Zprávy pátek, 03. listopadu 2000

Renata Prátová

Rakouští odpůrci Temelína dnes ráno zablokovali další hraniční přechod

Rakušané dnes zablokovali další hraniční přechod na jihu Čech. Odpůrci jaderné elektrárny Temelín uzavřeli dvěma traktory přechod Halámky - Neunagelberg. Je to už páté místo, které je neprůjezdné. Od čtvrtka jsou zablokovány přechody Dolní Dvořiště, Studánky, Přední Výtoň a dnes brzy ráno se k nim přidaly i České Velenice. Během dne se počítá s uzavřením dalších přechodů s našimi jižními sousedy. Rakouští aktivisté tak vyjadřují svůj nesouhlas se spuštěním Temelína.

Pokračující blokády česko-rakouských hraničních přechodů mohou podle premiéra Miloše Zemana ohrozit dialog mezi Prahou a Vídní

Další pokračování blokád česko-rakouských hraničních přechodů může ohrozit podle českého premiéra Miloše Zemana dialog mezi Prahou a Vídní. Jak premiér Zeman uvedl, rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer telefonicky ujistil šéfa české diplomacie Jana Kavana, že povolení k demonstracím bylo vydáno ještě před židlochovickou schůzkou šéfů vlád obou zemí a že jde o dozvuky předžidlochovické atmosféry. "Pokud by blokády přechodů neskončily podle plánu nejpozději v pondělí, byla by velmi vážně ohrožena, prakticky znemožněna má návštěva Vídně", prohlásil ve čtvrtek Zeman v Bratislavě při své oficiální návštěvě Slovenska.

Ministr Kavan, odpovídající za přípravu listopadové návštěvy českého premiéra ve Vídni, řekl, že jako "opatrný optimista" věří, že rakouská strana zajistí volný průjezd hranic. "Demonstrace jsou zcela legitimní, ale musejí se respektovat bilaterální a mezinárodní dohody, tedy musí být zajištěn průchod společnými hranicemi." Budou-li hranice propustné, dialog bude podle Kavana pokračovat, ale pokud by blokády pokračovaly i po pondělku, další schůzku šéfů vlád si český ministr zahraničí "nedovede představit".

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel ve čtvrtek vyzval odpůrce Temelína, aby dali přednost dialogu před blokádami hraničních přechodů

"Blokády ohrožují zahájený dialog s Prahou. Kromě toho by mohly posloužit jako dobrá výmluva pro jestřáby na české straně, aby s námi vůbec nemuseli mluvit," prohlásil kancléř pro rakouský rozhlas ORF. "Při veškerém pochopení" pro účastníky demonstrací vyzval Schüssel obyvatele z příhraničních oblastí, "aby nám nezhatili šance k dialogu". "Nyní potřebujeme tři až čtyři týdny trpělivosti," aby bylo možné jednání zahájená v úterý s českým premiérem Milošem Zemanem "dovést do zdárného konce". Za tento "zdárný konec" označil rakouský kancléř zapojení Evropské komise do otázky bezpečnosti Temelína a souhlas Prahy s aplikací budoucích evropských norem jaderné bezpečnosti na Temelín.

Blokády hraničních přechodů, zahájené hornorakouskými odpůrci jaderné elektrárny Temelín ve čtvrtek ráno, budou pokračovat, dokud někdo jejich účastníkům oficiálně nezaručí, že jejich požadavky ohledně Temelína budou splněny. ČTK to řekl mluvčí Hornorakouské iniciativy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer. Reagoval tak na výzvu rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, aby odpůrci Temelína dali přednost dialogu, neboť blokády narušují rakousko-česká jednání. "Zřízení 'červeného telefonu' mezi rakouským kancléřem a českým premiérem není řešením. Požadujeme zastavení štěpné reakce v prvním temelínském reaktoru, půlroční pauzu na rozmyšlenou a přezkoumání bezpečnosti Temelína mezinárodní komisí," opakoval Pühringer. Dále potvrdil, že od čtvrtečního rána až do pondělních 19:00 budou zablokovány hraniční přechody Wullowitz-Dolní Dvořiště, Weigetschlag-Studánky a Guglwald-Přední Výtoň.

Německý ministr Jürgen Trittin opakuje výhrady k Temelínu

Německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin ve čtvrtek v Berlíně potvrdil výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín. Na tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Milošem Kužvartem zopakoval dřívější stanovisko, podle něhož temelínský reaktor nesplňuje německé bezpečnostní předpisy a jeho provoz by v Německu nebyl povolen. Zároveň však odmítl podmiňovat přijetí České republiky do Evropské unie zastavením provozu v Temelíně a distancoval se tak od postoje Rakouska. Zdůraznil, že rozdíly ve stanoviscích vůči Temelínu existují mezi vládami SRN a ČR jako celky, ale nikoli mezi oběma ministry životního prostředí a ocenil dosavadní česko-německou spolupráci při realizaci řady ekologických projektů. Připomněl, že v kompetenci českého ministerstva není posuzování technických otázek bezpečnosti reaktorů, ale jen vlivů na životní prostředí, a oznámil, že se s Kužvartem dohodl na vytvoření skupiny expertů obou ministerstev, která společně posoudí ekologické dopady Temelína.

Na programu jednání ministra Jürgena Trittina a Miloše Kužvarta byla i celá řada dalších námětů dvoustranné spolupráce, od ekologické legislativy přes ochranu klimatu a vod až po výstavbu dálnic či řešení vážného problému přeshraničního pohybu odpadů.

Temelín pokračuje ve spouštění, zvýšil výkon reaktoru na 2,5 procenta

Jaderná elektrárna Temelín ve čtvrtek pokročila do další fáze spouštění. Výkon reaktoru ráno překročil dvě procenta maximálního výkonu. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře je nyní stabilizován na 2,5 procenta pro další plánované testy. Výkon reaktoru z 0,001 procenta začal provozní personál zvyšovat po provedení všech přípravných prací ve středu ráno poté, co v úterý vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolení elektrárně k tomuto kroku.

Premiéři Česka a Slovenska Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda uzavřeli v Bratislavě mezivládní dohodu o přeshraniční spolupráci

Pokračování vstřícného kursu mezi Prahou a Bratislavou potvrdila čtvrteční oficiální návštěva českého premiéra Miloše Zemana v Bratislavě. Spolu s ním na Slovensko přicestoval i ministr zahraničních věcí Jan Kavan, ministr financí Pavel Mertlík, ministr zemědělství Jan Fencl, ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit.

"Smyslem všech jednání je nestavět nové překážky a odstraňovat překážky stávající," zdůraznil předseda české vlády po jednání se svým protějškem Mikulášem Dzurindou, už šestém v letošním roce. Oba premiéři, kteří loni v listopadu splnili slib "do roka a do dne" uzavřít letitý problém dělení federálního majetku, se zavázali ve stejném duchu zvládnout i nový závazek "do roka a do dne" zvýšit propustnost společných hranic v zájmu většího "komfortu" pro občany obou republik. Stát se tak má přinejmenším na hlavním dálničním přechodu Kúty do nejbližší návštěvy premiéra Dzurindy v Praze, plánované na květen příštího roku. Rozhovory obou premiérů se zaměřily také na otázky evropské integrace a na zastavení poklesu vzájemného obchodu. Tyto snahy má podpořit i čtvrteční podpis dohody o přeshraniční spolupráci a chystané dohody o uznávání laboratorních zkoušek a certifikací a o ochraně investic.

Obě země podporují i navýšení visegrádského fondu, z něhož letos poprvé pramení finanční příspěvky na společné projekty z České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Tento zájem potvrdili i ministři zahraničí Eduard Kukan a Jan Kavan; z 236 projektů mohlo být uspokojeno jen 26 zájemců. Kavan, který svého partnera ujistil o české podpoře slovenských snah co nejdříve vstoupit do NATO a společně s Českou republikou vstoupit do Evropské unie, přijal pozvání k oficiální návštěvě, která by se měla uskutečnit ještě před Dzurindovou cestou do Prahy.

Také ministři zemědělství Jan Fencl a Pavel Koncoš se shodli; tentokrát v kritice agroobchodní politiky Evropské unie, zejména pak otálení s liberalizací agrárního obchodu s kandidátskými zeměmi. Ubylo rovněž výhrad ohledně problémových komodit v obchodu mezi oběma republikami.

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr se při jednání se slovenským ministrem hospodářství Ĺudovítem Harachem zaměřil na hledání cest, jak zvýšit vzájemný obchod. Z nových programů vzájemné spolupráce Grégr poukázal na montáž českých autobusů na Slovensku a také na případné uplatnění podzvukového bojového letounu L-159 ve slovenské armádě. Ministr financí Pavel Mertlík jednal s ministryní privatizace Márií Machovou a setkal se rovněž s předsedou parlamentu Jozefem Migašem.

Prezident Václav Havel se obrátil na Ústavní soud kvůli zákonu o stranách

Prezident Václav Havel se ve čtvrtek obrátil na Ústavní soud se stížností na nové právní úpravy týkající se financování politických stran. Prezident soud požádal, aby zrušil některá ustanovení zákona o politických stranách a s ním související ustanovení zákona o volbách do parlamentu. Podle mluvčího Ladislava Špačka je prezident přesvědčen, že změnami v systému státního financování politických stran byla protiústavním způsobem omezena a narušena volná soutěž politických stran. Prezident nesouhlasí s dvojnásobným zvýšením příspěvku na mandát. Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, kterou už dříve Havel Poslanecké sněmovně vrátil, mimo jiné zvyšuje státní příspěvek na poslance a senátora z 500.000 na milión korun.

Ústavní stížnost prezidenta Václava Havla je podle předsedy Občanské demokratické strany a Poslanecké sněmovny Václava Klause útokem hlavy státu na politickou scénu. Podle Havla se změnou ve financování stran zvyšují rozdíly v možnosti získat některý ze státních příspěvků a také v jejich výši mezi parlamentními a mimoparlamentními subjekty. "Já to beru jako svaté tažení pana prezidenta, které dramaticky zesílilo v posledních hodinách a v posledních dnech," komentoval prezidentovu stížnost k Ústavnímu soudu ve čtvrtek Klaus před novináři v Ostravě, kam zavítal v rámci předvolební kampaně. Politický systém v České republice je podle něj založen právě na politických stranách. "Jsou standardní mechanismy a jestli by se pan prezident rozhodoval, že teď bude každý druhý zákon vetovat a když bude přehlasován, tak si bude dále stěžovat u soudu, tak myslím, že bychom se daleko nedostali," podotkl Václav Klaus.

České oběti nucených prací za druhé světové války dostanou už při první splátce

Při první splátce dostanou české oběti nucených prací za druhé světové války 65 procent celkové částky odškodnění. Tuto výjimku, která kromě českých platí pouze pro polské oběti, se podařilo ve čtvrtek v Berlíně dohodnout při zasedání kuratoria nadace. Pro ostatní oběti zůstává v platnosti původně stanovený podíl první splátky ve výši pouhých 35 respektive 50 procent celkového nároku - v závislosti na zařazení do jednotlivých kategorií postižených. České delegaci se podařilo prosadit také nové jednání o zařazení obětí některých věznic a káznic do vyšší kategorie postižených. Příslušný návrh bude posouzen zvláštní skupinou expertů.

Diskuse o novém guvernéru ČNB mohou podle předsedy KDU-ČSL Jana Kasala ovlivnit českou měnu

Diskuse o jmenování nového guvernéra České národní banky (ČNB) by podle předsedy Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové Jana Kasala mohly mít nepříznivý vliv na stabilitu české měny. Vyzval proto ve čtvrtek všechny politiky, aby velmi opatrně vážili slova, která se budou týkat jmenování příštího guvernéra ČNB. "Tady totiž nejde o nějakou politiku, tady jde také o stabilitu české měny a ve svých důsledcích by celá tato zpolitizovaná diskuse zcela nepochybně dopadla na občany," prohlásil Kasal na tiskové konferenci.

Odbory v Poldi hrozí kvůli problémům firmy Z-Group stávkou

Poldovské odbory ve čtvrtek vyhlásily stávkovou pohotovost. Protestují tak proti přenášení problémů firmy Z-Group na bývalé i současné společnosti Poldi. Do problémů se tak dostala někdejší jemná válcovna Poldi, nyní Noval Kladno, ze které Z-Group odčerpává provozní kapitál. Dalším poškozeným je nabyvatel Huti Poldi, firma Scholz Stahlzentrum-Os. Tu finanční úřad nutí, aby za Z-Group zaplatila daň 66 miliónů korun. Odbory se podle svého předsedy Stanislava Tomáška obávají, že bude-li nynější vlastník nucen daň zaplatit, ohrozí to jeho fungování. Navíc by se mohly zhoršit vyhlídky na uzavření dobré kolektivní smlouvy na příští rok.

Ruský právník Schmidt převzal v Praze cenu Mezinárodní helsinské federace

Ruský právník Jurij Schmidt, který se řadu let angažuje v ochraně lidských práv na území bývalého Sovětského svazu, ve čtvrtek převzal v Praze na ministerstvu zahraničí Cenu za činnost. Toto ocenění letos zavedla Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (IHF), jejíž výroční zasedání ve čtvrtek v české metropoli začalo. Českou republiku v této organizaci reprezentuje Český helsinský výbor. Jeho ředitelka Jana Chržová ČTK řekla, že role IHF je koordinační a stmelující, hlavní tíže činnosti leží na národních helsinských výborech. Jejich aktivity se liší v každé zemi podle toho, na jaké úrovni je v konkrétní zemi rozvinutá demokracie a občanská společnost. Letos poprvé se každoroční zasedání IHF, které potrvá do neděle, koná v Praze.

IHF vznikla v roce 1983 v reakci na takzvaný helsinský proces, který začal v roce 1975 podepsáním Závěrečného aktu helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Monitoruje dodržování lidských práv v signatářských zemích aktu.

Muzeum české hudby ukazuje v Bergenu Dvořáka, Smetanu a Prahu

Muzeum české hudby do jara příštího roku představuje v norském přístavu Bergenu skladatele Bedřicha Smetanu a Antonína Dvořáka a "jejich Prahu". Bergen, rodiště skladatele Edvarda Griega, je stejně jako Praha evropskou metropolí kultury roku 2000. "Výstava, kterou jsme instalovali v tamním Griegově muzeu, ukazuje průřez životem a dílem obou autorů a hudební Prahu jejich doby," řekla ve čtvrtek ČTK muzikoložka Olga Mojžíšová z Muzea české hudby. Dvořáka podle ní Norové obecně znají, od Smetany zřejmě především Vltavu. Výstavní kolekce, v níž jsou základní informace o českých autorech, faksimile významných rukopisů a originály některých věcných památek, může proto podle ní být pro běžného norského návštěvníka muzea objevná.

Zemřel disident a signatář Charty 77 Klement Lukeš

V den svých čtyřiasedmdesátých narozenin zemřel ve čtvrtek v Praze na selhání srdce disident Klement Lukeš. Lukeš před pěti dny převzal z rukou prezidenta Václava Havla vyznamenání za zásluhy o stát. I když byl nevidomý, byl od sedmdesátých let jedním z nejaktivnějších bojovníků proti totalitnímu režimu. Organizoval distribuci samizdatové literatury a mezi prvními podepsal Chartu 77. V posledních letech aktivně působil ve Výboru dobré vůle Olgy Havlové. Klement Lukeš byl dlouholetým spolupracovníkem Českého rozhlasu, pro který připravoval odborné analýzy vysílání.

Katolická církev uctila na Vyšehradě památku zesnulých

Světelným průvodem, mší a modlitbou za zemřelé a věnci položenými k hrobům významných osobností na Slavíně vzpomněla ve čtvrtek v Praze na Vyšehradě římskokatolická církev památky zesnulých, která na 2. listopadu připadá podle jejího liturgického kalendáře. Bohoslužbu vedl vpodvečer ve vyšehradském kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla český katolický primas kardinál Miloslav Vlk. Další pražští biskupové sloužili mši za zesnulé v katedrále sv. Víta.

Památka všech zemřelých, lidově označovaná "Dušičky", je vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi "očišťování", které tato církev nazývá očistcem.

A ještě informace o pátečním počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, v Čechách místy déšť, na Moravě srážky ojediněle. Nejvyšší denní teploty 11 až 15, na horách kolem 7 stupňů Celsia.