Zprávy pondělí, 26. června 2000
Při sledování zpravodajské relace českého vysílání Radia Praha vás vítá Evelina Himalová. Krátce k některým tématům:
A nyní podrobněji:
Premiér Miloš Zeman se omluvil místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi za to, že ho přede dvěma lety nazval zlodějem a tunelářem
Předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman v neděli v televizi Nova zveřejnil písemnou omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi za to, že ho před dvěma lety v pořadu této televize "7, čili Sedm dní" označil v souvislosti s privatizací Knižního velkoobchodu za zloděje a tuneláře. Omluvu Zemanovi v květnu nařídil Vrchní soud v Praze. Premiér v souladu s rozhodnutím soudu zveřejnil omluvu na vlastní náklady v reklamním čase před nedělním vysíláním téhož pořadu, které bylo první po nabytí právní moci rozsudku. Premiér se na obrazovce vůbec neobjevil, pouze text omluvy na pouhých několik sekund bezprostředně před úvodní znělkou pořadu. Je to vůbec poprvé, co Zeman respektoval soudní rozhodnutí a veřejně se omluvil osobě, kterou urazil. Macek bezprostředně poté ČTK řekl, že je s premiérovou omluvou plně spokojen, protože dokázala Zemanův charakter. "Pan Zeman respektoval rozhodnutí soudu a omluvil se textem, který mu soud nařídil, a forma jakou to udělal ukázala, že vůbec nemá smysl pro fair play," prohlásil Macek s poukazem na to, že text, který se objevil pouze na několik sekund, prakticky nebylo možné celý přečíst.
Poslanec Nečas a exministr Zieleniec se v televizní diskusi přeli o minulost ODS
Současný místopředseda ODS Petr Nečas je stále přesvědčen, že skandál kolem financování této strany, který počátkem roku 1998 vedl až k jejímu rozštěpení, byl pouze záminkou k přeskupení politické scény. Bývalý místopředseda ODS Josef Zieleniec, který nyní kandiduje s podporou čtyřkoalice do Senátu, takové vysvětlení důrazně odmítl. Oba se v neděli v tomto smyslu vyjádřili v pořadu televize Nova "7, čili Sedm dní". Zieleniec Nečasovi vyčetl, že předkládá podobné teorie a označil to za pokus "zamést stopy". "Vy jste říkal, že ODS se poučila, já jsem rád, když vy jako její místopředseda to říkáte. Ale jestli současně říkáte tyto věci, tak já mám pocit, že to poučení zase tak velké není," uvedl Zieleniec, který v roce 1997 svým odchodem z funkce ministra zahraničí veřejné debaty o sponzorování a financování strany v podstatě odstartoval. Nečas upozornil, že bývalí členové ODS, kteří jsou dnes spojeni s Unií svobody, měli ve vedení ODS v letech 1996 a 1997 velmi významné zastoupení, mohli problémy s financováním napravit a nesou ze ně spoluodpovědnost. Na Zieleniecovu adresu poznamenal, že při volební kampani v roce 1996 vydala ODS nejvíce peněz právě na jeho podporu.
Nečas považuje vyšetřování policejního zásahu v IPB za frašku
Předseda branného výboru Poslanecké sněmovny Petr Nečas (ODS) pokládá vyšetřování Inspekce ministra vnitra, která se zabývá policejním zásahem v Investiční a Poštovní bance (IPB), za "naprostou frašku". V pořadu televize Nova "7, čili Sedm dní" upozornil, že inspekce jako instituce podřízená ministrovi vnitra těžko může konstatovat, že zásah nebyl v souladu se zákonem. Pokud by to podle něj udělala, znamenalo by to obvinění policejního prezidenta Jiřího Koláře ze zneužití pravomoci veřejného činitele. "Vzhledem k tomu, že to dělal s vědomím ministra vnitra a s jeho souhlasem, tak by to znamenalo odstoupení ministra vnitra. Šéf inspekce ministra vnitra je přímým podřízeným tohoto ministra a jeho stranickým kolegou, čili já to už dopředu považuji za frašku toto takzvané vyšetřování," prohlásil šéf branného výboru a místopředseda ODS. Jeho oponent v diskusi, čtyřkoaliční kandidát do Senátu Josef Zieleniec, jej za tato slova kritizoval. Podle něj je sice nutné policejní zásah v IPB vyšetřit, ve chvíli, kdy bylo třeba řešit kritickou situaci významné banky, je ale tato věc drobností. "To je jako kdyby hasičům, kteří někde hasí, někdo říkal, že špatně zaparkovali auto," soudí. Dodal, že nyní je nutné v souvislosti s IPB soustředit pozornost především na stabilizaci ekonomiky.
Ministr vnitra Gross údajně zanedbal kontrolu policie
Místopředsedové KDU-ČSL a ODS Miroslav Kalousek a Ivan Langer kritizují řešení případu krachující Investiční a Poštovní banky (IPB) a viní ministra vnitra Stanislava Grosse, že v souvislosti s asistencí členů jednotky rychlého nasazení při vstupu nuceného správce do IPB zanedbal civilní kontrolu policie. Langer a Kalousek se tak vyjadřovali v nedělním pořadu České televize "V pravé poledne". Gross kritiku i obvinění v plném rozsahu odmítl.
Kalousek doufá, že vláda přesvědčí parlament o tom, že způsob, který zvolila při řešení případu IPB byl jediný možný. Pokud ano, pak lze veřejnosti říci, že to sice bylo neobvyklé (příchod nuceného správce za policejní asistence), ale že se nedalo nic jiného dělat. Pokud ne, pak bude nutné zvažovat "další instrumenty", dodal. ODS bude podle Langera požadovat odpovědi na otázky, proč nechala vláda dojít události tak daleko, že musela být vyhlášena v IPB nucená správa. Kalousek zapochyboval, zda šlo o nejefektivnější řešení z hlediska daňového poplatníka. Langer je přesvědčen, že nasazení příslušníků jednotky rychlého nasazení v IPB bylo neadekvátní a nezákonné. Jeho tvrzení však odmítl nejen policejní prezident Jiří Kolář, ale i ministr Gross.
ČSNS chce zpřístupnit veškeré svazky bezpečnostních služeb
Česká strana národně sociální (ČSNS) chce prosadit zákon o zpřístupnění a zveřejnění veškerých svazků bezpečnostních služeb Československé a České republiky od 1.ledna 1946 do 31.prosince 1990 v případě, že bude prodloužena platnost lustračního zákona. Novinářům to v neděli na dvoudenním 30.celostátním sjezdu strany v Praze řekl znovuzvolený předseda Jan Šula s tím, že lustrační zákon chrání exponenty komunistického režimu a "estébáky" před tím, aby se o nich veřejnost dozvěděla. Šula novináře informoval o tom, že ČSNS podporuje vstup do Evropské unie, která by se však měla transformovat na konfederaci národních států. "Rozhodně nehodláme tolerovat bruselské postupy, které uplatnili například v Rakousku, a stejně tak se nenecháme vydírat historickými tématy," prohlásil Šula s tím, že ČSNS bude bránit český pracovní trh a českou ekonomiku pro české nezaměstnané a pro české výrobce.
Šulu, bývalého ředitele ekonomické kontrarozvědky, který stojí v čele ČSNS od října 1998, opětovně v sobotu večer zvolilo do funkce předsedy 88 ze 112 delegátů. Kromě něj zvolil sjezd také Ústřední radu. ČSNS se považuje za nástupkyni České strany národně sociální, která vznikla v březnu 1897. Po únoru 1948 část jejích členů pokračovala pod názvem Československá strana socialistická. Období po listopadu 1989 je pro ČSNS, která má zhruba 4500 členů, charakteristické častými změnami názvu strany a snahou o posílení svého postavení na politické scéně. Ve volbách se jí však dosud nepodařilo výrazněji uspět.
Premiérův tajemník Karel Heřman je prověřen v kategorii "důvěrné"
Národní bezpečnostní úřad prověřil v kategorii "D" (důvěrné) premiérova tajemníka Karla Heřmana (ČSSD), který byl v minulosti tajemníkem KSČ v Praze 4 a předsedou obvodního výboru SSM. ČTK to potvrdil ministr bez portfeje a šéf Úřadu vlády Karel Březina. Mladá fronta Dnes však ještě v únoru zveřejnila, že Heřman v prověrkách neuspěl s odvoláním na dva nezávislé zdroje z Úřadu vlády a Poslanecké sněmovny. Doktor politických věd Heřman se z titulu své funkce účastní zasedání vlády či zahraničních cest premiéra Miloše Zemana. Doprovázel ho například při jeho návštěvě řídícího centra Severoatlantické aliance (NATO) v norském Stavangeru. Heřman je vedle šéfa premiérových poradců Miroslava Šloufa (ČSSD) druhým nejznámějším prominentem předlistopadového komunistického režimu, který patří k nejbližším Zemanovým spolupracovníkům.
Motejl: Národy mají vůli nenechat nepotrestány zločiny vítězů
Bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii Louisa Arbourová a ministr spravedlnosti Otakar Motejl se v neděli v Praze shodli, že mezinárodní soud Haagu ukázal, že lidé a národy mají skutečnou vůli nenechat nepotrestány i zločiny vítězů. "My jsme si do jisté míry zvykli, že vítěz měl vždycky pravdu a poražený na to vždycky doplácel," řekl v rozhovoru pro ČTK po schůzce s Arbourovou Motejl. Začátek 21.století by přitom podle něj měl být světem, kdy každý nese odpovědnost za své skutky a jeho mocenské postavení mu nedává záruku, že si může dělat s lidským životem, co chce. Arbourová si podle Motejla pochvalovala i spolupráci v mezinárodním týmu, kde byly zastoupeny téměř všechny národy. "Také kvitovala náš zájem a naši ochotu v rámci tohoto soudu eventuálně být nápomocni nebo spolupracovat", doplnil Motejl. Vysvětlil však, že ČR nepřišla příliš s touto problematikou do právního kontaktu. V Česku totiž podle něj nebyly ani případy, že by se zde ukrývali někteří lidé, po kterých soud pátrá. Motejl a Arbourová, současná členka Nejvyššího soudu Kanady, však hovořili nejen o práci mezinárodního tribunálu, ale i o situaci českého a kanadského soudnictví. Oba se shodli, že Česko a Kanada mají stejné potíže. "Úkolů je mnoho, finančních prostředků je málo a existuje relativní nedostatek vysoce kvalifikovaných soudců," doplnil Motejl.
Václav Klaus kritizoval vládu kvůli jejímu postoji vůči Rakousku
Česká vláda si počíná "krátkozrace", protože nyní nechce vést dialog se sousedním Rakouskem, prohlásil v neděli předseda české Poslanecké sněmovny Václav Klaus poté, co při Evropském fóru ve Wachau hovořil v dolnorakouském klášteře Göttweig s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem. "Dialog mezi Českou republikou a Rakouskem vést musíme a považuji za strašně krátkozraké, když to naše dnešní vláda nechce dělat," řekl. Členové české vlády se nesetkávají s rakouskými protějšky už od zimy, kdy 14 členů Evropské unie zmrazilo dvoustranné vztahy s patnáctou alpskou republikou na znamení nesouhlasu s účastí nacionalistické strany Svobodných v koaličním kabinetu se Schüsselovou lidovou stranou. "Rakousko je frustrováno z toho, co se děje, z jistého nefér způsobu jednání a já si myslím, že mám mnoho dobrých důvodů to tímto způsobem takto říkat. Každý, kdo je v Rakousku, ví, že zde nebyly porušeny ani v sebemenším nejelementárnější základy demokratického řádu, a pokud to někdo v Evropské unii nechce vidět, pak by asi bylo dobré, aby se sem přijel podívat," soudí Klaus.
V sobotu Klaus přednesl na Evropském fóru ve Wachau projev, ve kterém tvrdil, že Evropa právě prožívá chvíli zásadního zpochybnění národních států a jejich suverenity a že důsledky pocítilo i Rakousko. "Česká republika je pravděpodobně ze sousedních zemí Rakouska zemí, která s ním nejméně hovoří a říká o něm nejméně pozitivních slov, ač je nedaleko, ač Rakousku dobře rozumí, a myslím, že Rakušané to dobře cítí. Myslím, že ostatní sousední země se chovají trochu jinak, a nepřál bych si, aby nám ujel vlak, a i proto jsem například přijel na tuto akci, abych určitý signál i z mé politické pozice dal nám doma, Rakousku, Evropě možná také," řekl předseda Poslanecké sněmovny ČR novinářům už v sobotu.
Kancléř Schüssel a Václav Klaus proti "tvrdému jádru v Evropě"
Odmítnutí ideje "tvrdého jádra v Evropě" jako "svého druhu německo-francouzského direktoria" v EU v neděli na závěr Evropského fóra v klášteře Göttweig v dolnorakouském Wachau vyjádřili rakouský spolkový kancléř Wolfgang Schüssel a předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václav Klaus. "Malé a střední státy se nechtějí podílet na periferním modelu, nýbrž chtějí být součástí evropského jádra," citovala Schüssela agentura APA. O "nebezpečné pozici" hovořil podle ní i Klaus. Nebylo by spravedlivé, kdyby se kandidátům vstupu do Evropské unie změnily základní předpoklady, řekl před novináři Schüssel. "Zastupujeme ryze evropské země, chceme být slyšeni a nikoliv naslouchat, když o nás mluví jiní," prohlásil rakouský kancléř. Podle Klause by koncepce evropského jádra "mohla vést k dezintegraci Evropy". "Byli jsme už dlouho na periferii," a to už Česká republika v budoucnu nechce, řekl Klaus. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzbudil veselost svým stručným výrokem: "My už jsme v centru," uvedla agentura APA.
V Dolní Lomné na Frýdeckomístecku vysvětili obecní prapor a znak
Nový obecní prapor a znak v neděli vysvětili zástupci církve v obci Dolní Lomná na Frýdeckomístecku. Tamní starosta Viktor Sýkora ČTK řekl, že to je vůbec první symbolika, kterou obec ve stoleté historii má. Znak tvoří modrostříbrný štít. V jeho pravé části je půl zlaté orlice s červenou zbrojí. Na druhé polovině štítu je vyobrazena polovina zeleného listnatého stromu. O nové obecní symboly usilovala podle starosty radnice již od roku 1998. "Doufáme, že nové symboly budou pomáhat vytvářet pocit sounáležitosti občanů s obcí," podotkl Sýkora. První písemná zmínka o obci Lomná je podle něj z roku 1596. Prvního ledna 1900 se obec rozdělila na dvě části a vznikly Dolní a Horní Lomná.
Hrad Hukvaldy ožil o víkendu divadelním a hudebním festivalem
Pokračování sedmého ročníku festivalu Janáčkovy Hukvaldy přilákalo o víkendu do středověkého hradu na Frýdeckomístecku desítky návštěvníků. V sobotu odpoledne tam pro ně v hradní kapli připravili umělci Národního divadla moravskoslezského "Kávovou kantátu" skladatele Johanna Sebastiana Bacha, v podvečer pak mohli v hukvaldském amfiteátru vyslechnout symfonickou rapsodii "Taras Bulba" od Leoše Janáčka a "Stabat mater" Antonína Tučapského. Sobotní část festivalu v prostředí krásné hukvaldské přírody ukončilo baletní vystoupení "Time of Dance". V neděli čekalo na diváky představení "Počátek románu" od Leoše Janáčka, a na závěr víkendového programu připravili organizátoři komponovaný večer poezie, tance a hudby nazvaný "Paříž hraje prim". Sedmý ročník festivalu Janáčkovy Hukvaldy nabízí návštěvníkům až do 2.července řadu představení a koncertů, které si mohou lidé vyslechnout přímo v prostorách jedné z nejstarších zřícenin na Moravě.
Výstava v Předklášteří představuje spisovatelku Annu Pammrovou
Život, rodinu a přátele spisovatelky a filozofky Anny Pammrové představuje od neděle výstava "Návrat Anny Pammrové" v Podhoráckém muzeu v Předklášteří. "Výstava má symbolický název, protože v 90. letech se společnost začala o dílo spisovatelky opět zajímat," řekl ČTK Josef Zacpal z Podhoráckého muzea. Život a dílo Pammrové přiblíží návštěvníkům ukázky z knih a korespondence, novinové články a fotografie. Spisovatelka, je zřejmě nejvíce známá pro svůj vztah z básníkem Otokarem Březinou, se kterým si řadu let dopisovala. Letošní 140.výročí narození Pammrové bylo také příležitostí k odhalení pamětní desky na budově Základní školy ve Žďárci, poblíž které prožila spisovatelka na samotě značnou část svého života.
Anna Pammrová se narodila v roce 1860 a zemřela roku 1945. Ve svých dílech se zabývala především dobovou ženskou problematikou a teozofií. Teozofie je náboženská nauka založená na snaze dopracovat se intuitivně božské moudrosti a poznání, je ovlivněna východními filozofiemi i okultismem.
Strážnický folklórní festival navštívilo asi deset tisíc lidí Přibližně deset tisíc lidí navštívilo podle prvních odhadů v neděli skončený 55.ročník Mezinárodního folklórního festivalu Strážnice 2000. Návštěvníci mohli v rámci bohatého programu vidět na 1300 účinkujících z České republiky a 600 ze zahraničí. ČTK to řekla místopředsedkyně programové rady festivalu Vlasta Ondrušová, podle níž vynikající atmosféru festivalu ocenili i zahraniční hosté. Vrcholem strážnického festivalu byl již 15.ročník soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, ve kterém potřetí za sebou zvítězil Erik Feldvabel ze souboru Dolina na Starém Městě u Uherského Hradiště. Verbuňk, starý tanec, který býval výrazem vzdoru před verbováním na vojnu, měl na letošním festivalu ještě jeden vrchol: Všech 15 vítězů se utkalo ve velkém verbířském finále, z něhož vítězně vyšla dvanáctičlenná skupina strážnických tanečníků. Ve čtyřech samostatných programech mohli na strážnickém festivalu diváci letos zhlédnout mimo jiné také soubory z Belgie, Izraele, Německa a ze Slovenska. Pořad "Kdo si hraje, nezlobí" představil dětské soubory. Poučení od odborníků nabídla zájemcům "Folklórní škola mravů" a na předvádění zvyků, písní a tanců bez pódia byl zaměřen sobotní "Jarmark múz".
Newyorská filharmonie slibuje, že přijede dříve než za 70 let Newyorskou filharmonii potěšilo vřelé přijetí jejího sobotního vystoupení pražským publikem. Na programu prvního ze dvou víkendových koncertů v Obecním domě byla Devátá symfonie Gustava Mahlera, jež vznikala před devadesáti letry, v době, kdy byl skladatel šéfdirigentem tohoto orchestru, a kdy působil v Metropolitní opeře. Světoznámé těleso dirigoval v přímém televizním přenosu ze Smetanovy síně Kurt Masur, který přišel do čela nejstaršího amerického orchestru v roce 1991 z Lipska.
Předpověď počasí:
V pondělí očekáváme na území České republiky proměnlivou oblačnost, místy přeháňky, teploty 14 až 18, na horách kolem 10 stupňů Celsia.
Tolik zprávy Radia Praha.
