Zprávy pondělí, 19. června 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

IPB v nucené správě byla prodána Československé obchodní bance

Československá obchodní banka se dohodla s nuceným správcem Investiční a Poštovní banky, Českou národní bankou a ministerstvem financí na převzetí provozu IPB v nucené správě. Vyplývá to z pondělního sdělení nuceného správce IPB Petra Staňka a tiskového mluvčího ČSOB Jana Stolára. Ze zprávy auditora, firmy Ernest and Young vyplynulo, že ztráty IPB významným způsobem převyšují vlastní jmění banky. IPB by podle sdělení auditora nebyla schopná samostatné existence bez trvalé finanční podpory ze strany ČNB. Podle uzavřené dohody obdrží ČSOB všechna aktiva a pasíva za odloženou úhradu. Úhrada bude stanovena na základě auditu dvou renomovaných mezinárodních auditorů. ČSOB převzala kontrolu nad IPB v pondělí ráno. Jak Staněk dále upozornil, pro klienty IPB se nic nemění. Jejich vklady zůstávají zaručeny Českou národní bankou a ČSOB bude vázána smluvními podmínkami obchodů uzavřenými v minulosti mezi klienty a IPB. Všechny pobočky budou zprovozněny v běžném režimu.

"Bylo naším záměrem uzavřít celou transakci během tohoto víkendu," komentoval situaci ministr financí ČR Pavel Mertlík. Dodal, že stejně jako v případě akvizice bankovního domu Barings holandskou bankou ING, rozhodovala rychlost provedení celého procesu kvůli minimalizaci dopadu systémových rizik a nákladů. Mertlík je spokojen, že i přes značnou složitost této transakce se stanovený termín podařilo dodržet. "Jsme spokojeni, že se ČSOB podařilo uzavřít tuto transakci, protože se obě instituce už snad ani více vzájemně doplňovat nemohou. To také znamená, že ČSOB nemusí realizovat plánované investice do informačních technologií, systému drobného bankovnictví a nových poboček," řekl generální ředitel KBC Remi Vermieren. Belgická KBC Bank je od června loňského roku majoritním vlastníkem ČSOB.

Nucená správa v IPB byla zavedena centrální bankou 16. června. Nuceným správcem byl jmenován Petr Staněk z ČNB, který banku převzal v situaci, kdy nebyla schopna dostát závazkům vůči klientům, neměla peněžní prostředky na hotovostní výplaty vkladů na pobočkách ani na krytí plateb bezhotovostního platebního styku.

Pád Investiční a Poštovní bance by mohl snížit hrubý domácí produkt o 3 - 4 procenta

Pokud by stát nepomohl Investiční a Poštovní bance, mohl by pád tohoto bankovního ústavu negativně ovlivnit český hrubý domácí produkt o tři až čtyři procenta. Řekl to místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík v diskusním pořadu České televize V pravé poledne. Ministr Mertlík vysvětlil, že existovala dvě řešení situace v IPB. Buď odebrání licence, a tedy konec banky, nebo nucená správa. Člen bankovní rady České národní banky Luděk Niedermayer vyjádřil stejný názor. "Tato alternativa znamená, že jinou, levnější realizovatelnou variantu jsme v tu chvíli neviděli a bylo třeba přijmout určité opatření," prohlásil. Předsedkyně Senátu Libuše Benešová nesouhlasila. "Já si myslím, že pan ministr a hlavně centrální banka budou muset vysvětlit velmi podrobně, proč zvolili toto řešení, které může být řešením velmi drahým," řekla. Libuše Benešová upozornila, že kdyby se toto řešení nevydařilo, může podle ní ovlivnit výsledky budoucích voleb a dokonce i jejich termín. Bývalý ministr financí Ivan Pilip uvedl, že vláda stála již v roce 1998 před volbou, zda na banku uvalit nucenou správu, nebo se pokusit prodat podíl v bance jedinému zájemci, a to Nomuře. Česká národní banka uvalila v pátek na IPB nucenou správu kvůli jejím miliardovým ztrátám v hospodaření s cílem zabránit ohrožení vkladů a ochránit stabilitu bankovního sektoru. Pobočky IPB zůstávají otevřeny a její klienti mohou nadále disponovat se svými vklady. ČNB se zaručila, že klienti IPB dostanou vyplaceno 100 procent vkladů a dluhopisů, včetně příslušných úroků.

Strategický partner pro Investiční a Poštovní banku, na niž Česká národní banka uvalila v pátek nucenou správu, musí být dostatečně kredibilní a skýtat záruku pro stabilitu českého bankovního sektoru. "Československá obchodní banka je nepochybně banka, která je schopna stabilně a kvalitně podnikat," řekl v této souvislosti po skončení pořadu V pravé poledne člen bankovní rady ČNB Luděk Niedermayer. Odmítl však stejně jako ministr financí Pavel Mertlík komentovat, zda by měla právě Československá obchodní banka do IPB vstoupit. Jednání se zájemci o vstup do IPB vede nyní nucený správce, přiblížil Mertlík, podle něhož by rovněž bylo dobré, aby nucená správa netrvala dlouho. Nomura i ostatní akcionáři IPB však zatím i po dosazení nuceného správce, který převzal pravomoci managementu a akcionářů, zůstávají vlastníky banky. Podle Mertlíka existují tři možnosti, jak může dojít k převzetí IPB strategickým investorem. "Je možné jako u Agrobanky rozdělení podniku a prodej části aktiv, prodej celého podniku nebo prodej akcií," vyjmenoval. Prodeji akcií ale musí předcházet snížení a následné navýšení základního jmění. "A je otázka, v jaké výši. To závisí na stanovisku bankovního dohledu," dodal. Niedermayer odmítl zvolení určité varianty komentovat. Nucená správa bude podle Mertlíka stát desítky miliard korun. Problémy IPB, které způsobily její uvalení pod nucenou správu, by měly vyjít najevo 26. června, kdy mají být zveřejněny auditované výsledky.

Uvalení nucené správy na Investiční a Poštovní banku, ke kterému v pátek přistoupila Česká národní banka, může ovlivnit politickou scénu. "Domníval jsem, že duchem opoziční smlouvy je, že se nechávají v klidu i určité ekonomické skupiny mající blízko ke stranám smlouvy. Takto razantní zásah proto znamená průlom," uvedl po skončení pořadu V pravé poledne bývalý ministr financí a poslanec Unie Svobody Ivan Pilip. Hodnocení řešení situace v IPB má podle něj kromě ekonomického rozměru i další. IPB představovala vazby mezi politikou a ekonomikou. "To, že akcionáři a management jsou odříznuti od rozhodovacích práv v IPB, proto může mít dopad na politickou scénu," míní. Tím rovněž zdůvodňuje ostrou reakci místopředsedkyně ODS Libuše Benešové. "Centrální banka velmi selhala. Selhala v tom, že nepřipravila jiné řešení," uvedla Benešová s tím, že o problémech IPB se vědělo od února a za tu dobu se dá najít i strategický partner. Na otázku, jak hodnotí souhlasné vyjádření prezidenta k zavedení nucené správy Benešová uvedla, že "prezident byl dlouho v nemocnici a nemohl asi dostatečně sledovat, co se tady odehrává." Benešová sama by byla pro dohodu státu s Nomurou o odkoupení jejího podílu za jednu korunu. Jak vysvětlil Mertlík, Nomura a IPB se ve čtvrtek dohodly na smlouvě spočívající v tom, že by Konsolidační banka za jednu korunu odkoupila část aktiv IPB, a to za celé řady dalších podmínek. "Podle našich analýz by smlouva vedla k tomu, že nějakých dvacet až třicet miliard korun by byly fondy, které by přešly do rukou Nomury," uvedl ministr, proč bylo přistoupení na takovou dohodu nepřijatelné.

Pokud by stát nepomohl Investiční a Poštovní bance, mohl by pád tohoto bankovního ústavu negativně ovlivnit český hrubý domácí produkt o tři až čtyři procenta. Řekl to místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík v diskusním pořadu České televize V pravé poledne. Ministr Mertlík vysvětlil, že existovala dvě řešení situace v IPB. Buď odebrání licence, a tedy konec banky, nebo nucená správa. Člen bankovní rady České národní banky Luděk Niedermayer vyjádřil stejný názor. "Tato alternativa znamená, že jinou, levnější realizovatelnou variantu jsme v tu chvíli neviděli a bylo třeba přijmout určité opatření," prohlásil. Předsedkyně Senátu Libuše Benešová nesouhlasila. "Já si myslím, že pan ministr a hlavně centrální banka budou muset vysvětlit velmi podrobně, proč zvolili toto řešení, které může být řešením velmi drahým," řekla. Libuše Benešová upozornila, že kdyby se toto řešení nevydařilo, může podle ní ovlivnit výsledky budoucích voleb a dokonce i jejich termín. Bývalý ministr financí Ivan Pilip uvedl, že vláda stála již v roce 1998 před volbou, zda na banku uvalit nucenou správu, nebo se pokusit prodat podíl v bance jedinému zájemci, a to Nomuře. Česká národní banka uvalila v pátek na IPB nucenou správu kvůli jejím miliardovým ztrátám v hospodaření s cílem zabránit ohrožení vkladů a ochránit stabilitu bankovního sektoru. Pobočky IPB zůstávají otevřeny a její klienti mohou nadále disponovat se svými vklady. ČNB se zaručila, že klienti IPB dostanou vyplaceno 100 procent vkladů a dluhopisů, včetně příslušných úroků.

Strategický partner pro Investiční a Poštovní banku, na niž Česká národní banka uvalila v pátek nucenou správu, musí být dostatečně kredibilní a skýtat záruku pro stabilitu českého bankovního sektoru. "Československá obchodní banka je nepochybně banka, která je schopna stabilně a kvalitně podnikat," řekl v této souvislosti po skončení pořadu V pravé poledne člen bankovní rady ČNB Luděk Niedermayer. Odmítl však stejně jako ministr financí Pavel Mertlík komentovat, zda by měla právě Československá obchodní banka do IPB vstoupit. Jednání se zájemci o vstup do IPB vede nyní nucený správce, přiblížil Mertlík, podle něhož by rovněž bylo dobré, aby nucená správa netrvala dlouho. Nomura i ostatní akcionáři IPB však zatím i po dosazení nuceného správce, který převzal pravomoci managementu a akcionářů, zůstávají vlastníky banky. Podle Mertlíka existují tři možnosti, jak může dojít k převzetí IPB strategickým investorem. "Je možné jako u Agrobanky rozdělení podniku a prodej části aktiv, prodej celého podniku nebo prodej akcií," vyjmenoval. Prodeji akcií ale musí předcházet snížení a následné navýšení základního jmění. "A je otázka, v jaké výši. To závisí na stanovisku bankovního dohledu," dodal. Niedermayer odmítl zvolení určité varianty komentovat. Nucená správa bude podle Mertlíka stát desítky miliard korun. Problémy IPB, které způsobily její uvalení pod nucenou správu, by měly vyjít najevo 26. června, kdy mají být zveřejněny auditované výsledky.

Uvalení nucené správy na Investiční a Poštovní banku, ke kterému v pátek přistoupila Česká národní banka, může ovlivnit politickou scénu. "Domníval jsem, že duchem opoziční smlouvy je, že se nechávají v klidu i určité ekonomické skupiny mající blízko ke stranám smlouvy. Takto razantní zásah proto znamená průlom," uvedl po skončení pořadu V pravé poledne bývalý ministr financí a poslanec Unie Svobody Ivan Pilip. Hodnocení řešení situace v IPB má podle něj kromě ekonomického rozměru i další. IPB představovala vazby mezi politikou a ekonomikou. "To, že akcionáři a management jsou odříznuti od rozhodovacích práv v IPB, proto může mít dopad na politickou scénu," míní. Tím rovněž zdůvodňuje ostrou reakci místopředsedkyně ODS Libuše Benešové. "Centrální banka velmi selhala. Selhala v tom, že nepřipravila jiné řešení," uvedla Benešová s tím, že o problémech IPB se vědělo od února a za tu dobu se dá najít i strategický partner. Na otázku, jak hodnotí souhlasné vyjádření prezidenta k zavedení nucené správy Benešová uvedla, že "prezident byl dlouho v nemocnici a nemohl asi dostatečně sledovat, co se tady odehrává." Benešová sama by byla pro dohodu státu s Nomurou o odkoupení jejího podílu za jednu korunu. Jak vysvětlil Mertlík, Nomura a IPB se ve čtvrtek dohodly na smlouvě spočívající v tom, že by Konsolidační banka za jednu korunu odkoupila část aktiv IPB, a to za celé řady dalších podmínek. "Podle našich analýz by smlouva vedla k tomu, že nějakých dvacet až třicet miliard korun by byly fondy, které by přešly do rukou Nomury," uvedl ministr, proč bylo přistoupení na takovou dohodu nepřijatelné.

Předsedové stran Unie svobody a KDU-ČSL budou jednat s předsedkyní CDU Merkelovou

Proces rozšiřování Evropské unie a otázka česko-německé spolupráce budou pravděpodobně hlavními tématy schůzky předsedů stran Unie svobody a KDU-ČSL Karla Kühnla a Jana Kasala s předsedkyní německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angelou Merkelovou. Jednání, o němž informoval mluvčí Unie svobody Patrik Nacher, se uskuteční 21. června v centrále CDU v Berlíně. Předseda Unie svobody Karel Kühnl řekl, že se velmi rád s předsedkyní CDU setká a dodal, že na schůzce se bude hovořit o všech věcech, které mezi zastoupenými politickými stranami a zeměmi mají nějaký význam.

Pád Investiční a Poštovní bance by mohl snížit hrubý domácí produkt o 3 - 4 procenta

Pokud by stát nepomohl Investiční a Poštovní bance, mohl by pád tohoto bankovního ústavu negativně ovlivnit český hrubý domácí produkt o tři až čtyři procenta. Řekl to místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík v diskusním pořadu České televize V pravé poledne. Ministr Mertlík vysvětlil, že existovala dvě řešení situace v IPB. Buď odebrání licence, a tedy konec banky, nebo nucená správa. Člen bankovní rady České národní banky Luděk Niedermayer vyjádřil stejný názor. "Tato alternativa znamená, že jinou, levnější realizovatelnou variantu jsme v tu chvíli neviděli a bylo třeba přijmout určité opatření," prohlásil. Předsedkyně Senátu Libuše Benešová nesouhlasila. "Já si myslím, že pan ministr a hlavně centrální banka budou muset vysvětlit velmi podrobně, proč zvolili toto řešení, které může být řešením velmi drahým," řekla. Libuše Benešová upozornila, že kdyby se toto řešení nevydařilo, může podle ní ovlivnit výsledky budoucích voleb a dokonce i jejich termín. Bývalý ministr financí Ivan Pilip uvedl, že vláda stála již v roce 1998 před volbou, zda na banku uvalit nucenou správu, nebo se pokusit prodat podíl v bance jedinému zájemci, a to Nomuře. Česká národní banka uvalila v pátek na IPB nucenou správu kvůli jejím miliardovým ztrátám v hospodaření s cílem zabránit ohrožení vkladů a ochránit stabilitu bankovního sektoru. Pobočky IPB zůstávají otevřeny a její klienti mohou nadále disponovat se svými vklady. ČNB se zaručila, že klienti IPB dostanou vyplaceno 100 procent vkladů a dluhopisů, včetně příslušných úroků.

Strategický partner pro Investiční a Poštovní banku, na niž Česká národní banka uvalila v pátek nucenou správu, musí být dostatečně kredibilní a skýtat záruku pro stabilitu českého bankovního sektoru. "Československá obchodní banka je nepochybně banka, která je schopna stabilně a kvalitně podnikat," řekl v této souvislosti po skončení pořadu V pravé poledne člen bankovní rady ČNB Luděk Niedermayer. Odmítl však stejně jako ministr financí Pavel Mertlík komentovat, zda by měla právě Československá obchodní banka do IPB vstoupit. Jednání se zájemci o vstup do IPB vede nyní nucený správce, přiblížil Mertlík, podle něhož by rovněž bylo dobré, aby nucená správa netrvala dlouho. Nomura i ostatní akcionáři IPB však zatím i po dosazení nuceného správce, který převzal pravomoci managementu a akcionářů, zůstávají vlastníky banky. Podle Mertlíka existují tři možnosti, jak může dojít k převzetí IPB strategickým investorem. "Je možné jako u Agrobanky rozdělení podniku a prodej části aktiv, prodej celého podniku nebo prodej akcií," vyjmenoval. Prodeji akcií ale musí předcházet snížení a následné navýšení základního jmění. "A je otázka, v jaké výši. To závisí na stanovisku bankovního dohledu," dodal. Niedermayer odmítl zvolení určité varianty komentovat. Nucená správa bude podle Mertlíka stát desítky miliard korun. Problémy IPB, které způsobily její uvalení pod nucenou správu, by měly vyjít najevo 26. června, kdy mají být zveřejněny auditované výsledky.

Uvalení nucené správy na Investiční a Poštovní banku, ke kterému v pátek přistoupila Česká národní banka, může ovlivnit politickou scénu. "Domníval jsem, že duchem opoziční smlouvy je, že se nechávají v klidu i určité ekonomické skupiny mající blízko ke stranám smlouvy. Takto razantní zásah proto znamená průlom," uvedl po skončení pořadu V pravé poledne bývalý ministr financí a poslanec Unie Svobody Ivan Pilip. Hodnocení řešení situace v IPB má podle něj kromě ekonomického rozměru i další. IPB představovala vazby mezi politikou a ekonomikou. "To, že akcionáři a management jsou odříznuti od rozhodovacích práv v IPB, proto může mít dopad na politickou scénu," míní. Tím rovněž zdůvodňuje ostrou reakci místopředsedkyně ODS Libuše Benešové. "Centrální banka velmi selhala. Selhala v tom, že nepřipravila jiné řešení," uvedla Benešová s tím, že o problémech IPB se vědělo od února a za tu dobu se dá najít i strategický partner. Na otázku, jak hodnotí souhlasné vyjádření prezidenta k zavedení nucené správy Benešová uvedla, že "prezident byl dlouho v nemocnici a nemohl asi dostatečně sledovat, co se tady odehrává." Benešová sama by byla pro dohodu státu s Nomurou o odkoupení jejího podílu za jednu korunu. Jak vysvětlil Mertlík, Nomura a IPB se ve čtvrtek dohodly na smlouvě spočívající v tom, že by Konsolidační banka za jednu korunu odkoupila část aktiv IPB, a to za celé řady dalších podmínek. "Podle našich analýz by smlouva vedla k tomu, že nějakých dvacet až třicet miliard korun by byly fondy, které by přešly do rukou Nomury," uvedl ministr, proč bylo přistoupení na takovou dohodu nepřijatelné.

Buzková podpořila ministra Grosse ve sporu s pravicovou opozicí

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková nepřímo podpořila ministra vnitra Stanislava Grosse a policejního prezidenta Jiřího Koláře v jejich sporu s pravicovou opozicí. Část pravice oba obvinila z porušení zákona o policii, a to kvůli pátečnímu nasazení příslušníků protiteroristické policejní jednotky v Investiční a Poštovní bance. "Značně nervózní stanovisko pana místopředsedy sněmovny Ivana Langra jsem opravdu nepochopila," řekla Buzková v diskusním pořadu televize Nova 7 čili Sedm dní. Langer společně s poslanci Janem Vidímem, Janem Klasem a Františkem Ondrušem vyzvali Grosse a Koláře k demisi. Soudí totiž, že zákon o policii neumožňuje použít příslušníky URNA v případech, jakým byl páteční zásah v IPB. Buzková řekla, že policejní prezident má právo "povolat k úkonu kteréhokoli člena policejního sboru". Upozornila také, že "podle zákona o policii má osoba, která je pověřena provést některé úkoly, které jsou stanoveny soudem, anebo i jiným státním orgánem..., možnost požádat policii o asistenci". Obdobně již v sobotu argumentovali Gross a Kolář, když postup policie v IPB včetně použití příslušníků URNA obhajovali. Gross přitom odmítl opoziční výzvy k odstoupení a prohlásil, že policie v případě IPB zákon neporušila. Místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, který byl na jaře 1998 ministrem vnitra, nechtěl v pořadu 7 čili Sedm dní nasazení příslušníků protiteroristické policejní jednotky v IPB komentovat. Vysvětlil, že s hodnocením chce vyčkat až na oficiální informace, které by podle něj měla vláda podat sněmovně. S Buzkovou se shodli, že tyto informace by měl kabinet poslancům podat v úvodu sněmovní schůze, která začne 27. června.

Lidovec Svoboda napadl vládu za její kritický postoj k Rakousku

Místopředseda KDU-ČSL a bývalý náměstek ministra zahraničí Cyril Svoboda napadl českou vládu a jmenovitě jejího předsedu Miloše Zemana za jejich "absolutně kritický" postoj k Rakousku a tamější vládní koalici lidovců se Stranou svobodných. V pořadu televize Nova 7 čili Sedm dní se pozastavil nad tím, že se česká vláda nesnaží vzájemné česko-rakouské vztahy "nějak napravit". Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za vládní ČSSD Petra Buzková nechtěla ve stejném pořadu na tyto postoje reagovat. Aniž by byla konkrétní, zmínila jen "známou ostudu KDU-ČSL, která se týká jisté návštěvy v Rakousku". Měla tím zřejmě na mysli únorovou cestu Svobody a předsedy KDU-ČSL Jana Kasala do Vídně. V době, kdy západoevropské země začaly Rakousko bojkotovat, se tehdy oba politici setkali se šéfem rakouských lidovců a kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Svoboda prohlásil, že česká vláda "drží to nejpevnější postavení proti Rakousku a vůbec si nedáváme sebemenší snahu, abychom ty vztahy nějak napravili". "A to chceme, aby se neotevíraly dekrety prezidenta Beneše, aby se neotevírala otázka restituce majetku nebo nároků vysídlených rakouských Němců. Chceme, aby se neotevíral Temelín. A přitom máme tu naprosto pevnou pozici absolutně kritického postoje k tomu, jak vypadá vládní koalice v Rakousku," konstatoval. Uvedl rovněž, že v sobotu hovořil s generálním tajemníkem Rady Evropy Walterem Schwimmerem, který mu prý řekl: "Jak chcete, abychom my kultivovali tyto vztahy... a tlačili na to, aby se ty otázky neotevíraly, když vy nás neustále k tomu tím pevným postojem provokujete".

Erste chce převést svůj podíl ve spořitelně na holding CS-EB

Rakouská Erste Bank Sparkassen by ráda převedla svůj 52procentní podíl v České spořitelně na již vytvořený holding CS-EB, ve kterém má 81 procent a zbývajících 19 procent drží společnost Capital Z. Jak řekl mluvčí vlády Libor Rouček, vláda však minulou středu tento návrh zamítla. Smlouva o převodu akcií tak podle stanovených podmínek nemůže nabýt účinnosti. Transakce byla upravena na základě uzavřené smlouvy o postoupení práv a závazků, kterou podepsali zástupci Fondu národního majetku, Erste Bank a CS-EB holding. Účinnosti však může nabýt až po splnění určitých podmínek. Mezi ně patří poskytnutí relevantních záruk bankou Erste za splnění závazků ze strany CS-EB holding, vydání souhlasu ČNB a schválení předkládaného návrhu vládou. ČNB údajně svůj souhlas dala.

V České republice působí dobře organizované cizí gangy

Na území České republiky operuje řada cizineckých zločineckých gangů, které jsou velmi dobře organizované a mají napojení na zahraniční struktury. Uvádí to zpráva ministerstva vnitra, kterou tento týden projednala vláda. Zprávu zveřejnilo v pátek ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách. V České republice působí podle vnitra zločinecké organizace, které pocházejí převážně z území bývalých států Sovětského svazu, z bývalé Jugoslávie, z Bulharska, italské zločinecké skupiny a zločinecké gangy z jihovýchodní Asie, zejména čínské a vietnamské. Zločinecké organizace pocházející z bývalého Sovětského svazu patří podle vnitra mezi nejaktivnější. Zaměřují se zejména na finanční trestnou činnost. Stále agresivnější jsou ukrajinské gangy, které se často podílejí na loupežných přepadeních bank, konstatuje se dále v materiálu vnitra. Činnost bulharských zločineckých organizací se zaměřuje zejména na krádeže motorových vozidel a dodávání bulharských prostitutek do erotických podniků. Organizace z bývalé Jugoslávie se zase orientují na provozování erotických podniků, na obchod s drogami a na převaděčství. Italské zločinecké organizace se zase zaměřily zejména na skupování nemovitostí, především v hlavním městě. Vietnamské mafiánské skupiny se věnují zejména organizování nelegální migrace a pašování zboží, především textilu a potravin. Čínské zločinecké organizace provozují kasina a nelegální nevěstince, policisté je podezírají také z praní špinavých peněz, z organizování nelegálních sázek a z obchodu s narkotiky. Číňané, kteří zde působí jako pašeráci lidí, se podle poznatků české policie zabývají nejen nelegálními přechody státních hranic, ale organizují únosy nelegálních přistěhovalců, aby poté mohli vydírat jejich příbuzné. Arabské zločinecké organizace se zaměřují na pašování drog, další jejich trestnou činností je obchod se zbraněmi a finanční machinace. Brutálním chováním a častým používáním střelných zbraní se vyznačují zejména příslušníci ruské, ukrajinské a čečenské mafie a členové organizací z bývalé Jugoslávie.

Odbojáři a politici uctili památku vojáků, kteří zabili Heydricha

Přibližně 150 lidí včetně předsedkyně Senátu Libuše Benešové, vicepremiéra Vladimíra Špidly, odbojářů, legionářů, válečných veteránů a Sokolů si v Praze připomnělo výročí smrti československých vojenských parašutistů, kteří se 27. května 1942 podíleli na úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Místem pietní vzpomínky se stal pravoslavný katedrální chrám svatého Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě parašutisté přesně před 58 roky po boji s německými okupanty a jejich domácími pomocníky zahynuli. Události připomíná pamětní deska na chrámu a stopy po střelbě, jež jsou na budově patrné dodnes. Na desce jsou jména sedmi parašutistů včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří vlastní atentát uskutečnili. Parašutisté se v kryptě ukrývali před německými bezpečnostními složkami, které po nich pátraly. Když se jim parašutisty podařilo odhalit, na chrám zaútočily, ale československé vojáky se jim zajmout nepodařilo. Všichni totiž po tvrdém boji spáchali sebevraždu. České země a Morava byly v letech 1939 až 1945 okupovány nacistickým Německem, které na jejich území vytvořilo Protektorát Čechy a Morava. Atentát na Heydricha je považován za jednu z nejvýznamnějších akcí českého odboje, i když se někdy názory na jeho potřebu rozcházejí. Akce zvýšila prestiž odboje a jeho zahraniční politické reprezentace, ale současně způsobila německý teror, jemuž padlo za oběť asi 5000 lidí. Součástí nacistické odvety bylo i vypálení Lidic západně od Prahy a východočeských Ležáků.

Ve Vlkoši si vojáci, legionáři i občané uctili památku Ingra

Zástupci české armády, Československé obce legionářské a občané se sešli v obci Vlkoš u pamětní desky generála Sergeje Ingra - ministra národní obrany v londýnské vládě Edvarda Beneše, aby uctili jeho památku. Ingr je dodnes velkým vzorem pro mladé vojáky, řekl mluvčí vyškovské Vysoké vojenské školy pozemního vojska Josef Konečný. Dodal, že škola se podílela na přípravách setkání. "Součástí akce byla i mše vojenského kaplana Jakuba Holíka ve vlkošském kostele. Věnovaná byla památce vojákům, kteří padli v druhé světové válce při osvobozování Československa," uvedl Konečný. Dodal, že obyvatelé Vlkoše odhalili v obci pamětní desku svému rodákovi Ingrovi před třemi roky. Generál se stal exilovým ministrem obrany a funkci vykonával v letech 1940 až 1944. Po komunistickém převratu v roce 1948 jako vyslanec tehdejšího Československa v Nizozemsku raději rezignoval a zůstal v emigraci, než by sloužil vládě Klementa Gottwalda. Ingr oznámil do vlasti, že se Gottwald dostal k moci násilnou akcí proti vůli většiny československého lidu a raději až do smrti v roce 1956 zůstal v emigraci.

Koženému bude pravděpodobně americkým soudem prokázán podvod

Americký federální soudce Lewis Babcock soudí, že skupina amerických investorů se "značnou pravděpodobností" prokáže podnikateli českého původu Viktoru Koženému, že od nich podvodem získal zhruba 450 miliónů dolarů. Napsal to v pátek americký deník The New York Times. Případ se týká podniku řízeného Koženým, jehož cílem bylo získat kontrolu nad výnosnou státní ropnou společností v Ázerbájdžánu. Žalující strana, k níž patří předseda investičního fondu Omega Advisers Leon G. Cooperman a pojišťovací gigant AIG, požadují 160 miliónů dolarů, v nichž je zahrnuto investovaných 141 miliónů dolarů, úroky a právní poplatky. Cooperman a AIG dosáhli toho, že soudy v Denveru, Londýně, na Bahamách a Britských Panenských ostrovech vydaly předběžná opatření, jimiž bylo zmrazeno Koženého jmění. Soudci všech čtyř soudů dosud přijímali podstatu zjištění svých kolegů, avšak jednačtyřicetistránkové dobrozdání denverského okresního soudce Babcocka je zdaleka nejobsáhlejším písemným rozborem případu. Cituje soudce v Londýně a na Britských Panenských ostrovech, kteří z velké části souhlasí s tvrzením žalující strany a podle nichž mnoho skutečností mluví pro to, že se Kožený dopustil podvodu.

Historický víkend v Plzni zakončil průvod účinkujících

Závěrečné defilé pěti stovek šermířů, kejklířů, divadelníků, hudebníků a zpěváků zakončilo na náměstí Republiky v Plzni třídenní akci Historický víkend aneb Strašidla a mumraje plzeňské. Víkendová akce, která se odehrávala na sedmi scénách, přilákala desetitisíce Plzeňanů a návštěvníků města. Vyvrcholením byl noční sobotní průvod a rej strašidel, kterého se zúčastnilo na dva a půl tisíce Plzeňanů v nejrůznějších maskách. Pozornost všech například vzbuzoval ohromný kostlivec, který se oháněl kosou hlava nehlava. V historickém úboru se objevil i primátor Jiří Šneberger, který zástupce strašidel přivítal na pódiu. "Myslím, že se celá akce velmi vydařila. Návštěvnost byla vysoká a půlnoční rej strašidel byl ohromný díky tomu, že se Plzeňáci aktivně zúčastnili a vzali to tak, jak jsme si to plánovali," řekl ředitel organizující Nadace 700 let města Plzně Miloslav Raboch. O Historickém víkendu se na sedmi scénách v centru Plzně a doprovodných akcích představilo na 550 účinkujících. Kromě četných skupin šermířů a hudebníků vystoupily umělecké soubory s pohádkami a inscenacemi. Jedna scéna byla věnována výhradně dětem, na dalších se střídaly kapely hrající dobovou gotickou a renesanční hudbu se současnou country muzikou. Součástí akce byl i mezinárodní folklórní festival, na němž vystoupilo 13 tuzemských i zahraničních souborů. Organizace třídenní akce si vyžádala přibližně 1,5 miliónu korun. Z této částky uhradilo město 700.000 korun, dalších 700.000 korun Nadace 700 let města Plzně a zbytek sponzoři.

Úvaly si o víkendu připomněly 700. výročí první zmínky o obci

Kovovou schránku se zprávou pro budoucí generace nechala radnice v Úvalech v okrese Praha-východ zakopat pod obrovským balvanem v parku u hasičského domu. Téměř pětitunový kámen spolu s nově zasazenou lípou budou svědectvím oslav 700. výročí první písemné zmínky o obci, které si její obyvatelé o tomto víkendu připomněli. "Ve schránce je dopis starosty a dětí základní školy budoucím generacím. Přidali jsme k nim nové české mince ražené v letošním roce, výtisk místního zpravodaje, plakát oslav i pamětní medaili," řekla zástupkyně starosty Jana Tůmová. Na poselství ukryté pod novou dominantou parku upozorní budoucí obyvatele v městské kronice. Víkendové akce byly vyvrcholením letošních oslav významného výročí. Ty radnice pojala na rozdíl od jiných měst méně okázale a snažila se přitom využít "místního kulturního potenciálu". "Naším cílem bylo dostat lidi zpět do Úval a přesvědčit je o tom, že nejsme pouhou noclehárnou Prahy," přiblížila Tůmová. Radnice proto oslovila výtvarníky a umělce žijící ve městě a s jejich pomocí poskládala mozaiku zajímavých kulturních akcí. První písemná zmínka o obci Úvaly se objevila kolem roku 1300 v kupních smlouvách pražského měsťanstva, jemuž tehdy ves patřila. Obec se postupně rozrostla v městečko, jehož centrem procházela důležitá dopravní trasa - Stará zemská stezka. Městysem byly Úvaly poprvé označeny v roce 1654. K jejich rozvoji přispělo zejména po roce 1845 zahájení provozu železnice mezi Prahou a Olomoucí, která vede skrz Úvaly. Ty se městem staly 1. ledna 1969.

A ještě krátce o počasí. Očekávejte převážně polojasno. Nejvyšší denní teploty 24 až 28 stupňů, v 1000 metreech na horách kolem 17-ti stupňů Celsia.

Tolik zprávy Rádia Praha.