Zprávy pátek, 27. listopadu 1998

V lednu rozpočtové provizorium

Vicepremiér Mertlík: Nebudeme udržovat při životě neperspektivní podniky

Inflace v roce 1999 mezi 4 až 5 procenty

Nový primátor hlavního města Prahy

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání stanovila cíl měnové politiky v čisté inflaci na 4,5 procenta plus minus 0,5 procentního bodu ke konci roku 1999. Jak informoval mluvčí banky Martin Švehla, stanovený cíl vychází z prognózy vývoje inflace v příštím roce. Ta předpokládá v prosinci 1999 meziroční růst spotřebitelských cen o šest až sedm procent a pouze běžnou míru výkyvů hlavních ekonomických veličin.

Stanovení inflačního cíle pro rok 1999 analytici oslovení ČTK čekali. Podle jejich názoru ČNB vysílá trhu signál, že její monetární politika nebude v příštím roce tak restriktivní jako doposud. Milan Tůma ze Société Générale inflační cíl hodnotí jako velmi opatrný. "Vezmeme-li v úvahu, že nyní je čistá inflace na úrovni 3,5 procenta a očekává se její snižování, měla by ČNB tento cíl bez problémů splnit," řekl pro ČTK. Ani podle Ondřeje Schneidera z Patria Finance není inflační cíl ČNB příliš ambiciózní. "Bude ho dosaženo, i kdyby koruna relativně silně poklesla," dodal.

NATO souhlasí s českými obrannými plány

Zemědělci dnes pravděpodobně plošně zpomalí dopravu v ČR

Vojenští zástupci patnácti členských zemí Severoatlantické aliance 'bez Francie) vyslovili ve čtvrtek souhlas s obrannými plány České republiky na období 2001-2003. Po debatě souhlasili se zprávou shrnující odpovědi naší země na dotazník obranného plánování na dané období. "Jednání konstatovalo, že my nic neblokujeme, na naší straně není žádná překážka přijetí České republiky do NATO," řekl ČTK náměstek ministra obrany Jiří Novotný, který vedl českou delegaci. Vyložil, že Česká republika se poprvé podrobila proceduře obranného plánování jako členská země a podle jeho názoru to zvládla bez větších problémů. Loni, při premiéře, volilo NATO ještě zvláštní postup a česká strana měla s odpověďmi na plánovací dotazník značné potíže.

Romové postižení útrapami holocaustu se dočkají odškodnění

Pocta Leoši Janáčkovi v pařížském Louvru

Peníze od švýcarského fondu, který poskytuje humanitární pomoc lidem postiženým romským holocaustem za druhé světové války či jejich pozůstalým, dostanou první Romové v lednu a únoru příštího roku. "Fond zaručuje minimální částku 400 amerických dolarů, ale může dosáhnout až 1000 dolarů," řekl ve čtvrtek prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. "Pomoc bude většinou poskytnuta lidem, kterým je 70 a více let, z nichž minimálně 70 procent je invalidních," řekl Růžička. Upozornil, že počet žadatelů stále ubývá. Podle něj se do současné doby podařilo vypátrat 108 Romů, kteří by mohli mít podle podmínek fondu na pomoc nárok. Švýcarské straně bylo odesláno 92 žádostí. Čeněk Růžička předpokládá, že oprávněných osob nebude více než 150, z toho 50 českých a 100 slovenských Romů.

A nyní podrobně:

V lednu rozpočtové provizorium

Přibližně první polovinu ledna příštího roku se bude Česká republika řídit rozpočtovým provizoriem. Rozhodla o tom ve čtvrtek Poslanecká sněmovna při sestavení harmonogramu dalšího projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Druhé čtení bude zahájeno v úterý 12. ledna a závěrečné třetí čtení 48 hodin po skončení čtení druhého. Proti této variantě se vyslovil ministr financí Ivo Svoboda. Uvedl, že hospodaření podle provizoria je nedobrým signálem pro zahraniční investory. Jak však řekl premiér Miloš Zeman na čtvrtečním Manažerském fóru v Praze, Mezinárodní měnový fond plně podporuje navrhovaný státní rozpočet České republiky. Premiér Zeman jednal s delegací fondu před několika dny.

Sněmovna schválila zákon o vydání dluhopisů za 15,7 miliardy Kč

Poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednala a následně ve třetím čtení většinou hlasů schválila vládní návrh zákona o vydání státních dluhopisů ve výši téměř 16 miliard korun. Dluhopisy by měly sloužit k úhradě státního dluhu za rok 1997. Schválením vládního návrhu sněmovna uznala pokladní schodek minulého roku dlouhodobým státním dluhem. Jeho výše tak narostla o tuto částku a dosáhla 173,1 miliardy korun. Navrhovaná doba splatnosti je do patnácti let ode dne účinnosti zákona. Technicky je navrhovaný způsob řešení, který praktikovaly i minulé kabinety, standardní obdobou postupu v zemích Evropské unie. Státní dluhopisy by se měly prodávat formou aukce, přičemž úroková sazba bude závislá na vývoji finančního trhu a na objemu poptávky.

Vicepremiér Mertlík: Nebudeme udržovat při životě neperspektivní podniky

Privatizaci bank není možné uskutečnit bez řešení situace jejich velkých dlužníků. Vláda nechce potápět podniky s ekonomickým potenciálem, ale nebude udržovat při životě neperspektivní podniky. Řekl to místopředseda vlády Pavel Mertlík na čtvrtečním Manažerském fóru v Praze. Pokud bude podnik životaschopný, bude mít podnikatelský záměr a silného strategického investora, pak se může diskutovat o tom, jak se na řešení jeho situace bude podílet stát, zdůraznil vicepremiér. Ke zlepšení podnikatelského prostředí podle Pavla Mertlíka přispějí i návrhy zákona o konkursu a vyrovnání a zákona o obchodních společnostech, které budou k dispozici v první polovině příštího roku.

Hlavní vyjednavač Evropské komise pro ČR zahájil konzultace

Hlavní vyjednavač Evropské komise pro Českou republiku Michael Leigh zahájil v Praze dvoudenní jednání se členy českého vyjednávacího týmu pro vstup do Evropské unie. Obě strany spolu mají hovořit mimo jiné o oblastech audiovize, telekomunikací, o pohybu zboží a kulturního vlastnictví i o vnějších vztazích. "Tam zapadá i otázka vztahů České republiky a Slovenska," zdůraznil po zahájení konzultací Leighův protějšek, náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Právě jeho šéf, ministr zahraničí Jan Kavan přitom ve středu prohlásil, že Praha se bude snažit s Unií vyjednat v této oblasti výjimky. "Budeme chtít zachování celní unie se Slovenskou republikou," řekl Jan Kavan před senátory.

Přílišná liberalizace za dnešní problémy ČR nemůže

Viníkem současného zpomalení ekonomického růstu České republiky a problémů s běžným účtem platební bilance v loňském roce následovanými měnovou krizí nebyl přílišný liberalismus, ale politici. Uvedl to ve čtvrtek na akci pořádané Nadací Konrada Adenauera v Bruselu bývalý ministr průmysl a obchodu Vladimír Dlouhý. O liberalizaci a politice volného trhu se více mluvilo, šlo spíše o rétoriku, řekl Dlouhý. Česká republika začala svůj přerod v tržní ekonomiku dobře, nebyla ale schopná lepších startovních podmínek plně využít. Jádro pudla tkvělo v politické rovině, v tehdejší koalici tří stran. Ne pouze v osobě bývalého premiéra Václava Klause, jak je často prezentováno, uvedl Vladimír Dlouhý.

Daňové nedoplatky v ČR klesly

Daňové nedoplatky v České republice klesly ke konci října zhruba na 78 miliard korun. V září dlužili daňoví poplatníci státu 81 miliard korun. Nové nedoplatky přitom činí 66 miliard, staré pak 12 miliard korun. Oznámilo to ministerstvo financí. Starými nedoplatky se rozumí veškeré pohledávky státu na daních platných před 1. lednem 1993. Ostatní daňové pohledávky jsou označovány jako nové.

Inflace v roce 1999 mezi 4 až 5 procenty

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání stanovila cíl měnové politiky v čisté inflaci na 4,5 procenta plus minus 0,5 procentního bodu ke konci roku 1999. Jak informoval mluvčí banky Martin Švehla, stanovený cíl vychází z prognózy vývoje inflace v příštím roce. Ta předpokládá v prosinci 1999 meziroční růst spotřebitelských cen o šest až sedm procent a pouze běžnou míru výkyvů hlavních ekonomických veličin.

Stanovení inflačního cíle pro rok 1999 analytici oslovení ČTK čekali. Podle jejich názoru ČNB vysílá trhu signál, že její monetární politika nebude v příštím roce tak restriktivní jako doposud. Milan Tůma ze Société Générale inflační cíl hodnotí jako velmi opatrný. "Vezmeme-li v úvahu, že nyní je čistá inflace na úrovni 3,5 procenta a očekává se její snižování, měla by ČNB tento cíl bez problémů splnit," řekl pro ČTK. Ani podle Ondřeje Schneidera z Patria Finance není inflační cíl ČNB příliš ambiciózní. "Bude ho dosaženo, i kdyby koruna relativně silně poklesla," dodal.

Václav Klaus jede do Polska

O problémech zemí, které se nacházejí v období transformace, bude dnes ve Varšavě hovořit předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Spolu s polským prezidentem Alexandrem Kwasniewskim bude hlavním řečníkem mezinárodního fóra, které organizuje společnost British Aerospace. Šéf dolní komory parlamentu se má ve svém vystoupení zaměřit na otázku, zda problémy zemí v transformaci vyplývají z institucionální nevyzrálosti, nebo chybné hospodářské politiky.

Nový primátor hlavního města Prahy

Praha má nového primátora. Podle očekávání jím byl zvolen architekt Jan Kasl z Občanské demokratické strany, který získal hlasy 31 z 55 zastupitelů. V čele hlavního města nahradí svého stranického kolegu Jana Koukala, který na kandidaturu ve středu rezignoval. Kaslovými protivníky byli leader Unie pro Prahu Martin Bursík, pro nějž hlasovalo 14 zastupitelů a komunistický poslanec Miloslav Ransdorf, jemuž odevzdalo hlas sedm zastupitelů. Hlasy tří zastupitelů byly neplatné. Volbě nového primátora napomohla ve čtvrtek podepsaná dohoda o koaliční spolupráci na pražské radnici mezi Občanskou demokratickou stranou a Českou stranou sociálně demokratickou.

NATO souhlasí s českými obrannými plány

Vojenští zástupci patnácti členských zemí Severoatlantické aliance 'bez Francie) vyslovili ve čtvrtek souhlas s obrannými plány České republiky na období 2001-2003. Po debatě souhlasili se zprávou shrnující odpovědi naší země na dotazník obranného plánování na dané období. "Jednání konstatovalo, že my nic neblokujeme, na naší straně není žádná překážka přijetí České republiky do NATO," řekl ČTK náměstek ministra obrany Jiří Novotný, který vedl českou delegaci. Vyložil, že Česká republika se poprvé podrobila proceduře obranného plánování jako členská země a podle jeho názoru to zvládla bez větších problémů. Loni, při premiéře, volilo NATO ještě zvláštní postup a česká strana měla s odpověďmi na plánovací dotazník značné potíže.

Zatím není uzavřeno, kolik Čechů půjde do struktur NATO

Česká armáda zatím podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého definitivně nestanovila počet vojáků, kteří ji budou zastupovat ve strukturách Severoatlantické aliance. Jiří Šedivý před senátním výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve čtvrtek uvedl, že zatím není ani přesně určeno, do kterých funkcí budou Češi vysíláni. Ministr obrany Vladimír Vetchý řekl, že funkce v NATO nebude česká armáda obsazovat pouze důstojníky ministerstva obrany a generálního štábu. Ve strukturách aliance by podle něj měli být také zástupci operačních velitelství. Oba kandidáti na dvě generálská místa, které má zatím Česká republika přislíbena, nejsou ani z ministerstva, ani z generálního štábu, ujistil Jiří Šedivý.

Počet stoupenců vstupu ČR do NATO poklesl

Počet Čechů, kteří chtějí do NATO, klesá. Oproti říjnu se počet stoupenců vstupu České republiky do Severoatlantické aliance snížil o téměř 1O procent. Zatímco v říjnu s ním souhlasilo 57 procent dotázaných, v současné době podporuje vstup do Aliance 50 procent lidí. Jak vyplývá z listopadového zjištění Institutu pro výzkum veřejného mínění, kromě dubna je to nejméně za celý letošní rok. Se vstupem do Aliance nyní nesouhlasí 30 procent občanů, což je o čtyři procenta více než v říjnu, a každý pátý občan se ohledně členství nedokázal rozhodnout.

Zahájen zvláštní program RE na pomoc dětem

Rada Evropy 'RE) ve čtvrtek oficiálně zahájila plnění dvouletého zvláštního mezinárodního programu na pomoc evropským dětem, do kterého se aktivně zapojila vedle desítek dalších zemí a humanitárních a nevládních organizací také Česká republika. Úvodního zasedání účastníků projektu v sídle RE ve Štrasburku se zúčastnila Milena Jabůrková, expertka ministerstva práce a sociálních věcí. Ta ČTK s odvoláním na dokumenty RE upřesnila, že cílem programu je především vzbudit zájem veřejnosti o problémy, které společnost, životní prostředí a technologie způsobují v každodenním životě, a vyzvat k jejich řešení.

Evropská komise české opatření nedramatizuje

Evropská komise přijala klidně, ba s jistým pochopením rozhodnutí české vlády pozastavit platnost preferenčních sazeb pro určité kategorie vepřového masa dováženého z Evropské unie. Prozatím také vyloučila jakékoli protiopatření. "Litujeme, že rozhodnutí bylo přijato už nyní; měli jsme za to, že česká strana neudělá nic před druhým kolem konzultací příští týden," řekl ČTK Gerry Kiely, mluvčí komisaře Franze Fischlera, s nímž přijede v pondělí do Bruselu jednat ministr Jan Fencl.

Zemědělci dnes pravděpodobně plošně zpomalí dopravu v ČR

Čeští zemědělci dnes chtějí zablokovat příjezdové komunikace do Prahy a nákladními a osobními automobily zpomalit dopravu na dálnicích a hraničních přechodech. Touto formou protestují proti dovozu dotovaného vepřového masa z Evropské unie. Plošná akce iniciovaná Agrární komorou má také upozornit na kritický stav českého zemědělského sektoru. Někteří zemědělci plánují i blokádu zpracovatelských podniků. Použijí opět osobní i nákladní auta a zemědělské produkty, nikoliv však zvířata. Akce se pravděpodobně uskuteční kolem poledne a podpoří ji všechny okresní Agrární komory.

Romové postižení útrapami holocaustu se dočkají odškodnění

Peníze od švýcarského fondu, který poskytuje humanitární pomoc lidem postiženým romským holocaustem za druhé světové války či jejich pozůstalým, dostanou první Romové v lednu a únoru příštího roku. "Fond zaručuje minimální částku 400 amerických dolarů, ale může dosáhnout až 1000 dolarů," řekl ve čtvrtek prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. "Pomoc bude většinou poskytnuta lidem, kterým je 70 a více let, z nichž minimálně 70 procent je invalidních," řekl Růžička. Upozornil, že počet žadatelů stále ubývá. Podle něj se do současné doby podařilo vypátrat 108 Romů, kteří by mohli mít podle podmínek fondu na pomoc nárok. Švýcarské straně bylo odesláno 92 žádostí. Čeněk Růžička předpokládá, že oprávněných osob nebude více než 150, z toho 50 českých a 100 slovenských Romů.

Pocta Leoši Janáčkovi v pařížském Louvru

V pařížském Louvru byl ve čtvrtek zahájen cyklus koncertů komorní hudby Leoše Janáčka, který poprvé v takovém rozsahu představuje ve Francii tuto oblast jeho tvorby. Vedle koncertů pocta Janáčkovi zahrnuje také filmy - životopisný "Lev s bílou hřívou" Jaromila Jireše z roku 1986, stejně jako televizní verze oper "Její pastorkyňa" a "Příhody lišky Bystroušky" a krátké dokumenty Evalda Schorma "Taras Bulba" a Jireše "Leoš Janáček". Pařížské publikum se také bude moci seznámit s filmovým záznamem "Symfonietty" z roku 1976 pod taktovkou Rafaela Kubelíka. Pět koncertních večerů bude v přímém přenosu vysílat rozhlas Radio France.

Krakovské betlémy

Atmosféru blížících se Vánoc evokují betlémy, které od čtvrtka vystavuje v pražské Galerii Ambit Polský institut spolu s krakovským etnografickým muzeem. Na betlémech, jichž je v Galerii Ambit vystaveno více než dvacet, je zvláštní jejich podoba - jejich autoři, většinou neznámí, se totiž nechali inspirovat architekturou starobylého Krakova. Krakovský lidový betlém je většinou štíhlá, lehká, bohatě zdobená stavba vyrobená z papíru či lepenky. Spojeny v něm jsou miniaturizované prvky architektonických skvostů Krakova s novozákonní tematikou. Na první pohled unikátní krakovské betlémy připomínají fasádu kostela. Betlémy, doplněné fotografiemi Krakova a vánočními ozdobami, jsou v Galerii Ambit k vidění do 20. prosince.

Česká atletika zná svou královnu

Trůn české atletiky pro letošní rok je obsazen. Zaslouženě na něj usedla trojskokanka Šárka Kašpárková, čerstvá vítězka tuzemské prestižní ankety "Atlet roku". Bezesporu nejúspěšnější česká atletka devadesátých let tak sklidila další šťavnatý plod každodenní tvrdé tréninkové dřiny a stala se od roku 1991 první ženou, která soutěž vyhrála.

Ze sportu:

Hokejisté Plzně vyhráli ve čtvrteční předehrávce 24. kola extraligy na ledě Karlových Varů 3:0. V tabulce postoupili na čtvrtou příčku. Karlovy Vary zůstaly na sedmém místě. Ostatní zápasy kola se hrají dnes.

A ještě informace o počasí:

Na území České republiky je dnes oblačno až zataženo, místy slabé sněžení nebo mrznoucí mrholení. Teploty minus 2 až plus 2 stupně Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.