Zprávy pátek, 23. června 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

Vážení posluchači, u zpráv Radia Praha vás vítá Kateřina Brezovská. Na úvod stručný přehled.

A nyní podrobně:

Günter Verheugen: Příležitost rozšířit Evropskou unii by měla být v letech 2003-2005

Kandidáti na členství v Evropské unii se zatím nedočkají sdělení termínu ani scénáře dalšího rozšiřování Unie. Po čtvrtečním setkání s premiérem Milošem Zemanem v Praze to uvedl člen Evropské komise pro otázky rozšíření Evropské unie Günter Verheugen. Podotkl ale, že nejzazším datem přijímání prvních nových členů by měl být rok 2005. "Probírali jsme problém načasování a možného scénáře rozšíření. Můj názor je, že teď je ještě na sdělování dat příliš brzy," řekl Verheugen, podotkl ale, že "okno příležitosti k rozšíření Evropské unie bude od 1. ledna 2003 do 1. ledna 2005". "To první by mělo být nejdřívější a to druhé nejzazší datum a bude záviset na pokroku kandidátských zemí, které z těch dat bude nakonec pravdivé," dodal člen Evropské komise. "Jsem si jist a hluboko v srdci věřím, že to bude rok 2003," dodal k tomu premiér Zeman.

Günter Verheugen se ve čtvrtek v Praze sešel také s předsedou Poslanecké sněmovny a Občanské demokratické strany Václavem Klausem. Ten zopakoval požadavek, aby se konalo referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. Doslova řekl, že "vláda musí dostat v jistou chvíli mandát, co smí podepsat a co nesmí podepsat". Václav Klaus zároveň poznamenal, že spor, který mezi ním a Verheugenem asi před 14 dny vznikl právě kvůli referendu, byl mediálně o kousek zkreslený. Verheugen dal před novináři najevo pochopení proto, že většina kandidátských zemí, jež chtějí vstoupit do Evropské unie, chce uspořádat referendum před "konečným rozhodnutím". Z jeho vyjádření vyplynulo, že všelidové hlasování by se mělo uskutečnit, jakmile bude jasné, o čem se bude rozhodovat. Verheugen dále ocenil pokrok, který Českou republiku v procesu přibližování k EU dosáhla.

Komisař Evropské unie postrádá v České republice zákon o státní správě

Komisař Evropské unie pro otázky rozšíření Günter Verheugen ve čtvrtek v Praze vyjádřil určité zklamání nad tempem administrativních reforem a pokračující absencí zákona o státní správě. Zároveň ale zdůraznil, že celkově udělalo Česko v přípravě na vstup do unie obrovské kroky. Situace je podle Verheugena nyní mnohem slibnější než v době vypracovávání loňské a předloňské hodnotící zprávy Evropské komise na Českou republiku. Komisař to řekl během vystoupení na mezinárodní konferenci "Na cestě do EU: od přidružení k plnému členství". Pro úspěch českého vyjednávání o přistoupení k unii je podle komisaře důležité další zrychlení kroků nejen v administrativní, ale i legislativní oblasti. Na absenci zákona o státní správě poukazoval Brusel opakovaně již v minulosti. "Děláme vše pro to, abychom k roku 2003 byli vnitřně připraveni na vstup do Evropské unie," zopakoval po Verheugenově vystoupení ministr zahraničí Jan Kavan.

Předseda ODS Václav Klaus: Vláda byla v IPB podvedena, chceme vyšetřovací komisi

Občanská demokratická strana bude v případě uvalení nucené správy a následného prodeje Investiční a Poštovní banky (IPB) Československé obchodní bance (ČSOB) trvat na vytvoření parlamentní vyšetřovací komise. Tento sněmovní orgán by měl podle předsedy ODS Václava Klause objasnit pozadí celého případu. Klaus ve čtvrtek toto stanovisko vedení ODS tlumočil novinářům. Grémium ODS ve svém prohlášení k událostem kolem IPB obvinilo vládu z přímé asistence, této jak uvádí bankovní loupeže a od celého případu se distancovalo. Uvedlo zároveň, že k vyřešení situace existovala daleko rozumější a levnější cesta. Prodej IPB nebyl podle mínění občanských demokratů aktem vládní ČSSD proti jiným politickým stranám, ale v tomto případě "byla napálena a podvedena sama vládnoucí strana". Václav Klaus uvedl, že v kauze IPB vyhrála velká finanční a mocenská skupina a prohráli daňoví poplatníci. "Veřejnosti by mělo být jasně řečeno, že tento hazardní čin podle našich střízlivých odhadů přijde každou rodinu v naší zemi zhruba na 25.000 korun," prohlásil Václav Klaus.

Návrh ODS zřídit komisi k IPB zatím velkou podporu nenachází

Návrh Občanské demokratické strany, která hodlá na nadcházející schůzi sněmovny prosazovat zřízení parlamentní vyšetřovací komise kvůli zásahu v Investiční a Poštovní bance (IPB), ostatní strany příliš nepodporují. Poslanci, které ČTK oslovila, se k němu stavějí zdrženlivě, nebo přímo odmítavě. Místopředseda poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické Bohuslav Sobotka je rozhodně připraven podpořit vznik vyšetřovací komise, která by objasnila způsob privatizace IPB v letech 93 až 97. Nynější návrh považuje za zbytečný a za výraz nejistoty ODS z možného dalšího vývoje kolem IPB. Místopředseda Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové Miroslav Kalousek řekl, že lidovci od vlády požadují, aby svůj postup vysvětlila. Teprve v případě, že je toto zdůvodnění neuspokojí, přicházejí na řadu další kroky. Ani Ivan Pilip z Unie svobody okamžité ustavení komise nepodporuje. Místopředsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Zuzka Rujbrová poukázala na úlohu ODS při privatizaci IPB a dnešní návrh ODS přirovnala ke rčení Zloděj křičí: chyťte zloděje!

Premiér Miloš Zeman: Navrhnu poslancům, aby projednali na schůzi zprávu o IPB

Vláda na příštím zasedání Poslanecké sněmovny vysvětlí "krok za krokem" svůj postup v případu prodeje Investiční a poštovní banky (IPB). V reakci na prohlášení grémia ODS to ve čtvrtek řekl místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík. Poznamenal, že výroky představitelů ODS jsou "velmi silná káva" a volají "po nějakém konfliktu právního typu, nicméně já ho rozhodně vyvolávat nebudu". Podle něj by se tímto prohlášením mohl cítit dotčen nucený správce IPB a je tedy na něm, zda zareaguje. ODS nese podle Mertlíka odpovědnost za kroky, které vedly k neutěšenému stavu IPB, a nyní se jen snaží "zametat stopy".

Slova ministra financí potvrdil premiér Miloš Zeman, podle něhož vláda navrhne Poslanecké sněmovně, aby do svého programu zařadila zprávu o situaci v IPB. "A nechť parlamentní diskuse přinese informace, které rozhodnou, kdo má v této věci pravdu," řekl premiér Zeman.

Zahraniční výbor Evropského parlamentu se začal zabývat návrhem rezoluce o České republice

Zahraniční výbor Evropského parlamentu (EP) se ve čtvrtek začal zabývat návrhem rezoluce o České republice, jehož konečná verze bude předložena plénu EP v říjnu. Dokument nastoluje mimo jiné otázku, zda tzv. Benešovy dekrety nejsou v rozporu s legislativou Evropské unie. "Evropský parlament upozorňuje, že zákony a dekrety z let 1945 a 1946, které v České republice stále platí, musejí být tam, kde se vztahují k vyhoštění některých etnických skupin z bývalého Československa, prověřeny, aby se zjistilo, do jaké míry jsou v rozporu s ustanoveními 'acquis communautaire', zejména pak s kapitolami o volném pohybu kapitálu a o právu se usazovat v cizině," píše se šroubovaně v textu předloženém zpravodajem Evropského parlamentu pro Českou republiku Jürgenem Schröderem z německé CDU.

Postoj české strany k těmto dekretům poslancům v předvečer čtvrteční debaty vyložil státní tajemník Pavel Telička. Připomněl, že o vysídlení Němců z Československa bylo rozhodnuto nikoli v dekretech, ale na konferenci v Postupimi v roce 1945, od níž se dekrety o konfiskaci majetku Němců kromě antifašistů odvíjely. Nelze je tedy posuzovat bez komplexnější debaty o poválečné legislativě dalších evropských zemí. Uvedl, že dekrety jsou nicméně "považovány za vyhaslé, jsou tedy něčím, co v současné době tyto otázky neupravuje". Připomněl také, že tato záležitost byla uzavřena bilaterální česko-německou deklarací.

Pavel Telička: České republice by nevadila prověrka kompatibility Benešových dekretů

Česká republika by se smířila s rezolucí Evropského parlamentu, která by požadovala prověrku kompatibility tzv. Benešových dekretů s legislativou Evropské unie, jak to navrhl zpravodaj Evropského parlamentu pro Českou republiku Jürgen Schröder. Nic to nemění na jejím zásadním stanovisku, že mezi těmito dekrety a procesem rozšíření není žádná souvislost, řekl ve čtvrtek v Bruselu telefonicky státní tajemník a český šéfvyjednávač pro vstup do Evropské unie Pavel Telička. Navržený dokument je podle něj ovšem třeba posuzovat s vědomím, že někteří poslanci Evropského parlamentu by se problém dekretů snažili do připravované rezoluce tak jako tak dostat. Schröder přitom navrhuje podstatně odlišnou formulaci od té, kterou parlament schválil loni, kdy požádal o zrušení těchto dekretů.

Ministr obrany Vetchý jednal s lotyšským premiérem o Evropské unii a o Severoatlantické alianci

Otázky rozšiřování Evropské unie a Severoatlantické aliance patřily vedle rozvoje dvoustranných vztahů mezi hlavní témata čtvrtečního setkání českého ministra obrany Vladimíra Vetchého s lotyšským premiérem Andrisem Bérziňšem. Telefonicky z Rigy to ČTK řekl mluvčí českého ministerstva obrany Milan Řepka. Vetchý podle mluvčího ujistil Bérziňše, že Česká republika podporuje vstup Lotyšska do NATO. Nabídl mu také možnost předání zkušeností nabytých během přijímacího procesu a seznámil ho s možností studia lotyšských důstojníků na vojenských školách v České republice. V souvislosti s přípravami na vstup do Severoatlantické aliance ho také informoval, že se v září bude ve Vyškově otevírat společné česko-britské výcvikové středisko pro poddůstojníky, které by mělo sloužit armádám zemí střední a východní Evropy. Premiér podle Řepky při rozhovoru kromě jiného řekl, že Lotyšsko má stejně jako Česká republika zájem vstoupit do Evropské unie už v roce 2003.

Ministr spravedlnosti Otakar Motejl obdržel francouzský řád Čestné legie

Francouzská ministryně spravedlnosti Elisabeth Guigouová ve čtvrtek v Paříži předala svému českému kolegovi Otakaru Motejlovi vysoké francouzské vyznamenání - řád Čestné legie. Ministryně při slavnostní ceremonii uvedla, že vyznamenání je uznáním "příkladné kariéry člověka, který s dalšími ženami a muži usiloval - převážně v anonymitě - o obranu základních svobod a o návrat demokracie do své země". Otakar Motejl řekl, že Čestná legie mu "náleží jen částečně právem" a že vyznamenání "přijímá jen s vědomím, že patří především všem, kteří se na budování vztahů mezi českou a francouzskou právnickou veřejností nejvíce podíleli". Připomněl rovněž, že to byla především francouzská strana, která "v nejdramatičtějších obdobích počátkem 90. let projevila zájem a nabídla pomoc při hledání odpovědi na otázky, zda a jakým směrem měnit právní režim, který byl tak vážně narušen v předcházejících čtyřiceti letech".

Řád Čestné legie je nejvyšším vyznamenáním udíleným ve Francii. Zřídil ho 19. května 1802 Napoleon Bonaparte pro vyznamenávání civilních a vojenských osob a duchovních.

Petr Karas: Návrhy zákonů odrazují investory

Malá důvěryhodnost českých podniků je jednou z největších slabin české ekonomiky. Způsobuje to mimo jiné neochota představitelů firem nést zodpovědnost za důsledky svého počínání při řízení podniku, prohlásil ve čtvrtek prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Petr Karas v Senátu při veřejném slyšení na téma Prezentace a eventuální legislativní pomoc zástupcům podnikatelských svazů. Jako nesmírnou bolest podnikatelského prostředí označil Karas obtížnou vymahatelnost práva. Zároveň upozornil na řadu nedostatků v připravovaných zákonech, které podle něho přinesou podnikatelům praktické potíže.

Premiré Miloš Zeman: Vyšší výdaje na podporu exportu se v rozpočtu zřejmě najdou

Podnikatelé požádali ve čtvrtek vládu o vyšší podporu exportu malých a středních podniků v příštím roce. "Vzhledem k ekonomickému oživení je dobrý předpoklad, že se tyto prostředky v rozpočtu v rámci kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu najdou," řekl premiér Miloš Zeman po společném zasedání vlády a představitelů podnikatelských a zaměstnavatelských svazů. "Žádný malý a střední podnik nemůže bez exportu dobře fungovat," zdůraznil předseda svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner s tím, že malé a střední podniky využívají podpůrných programů přes Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) či Czechtrade. "V letošním roce byla podpora exportu přes Czechtrade dotována částkou 50 miliónů korun a ty byly vybrány již v březnu. Potřebujeme, aby se tato podpora navýšila," dodal.

Po dvouleté rekonstrukci bude znovu otevřeno Kongresové centrum

Pouze během příštích deseti dnů si mohou Pražané prohlédnout čerstvě zrekonstruované Kongresové centrum Praha (KCP). Už 3. července převezme budovu dočasně do své správy ministerstvo financí, aby zde připravilo výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Areál začne znovu sloužit veřejnosti až po jednání světových finančníků, které bude Praha hostit od 25. do 29. září. Pražský primátor Jan Kasl nedávno uvedl, že náklady na rekonstrukci bývalého Paláce kultury nepřesáhly plánovaných 2,8 miliardy korun. Snaha o dodržení rozpočtu s sebou ale přinesla úsporná opatření, což se projevilo například v tom, že bylo zachováno původní vnitřní obložení prostor. Na další úpravy a vylepšení si podle Kasla bude muset Kongresové centrum vydělat. Na zasedání MMF přispěje stát spolu s Českou národní bankou (ČNB) 600 milióny korun, z nichž je 165 miliónů určeno na nájem KCP a dalších 145 miliónů korun na jeho nezbytné úpravy. Dalších 250 miliónů pak zajistí pořadatelé od soukromých sponzorů. Podle březnového vyjádření vládního zmocněnce pro zasedání MMF Zdeňka Hrubého činí celkový rozpočet včetně sponzorských darů i ve formě nefinančního plnění asi 1,2 miliardy korun.

Ministr Dostál považuje za svůj úspěch přípravu zákona o církvích

Ministr kultury Pavel Dostál považuje za svůj dosavadní stěžejní úspěch, že už je pro jednání vlády připraven věcný záměr zákona o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Majetkové uspořádání vztahu státu a církví a jejich financování bude předmětem dalších jednání, řekl ministr na čtvrteční tiskové konferenci. "Spolu s premiérem Milošem Zemanem jsme se s katolickým primasem kardinálem Miloslavem Vlkem dohodli, že do doby přijetí zákona o státním majetku nebude převádění církevního majetku podniknuto," řekl Dostál na dotaz ČTK, jak se vyvíjejí úvahy o budoucím vztahu státu a církví. Dořešit zbývá také financování církví.

Římskokatolická církev požaduje podle ministra kultury navrácení asi 27.000 majetkových položek. "Zda se restituce uskuteční v tomto rozsahu, bude politickým rozhodnutím vlády," upozornil Pavel Dostál. Jak řekl, podmiňuje expertní komise při ministerstvu kultury majetkovým vypořádáním další práci na vybírání nového modelu financování církví.

V Památníku Terezín byla odhalena pamětní deska Miladě Horákové

Pamětní desku Miladě Horákové odhalil ve čtvrtek předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný v Památníku Terezín. Deska připomíná, že tato statečná žena byla "v letech 1942-1944 vězněna za vlasteneckou činnost v terezínské Malé pevnosti". Při pietní vzpomínce, která se uskutečnila u příležitosti 50. výročí popravy Milady Horákové, zazněly vzpomínky na tuto aktivní odpůrkyni fašistického a komunistického totalitního režimu. Poslankyně Marie Machatá (ČSNS) z Klubu Milady Horákové zdůraznila, že Horákovou nezavraždili němečtí nacisté, ale příslušníci jejího národa. Na pamětní desce je připomenuto, že Horáková se v roce 1944 sama hájila před soudem v Drážďanech a ubránila se vynesení rozsudku smrti. Osvobození se dočkala v káznici Aichach u Mnichova. V roce 1949 byla československým komunistickým režimem zatčena, souzena a nakonec 27. června 1950 popravena v Praze za údajnou velezradu a vyzvědačství.

Litoměřická pobočka Konfederace politických vězňů, která dnešní odhalení pamětní desky Miladě Horákové iniciovala, odhalila v dubnu pamětní desku obětem komunismu v Roudnici nad Labem a v květnu pak v litoměřických kasárnách uctila stejným způsobem památku majorů Josefa Pohla a Miroslava Plešmída, kteří byli 25. května 1950 popraveni jako údajní vyzvědači a velezrádci.

Na vojenské cvičiště Libavá se sjeli "černí baroni"

Někdejší "černí baroni", kteří strávili i několik let jako příslušníci pomocných technických praporů (PTP), se ve čtvrtek sjeli do vojenského výcvikového prostoru Libavá na Olomoucku, aby zavzpomínali na tvrdou práci, k níž byli jako nepohodlní komunistickému režimu odsouzeni. Dnes již důchodci si na Libavé připomněli padesáté výročí zřízení těchto vojenských táborů nucených prací v zemi. Na Libavé, kde v 50. letech vznikly jedny z prvních táborů nucených prací, se dopoledne sešlo na 300 bývalých "černých baronů" z různých koutů republiky. V kostele na poutním místě ve Staré Vodě u Libavé se zúčastnili slavnostní bohoslužby, kterou sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. S "pétépáky" se přijeli na Libavou pozdravit zástupci ministerstva obrany, velení armády a místní státní správy a samosprávy.

Pracovními vojenskými tábory tehdy prošlo více než 44.000 mužů. Do roku 1954 jich bylo zřízeno třiadvacet a o život v nich přišlo na 400 lidí. Pétépáci těžce pracovali v dolech, kamenolomech a na stavbách. "Památníkem" jejich práce je například pražská Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích. Svaz PTP registruje na 10.000 bývalých příslušníků pomocných technických praporů. Na Libavé se setkali už popáté.

Ředitel Národní galerie Milan Knížák otevřel novou stálou expozici ve Veletržním paláci

Novou stálou expozici nabízí od čtvrtka milovníkům umění pražský Veletržní palác. Z rozhodnutí generálního ředitele Národní galerie v Praze Milana Knížáka se do přestavěných prostor čtvrtého poschodí paláce přestěhovala z Anežského kláštera sbírka českého umění 19. století, ve třetím patře naleznou návštěvníci galerie výtvarná díla prvních 30 let 20. století a sbírku francouzského umění. Posledních 70 let vývoje výtvarného umění zachytí expozice, kterou ve druhém patře paláce otevře Národní galerie začátkem října. Palác nyní nabízí 4100 exponátů, při jejichž prohlídce budou mít návštěvníci podle Knížáka více komfortu. Vedle knihkupectví, kavárny a internetové kavárny vyroste v paláci do října restaurace a rozšířen bude obchod. Krátkodobým výstavám bude sloužit první a páté patro. Celý projekt přijde na 60 miliónů korun. Do konce roku hodlá Knížák pro veřejnost otevřít také novou expozici středověkého umění v Anežském klášteře.

Náprstkovo muzeum otevřelo svoje Okno do světa

Jedinečnost sbírek pražského Náprstkova muzea má připomenout výstava Okno do světa, která se ve čtvrtek na čtyři měsíce otevřela veřejnosti. Název výstavy si muzeum propůjčilo od spisovatele Jana Nerudy, který už v minulém století nazýval Náprstkovo soukromé průmyslové muzeum oknem do světa. Výstava unikátních exponátů asijských, afrických a amerických kultur má připomenout roli, jakou muzeum od poloviny minulého století až po současnost hrálo a hraje, míní autoři výstavy. Ta zavede návštěvníka nejprve do Prahy 18. a 19. století, jak ji zachytily grafiky a fotografie shromážděné v Náprstkově sbírce. Oddíl výstavy nazvaný Známí neznámí seznamuje s několika osobnostmi, které Náprstkovu muzeu věnovaly převážně v minulém století své "úlovky" z cest. Unikátní je podle autorů výstavy sbírka exponátů dokládající život prvních českých a slovenských osadníků ve Spojených státech. Výstava pořádaná v rámci projektu Praha 2000 - Evropské město kultury bude otevřena do 29. října denně kromě pondělí od 09:00 do 17:30.

A ještě informace o pátečním počasí v České republice:

Oblačno, přechodně až zataženo, na většině území přeháňky, na východě bouřky. Teploty 20 až 23, na východě Moravy do 25 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.