Zprávy Radia Praha

Ministr Svoboda "patnáctce" vyložil, že Česko neslevuje ze svých pozic

Česká republika neslevuje ze svých pozic, pokud jde o budoucí finanční postavení v Evropské unii, řekl v Bruselu protějškům ze zemí "patnáctky" český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Při své premiéře v procesu vstupních rozhovorů jednal s EU o kapitolách "zemědělství", "rozpočet" a "hospodářská soutěž". Žádná nová kapitola nebyla uzavřena. V zemědělské oblasti byl ministr zklamán malým posunem EU v otázce výrobních kvót, na jejichž základě jsou vypočítávány subvence. Zdůraznil, že ČR trvá na zvýšení navržených kvót, které jsou hluboko pod reálnou výrobou, a na změně referenčního období pro jejich výpočet. Období 1995-99, jehož se drží Evropská komise, označil za "nepřijatelné". Ministr jasně odmítl návrhy na zvýšení záloh na platby ze strukturálních fondů po vstupu, jimiž chtějí bohatší členské státy snížit objem navržených rozpočtových kompenzací. Upozornil, že by to byly "umělé" peníze, které by ČR fakticky nedostala. Neschopnost je rychle vyčerpat by navíc vedla k poklesu financování projektů do budoucna. Je tedy třeba trvat na maximálně sedmiprocentním podílu záloh a nepřistupovat na žádné změny, tedy ani na znovuotevření kapitoly "regionální politika". Ministr podotkl, že ČR chce ještě v říjnu uzavřít důležitou kapitolu "hospodářská soutěž", což mělo být původně na pořadu již v úterý. Několik členských států si vyžádalo dodatečné informace od Evropské komise, takže se uzavření odložilo.

Unipetrol by v novém tendru mohl být rozdělen

Při nové privatizaci Unipetrolu stále zůstávají ve hře dvě varianty, z nichž jednou je prodej skupiny jako celku a druhou rozdělení holdingu a prodej po jednotlivých společnostech. Na finančním fóru to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. "Vláda bude diskutovat o všech možnostech prodeje," uvedl s tím, že dosud nelze říci, ke které variantě by se vláda měla přiklonit. Sobotka dodal, že vláda v novém tendru pravděpodobně změní podmínky soutěže, bližší podrobnosti však neuvedl. Ve skupině Unipetrol jsou mimo jiné rafinérské a chemické společnosti Česká rafinérská, Spolana, Chemopetrol, Kaučuk, Paramo či Benzina. První pokus státu prodat 63procentní podíl v Unipetrolu definitivně zkrachoval v pondělí. Předchozí vláda vybrala za nového vlastníka společnost Agrofert Holding, která v pondělí potvrdila, že cenu 361 miliónů eur nezaplatí. Ministerstvo financí proto vládě navrhne, aby privatizaci Unipetrolu Agrofertem ukončila. S tím se ztotožnilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. O státní podíl se neúspěšně ucházela britská společnost Rotch Energy. Ta již oznámila, že má stále zájem o koupi akcií chemického holdingu. Rovněž maďarská MOL potvrdila, že její zájem o český trh trvá.

Komise pro metro dostala na svou činnost od města 4 milióny korun

Rada hlavního města Prahy uvolnila Komisi pro prošetření příčin zaplavení metra čtyři milióny korun na zpracování nových analýz. Předseda komise František Laudát městské radě předložil zprávu komise, ve které potřebu nových analýz zdůvodnil. O současných zjištěních šéf komise radu neinformoval. Komise se prý v této fázi šetření nebude pouštět do spekulací, dokud nebude mít všechny hypotézy podloženy výpočty a dalšími podklady. Výsledky analýz by měly být známy zhruba za šest měsíců. Nové analýzy se budou týkat zejména statiky metra, prvků ochranného systému metra před a po povodních, způsobilosti materiálů odolávat tlakům, či analýzy běžných průsaků vody. "Jde o to například zjistit, do jaké míry se běžné průsaky mohly podílet na celkové míře zaplavení metra," konstatoval mluvčí magistrátu Martin Kupka. Povodeň totiž zaplavila elektrické napájení metra, čímž přestaly fungovat čerpadla na běžné průsaky. Částka, kterou komise od magistrátu obdržela, je z převážné části určena k financování studií, analýz, technických zkoušek a odborných a znaleckých posudků. Z malé části se rovněž použije k úhradě cestovních nákladů a odměn členům komise. V souvislosti s havarijním stavem podzemní dráhy po srpnových záplavách se objevily spekulace, že město udržovalo provoz metra do poslední chvíle a tlakové uzávěry nebyly uzavřeny včas. Z toho důvodu sestavil magistrát komisi. Škody v metru podle posledních odhadů činí až šest miliard korun.

Voda ve středních Čechách poškodila domy, silnice, čistírny i zemědělce

Škody za 10,125 miliardy korun způsobila povodňová vlna, která se v srpnu přehnala Vltavou, Berounkou a Labem ve středních Čechách. Voda smetla, nebo vážně poškodila stovky domů, když jen na Mělnicku přišlo o střechu nad hlavou 419 rodin. Okres Mělník je podle souhrnu povodňových škod i nejpostiženějším místem kraje. Ve třech nejvíce zasažených obcích, Neratovicích, Kralupech nad Vltavou a Klech, napáchala voda škodu za 2,64 miliardy korun. Přednosta Okresního úřadu Mělník Miroslav Neumann řekl, že nejnaléhavější při budoucí obnově území je zajistit důstojné bydlení pro ty, jimž voda vzala vše. Tuto potřebu považuje dokonce za důležitější než opravu silniční sítě. Lidé podle něj mají ve svých obcích kořeny, naprostá většina v nich tu chce zůstat, postavit nové domy či získat náhradní ubytování. Podle středočeského hejtmana Petra Bendla zdevastovala voda na Mělnicku i obce Zálezlice, kde přišlo o domov 93 rodin, a Hořín, kde bylo strženo 55 objektů. V okrese Praha - západ jsou nejvíce postižené Roztoky u Prahy, Černošice a Štěchovice, na Berounsku jsou to Beroun a Srbsko, na Příbramsku Sedlčany, Solenice a Rožmitál pod Třemšínem. Podle náměstka hejtmana Karla Vyšehradského způsobily záplavy jen na silnicích škodu 1,371 miliardy korun. Na hlavních tazích dosáhly škody 496 miliónů korun, když vodní živel poničil zejména silnici I/9 z Prahy na Mělník a most na 17,5 kilometru dálnice D8. Na silnicích ve správě kraje se škody vyšplhaly na 874,9 miliónu korun a některé komunikace na Mělnicku prakticky přestaly existovat. Jen obnova silnice z Hořína do Mlčechvost si například vyžádá 163 miliónů korun, vozovky ze Zálezlic do Všestud 115 miliónů korun a komunikace v Obříství 80 miliónů korun. Zemědělci ve středních Čechách vyčíslili škody na 639 miliónů korun, z toho dvě třetiny připadají na mělnické pěstitele. K nejvíce postiženým patří firma Arboeko z Obříství u Mělníka se škodou 30 miliónů, vinice Viléma Krause u Mělníka se škodou 14 miliónů a hospodářství Jaroslava Berana ze Zálezlic, jemuž voda až na 40 hektarů zatopila vše. Náklady na obnovu čistíren odpadních vod, vodovodů a kanalizací odhadly středočeské obce na 269 miliónů korun.

Vláda projedná obnovu čtyř krajů; škody jsou 55,13 miliardy Kč

Strategií obnovy Jihočeského, Středočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje by se měla ve středu zabývat vláda. Povodně způsobily v těchto krajích škody celkem zhruba za 55,13 miliardy korun. Suma peněz, která na obnovu těchto oblastí půjde ze státního rozpočtu, však zatím není známa. K návrhům by se ještě mělo vyjádřit ministerstvo financí. V Jihočeském kraji, v němž povodně podle zatím dostupných čísel zanechaly největší škody, zdevastovala v srpnu velká voda lidská obydlí, zatopila provozy řady podniků, zničila úrodu, a obrovské škody napáchala také na infrastruktuře. Jihočeský kraj bude na obnovu majetku potřebovat 15,4 miliardy korun a na dalších 13,8 miliardy odhadli své škody obyvatelé jižních Čech. Škody za 4,1 miliardy korun způsobily povodně v Plzeňském kraji. Jde o dosud známé ztráty, které zřejmě ještě zvýší vliv zimního období. Srpnové povodně v Ústeckém kraji způsobily škody asi za 11,7 miliardy korun. Cílem poskytnuté státní pomoci je obnova majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v daném území. Pomoc je určena krajům, obcím, právnickým i fyzickým osobám. Fyzické osoby musejí doložit, že nejsou schopny vlastními prostředky příslušný majetek obnovit. Mezi priority pomoci se řadí například obnova pozemních komunikací, silničních mostů, inženýrských sítí či koryt vodních toků. Devět krajů, které v srpnu postihly nejničivější záplavy v novodobé historii země, sečetlo povodňové škody na 79,6 miliardy korun. Stát by z toho měl uhradit zhruba třetinu. Vedle peněz z rozpočtu a půjčky od Evropské investiční banky ve výši osmi miliard korun chce vláda použít na úhradu povodňových škod i část výnosu z privatizace Telecomu.

Fond bydlení bude mít příští rok na programy zřejmě 7,65 mld. Kč

Státní fond rozvoje bydlení bude zřejmě moci příští rok na programy bydlení vydat asi 7,65 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu vládě ve středu předloží ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. V letošním rozpočtu měl fond na programy bydlení zhruba sedm miliard korun. Vláda by ve středu měla rovněž projednat použití peněz fondu bydlení občanům, které postihly srpnové povodně. Návrh ministra Němce rozšiřuje možnost poskytování úvěrů těmto lidem i na koupi nového bytu. Úvěr fond bydlení totiž dříve poskytoval pouze tomu, kdo si nový byt sám postavil.

Hasiči z Prahy 6 dostanou za pomoc při záplavách novou výstroj

Dobrovolní hasiči z Prahy 6, kteří se zapojili do záchranných prací během srpnových záplav, dostanou ve středu nové ochranné pomůcky a obleky. Plynové masky, filtry, bundy a kalhoty za téměř 2,5 miliónu korun věnovaly Praze 6 americké firmy. Část z nich už podle informací z radnice šestého pražského obvodu použili záchranáři v Karlíně i v jiných částech hlavního města. Zástupci dobrovolných hasičů především z Lysolají a Suchdola dostanou 62 ochranných bund, 23 kalhot, 31 plynových masek a 62 speciálních filtrů. První zásilku od americké firmy, která se specializuje na výrobu technických prostředků pro hasiče, dostala Praha 6 koncem srpna. Dobrovolní hasiči se kvůli nedostatku peněz potýkají se zastaralou výzbrojí i výstrojí, což prokázaly povodně, řekl republikový starosta dobrovolných hasičů Karel Richter. Neprofesionálním hasičům vypovídaly službu čerpadla a automobily, mnohdy nevydržely ani hadice. Premiér Vladimír Špidla přislíbil, že vláda bude na dobrovolné hasiče pamatovat. S pomocí už přišla i některá města, například olomoucká radnice dala na výzbroj dobrovolných hasičů z okolí města 400.000 korun.

Věřící postiženým povodněmi přispěli téměř deseti milióny korun

Téměř deseti milióny korun přispěli věřící z ostravsko-opavské diecéze na povodňové konto České katolické charity. Sbírku vyhlásili 25. srpna čeští a moravští biskupové. Při bohoslužbách se peníze do připravených košíků vybíraly ve všech 277 farnostech diecéze. Některé farnosti peníze poslaly přímo do postižených míst. Příspěvky tak putují například do Štěchovic u Prahy, Římova na Českobudějovicku, Vranova nad Dyjí a dalších zaplavených obcí. Do postižených míst putovalo přes 640.000 korun.

Itálie a Polsko pomáhají zahladit škody po záplavách v Česku

Kromě italských oficiálních institucí či měst se oblastem postiženým v České republice letošními katastrofálními záplavami snaží pomáhat i krajanská sdružení a české honorární konzuláty. Rovněž polská charitativní organizace Caritas poskytla konkrétní pomoc v hodnotě čtyř miliónů korun. Jak informovala tisková tajemnice českého velvyslanectví v Itálii Lenka Pokorná, římské krajanské sdružení Praga zorganizovalo s pomocí české mise koncem září dobročinnou večeři doprovázenou výstavou fotografií ze zatopených oblastí a dokumentárním snímkem České televize Má vlast. Výtěžek ze vstupného, z dražby a z tomboly v hodnotě asi 150.000 korun bude věnován základní škole v Chodounech na Litomeřicku a domovu důchodců v Písku. Celková částka se zřejmě ještě zvýší, protože na pátek je v Římě plánován benefiční koncert klavíristky Gabriely Ravanelliové. Obdobné akce uspořádaly či plánují i české honorární konzuláty ve Florencii, v Neapoli a v Udine. Právě honorární konzul v Udine Paolo Petiziola je za iniciativou regionálního deníku Messaggero Veneto a banky Cassa di Risparmio, které formou sbírky shromáždily ve prospěch zaplavených oblastí v ČR zatím asi 300.000 korun. Podle informací, které poskytl novinářům ve Varšavě ředitel polské Caritas Wojciech Lazewski, bylo do ČR předáno již celkem přes šest a půl miliónu korun. Caritas byla jednou z polských charitativních organizací, které okamžitě reagovaly na letošní katastrofální záplavy v ČR a v Německu. Kromě peněžní podpory vyslala hned v prvních dnech záplav rovněž pět kamiónů s humanitární pomocí. Nejvíce dárců se ale zapojilo do akce polského Radia Zet, které prostřednictvím krátkých textových zpráv z mobilních telefonů shromáždilo přes osm miliónů korun. Peníze posloužily ke kompletní rekonstrukci jedné z pražských škol.

Vnitro nevylučuje, že během summitu zvýší bezpečnost RFE/RL

Ministerstvo vnitra nevylučuje, že policie během pražského summitu NATO zvýší bezpečnostní opatření kolem sídla Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v centru města. Zvláštní nároky na bezpečnost bude zřejmě klást i na okolí zahraničních zastupitelských úřadů a hotelů, kde budou ubytování delegáti vrcholné schůzky. Jak konkrétně budou bezpečnostní opatření vypadat, bude záležet na aktuálním vyhodnocení situace, řekla Marie Masaříková z tiskového oddělení ministerstva. Nechtěla se zatím vyjádřit k tomu, zda bude mít policie v listopadu k dispozici například více obrněných transportérů. Zvláštní opatření neminou hotel Hilton, kde má být podle tisku ubytován americký prezident George Bush s doprovodem. Hotel již oznámil, že od 18. listopadu, tedy tři dny před začátkem vrcholné schůzky, podmiňuje svůj provoz pokynům policie. Bezpečnost a pořádek při summitu NATO má zajistit více než 12.000 policistů. Jejich úkolem bude zabránit případným teroristickým akcím, ale i činnosti nepřátelských špiónů. Opatření se zaměří i na akce odpůrců summitu. Na dobu jeho konání bylo dosud ohlášeno 40 veřejných shromáždění. Národní bezpečnostní úřad rovněž prověřuje všechny osoby, které se podílejí na přípravě alianční schůzky. Vládní zmocněnec pro přípravu summitu Alexander Vondra již dříve uvedl, že několik set lidí bude potřebovat osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi. Kromě toho je nutné prověřit spolehlivost obslužného personálu, který bude přicházet do styku se státníky. V Praze se také chystají dopravní omezení. Uzavřena by měla být například zóna kolem Kongresového centra v Praze 4, kde se bude summit konat. Po dva stěžejní dny bude uzavře své brány také řada škol.

V Deblíně skončila likvidace dobytka

V zemědělském družstvu v Deblíně na Brněnsku skončila likvidace 13 kusů dobytka. V úterý byl definitivně potvrzen nález tzv. nemoci šílených krav (BSE) u jedné z dojnic zdejšího družstva. Vybraný dobytek zahrnuje 11 vrstevnic nakažené krávy a dva býčky, kteří jsou jejími potomky. Novinářům to řekl ředitel Okresní veterinární správy Brno-venkov Bohumil Pantůček. Doplnil, že z utracených kusů se odebírá vzorek prodloužené míchy, kterou budou testovat v laboratořích v Jihlavě. Mrtvý dobytek se naloží na kontejnery a odveze se do kafilérie v Chotýčanech na Českobuďejovicku, kde bude ve vozech čekat na výsledek testu. Výsledky budou známy ve středu.

Ostravský soud neměl Hučínovi prodlužovat vazbu

Krajský soud v Ostravě pochybil, když bývalému důstojníkovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimíru Hučínovi prodloužil letos v lednu vazbu s tím, že by mohl na svobodě ovlivňovat svědky. K tomuto závěru v Brně dospěl Ústavní soud. Podle ústavních soudců již byli všichni klíčoví svědci vyslechnuti a ovlivnění nehrozilo. Stejně tak Hučín nemohl pokračovat v trestné činnosti, neboť ta se měla vázat pouze k jeho pracovnímu zařazení v BIS, kde však již dávno nepůsobil. Soud tedy pochybil, když uvalil vazbu až do hlavního líčení, navíc nedostatečně své rozhodnutí odůvodnil, uvedl soudce Vojen Güttler. Ostravští soudci rovněž podle něj neměli odkazovat na předchozí Hučínovu trestnou činnost, neboť ta byla páchána proti komunistickému režimu. Vzhledem k tomu, že ústavní soudci vyhověli Hučínivi ve všech hlavních bodech ústavní stížnosti, kterou připravil advokát Stanislav Devátý, nezkoumali již podle Güttlera další námitky. Tou byla například nemožnost vyjádřit se ke všem předloženým důkazům. Verdikt je pro Hučína spíše morálním zadostiučiněním, neboť mu vazbu letos v únoru olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě ukončila.

Rektorka Univerzity Palackého se chce znovu ucházet o funkci

Olomoucká Univerzita Palackého se záhy po zahájení školního roku pustila do hledání nového rektora. Současná šéfka vysoké školy Jana Mačáková, které končí na podzim volební období, se o svou funkci hodlá ucházet znovu. Nového rektora zvolí akademický senát univerzity na začátku listopadu. Jména kandidátů mohou členové akademické obce navrhnout do poloviny října. Celé akademické obci se kandidáti představí na konci října na fóru v aule právnické fakulty. Personální zemětřesení čeká také dalších pět ze sedmi fakult vysoké školy, jejichž děkanům končí volební období. Studenti ze čtyř fakult mají přitom jistotu, že během školního roku budou mít zcela nové vedení. Jejich děkani podle zákona o vysokých školách již kandidovat nemohou, neboť jim končí druhé volební období. Volby děkanů by se měly uskutečnit nejpozději do poloviny prosince. Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v České republice. Založena byla v roce 1573. Na sedmi fakultách studuje 14.000 posluchačů.

Den otevřených dveří připomene desetileté výročí brněnské Charity

Deset let existence si 10. října připomene dnem otevřených dveří brněnská Charita. Zájemci si budou moct prohlédnout Domov pokojného stáří v Kamenné ulici, kde tráví aktivně volný čas starší klienti Charity. Již 3. října povede vikář Jiří Mikulášek děkovnou bohoslužbu v kostele svatého Jakuba. Na 8. října je naplánován varhanní koncert v kostele svatého Augustina. Zahrají studenti Základní umělecké školy Františka Jílka. Domov svaté Markéty pro matky v tísni připravuje 18. října módní přehlídku vlastních výrobků v sálech Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu, dodala Zárubová. Oblastní charita Brno se 124 zaměstnanci se loni postarala o 1077 klientů. Činnost, která přijde ročně na 37,5 miliónu korun, financuje z příspěvků magistrátu, městských částí, ministerstva práce a sociálních věcí a dárců.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude skoro jasno až polojasno. Nejvyšší teploty 14 až 18 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů okolo 10 stupňů Celsia.