Zprávy Radia Praha
Poslanecká sněmovna pro rychlé zveřejnění výsledků voleb
Bezproblémové zveřejňování výsledků červnových voleb krátce po jejich ukončení v České republice má zajistit novela volebního zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Novela předpokládá, že čeští krajané ve státech, které jsou časově o více než čtyři hodiny zpožděny za Českem, budou hlasovat už ve čtvrtek 13. a pátek 14. června. Čeští občané v ČR a krajané v ostatních zemích by volili v pátek 14. a sobotu 15. června. Výsledky by se ve všech volebních místnostech začaly počítat až poté, co skončí hlasování v republice. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident republiky.
Jak ale ukázaly první průzkumy, krajané v zahraničí se zatím o volby nezajímají. Necelý měsíc před uzavřením volebních seznamů se zaregistrovala na velvyslanectví ve Washingtonu a na generálních konzulátech v New Yorku a v Los Angeles jen necelá stovka krajanů. O účast ve volbách se příliš nezajímají ani Češi v Rakousku, Francii či Velké Británii. Zájem o volby je dosud malý i přesto, že vláda zaplatila v zahraničních novinách inzeráty s informacemi o volbách.
Převod kompetencí okresních úřadů na mnohem větší počet obcí schválila Poslanecká sněmovna. Zákon by měl v praxi znamenat, že lidé budou mít blíže na úřady například pro občanské průkazy a cestovní doklady. Občanská demokratická strana ale tvrdí, že převod kompetencí úřadů lidem spíše zkomplikuje život. Zákon je nejdůležitější součástí druhé etapy reformy veřejné správy. V předchozích měsících totiž sněmovna přijala zákony, které ze současných 78 okresů vytvoří od počátku roku 194 takzvaných pověřených obcí. ODS a komunisté ale varují před tím, že sněmovna zvolila nákladnější variantu, a dala tak zelenou vzniku dalších míst pro úředníky.
Rozšíření možností, jak nakládát s nadačním jměním, by měla umožnit novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Senát se bude novelou zákona o nadacích a nadačních fondech zabývat v nejbližších dnech. Podle této předlohy se rozšiřují zejména investiční možnosti nadací, které mohou zvyšovat své základní jmění, řekl Jiří Müller z Nadace Charty 77. Novela nadacím například umožní za určitých podmínek nakupovat všechny dluhopisy. Dosud mohly nakupovat jen ty státní. Budou moci nakupovat i cizí měnu a podílové listy otevřených podílových fondů. Nově budou moci investovat do nemovitostí. S předlohou je svázána i novela zákona o daních z příjmů. Nadace mají být osvobozeny od daní z příjmů, které plynou z vlastnictví cenných papírů, ale jen pokud jsou tyto papíry součástí nadačního jmění zapsaného v nadačním rejstříku. V Česku po roce 1989 vzniklo 5500 nadací.
Čeští občané, kteří byli ve 40. a 50. letech minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů, budou odškodněni. Za každý měsíc internace by měli dostat 12.000 korun. Pokud tito lidé již nežijí, dostanou odškodnění jejich pozůstalí a potomci. Předpokládá to zákon, který schválila sněmovna. Proti hlasovali jen komunisté.
Vládě se nepodařilo prosadit plošné vyplácení dětských přídavků. Sněmovna totiž neschválila návrh zákona, který to předpokládal. Vzhledem k tomu, že předtím ho zamítl Senát, bylo k jeho přijetí třeba podpory 101 poslanců, pro jich ovšem hlasovalo jen 87. Sněmovna přitom plošné vyplácení dětských přídavků v únoru schválila. Hlasování tehdy zmeškali někteří pravicoví poslanci, což levicovým zákonodárcům umožnilo normu prosadit.
Poslanci přehlasovali prezidentské veto a napodruhé schválili zákon, který upravuje způsob poskytování deputátů, rent a dalších sociálních a zdravotních dávek horníků. Václav Havel návrh vrátil, neboť se mu nelíbilo, že stát se jeho přijetím zavázal platit dolům ze svého rozpočtu dotace po neomezeně dlouhou dobu. "Jsem přesvědčen, že došlo k nedorozumění nebo nepochopení některých věcí," komentoval Havlovo rozhodnutí poslanec Jiří Hofman. Dosud se renty a deputáty pro bývalé horníky vyplácely pouze na základě rozhodnutí vlády. Uzákonění dávek bylo zapotřebí kvůli novým rozpočtovým pravidlům. Podle nich už není možné horníkům vyplácet sociální dávky ze státního rozpočtu jen na základě rozhodnutí vlády, ale je zapotřebí zákon.
Prezident Havel: Češi o svou identitu v Evropské unii nepřijdou
Češi nepřijdou o svou identitu ani po vstupu země do Evropské unie. Je o tom přesvědčen prezident Václav Havel, který právě o rozšiřování EU jednal na Maltě s tamním premiérem Eddiem Fenechem Adamim. "Já nesdílím starost o identitu českého státu či českého národa v tom velkém evropském soustátí. Mé zkušenosti za ta léta, co tak cestuji po Evropě naopak říkají, že si národy zachovávají svou osobitost," řekl po schůzce Havel. Podle něj právě Evropská unie nabízí zřejmě nejspravedlivější uspořádání kontinentu.
Prezident na Maltě převzal čestný doktorát za svůj boj za demokracii a lidská práva. Zúčastnil se i podpisu smlouvy o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi Českou republikou a Maltou. Přestože Havlova státní návštěva ostrova ve Středozemním moři oficiálně skončila, hlava českého státu na Maltě ještě zůstane. Společně s manželkou Dagmar zde stráví ještě asi desetidenní dovolenou.
Komisař Verheugen: Čechům kvůli dekretům nehrozí restituce, ani refundace
Obyvatelé ČR se zbytečně obávají, že diskuse kolem takzvaných Benešových dekretů by mohla vést k nějakým restitucím, nebo refundacím, vzkázal z Bruselu člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen před návštěvou České republiky. Dekrety označil za jasnou věc minulosti, jejímž oživováním někteří lidé jen zbytečně a nebezpečně vyvolávají emoce. Připustil však, že si byl vědom nebezpečí, že tato vysoce emotivní a velmi citlivá otázka bude ovlivňovat obyčejné občany v jejich vztahu k EU. "Vždy jsem se obával, že někteří lidé mohou mít chuť zneužít takovou situaci. Hrozí, že lidé začnou vnímat EU jako nebezpečí pro územní celistvost, prosperitu a bezpečnost země. Nejhorším vyústěním takového chování by mohlo být odmítnutí vstupu ČR v českém referendu," odpověděl ČTK na otázku, v čem je nebezpečí vášnivé debaty kolem dekretů.
Poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše evropskou veřejnost, média a politiky moc nezajímají. Otázku dekretů, na jejichž základě byl konfiskován majetek většiny sudetských Němců, hlasitě nastoluje jen pár politiků. Oficiální Evropa považuje dekrety za mezinárodně schválenou historickou záležitost starou téměř 60 let, která současnost ani budoucnost země v Evropské unii nijak neovlivňuje. Toto stanovisko, které v Praze v pondělí formuloval britský premiér Tony Blair, potvrdil i evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
Špidla a Klaus: Debata o dekretech má být klidná, nehysterická
Předsedové občanských a sociálních demokratů Václav Klaus a Vladimír Špidla se shodli na tom, že sněmovní debata o Benešových dekretech by měla být klidná a nehysterická. Oba to řekli po úterní schůzce v Klausově parlamentní pracovně. Špidla se vyslovil pro důslednou, nikoli však "jarmareční" diskusi. "Neměly by to být útoky na někoho," dodal Klaus a přimluvil se za to, aby se sněmovna k poválečným dekretům vyslovila jednoduchou, neprovokující, ale jasnou větou. Z Klausových slov vyplynulo, že poslanci by měli o dekretech jednat na schůzi, která začne 23. dubna. Obavy z toho, že rozprava nebude mít věcný charakter a promění se spíše v emotivní předvolební kampaň politiků vyslovovali v minulých dnech představitelé Koalice.
Poslankyně Stenzelová k Benešovým dekretům
"V otázce takzvaných Benešových dekretů nejde o revizi výsledků druhé světové války a poválečného uspořádání, ale o to, nakolik jsou ještě dnes tyto dekrety v praxi používány," prohlásila ve Štrasburku předsedkyně skupiny poslanců rakouské lidové strany (ÖVP) v Evropském parlamentu Ursula Stenzelová. Poukázala na to, že Komise OSN pro lidská práva v Ženevě dospěla k závěru, že Benešovy dekrety jsou i v současné době ještě stále uplatňovány. "To ale odporuje zásadě EU, podle níž nesmí být nikdo diskriminován," uvedla Stenzelová a dodala, že "Praha musí vzít závěr OSN na vědomí a přezkoumat svůj právní řád". "Ne všechny restituční nároky sudetských Němců jsou protiprávní," prohlásila dále v této souvislosti rakouská politička. "Mělo by být hledáno řešení ve formě nějakého fondu. Zároveň je třeba Čechy osvobodit od strachu, že bude docházet k masovým restitucím," cituje Stenzelovou agentura APA.
Český vojenský letoun Tu-154 opět létal ve službách aliance
Český vojenský letoun Tu-154 v pondělí opět létal pro Severoatlantickou alianci. Letadlo přepravilo z německého Geilenkirchenu na norské letiště Orland 25 důstojníků z velitelství sil vzdušné výstrahy NATO, informoval ČTK Vladimír Palán z generálního štábu. Letadlo nabídla ČR jako část svého příspěvku do mezinárodního boje s terorismem. Úkoly pro spojence plní od 29. října loňského roku. Dosud posádka uskutečnila 39 letů, celkem byla ve vzduchu 65 hodin a 35 minut. Přepravila 671 lidí a 10,5 tuny materiálu. V Tu-154 může najednou letět 84 lidí, nebo šest tun materiálu. Náklady na jeden let činí zhruba čtvrt miliónu korun. Provoz letadla hradí NATO, ministerstvo obrany platí posádku. Aliance vybrala ČR ze čtyř svých členských zemí, jež podobnou nabídku učinily.
Na letišti v Čáslavi přistály čtyři stíhačky JAS-39 Gripen
Čtyři stíhačky Jas-39 Gripen přistály v úterý na vojenském letišti v Čáslavi na Kutnohorsku. Prezentace letounů předchází podpisu smlouvy o jejich nákupu pro českou armádu. O zařazení těchto nových nadzvukových strojů do výzbroje se má definitivně rozhodnout do červnových voleb. Dvě dvoumístné a dvě jednomístné stíhačky zůstanou na čáslavském letišti do čtvrtka, řekl ČTK mluvčí základny Michal Prejzek. Ve středu se představí vojenským odborníkům, poslancům, starostům z kutnohorského regionu a válečným veteránům. "Akce není určena pro širokou laickou veřejnost, ale pouze pro pozvané hosty z resortu obrany a pro českou politickou reprezentaci," upozornil Prejzek.
Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je již v operační službě. Dosud nebyl zařazen do žádné bojové akce.
Premiér Zeman: Loňský růst HDP může pokračovat i v dalším období
Loňský růst české ekonomiky, kdy HDP vzrostl o 3,6 procenta, je podle premiéra Miloše Zeman udržitelný i v dalších letech. "Máme rozumnou naději na pokračování tohoto růstu i v dalším období," uvedl premiér na úterním semináři Hospodářské komory ČR v Kaiserštejnském paláci. Pro dlouhodobě udržitelný růst však podle premiéra musejí být splněny dvě základní podmínky. Investice musejí růst rychleji než spotřeba a zároveň růst produktivity práce musí převýšit růst mezd. "Tyto podmínky jsou nyní splněny," dodal. K růstu podle něj přispívá rovněž příliv přímých zahraničních investic. Opoziční poslanci sice růst investic vítají, zároveň však kritizují, že vláda svými pobídkami zvýhodňuje zahraniční investory před domácími. "Nesmí být zvýhodňováni pouze zahraniční investoři," uvedl předseda parlamentu Václav Klaus. Klaus varoval především před prohlubováním deficitu veřejných financí. Po volbách podle něj bude muset dojít k rozpočtovým opatřením, které zřejmě zbrzdí růst poptávky. Bude rovněž nutné přistoupit k deregulacím a rušení řady institucí.
Kurs české koruny by se podle premiéra Zemana měla v nejbližších týdnech uklidnit. "Domnívám se, že kurs koruny bude mít v nejbližších týdnech spíše stabilizační tendenci," uvedl Zeman na semináři Hospodářské komory. Koruna minulý týden posílila na nové maximum 30,20 Kč za euro, po intervenci ČNB mírně oslabila. Za posledních dvanáct měsíců tak posílila zhruba o 13 procent, zatímco centrální banka považuje za udržitelný růst zhruba čtyři procenta ročně. Zeman předpokládá, že ke stabilizaci kursu by měla přispět dohoda vlády s Českou národní bankou o sterilizaci veškerých devizových privatizačních příjmů. "Právě proto aby naši exportéři nebyli příliš rychle zatěžování rostoucím kursem, bylo toto opatření podniknuto," uvedl premiér. Připomněl, že ročně tato sterilizace vládu stojí asi šest miliard korun. Podle předsedy parlamentu Václava Klause je především velkou chybou snaha České národní banky jakkoli hýbat s kursem koruny a její intervence považuje za zbytečné ztráty centrální banky.
Růst cen v březnu zpomalil na 3,7 procenta z únorových 3,9 pct
Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zpomalil na 3,7 procenta z únorových 3,9 procenta, když spotřebitelské ceny klesly proti únoru o 0,1 procenta. V únoru ceny vzrostly o 0,2 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Analytici předpokládali meziměsíční zvýšení o 0,1 procenta a stagnaci březnové inflace na únorové úrovni. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců činila v březnu 4,6 procenta, stejně jako v lednu a v únoru.
Nezaměstnanost klesla na 9,1 pct, nezaměstnaných je 472 tisíc
Míra registrované nezaměstnanosti klesla ke konci března na 9,1 procenta z 9,3 procenta na konci února. ČTK to oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento vývoj je v souladu s odhady analytiků. Loni v březnu činila míra nezaměstnanosti 8,7 procenta. Počet osob evidovaných na úřadech práce klesl ke konci letošního března o 13.546 na 471.673 osob. Ve srovnání s březnem 2001 však vzrostl počet uchazečů o zaměstnání o 20.157 osob. Úřady práce v březnu nově zaevidovaly 45.870 osob, což je o 688 nově evidovaných uchazečů méně než v únoru a o 1241 osob víc než loni v březnu.
K přijetí eura jsou nutné fiskální reformy
Česká vláda musí co nejrychleji zahájit reformy v rozpočtové oblasti, pokud se bude chtít brzy po vstupu do Evropské unie připojit i k pásmu eura. Řekl to v rozhovoru pro agenturu Reuters viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Při nastavení fiskálního systému již ztrácí na významu otázka nejvhodnější doby pro vstup do eurozóny, řekl Niedermayer. Nejdříve může nový člen EU přijmout euro dva roky po svém vstupu, po něž musí být jeho měna v systému omezeného kolísání kursu měny, takzvaném ERM II.
Současné rychlé posilování koruny neodpovídá podle centrální banky podmínkám a možnostem domácí ekonomiky. "Toto tempo zhodnocení je pro ekonomiku riskantní a škodlivé," řekl v rozhovoru pro ČTK viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Koruna v úterý vytvořila nové historické maximum 30,15 Kč za euro. Česká měna začala výrazněji posilovat v prosinci loňského roku a od té doby získala proti euru zhruba deset procent. Od začátku tohoto trendu se však podmínky výrazně změnily, a kurs se tak odtrhl od udržitelného vývoje, dodal viceguvernér s tím, že i nadále může centrální banka kdykoli přistoupit k intervencím.
KCP navrhne vládě jak sdělovat důležité informace o privatizaci
Privatizační rozhodnutí zveřejněná vládou se při nynějším neorganizovaném systému nemusí dostat k investorům ve stejný čas a vzniká tak příležitost pro zneužívání neveřejných informací při obchodování s cennými papíry. Řekl to předseda prezidia KCP František Jakub. Komise proto do června vládě navrhne způsob, jak důležité informace oznamovat. Návrh ale nebude závazný. "Problémy podle našeho názoru především souvisejí s tím, že prakticky neexistuje jasný mechanismus zveřejňování cenově senzitivních informací v souvislosti s privatizací," řekl Jakub. Současný způsob, který vedl například k zatím neukončenému šetření kvůli podezření na únik informací při privatizaci Unipetrolu, označil Jakub za "víceméně nahodilý".
V Ořechově na Jihlavsku vzpomenou 60. výročí paravýsadku
V Ořechově na Jihlavsku si lidé v sobotu připomenou 60. výročí seskoku paravýsadku Out Distance. Koncem března 1942 byli na Českomoravské vrchovině omylem vysazeni Adolf Opálka, účastník atentátu na Reinharda Heydricha, Ivan Kolařík a Karel Čurda, pozdější konfident gestapa. Představitelé samosprávy, kraje Vysočina a Československé obce legionářské spolu s armádou a kluby vojenské historie připravili pro účastníky dvě výstavy. V jednom stanu bude expozice o působení českých vojáků v Anglii, ve druhém bude ukázka současné výzbroje a výstroje výsadkářů. Přijede také historická technika a součástí akce bude výsadek, řekl ČTK Julius Maleček, který vzpomínkové akce v Ořechově organizuje už 22 let. Ještě v době totality, v roce 1973, se podařilo u Ořechova postavit památník účastníkovi západního odboje nadporučíku Opálkovi a dalším obětem boje proti fašismu.
Úkolem paravýsadku Out Distance, který měl původně přistát na Táborsku, byla doprava radiostanice pro navádění bombardovacích letadel a sabotážní operace na okupovaném území Československa. Opálka se při seskoku zranil, jeden z padáků s důležitým materiálem se nenašel. Všem třem mužům se ale podařilo z prostoru Vysočiny uniknout.
Reaktor druhého bloku Temelína bude spuštěn kolem 15. dubna
Reaktor druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín bude spuštěn kolem 15. dubna. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Zhruba ve stejné době bude ukončena odstávka prvního bloku, která začala 24. února kvůli revizím a výměně armatur. První blok pak bude pokračovat v energetickém spouštění. V prvním bloku nyní musí obsluha dokončit testy etapy s výkonem reaktoru do 100 procent a potom připraví komplexní šestidenní vyzkoušení bloku. Ve druhém bloku pracovníci elektrárny, v níž nyní působí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii z Vídně, chystají zkoušku čerpadla kyseliny borité. Snižování její koncentrace bude sloužit k vlastnímu nastartování štěpné reakce v reaktoru.
Ve věku nedožitých 82 let zemřel scénograf Josef Svoboda
Po delší těžké nemoci zemřel v Praze v pondělí večer ve věku nedožitých 82 let spoluzakladatel a umělecký šéf pražské Laterny magiky scénograf Josef Svoboda. ČTK to oznámil ředitel této scény Petr Tošovský. Svoboda spolupracoval například s režiséry Alfrédem Radokem a Václavem Kašlíkem, od konce 50. let s Otomarem Krejčou. S ním vytvořil řadu inscenací jak na české první scéně, tak v Divadle za branou i v zahraničí. V roce 1973 se stal uměleckým šéfem Laterny magiky, jejímž je spoluautorem. Na jeho kontě je více než sedm set jevištních návrhů pro scény doma i v cizině. Dvě desetiletí zastával funkci generálního tajemníka Mezinárodní organizace scénografů a divadelních techniků.
Ze sportu:
Hokejisté České republiky porazili ve třetím přípravném utkání před mistrovstvím světa reprezentaci Slovenska 5:1. Odveta se hraje ve středu v Martině.
Hokejisté pražské Sparty mají před třetím finálovým utkáním extraligy k dispozici kompletní kádr, zatímco vítkovický trenér Alois Hadamczik musí vedle dlouhodobě zraněných Radima Tesaříka a Roman Stantiena čekat, jak se vyvinou zdravotní problémy útočníků Leoše Čermáka, Zbyňka Irgla i Jiřího Burgera. Třetí finálový duel začne ve středu v hale Sparty a při nerozhodném stavu 1:1 na zápasy se vítěz přiblíží na krok od titulu.
Ruský hokejový klub Avangard ze sibiřského města Omsk hodlá v nejbližší době podepsat smlouvu s českým trenérem Ivanem Hlinkou. Jak ČTK sdělil mluvčí klubu Arkadij Alexejev, Hlinka je nyní v Omsku a jedná s vedením klubu a oblasti.
Štěpán Vachoušek je jediným nováčkem v nominaci českých fotbalistů pro přátelské utkání v Řecku, jak ji oznámil trenér Karel Brückner. Útočník, který nedávno přestoupil z Teplic do Slavie, zatím hrál jen za tým do 21 let. V nominaci je zatím 17 hráčů, zbývající jméno oznámí trenér v neděli. Zápas se bude hrát ve středu 17. dubna v Janině.
Fotbalová reprezentace do 21 let bude mít na generálku před evropským šampionátem, kterou sehraje ve středu 17. dubna ve Švýcarsku, k dispozici po čase i brankáře Petra Čecha, jenž je obvyklou oporou reprezentačního áčka.
Soupeře z Moldavska a z Izraele přiřklo úterní losování v Nyonu českým fotbalovým klubům v prvním kole Poháru Intertoto. Třetí český zástupce se do soutěže zapojí až v druhém kole, kde jej bude čekat souboj s portugalským, nebo s arménským mužstvem. Jmenovité obsazení poháru bude známo na konci května. Z pětikolové letní soutěže, která začne 22. června, postoupí tři vítězové finálových duelů do Poháru UEFA. Český fotbal měl mít původně v osudí pouze dva zástupce, představitelé svazu však vzhledem k velkému zájmu klubů požádali o přidělení dalšího místa a UEFA jim vyhověla.
Krátce o středečním počasí v České republice:
Oblačno až zataženo, místy déšť nebo přeháňky, na horách srážky sněhové. Teploty osm až 12 stupňů Celsia.
