Evropské unie za politickou nezbytnost

Řecko považuje rozšíření Evropské unie za politickou nezbytnost, která je předpokladem k zajištění míru a bezpečnosti v Evropě a jež by měla také zajistit ekonomickou prosperitu celému kontinentu. Řecký prezident Konstantinos Stefanopulos to ve středu řekl na půdě Karlovy univerzity v Praze při ceremoniálu, při němž mu nejstarší univerzita ve střední Evropě udělila svoji pamětní medaili. Stefanopulos ve svém proslovu zdůraznil, že institucionální reforma Evropské unie nesmí zbrzdit její rozšiřování a že by měla být završena na prosincovém summitu unie v Nice. Zmínil se také o tom, že Unie stojí před třemi velkými úkoly: rozšířením, institucionální reformou a modernizací evropské ekonomiky tak, aby odpovídala globalizačním výzvám.

Konstantinos Stefanopulos, který je v České republice na státní návštěvě, ve středu jednal s předsedkyní Senátu Libuší Benešovou. Hovořili spolu zejména o snaze Česka rozšířit řady členských zemí Evropské unie a o činnostech parlamentů obou zemí.

Řecký prezident se ve středu v Praze také zúčastnil zahájení Podnikatelského fóra českých a řeckých podnikatelů. Jak uvedl, Česká republika se svojí známou a dlouhodobou tradicí v průmyslu má "obrovský prostor" pro rozšíření spolupráce s Řeckem a působení v celém regionu bývalého východního bloku.

Informace ze středečního jednání české vlády

Vláda už potřetí schválila návrh zákona na výplatu klientů zkrachovalých kampeliček prostřednictvím vydání dluhopisů v objemu šesti miliard korun a se splatností 20 let. Kabinet návrh tohoto zákona už dvakrát neúspěšně předložil Poslanecké sněmovně. Sněmovna však tento návrh opakovaně zamítla a naopak požádala vládu, aby do konce letošního roku vyplatila klienty zkrachovalých kampeliček penězi získanými z finanční skupiny Konsolidační banky. "Poslanecká sněmovna se musí rozhodnout, zda chce pomoci kampeličkám, nebo nechce," uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání vlády její místopředseda Vladimír Špidla. Žádné z opatření navrhovaných Poslaneckou sněmovnou podle něj není slučitelné se zákony.

Kabinet dále schválil novelu trestního řádu, která má urychlit trestní řízení před soudy. Předchozí verzi novely, která je součástí reformy justice, v květnu zamítla Poslanecká sněmovna. Novela v pozměněné verzi tedy znovu podstoupí legislativní proces.

Vláda také schválila návrh na zbavení mlčenlivosti Jana Müllera, bývalého předsedy prezídia Komise pro cenné papíry, který podal ministr a vedoucí Úřadu vlády Karel Březina. Ten podal návrh na žádost Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. "Obě dvě instituce tak učinily z důvodu vyšetřování podaných trestních oznámení," doplnil Martin Turek, náměstek ministra a vedoucího Úřadu vlády.

Ministři schválili i návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky pro příští rok. Rozpočet předpokládá příjmy 650 miliónů korun, přičemž finanční hotovost fondu by měla k 1. lednu příštího roku činit 1600 miliónů korun. Odhad výdajů fondu pro příští rok činí 1327 miliónů korun.

Kabinet dále ministru zemědělství Janu Fenclovi schválil metodiku pro poskytnutí a rozdělení pětimiliardové kompenzace zemědělcům ke zmírnění následků škod, jež na porostech způsobilo jarní sucho. Metodika vymezuje katastrální území s nárokem na kompenzaci ztrát, bodově hodnotí poklesy výnosů zemědělských plodin a podle počtu bodů stanoví výši podpory.

Ministři neschválili návrh novely transformačního zákona, který vypracoval stínový ministr zemědělství Miloslav Kučera (ODS). Návrh měl přinutit povinné osoby k vyrovnání restitučních nároků oprávněných osob mechanismem krácení zemědělských podpor a dotací. Podle vlády návrh sice umožňuje rychlejší vypořádání nároků restituentů avšak nelegitimními nástroji.

Vězeňská služba chce zabránit dalším útěkům typu Kajínkova

Vězeňská služba chce zabránit tomu, aby se opakoval případ, jakým byl říjnový úspěšný útěk doživotně odsouzeného vězně Jiřího Kajínka z věznice Mírov na Šumpersku. Po středečním jednání se členy sněmovního podvýboru pro vězeňství to uvedla ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová. Podvýbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby podpořila zvýšení rozpočtu Vězeňské služby o 60 miliónů korun. Podle předsedkyně podvýboru Ivany Hanačíkové by 50 miliónů korun mělo pokrýt platy pracovníků ve vězeňství a zbylých deset miliónů korun by pak bylo určeno na zvýšení zaměstnanosti odsouzených.

Zdravotní pojišťovny na jednání nabídly méně, než chtěly nemocnice

Zdravotní pojišťovny na středečním dohodovacím řízení o cenách zdravotní péče v roce 2001 nabídly nižší ceny, než chtěly nemocnice, a tak o jejich výši rozhodne podle platného zákona vláda. Uvedla to mluvčí Svazu zdravotních pojišťoven Dagmar Hartmanová s tím, že požadavky nemocnic vysoko převyšovaly možnosti celého systému. Pojišťovny vycházely z toho, že příjmy z pojistného stoupnou v příštím roce zhruba o tři procenta. Zástupci nemocnic však trvali na dvanáctiprocentním navýšení s odkazem, že jsou nuceni zvyšovat platy zdravotníků.

Vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian navštívil Temelín

Vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian ve středu na pozvání předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové navštívil Jadernou elektrárnu Temelín. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře si prohlédl všechny důležité objekty a zajímal se o stav spouštění elektrárny a bezpečnostní zajištění.

Výkon reaktoru prvního bloku elektrárny se ve středu časně ráno zvýšil na deset procent nominální hodnoty poté, co Státní úřad pro jadernou bezpečnost dal souhlas k přechodu elektrárny do další fáze energetického spouštění.

Britové v rámci programu Phare proškolili na 60 českých poradců

Britská poradenská společnost West Midlands Enterprise Ltd. ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem (NVF) proškolila v letošním roce na 60 českých konzultantů v Projektu rozvoje znalostí pro poradenství v malých a středních firmách v rámci programu Phare. Dalším výsledkem je návrh modelu systematické přípravy poradců. Na středeční tiskové konferenci to uvedla Miroslava Mandíková z NVF. Budoucnost by podle NVF měla patřit certifikovaným poradcům a školitelům, kteří by tak měli být věrohodnějšími partnery pro malé a střední firmy a podnikatele.

Při přípravě smlouvy s Vatikánem nevidí náměstek ministra zahraničí zásadní problém

Náměstek ministra zahraničí Martin Palouš nevidí v dané chvíli žádný problém, který by mohl ohrozit vypracování smlouvy s Vatikánem do května příštího roku. Náměstek to ve středu řekl ČTK po jednání se zástupci církve s tím, že do konce března počítá s "téměř konečnou verzí" textu. Česká republika je jednou ze dvou zemí střední a východní Evropy, která dosud nemá mezistátní smlouvu s Vatikánem sjednánu.

Prezident Václav Havel převzal v jablonecké mincovně pamětní minci s hologramem

Prezident Václav Havel převzal při návštěvě jablonecké Bižuterie České mincovny pamětní minci v nominální hodnotě 2000 korun s unikátní holografickou ražbou. Bižuterie Česká mincovna byla první zastávkou prezidenta při středeční návštěvě Libereckého kraje. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka patří jablonecká bižuterie k nejvýznamnějším podnikům kraje především proto, že se zde razí oběživo. Václav Havel pak krátce hovořil o rozvoji regionu s přednostou Okresního úřadu v Jablonci Bohdanem Tomášem a předsedou jablonecké hospodářské komory Jaromírem Drábkem. Z Jablonce odjel Havel krátce do Liberce, kde si prohlédl před týdnem dokončenou Státní vědeckou knihovnu s židovskou modlitebnou. Nad její stavbou převzal před několika lety záštitu spolu s tehdejším německým prezidentem Romanem Herzogem. Pracovní cestu zakončil besedou se studenty v budově Technické univerzity.

Česká humanitární pomoc kardiochirurgii v Bělehradě

Celkem 2400 německých marek (zhruba 45 000 korun), získaných z výtěžku kampaně SOS Srbsko, věnovaly Společnost Člověk v tísni a Český rozhlas kardiochirurgické klinice v Bělehradě. Humanitární dar předala zástupcům kliniky česká velvyslankyně v Bělehradě Judita Štouracová. ČTK to ve středu sdělil zástupce Společnosti Člověk v tísni. Předané finanční prostředky budou použity především na hrazení léčebných nákladů dvou českých krajanů.

A ještě informace o čtvrtečním počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, na východě území místy s deštěm. Nejvyšší odpolední teploty 7 až 11 stupňů Celsia.