Zprávy pátek, 21. února 1997

r_2100x1400_radio_praha.png

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Katerina Brezovska. Na uvod jsou pripraveny zpravy.

Tolik hlavni body, a nyni podrobneji:

Zdravotni pece o prezidenta Havla zajistovana novym zpusobem.

Predstavitele kancelare prezidenta republiky, ministerstva zdravotnictvi a Ustredni vojenske nemocnice v Praze podepsali ve ctvrtek za pritomnosti prezidenta republiky Vaclava Havla a jeho manzelky Dagmar dohodu o novem zpusobu zajisteni zdravotni pece o prezidenta republiky. Podle teto dohody zajisti ambulantni i luzkovou zdravotni peci o prezidenta Ustredni vojenska nemocnice. Odbornou koordinaci zdravotni pece je povereno stale lekarske konzilium, ktere bude maximalne deviticlenne a jeho cleny budou prevazne odbornici mimo poverenou nemocnici.

Premier Vaclav Klaus v Kanade

Premier Vaclav Klaus se ve ctvrtek v Kanade sesel se svym protejskem Jeanem Chretienem. Po schuzce vyjadril nadeji, ze Kanada bude podporovat ceske usili o vstup do Severoatlanticke aliance. Dodal, ze Ceska republika povazuje svoje zapojovani do integracniho procesu v Evrope za stejne dulezite jako udrzeni transatlantickych vztahu mezi Evropou a Severni Amerikou. Poukazal take na cesko-kanadske vztahy a podekoval za prijeti emigrantu, kteri museli z byvaleho Ceskoslovenska uprchnout pred komunistickym rezimem.

Neprijeti armadni koncepce by mohlo ohrozit vstup do NATO

Neprijeti koncepce rozvoje armady, kterou se mozna jiz pristi stredu bude zabyvat ceska vlada, by mohlo ohrozit vstup Ceske republiky do Severoatlanticke aliance. Vyplyva to z vyjadreni nekolika bezpecnostnich expertu a z koncepce vystavby ceske armady do roku 2000 s vyhledem do roku 2005, kterou se CTK podarilo ziskat. Koncepce obsahuje konkretni plan o budouci podobe armadnich sil a jeji vystavbe, analyzuje soucasne pomery v armade a vedle definice zhruba deseti rizik ohrozeni urcuje snizeni pocetnich stavu, planovane pocty vyzbroje a jeji modernizace. Pri ni zarucuje brat mj. zretel na co nejsirsi zapojeni ceskeho prumyslu.

Nektere nazory poslancu koalice a opozice na NATO se shoduji

Ceska republika neni podle mistopredsedy vyboru Poslanecke snemovny pro obranu a bezpecnost Jaroslava Basty vnitrne pripravena na rychly vstup do Severoatlanticke aliance. Clen vyboru Petr Kohacek si naopak nemysli, ze by Ceska republika nebyla vnitrne pripravena, nicmene pripousti, ze verejnost jeste neni o vsech souvislostech s tim spojenych dostatecne informovana. Poslanci to rekli CTK. Jaroslav Basta v souvislosti s obavami nekterych politiku, kteri jsou kvuli udajne nedostatecne pripravenosti Ceske republiky na vstup do NATO zaskoceni spekulacemi o moznem rychlem prijeti zeme do aliance, upozornil, ze napriklad narozdil od Polska se v Ceske republice neuskutecnila kampan, ktera by vysvetlila nutnost vstupu zeme do NATO. Podle nej je proto nyni treba diskutovat nejen o vstupu Ceske republiky do NATO, ale i do Evropske unie. Petr Kohacek konstatoval, ze prave z neinformovanosti verejnosti o vyhodach a nevyhodach clenstvi zeme v NATO nekdy vznikaji mylne domnenky, ze takove clenstvi by pro Ceskou republiku mohlo byt spatne.

Josefa Zieleniece k obhajeni deklarace v Senatu zatim nikdo nepozval

Neurcite odpovedel ve ctrtek ministr zahranici Josef Zieleniec na otazku clena zahranicniho vyboru Senatu Jana Kavana, zda v horni komore hodla pronest obsahove stejny projev k cesko-nemecke deklaraci, jako pronesl v Poslanecke snemovne. Prave s timto ocekavanym projevem chce socialni demokracie spojit uvodni vetu k deklaraci, jejimz prijetim souhlas s celym dokumentem podminuje. Josef Zieleniec rekl, ze jej k obhajeni dokumentu v Senatu dosud nikdo nepozval. "Nerad delam dvakrat stejne kazani. Mam pocit, ze je dulezite rict mnoho dalsich veci, takze uvidime, " prohlasil ministr Zieleniec k obsahu sveho pripadneho projevu. Novinarum posleze potvrdil, ze pozvani do Senatu ocekava a hodla zde take pronest projev. Podle Josefa Zieleniece by nevadilo, kdyby Senat prijal odlisne uvodni usneseni k deklaraci, nebot snemovni usneseni je vuci samotnemu textu deklarace neutralni.

Josef Zieleniec hovoril se senatory o prioritach zahranicni politiky

Predevsim o prioritach ceske zahranicni politiky hovoril ve ctvrtek ministr zahranici Josef Zieleniec se cleny senatniho vyboru pro zahranicni veci, obranu a bezpecnost. Jako zasadni prioritu zminil usili Ceske republiky o vstup do evropskych a euroatlantickych struktur, ktery jiz dnes povazuje za samozrejmy. K tomu take smerovala vetsina otazek senatoru. Ostrejsi vymenu nazoru pritom mel se senatorem Janem Kavanem (CSSD), ktery se ohradil, kdyz Josef Zieleniec opakovane naznacil, ze socialni demokracie v minulosti menila nazor na otazku prospesnosti vstupu Ceske republiku do NATO. Jan Kavan take odmitl tvrzeni Josefa Zieleniece, ze Ceska strana socialne demokraticka v minulosti stavela jako alternativu k NATO Organizaci pro bezpecnost a spolupraci v Evrope, na coz Josef Zieleniec odpovedel slovy: "Gentlemani se o faktech neprou".

Martin Fendrych podal trestni oznameni na Milose Zemana, Mikulase Tomina i Jaroslava Bastu

Serii trestnich oznameni proti vrcholnym predstavitelum socialni demokracie, kteri se angazovali v afere tzv. Zemanova kufriku, podal namestek ministra vnitra Martin Fendrych. Prazskemu statnimu zastupitelstvi podal mj. podnety k setreni na sefa Ceske strany socialne demokraticke a Poslanecke snemovny Milose Zemana a predsedu komise pro kontrolu kontrarozvedky Jaroslava Bastu. Zatimco Milose Zemana podezira z trestneho cinu kriveho obvineni a Jaroslava Bastu z pomluvy, udajneho spoluautora Zemanovych materialu Milose Demetera navic take z poskozovani cizich prav. Na Mikulase Tomina, ktery materialy Milosi Zemanovi dodal, pak Martin Fendrych podal oznameni za pomluvu a spoluucast na cinech Milose Demetera.

Jednani o mzdach brzdi podle Ceskych drah nesmiritelnost odborovych central

Kolektivnimu vyjednavani o mzdach na zeleznici hrozi kolaps vinou naprosto protichudnych stanovisek dvou nejsilnejsich odborovych central - Odboroveho sdruzeni zeleznicaru a Federace strojvudcu k umyslu Ceskych drah profesne diferencovat rust mezd zeleznicaru. Informoval o tom tiskovy mluvci Ceskych drah Roman Vlasak. Federace strojvudcu si od umyslu drah - profesne diferencovat rust mezd - slibuje lepsi ohodnoceni svych clenu. Odborove sdruzeni vsak brani plosny procentni rust mezd, protoze zastupuje zeleznicare vsech profesi.

Martin Riman seznamil senatory s vychodisky transformace Ceskych drah

Ministr dopravy a spoju Martin Riman seznamil senatory s vychodisky transformace Ceskych drah. Pri navsteve Senatu rekl, ze jeho urad se chce zamerit na otazky spojene s definovanim vztahu statu a jeho politiky k zeleznici, premenou Ceskych drah na statni podnik, privatizaci nekterych useku zeleznicnich trati a pripravovanou koncepci verejne hromadne dopravy. Podle sdeleni tiskove mluvci ministerstva Judity Stuchlikove se clenove senatniho vyboru pro hospodarstvi, zemedelstvi a dopravu zajimali take o stav dopravni obsluznosti, postup praci na zeleznicnich koridorech, otazky dopravni strategie a vztahy jednotlivych dopravnich oboru.

Mestsky soud v Praze nerozhodl o zakonnosti stavky zeleznicaru

Mestsky soud v Praze ve ctrtek nerozhodl o zakonnosti ci nezakonnosti nedavne stavky zeleznicaru. Zalobce, tedy Ceske drahy se v tomto sporu domahaji, aby soud rozhodl o nezakonnosti stavky proto, ze nema oporu v pravnim radu. Po zhruba pulhodinovem rozhovoru se zucastnenymi stranami rozhodl soudce prazskeho Mestskeho soudu Tomas Vejnar vyckat rozhodnuti Vrchniho soudu v Praze o odvolani proti predbeznemu opatreni, na zaklade ktereho melo Odborove sdruzeni zeleznicaru stavku ukoncit.

Syndikat novinaru Ceske republiky se obratil na albanskeho prezidenta

O okamzite zamezeni dalsich utoku vuci novinarum ze strany nejen albanske policie pozadal albanskeho prezidenta Saliho Berishu Syndikat novinaru Ceske republiky. Hlavu albanskeho statu, zmitaneho v poslednich tydnech masovymi nepokoji, Syndikat zaroven pozadal o zajisteni toho, aby novinari mohli svobodne vykonavat svou profesi vcetne toho, aby mohli informovat o udalostech, jez nejsou vlade priznive. Pro CTK to uvedl syndik Rudolf Zeman.

Vladimir Dlouhy si stoji za rozhodnutim o zpusobu privatizace Poldi

Rozhodnuti tykajici se privatizace Poldi verejnym vyberovym rizenim bylo v te dobe spravne. Uvedl to ministr prumyslu a obchodu Vladimir Dlouhy, ktereho ve ctvrtek vyslechla parlamentni vysetrovaci komise kauzy Poldi. Podle ministra Dlouheho chyby nastaly az pri vyhodnoceni verejne souteze, kdy se po vitezi, firme Bohemii Art, nevyzadovaly pisemne zaruky jejich uverovych moznosti a veskereho uverovani, ktere vychazelo z nabidnute ceny. Vladimir Dlouhy zaroven pred komisi vysvetlil, jake kroky vedly vladu k rychlejsi privatizaci Poldi. Byly to predevsim vyznamne hospodarske problemy hned na pocatku nastupu tehdejsi vlady v cervenci 1992. Jak ministr uvedl, tyto problemy se nakumulovaly uz v letech 1990 az 1991, kdy byla Poldi plne statni a tedy plne pod vlivem byvale vlady a ministra Vrby. Na dotaz, kdo podle nej nese odpovednost za soucasnou situaci v Poldi, ministr Dlouhy odpovedel: "Do vysoke miry je zodpovedny pan Stehlik. " Zaverem Vladimir Dlouhy apeloval na pany Stehliky, aby neprodlene z Poldi odesli bez jakychkoli naroku, nebot: "si hraji s ohnem a zamestnanim pro obrovske mnozstvi lidi".

Skolska stavka ztraci na dechu, ale jeji brzky konec je nejisty

I pres to, ze skolska stavka ztraci na dechu a ctvrtecni zatim nejnizsi ucast mela daleko k masovosti z nekdejsich stavkovych dnu, vyhledy na jeji brzke ukonceni nejsou podle slov odboroveho predaka prilis optimisticke. Jakkoli se minuly tyden zdalo, ze ctyrtydenni maraton stavek vbrzku ukonci dohoda navrzena ministrem skolstvi, podle predsedy Ceskomoravskeho odboroveho svazu pracovniku skolstvi Jaroslava Rosslera "by sice radi na jistou dohodu pristoupili, ale obsah navrhu ministra skolstvi Ivana Pilipa je pro ne neprijatelny". Dodal, ze "o podminkach dohody jednaji nasi pravnici..., kdyby k ni doslo, rozhodneme, zda stavku prerusime, nebo zcela ukoncime". "Bude-li to potreba, pritvrdit muzeme vzdycky, " zduraznil Jaroslav Rossler na mitinku stavkujicich v Jablonci nad Nisou.

Petra Buzkova prijala predsedu Evropske komise pro lidska prava

Informace o poctu individualnich stiznosti podanych k Evropske komisi pro lidska prava ze strany ceskych obcanu a problematika institutu verejneho ochrance prav tzv. ombudsmana, byly prednimi body kratkeho jednani mistopredsedkyne Poslanecke snemovny Petry Buzkove a predsedy evropske komise Stefana Trechsela. "Ja musim rici, ze velmi sympatizuji s myslenkou zridit institut ombudsmana na narodni statni urovni, mene sympatizuji s myslenkou evropskeho ombudsmana, " rekl po setkani s Petrou Buzkovou novinarum Stefan Trechsel, ktery ocenil, ze mel moznost setkat se s vedenim ceskeho parlamentu. Petra Buzkova uvedla, ze Ceska republika je Evropskou komisi pro lidska prava razena mezi bezproblemove staty. Vysvetlila, ze individualnich stiznosti, ktere jsou po vycerpani veskerych soudnich prostredku v Ceske republice zasilany komisi, je podle Stefana Trechsela minimalni pocet. "To je samozrejme pro Ceskou republiku velice povzbudive, " doplnila Petra Buzkova.

Vaclav Havel zaslal soustrastny telegram cinskemu prezidentovi

Soustrastny telegram v souvislosti s umrtim nejvlivnejsiho muze cinske politiky Teng Siao-pchinga zaslal ve ctrvtek prezident Ceske republiky Vaclav Havel prezidentovi Cinske lidove republiky Tiangu Ce-minovi. Prezident Havel v telegramu vyjadril hlubokou soustrast se smrti Teng Siao-pchinga, ktery se podle jeho slov vyrazne zapsal do historickych zmen v Cine.

Dansko ma zajem o spolupraci s Ceskou republikou

Dansko ma zajem na tom, aby se Ceska republika stala pri zlepsovani zivotniho prostredi spojovacim clankem mezi Evropskou unii a stredni a vychodni Evropou. Vyplynulo to z rozhovoru, ktere ve ctvrtek se svym danskym resortnim protejskem Svendem Aukenem vedl v Kodani cesky ministr zivotniho prostredi Jiri Skalicky. K hlavnim projednavanym bodum patrila predevsim pokracujici spoluprace na konkretnich projektech, jakymi jsou napriklad kongeneracni jednotka ve meste Decine nebo severska pomoc pri dekontaminaci spodnich vod ve statnim podniku Diamo ve Strazi pod Ralskem. Danove, kteri stoji v oblasti ochrany zivotniho prostredi na same spicce Evropske unie, investovali v tomto smeru v Ceske republice za poslednich pet let zhruba 330 milionu korun.

Ze sportu:

Ceska nejvyssi hokejova soutez zahajila 45. kolo. Ve ctvrtecnim predehravanem utkani porazily Vitkovice Zlin 2:1.

Ceske basketbalistky IMOSu Zabovresky zvitezily ve ctvrtek v utkani Evropske ligy v Lublani nad Jezicou 87:74 a postoupily do ctvrtfinale souteze, kde se utkaji se slovenskym Ruzomberokem.

Do ctvrtfinale tenisoveho turnaje v Antverpach postoupili cesti hrai Petr Korda a Martin Damm. Petr Korda pres Spanela Javiera Sancheze ve dvou setech, Martin Damm po vybornem vykonu vyradil druheho nasazeneho hrace Chilana Marcela Riose ve trech sadach.

Na atletickem mitinku ve Stockholmu prokazal vybornou formu cesky vyskar Tomas Janku, ktery vyhral svou disciplinu vykonem 223 centimetru.

A na zaver zprav informace o pocasi

V poslednich dnech se diky novemu snehu v ceskych horskych oblastech zlepsily snehove podminky pro lyzare. Hory pokryl novy snih a vleky jsou v provozu.

Na uzemi Ceske republiky je dnes prechodne zatazeno s obcasnym destem nebo s prehankami, na horach srazky snehove. Nejvyssi denni teploty 4 az 8 stupnu Celsia.

Tolik zpravy Radia Praha.