Zprávy pátek, 15. prosince 2000
Renata Prátová
Ministerstvo zahraničí věří, že ČR bude mít s USA nadále velmi dobré vztahy
České ministerstvo zahraničí věří, že nová americká administrativa naváže na velmi pevné vzájemné vztahy, které panovaly v době prezidentství Billa Clintona. Česká diplomacie ve svém stanovisku zaslaném ve čtvrtek ČTK oceňuje rovněž postoj viceprezidenta Alberta Gorea nepokračovat v právní bitvě s republikánem Georgem Bushem a přiznat svou porážku v prezidentských volbách. Bushovi zaslali blahopřejné telegramy prezident Václav Havel, premiér Miloš Zeman a šéf české diplomacie Jan Kavan.
Čeští politici soudí, že George Bush bude více preferovat národní zájmy USA
Čeští poslanci a senátoři, které ve čtvrtek oslovila ČTK, se shodují v tom, že po usednutí republikána George Bushe do prezidentského křesla přehodnotí Spojené státy americké do jisté míry svou zahraniční politiku. Předpokládají, že Bush bude více zdůrazňovat americké národní zájmy a bude zdrženlivější v otázkách americké účasti v zahraničních mírových operacích.
Předseda senátního zahraničního výboru a bývalý velvyslanec v USA Michael Žantovský (ODA) je přesvědčen, že nová americká zahraniční politika bude "mít více charakter klasické tzv. realpolitiky tak, jak ji praktikoval ministr zahraničí Henry Kissinger před 20 lety". Bush bude podle něj více zdůrazňovat americké národní zájmy, opírat se o bilaterální diplomacii a bude zdrženlivější ohledně americké účasti v některých mírových operacích. Žantovský dodal, že závěr povolebního procesu, kdy se neúspěšný kandidát demokratů Albert Gore postavil za vítěze prezidentských voleb, prokázal sílu americké demokracie i politické kultury, neboť v jiných zemích by vedl k ústavní krizi a v méně stabilních zemích možná i k násilným konfliktům.
"Spojené státy se budou lišit v zahraniční politice," prohlásil poslanec sněmovního zahraničního výboru Jiří Payne (ODS). Vysvětlil, že Bush se bude snažit vycházet z tradičních hodnot USA, což mimo jiné znamená návrat ke klasickým vztahům mezi Amerikou a Evropou. Payne uvedl, že současné vztahy mezi těmito kontinenty jsou na "bodu mrazu". Dodal, že Bush zcela jistě přehodnotí i aktivity armády v zahraničních misích.
Místopředseda senátního zahraničního výboru Vítězslav Matuška (ČSSD) je přesvědčen, že Gore se "zachoval jako gentleman", když uznal Bushe vítězem voleb, ačkoli možná soudně mohl prodloužit dobu trvání svých šancí na vítězství. Matuška ocenil Bushovo prohlášení, že chce být prezidentem pro všechny obyvatele USA.
Kandidátem čtyřkoalice na předsedu Senátu se stal Petr Pithart
Kandidátem čtyřkoalice na předsedu Senátu ve čtvrtek kluby Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové a Unie svobody/Občanské demokratické aliance vybraly dosavadního místopředsedu horní komory Petra Pitharta. ČTK to řekl senátor ODA Michael Žantovský. Dodal, že Pithartova volba byla výsledkem opakovaných hlasování. Neuvedl ale, kolik lidovecký kandidát Pithart získal hlasů. Místopředseda a mluvčí klubu lidoveckých senátorů Milan Šimonovský k tomu pouze na dotaz ČTK uvedl, že zvolení Pitharta nebylo jednomyslné.
Kandidátem čtyřkoalice na funkci místopředsedy Senátu se ve čtvrtek stal bývalý předseda Unie svobody Jan Ruml. ČTK to oznámil předseda Občanské demokratické aliance Daniel Kroupa, který byl zvolen novým předsedou společného klubu senátorů Unie svobody a ODA. Ve funkci nahradil dosavadní předsedkyni klubu Jitku Seitlovou. Do křesel místopředsedů klubu byli vybráni Ruml společně s Michaelem Žantovským (ODA) a unionistou Robertem Kolářem.
Belgie chce v čele EU podle svého ministra obrany Flauhauta co nejvíce spolupracovat s NATO
Belgie, která bude ve druhé polovině příštího roku předsedat Evropské unii, chce při budování evropských vojenských sil co nejvíce spolupracovat se Severoatlantickou aliancí. "Chceme od počátku co nejužší zapojení zemí, které jsou členy NATO, ale nejsou členy EU, či do Unie ještě nebyly přijaty," řekl ve čtvrtek po jednání s ministrem obrany Vladimírem Vetchým v Praze jeho belgický resortní protějšek André Flahaut. Ministr Vetchý zopakoval, že česká vláda je při budování evropských vojenských sil proti zdvojování institucí EU a NATO.
Ministři dále probírali také česko-belgickou vojenskou spolupráci. Shodli se mimo jiné na tom, že belgičtí vojáci budou i v budoucnosti využívat českých vojenských výcvikových prostorů, tak jako tomu bylo letos v Boleticích na Českokrumlovsku. Podle Flahauta by bylo správné, kdyby zkušenosti ze společných cvičení Belgie a Česko v budoucnu využily například při mírových misích, jichž by se společně účastnily. Belgie bude české armádě pomáhat v letecké přepravě, například může zapůjčit velké dopravní letouny, které české armádě chybí. Tato aktivita zapadá jak do budoucích plánů NATO, tak EU, řekl ministr Flahaut.
Ministři hovořili i o připravovaném summitu NATO v roce 2002, o jehož pořádání usiluje Praha. Podle Flahauta by na tomto setkání mělo určitě padnout rozhodnutí o dalším rozšíření aliance na východ. To by mělo být posuzováno nejen podle technické připravenosti kandidátů, ale i z hlediska geostrategického. Vetchý zdůraznil, že česká vláda má zájem na tom, aby do NATO co nejdříve vstoupilo Slovensko.
Praha a Bratislava budou spolupracovat v oblasti přípravy kodexů
Česko a Slovensko by měly vytvořit co nejpodobnější právní prostředí. "Chceme se dopracovat toho, že základní pilíře právního řádu budou přibližně stejné a budou vytvářet stejné předpoklady pro uplatňování demokracie a fungování trhu," řekl ve čtvrtek v Praze slovenský vicepremiér Ĺubomír Fogaš po schůzce se svým protějškem Pavlem Rychetským. Shoda na pořádání čtvrtletních setkání odborníků obou zemí, kteří budou koordinovat přípravu velkých zákoníků v České republice a na Slovensku, tuto snahu ilustruje. "Jednou za čtvrt roku experti z jedné i z druhé republiky uskuteční společnou diskusi, kde bychom se snažili základní pilíře právního řádu připravit alespoň strukturálně stejné," upřesnil Fogaš. Podle Rychetského se taková konference uskuteční počátkem příštího roku a zřejmě na Slovensku. Jejím tématem budou nejspíše procesní předpisy. Podobné dvě akce, pojednávající o občanském a trestním zákoníku se už uskutečnily.
Členové obou vlád hovořili i o plánované novelizaci Ústav - předložení české novely Ústavy předpokládá Rychetský "velmi brzy". Fogaš řekl, že shoda panuje v oblastech, které je nutné změnit kvůli integraci do Evropské unie.
Protitemelínské demonstrace budou v sobotu na hranicích České republiky, SRN a Rakouska
Odpůrci jihočeské jaderné elektrárny Temelín budou v sobotu demonstrovat na rakouské straně přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště a také na německé straně přechodů do České republiky Bayerisch Eisenstein/Železná Ruda, Waidhaus/Rozvadov (starý silniční přechod) a Philippsreuth/ Strážný. Jak ve čtvrtek informovali aktivisté z Rakouska, Německa a Česka v jihoněmeckém Pasově, má jít pouze o protestní shromáždění a nikoli o blokády přechodů. Mluvčí Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí Josef Pühringer sdělil ČTK, že protesty se uskuteční mezi 14:00 a 16:00 SEČ. Organizátory na německé straně jsou mimo jiné Svaz ochránců životního prostředí a přírody a další občanské iniciativy.
Na společné tiskové konferenci ve čtvrtek aktivisté opakovali známé výhrady proti Temelínu a žádali jeho zastavení, neboť lze podle nich těžko zkoumat ve smyslu mezinárodních standardů vlivy elektrárny na životní prostředí, když běží jaderný reaktor. Pühringer označil za "skandál prvního řádu" námitky komisaře Evropské unie pro její rozšíření Güntera Verheugena, který se účastnil úterní česko-rakouské schůzky premiérů v Melku, vůči demonstracím a blokádám protijaderných aktivistů. Když člen Evropské komise zpochybňuje shromažďovací právo, pak je to "katastrofa", konstatoval Josef Pühringer.
Také v dolnorakouském Zwettlu se v sobotu 16. prosince na hlavním náměstí koná od 16:30 SEČ shromáždění a diskuse občanů o stále otevřených otázkách jaderné elektrárny Temelín. Kromě představitelů rakouských antitemelínských iniciativ se akce zúčastní i mluvčí ekologické organizace Jihočeské matky Dana Kuchtová. Dolnorakouská nadstranická platforma Stop Temelín, která celou akci organizuje, pořádá hned po skončení mítinku pochodňový průvod v ulicích Zwettlu jako vzpomínku na oběti havárie jaderné elektrárny v Černobylu.
Hornorakouský hejtman Pühringer pevně věří, že experti nepotvrdí bezpečnost Temelína
Hornorakouský hejtman Josef Pühringer považuje za veliký úspěch své politiky, že byla podepsána dohoda mezi Českou republikou a Rakouskem o Temelínu a že se Temelín stal významným prvkem politiky Evropské unie. Doufá, že experti, kteří budou prověřovat jeho dopady na životní prostředí, potvrdí tezi, že je nebezpečný. Jedině pokud by odborníci řekli, že elektrárna je tak bezpečná jako západoněmecké jaderné reaktory a splňuje nejvyšší technologické nároky, je ochoten takovou zprávu "vzít na vědomí". Zdůraznil, že si nepřeje, aby se zkoumání ubíralo stejným směrem jako nedávná zpráva nezávislé skupiny jaderných regulátorů (WENRA), protože "jedna věc je srovnávat reaktory ve střední a východní Evropě a jiná věc jsou evropské standardy". Zmíněná zpráva WENRA označila Temelín za nejlepší z reaktorů ve střední a východní Evropě a za celkově bezpečný.
Poslanci Evropského parlamentu kritizují budoucí zastoupení ČR a dalších zemí
Předsedové parlamentních výborů přidružení České republiky, Maďarska a Rumunska ve čtvrtek ve Štrasburku kritizovali nedostatečné budoucí zastoupení těchto tří kandidátských zemí v Evropském parlamentu (EP) a v Radě ministrů, na němž se dohodl summit Evropské unie (EU) v Nice. Jsme velmi znepokojeni tím, že nová smlouva z Nice předpokládá ostrou nerovnováhu mezi některými zeměmi, pokud jde o jejich zastoupení v Radě ministrů a EP, uvádí se v prohlášení, které vydal předseda Parlamentního výboru přidružení EU-ČR Karl Olsson a jeho kolegové ve stejných výborech pro přidružení Maďarska a Rumunska Claude Desama a Astrid Thorsová. Česká republika a Maďarsko mají mít v EP 20 zástupců, zatímco Portugalsko a Belgie po 22, konstatují předsedové výborů. Vzhledem k tomu, že Česko má více obyvatel než Belgie a Portugalsko a Maďarsko více než Portugalsko, toto rozlišení vytváří nepřijatelnou nerovnováhu a neodpovídá principům demokratického zastoupení, zdůrazňuje prohlášení.
Stejné téma nastolil na čtvrtečním zasedání Parlamentního výboru přidružení EU-ČR ve Štrasburku poslanec EP za bavorskou CSU Bernd Posselt, který kritizoval diskriminaci kandidátských zemí v tomto směru. Na jeho návrh byl do závěrečné deklarace zasedání výboru sdružujícího poslance z České republiky a EP zařazen odstavec vyjadřující politování nad počtem poslanců pro Česko, který neodpovídá srovnatelným zemím EU.
Rektoři: Pro novelizaci vysokoškolského zákona není vhodná doba
Pro novelizaci vysokoškolského zákona, jak ji navrhují pravicoví poslanci, ještě nenastala vhodná doba. Na čtvrteční tiskové konferenci, která se konala během zasedání České konference rektorů, se na tom shodli předseda konference a rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a rektor Vysoké školy chemicko-technologické Josef Koubek. Stávající zákon o vysokých školách, který je v platnosti necelé dva roky, má podle nich své slabé stránky, ale pro jejich odstranění je nutná hlubší a dlouhodobější analýza.
Novela poslanců ODS, Unie svobody a KDU-ČSL je podobná předloze, kterou se pravice snažila neúspěšně prosadit už počátkem roku. Vedle zavedení možnosti, aby školy vstupovaly do obchodních společností a placeného studia v rámci celoživotního vzdělávání má rovněž vést k důslednějšímu oddělení bakalářských a magisterských studií. Měla by rovněž poněkud zprůhlednit přijímací řízení, o kterém by školy měly poskytovat více údajů.
Podle rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma je nejožehavějším bodem návrhu požadavek, aby se zájemci o celoživotní vzdělávání mohli stát posluchači akreditovaných studijních programů a po jejich absolvování získat vysokoškolský diplom. Školy by za tuto formu studia mohly vybírat poplatek. Wilhelm zdůraznil, že tímto způsobem by se do vysokoškolského sektoru vnesl chaos. Jak dodal, neřešila by se tak ani otázka navyšování studijních kapacit na vysokých školách.
Demonstrace proti své osobě se v Praze zúčastnil i Milan Knížák
S transparentem "Pryč s Knížákem" přišel ve čtvrtek před Veletržní palác v Praze na demonstraci studentů proti své osobě i generální ředitel Národní galerie Milan Knížák. Studenti Akademie výtvarných umění (AVU) Knížáka viní z toho, že jeho působení v čele galerie je v přímém střetu zájmů s jeho uměleckou činností. Knížák na dotaz novinářů odmítl jejich nařčení, že galerie za jeho působení nakoupila jeho díla. Poměr Knížákových odpůrců i sympatizantů přítomných na demonstraci byl vyrovnaný. Dohromady se před vchodem do galerie sešlo na 40 demonstrantů. Podle organizátora protestu Milana Mikuláštíka se řada Knížákových oponentů ze školy i galerie bojí vystoupit veřejně. Uvedl, že škola pod nátlakem donutila pořadatele akce, aby na místo, které si pro protest zamluvili, pustili i Knížákovy sympatizanty.
Pětadvacet studentů, kteří ve čtvrtek demonstrovali proti Milanu Knížákovi jako generálnímu řediteli Národní galerie v Praze, přijal ministr kultury Pavel Dostál, s jejich argumenty však nesouhlasí. Studentům Akademie výtvarných umění na obvinění ze střetu zájmů řekl, že Knížák ve vedení galerie odvádí skvělou práci a je profesionálem. Na petici požadující zhodnocení Knížákova působení ve funkci generálního ředitele odpoví ve lhůtě třiceti dnů, akci však považuje za nátlak.
Studenti hodlají zveřejnit petici požadující odstoupení Knížáka z funkce generální ředitele Národní galerie i vedoucího pedagoga AVU na Internetu. Ve čtvrtek sebrali pět desítek podpisů, které odevzdali ministru Dostálovi.
Hudebník Kocáb přispěl nadaci Vize miliónem na opravu kostela sv. Anny
Chátrající kostel svaté Anny v Praze 1 se ve čtvrtek o kousek přiblížil rekonstrukci, když na ni hudebník Michael Kocáb daroval Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97 milión korun. Z polorozpadlého gotického kostela s unikátními freskami malířů Karla IV. by chtěli Havlovi vybudovat místo pro kulturní a ekumenická setkávání. Kocábův příspěvek však zdaleka stačit nebude: oprava kostela bude stát 70 až 100 miliónů korun.
"Máme takový odvážný projekt, že kostel oživíme, revitalizujeme, ale ne takovým způsobem, jak se to někdy dělává. Chceme ukázat, jak tržní ekonomice, která začasté nemá vkus, tak církvi ... způsob, jakým lze církevní památku moderním, dnešním způsobem oživit, obnovit, aniž to je zaplaveno moderním či pseudomoderním kýčem," popsal své plány s téměř zapomenutým klášterem prezident Václav Havel. Manželé Havlovi by rádi začali s opravou odsvěcené katedrály už příští rok, musejí ale do té doby vyřídit bezpočet razítek a povolení.
Na vánočních trzích darovali lidé do kasiček téměř čtvrt miliónu
Téměř čtvrt miliónu korun darovali do tří kasiček na Staroměstském náměstí návštěvníci vánočních trhů, kteří tak přispěli na rekonstrukci dětské transplantační jednotky kostní dřeně v pražské Fakultní nemocnici Motol. ČTK o tom informovala mluvčí pořádající společnosti Andrea Kaldová s tím, že sbírka pokračuje do konce roku a výnos by měl být předán na plese, který společnost uspořádá počátkem ledna.
Čestné občanství sportovcům se stalo v České republice populárním
Trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem, třiatřicetiletý Jan Železný, vstoupí do společnosti čestných občanů. V pondělí mu tento titul udělí představitelé Kosmonos u Mladé Boleslavi. Dříve ho úspěšní sportovci získávali výjimečně, v devadesátých letech se tato forma ocenění stala mnohem populárnější. V minulosti byly takto oceněny skutečné špičky českého sportu. Čestné občanství obdrželi například tenisté Martina Navrátilová v Řevnicích a Ivan Lendl v Ostravě, diskař Ludvík Daněk v Blansku či hokejový trenér Ivan Hlinka v Litvínově. Popudem k takovému kroku bývají pro radnice výrazné úspěchy aktivních sportovců. Město Čáslav například udělilo čestné občanství atletce Ludmile Formanové poté, co se loni v Seville stala mistryní světa v běhu na 800 metrů. Akrobatický lyžař Aleš Valenta se stal honorárním měšťanem Šumperka po úspěšné olympiádě, zlínský rodák Tomáš Dvořák se stal dvojnásobným mistrem světa v desetiboji a obdržel pamětní list "Čestná osobnost města Zlína". Nejvýraznější nárůst v udělování čestných občanství sportovcům nastal po úspěšné zimní olympiádě v Naganu 1998. Tak se ocitl Dominik Hašek v Pardubicích mezi čestnými občany Františkem Palackým, Tomášem Garriguem Masarykem, či Jaroslavem Vrchlickým. Jiří Dopita byl pozván na šumperskou radnici, Vladimír Růžička byl navržen na čestný titul v Praze.
Největší hokejová žeň se ale konala v tradičních hokejových baštách - na Kladně a v Litvínově. Kladenská radnice udělila čestné občanství pětici svých naganských vyslanců. Z titulu se mohli těšit Jaromír Jágr, Pavel Patera, Libor Procházka, Martin Procházka a Milan Hnilička. Zároveň byl in memoriam oceněn i Stanislav Bacílek, ofenzivní obránce Kladna padesátých let. Stejného privilegia se dostalo i litvínovským odchovancům. Do kroniky tohoto města se zapsali kapitán Vladimír Růžička, Robert Reichel, Martin Ručínský, Jiří Šlégr, Josef Beránek, Robert Lang, Jan Čaloun a střelec vítězného finálového gólu Petr Svoboda. Již předtím byl oceněn i kouč Ivan Hlinka. Smysl udílení čestného občanství vysvětlil čáslavský starosta Vladimír Hamral při předání pamětního listu běžkyni Formanové: "Projevila zájem postavit si u nás domek, tak jí asi poskytneme nějaký vhodný pozemek. Pro město je přece reklama, když v něm žije tak slavná osobnost."
A ještě informace o pátečním počasí v České republice:
Oblačno až zataženo, místy déšť nebo přeháňky, na horách srážky sněhové. Nejvyšší denní teploty 3 až 7 stupňů Celsia.
