Zprávy pátek, 14. února 1997
Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Eva Kubatova. Na uvod jsou pripraveny zpravy.
Tolik hlavni body. A nyni podrobne.
Poslanecka snemovna pokracuje v rozprave o cesko-nemecke deklaraci
V poslanecke snemovne pokracuje rozprava o cesko-nemecke deklaraci. Ve ctvrtek odpoledne bylo jednani preruseno pravidelnymi interpelacemi, jichz se ale ani premier, ani ostatni clenove vlady nezucastnili. Stalo se tak na zaklade rozhodnuti mimoradneho zasedani kabinetu, ktere odpoledne svolal ministersky predseda Vaclav Klaus. Jako duvod uvedl premier vety, ktere v poslednich dnech v Poslanecke snemovne zaznely na adresu ceskeho ministerskeho kabinetu, vlad dalsich statu i obcanu Ceske republiky.
Republikansky poslanec Josef Krejsa byl ve ctvrtek dopoledne behem sveho projevu napominan predsedajicim Jirim Honajzerem za "nepristojne chovani", kdyz ceskeho vyjednavace deklarace Alexandra Vondru oznacil za "analniho speleologa nove Velkonemecke rise". V podobnem duchu vystupovali i dalsi republikani, kteri vladu i vsechny, kdo podporuji navrzenou deklaraci soustavne oznacovali za zradce a zaprodance. Nekolik jich take vzneslo otazku, proc vlada deklaraci tolik podporuje. Poslanec Rudolf Smucr si pak i odpovedel. Podle nej je to take tim, ze ceska vlada je "plna Zidu, Polaku a byvalych Sudetaku".
"Vlada je hluboce znepokojena vyvojem v Poslanecke snemovne a zasadnim zpusobem odsuzuje vyroky, ktere zde zaznivaji, " rekl po mimoradnem zasedani kabinetu premier Vaclav Klaus a dodal:"My nejsme ochotni prijmout, ze zde zaznivaji vyroky, ktere, kdyby zaznivaly mimo tento sal, by byly predmetem trestniho stihani. " Vlada podle nej neni ochotna prijimat tuto devalvaci zakladnich hodnot ceske demokracie.
Prezident Vaclav Havel je otresen nekterymi vystoupenimi republikanskych poslancu v Poslanecke snemovne, nebot v nich spatruje hrube verbalni utoky na zakladni lidska prava dotykajici se lidske dustojnosti. Presto veri, ze snemovna nakonec dustojne prijme cesko-nemeckou deklaraci, kterou na sve schuzi projednava. CTK to dnes sdelil prezidentuv mluvci Ladislav Spacek.
Jicinsky kritizoval vladni koalici
S ostrou kritikou vladni koalice vystoupil ve ctvrtek v Poslanecke snemovne v rozprave k cesko-nemecke deklaraci mistopredseda ustavne pravniho vyboru, socialni demokrat Zdenek Jicinsky. Prohlasil, ze sice puvodne pochyboval o nutnosti prijimat k deklaraci doprovodne prohlaseni, po vyrocich nekterych nemeckych predstavitelu vsak svuj nazor prehodnotil, a zminene prohlaseni plne podpori. Jicinsky pak vyjadril znechuceni nad jednanim poslancu ODS Marka Bendy a Michala Lobkowicze, kteri se vsadili o lahev whisky, zda bude predseda socialnich demokratu Milos Zeman nakonec hlasovat pro deklaraci ci proti ni. Podle Jicinskeho je to zcela nevhodne.
Pro vladni koalici je jakekoli doprovodne prohlaseni k cesko-nemecke deklaraci, ktere by interpretovalo jeji obsah, nadale zcela neprijatelne. CTI to ve ctvrtek rekl predseda poslaneckeho klubu Obcanske demokraticke strany Milan Uhde v reakci na vystoupeni socialnedemokratickeho poslance Zdenka Jicinskeho. Ten ve ctvrtek vyjadril pochybnosti, zda vladni strany skutecne usiluji o sirokou podporu deklaraci, kdyz tak striktne odmitaji navrh Ceske strany socialne demokraticke na doprovodne prohlaseni. "Takove prohlaseni by deklaraci zbezvyznamnilo...v tom si proste nerozumime. Podle nas to proste neni mozne, " uvedl Milan Uhde.
Poslanci CDU/CSU u prezidenta Havla
Predevsim vztahu Ceske republiky k Evrope a okolnosti evropskeho integracniho procesu se tykalo ctvrtecni setkani prezidenta Vaclava Havla s mladsimi nemeckymi poslanci frakce CDU/CSU a jen "naprosto minimalne" se hovorilo o priprave cesko-nemecke deklarace. Rekl to po jednani rekl prezidentuv mluvci Ladislav Spacek. Probihajici rozprava o deklaraci v ceskem parlamentu je "zrcadlem stavu mysli" ceske spolecnosti, kde ctyricet let neexistovala svoboda a mnoha temata byla proto "tabuizovana nebo zkreslovana". Existuje zde spousta predsudku, a proto je rozprava o deklaraci tak zdlouhava, tlumocil Ladislav Spacek prezidentova slova.
Varovani z Nemecka s otaznikem
Patrne se zretelem na ceskou debatu o deklaraci s Nemeckem a pred schvalenim dokumentu v CR se zatim bonnske ministerstvo zahranici vyhyba potvrdit nebo poprit autenticnost udajneho vyjadreni sefa spolkove diplomacie Klause Kinkela, ktery podle mluvciho sudetskych Nemcu Franze Neubauera varoval sveho ceskeho kolegu Josefa Zieleniece pred nespravnou interpretaci cesko-nemecke deklarace a odmitl, ze by se nemecka strana zavazala nenastolovat majetkove naroky. Rekl to ve ctvrtek mluvci nemeckeho ministerstva. Mluvci ceskeho ministerstva zahranici Vit Kurfurst prohlasil, ze nevi nic o udajnem Kinkelove varovani Zieleniecovi pred nespravnym vykladem deklarace.
Retezova stavka ve skolstvi
Ve ctvrtek pokracovala retezova stavka ucitelu a skolskych pracovniku v dalsich deseti okresech CR. Hlavnim pozadavkem odboru je narust prumernych platu ve skolstvi v roce 1997 ve srovnani s rokem 1996 o 18,9 procenta. Odborari soucasne pozaduji k 1. lednu 1998 vypracovani nove stupnice tarifu, kde by vychozi platovy tarif vysokoskolskeho profesora byl na stejne urovni jako u okresnich statnich zastupcu a platove tarify ostatnich pracovniku by od teto zakladny byly odvozeny.
Ministr skolstvi Ivan Pilip predlozil predsedovi Ceskomoravskeho odboroveho svazu pracovniku skolstvi Jaroslovu Rosslerovi navrh dohody. Pokud by navrh predsednictvo svazu prijalo, mohl by podle predsedy Rosslera pristi tyden v patek skoncit jiz tri tydny trvajici maraton stavek skol, protoze se oteviraji moznosti pro dalsi jednani a cestu k reseni.
Komuniste k ohrozeni demokracie v CR
Predseda Komunisticke strany Cech a Moravy Miroslav Grebenicek tvrdi, ze je v Ceske republice ohrozena demokracie radikalizaci krajne pravicovych sil, ktere volaji po "tvrde ruce". Na ctvrtecni tiskove konferenci rekl, ze to potvrzuji "nehorazna slova" mistopredsedy Poslanecke snemovny Karla Ledvinky i vyroky prezidenta republiky Vaclava Havla na adresu jeho strany. Prezident Havel o KSCM rekl, ze poskozuje Ceskou republiku a jeji zajmy, a Ledvinka oznacil komunisty spolu s republikany za luzu a spodinu lidske spolecnosti.
Dluh Slovenska vuci CR
Samostatna smlouva o uznani dluhu Slovenska vuci Ceske republice, ktery vznikl pri vymene federalnich penez, nebyla rozhodne podepsana. Uvedl to ve ctvrtek pro CTK mluvci Narodni banky Slovenska Ivan Paska v reakci na informaci listu Pravo, ze SR dluzi CR na ctyri miliardy korun z vymeny bankovek. Ke smlouve, ktera zastresi cele rozdeleni bilance SBCS, se podle Pasky jeste nedospelo a tim padem zustalo i deleni obeziva otevreno. Obezivo, stejne jako zlato a dalsi, je podle neho soucasti celeho baliku problemu deleni byvale federace, ktery by se mel resit na nejvyssi urovni.
Vyroba piva v CR
V lonskem roce bylo v Ceske republice vyrobeno celkem 18,2 milionu hektolitru piva. Informoval o tom Cesky svaz pivovaru a sladoven. Nejvetsim tuzemskym producentem piva byla loni a. s. Plzensky Prazdroj, druhym Radegast a na tretim miste skoncily Prazske pivovary.
Kniha Prominenti v ghettu Terezin 1942-1945
Zatim nejrozsahlejsi soupis lidi, jimz byl v ghettu Terezin udelen statut prominenta, nebo kteri se ocitli na seznamu zadosti o udeleni tzv. prezidentske vyjimky, jez mela zaclenenou osobnost uchranit pred dopadem protizidovskych okupacnich opatreni, prinasi kniha Prominenti v ghettu Terezin 1942-1945 autorek Anny Hyndrakove, Heleny Krejcova a Jany Svobodove. Knihu vydal Ustav pro soudobe dejiny Akademie ved CR s prispenim Grantove agentury CR a nadace Konrada Adenauera.
Zkusenosti s drogami
K urcitym zkusenostem s drogami se priznava 11 procent ceskych obcanu. Od roku 1993 se zvysil pocet tech, kteri se k teto zkusenosti priznali, o sest procent. Naopak 86 procent lidi s drogami nema zadnou zkusenost. Vyplyva to z lednoveho pruzkumu, jehoz vysledky ve ctvrtek CTK poskytl Institut pro vyzkum verejneho mineni.
Ze sportu:
Ve ctvrtecni predehravce 42. kola hokejove Staropramen extraligy hral Chemopetrol Litvinov s Vitkovicemi nerozhodne 2:2.
A jeste predpoved pocasi pro Ceskou republiku na patek:
Oblacno, misty prechodne polojasno. Nejvyssi denni teploty 1 az 5 stupnu C.
Tolik zpravy Radia Praha.
