Zprávy Radia Praha

Většina lidí je pro přímou volbu prezidenta, nejvíce fandí Motejlovi

Přímou volbu prezidenta republiky podporuje 85 procent lidí. Takřka 80 procent české veřejnosti si přitom myslí, že z všelidového hlasování by měl vzejít již nástupce Václava Havla, jehož mandát vyprší v únoru. Podle zářijového průzkumu agentury STEM je pro respondenty nejpřijatelnějším kandidátem na Hrad ombudsman Otakar Motejl, jeden ze čtyř účastníků referenda ČSSD o nové hlavě státu. Jako druhý nejlepší adept na prezidentský úřad vzešel z průzkumu kandidát KDU-ČSL, předseda Senátu Petr Pithart. Následují šéf ODS Václav Klaus, katolický kněz Tomáš Halík, expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman a někdejší předseda Akademie věd Rudolf Zahradník. Autor průzkumu Marek Tomášek upozornil, že v průzkumu nejsou zahrnuti politici, jejichž jména se objevila až v poslední době, tedy například další účastníci prezidentských primárek ČSSD Jaroslav Bureš a Martin Potůček nebo kandidát komunistů Miroslav Kříženecký.

Premiér Špidla věří, že Senát podpoří zákon o referendu o EU

Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla věří, že po Poslanecké sněmovně schválí návrh ústavního zákona o referendu o vstupu Česka do Evropské unie výraznou většinou hlasů i Senát. Horní komora předlohu vyslala do sněmovny hlasy všech přítomných senátorů a je velmi pravděpodobné, že obdobný jednomyslný souhlas zopakuje i v polovině listopadu při definitivním schvalování. Přijetí předlohy ve sněmovně přivítali i zástupci dalších stran. Někteří levicoví politici nicméně znovu litovali toho, že zákon umožní uspořádat referendum jen o vstupu do EU, ale nikoli také o jiných věcech. "Návrh prošel tak, jak se předpokládalo. Myslím si, že v Senátu projde také velkou většinou, naprosto dostatečnou většinou, a naši lidé budou moci rozhodnout v referendu o přistoupení k EU," řekl Špidla novinářům. V souvislosti s neúspěšným návrhem ODS, aby bylo referendum platné jen tehdy, kdyby se ho zúčastnila nejméně polovina voličů, pofotkl, že za ním mohla být snaha alespoň teoreticky vytvořit situaci, že referendum bude neplatné a rozhodování se přenese zpět na parlament. Poslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil je rád, že ČR bude mít zákon o referendu ke vstupu do EU. "Všechny politické strany vždy deklarovaly, že bez referenda vstup do Evropské unie není možný, takže teď jsme ten krok učinili," řekl novinářům. Mrzí ho, že sněmovna neschválila zavedení kvóra pro platnost referenda. "Ale i v této podobě si myslím, že je to přijatelné," uvedl. Připustil ale, že za takových podmínek může vstup země do unie schválit výrazná menšina obyvatel. Přijetí zákona přivítal předseda sněmovního ústavně-právního výboru Miloslav Výborný (KDU-ČSL). "Na základě tohoto ústavního zákona a prováděcího zákona bude moci každý občan České republiky starší 18 let vyjádřit svůj názor na přistoupení k EU. Nebude to rozhodovat jenom 281 zákonodárců, a myslím, že je to správné," řekl. Předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl novinářům řekl, že jeho strana vždy a trvale podporovala vstup do EU. Místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) přijatý zákon zhodnotil jako potřebný, ale má k němu určité výhrady. Senátní návrh zákona o referendu o vstupu země do EU ve sněmovně podpořilo 180 ze 182 poslanců, nikdo nebyl proti. Předlohu musí ještě schválit Senát. Pak už nic nebude bránit tomu, aby se referendum, pravděpodobně v první polovině příštího roku, uskutečnilo. Pro schválení vstupu země do EU bude nutné, aby kladně hlasovala nadpoloviční většina účastníků referenda.

Ministr Palas chce vládu požádat peníze na posílení dotací rolníkům

Ministr zemědělství Jaroslav Palas hodlá vládu požádat o 600 miliónů korun na posílení podpůrných zemědělských programů v tomto roce. Chce tak pomoci řešit letošní zhoršenou ekonomickou situaci zemědělců, kteří se vedle povodňových škod a nižší úrody potýkají zejména s propadem farmářských cen. Ministr uvedl, že je připraven jednat o možnostech zmírnění ekonomických problémů rolníků. Zemědělci odhadují, že v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek a propadu farmářských cen se letos sníží hrubá zemědělská produkce v běžných cenách o více než 15,5 miliardy korun. Loni výroba činila asi 130 miliard korun. Škody z povodní a přívalových dešťů pak podle odhadu přesahují asi 2,5 miliardy. Profesní zemědělské organizace připravily petici, v níž uvádějí, že odvětví hrozí finanční krize, která znemožní založení úrody a dokončení příprav na vstup do EU. V petici také vyzývají vládu a parlament, aby nepřipustily likvidaci českého zemědělství a zabezpečily jeho rovnoprávné postavení v rámci EU.

Vláda přes odpor ODS prosadila vznik nového ministerstva

Vláda ve sněmovně prosadila vznik nového ministerstva informatiky. Úřad, v jehož čele bude stát unionista Vladimír Mlynář, vzniká přes odpor ODS a některých poslanců KSČM. Myslí si, že ministerstvo je zbytečné. Zákon o vzniku ministerstva podpořilo 107 ze 171 přítomných poslanců. Teď ho posoudí Senát a prezident. Ministerstvo vznikne spojením současného Úřadu pro veřejné informační systémy, převzetím kompetencí týkajících se telekomunikací od ministerstva dopravy a převedením odboru, který nyní při Úřadu na ochranu osobních údajů provádí akreditace elektronických podpisů. Mlynář řekl, že chce mimo jiné dosáhnout toho, aby úřady častěji používaly informační technologie. Mělo by to znamenat, že lidé by víc věcí mohli vyřídit prostřednictvím internetu, a nemuseli by chodit na úřad. Ministr také hodlá liberalizovat telekomunikační prostředí, a učinit tak internet přístupnějším.

Vláda zřejmě schválí nižší deficit rozpočtu dle návrhu US

Vláda podle posledních informací zřejmě vyjde vstříc unionistům a lidovcům a schválí výrazně nižší rozpočtový deficit než původně navrhovaných 157 miliard korun. Schodek má být snížen především na úkor výdajů na úhradu ztráty České konsolidační agentury. Ty mají v souladu s požadavkem Unie svobody klesnout z původních 60 miliard na 18,6 miliardy korun, což by spolu s dalšími drobnými úsporami dalo výsledný deficit 114 miliard korun. Definitivní rozpočtový návrh kabinet schválí až v pondělí 21. října. Nejpozději 25. října ho musí odeslat do sněmovny, která o něm bude jednat 7. listopadu. Poslanci Unie svobody v úterý prohlásili, že jsou ochotni podpořit rozpočet za podmínky, že do něj nebudou zahrnuty ztráty konsolidační agentury, které ještě neprošly účetní závěrkou. Po zohlednění požadavku unionistů by se čistý schodek dostal podle výpočtu na úroveň 87,6 miliardy korun. To je o pár miliard více než čistý schodek letošního rozpočtu. Rozpočet začne 7. listopadu projednávat Poslanecká sněmovna, v níž má koalice nejtěsnější většinu 101 hlasů. Záleží tak na hlasu každého vládního poslance. Pokud Unie svobody nezajistí pro rozpočet podporu všech svých deseti poslanců, sama odejde podle zářijového dodatku koaliční smlouvy z vlády Vladimíra Špidly.

Sněmovna požádala vládu o další pomoc postiženým povodněmi

Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby poskytla další rychlou pomoc lidem, které postihly srpnové povodně v České republice. Tato pomoc by měla směřovat mimo jiné k nejohroženějším skupinám obyvatel a do oblastí, které mohou být nepříznivě ovlivněny nadcházející zimou. Sněmovna těmito žádostmi ukončila rozpravu o likvidace škod po povodních.

Návrh ODS na získání peněz na povodně projedná sněmovna v úterý

Poslanecká sněmovna z časových důvodů nestihla projednat návrh občanských demokratů na získání financí k odstranění následků srpnových povodní. ODS navrhuje zřídit zvláštní povodňový účet, na který by bylo převedeno 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu. Poslanci se k předloze vrátí pravděpodobně až v úterý, kdy bude říjnová schůze pokračovat. Z padesátimiliardového účtu vedeného u Fondu národního majetku by mělo být v nadcházejících letech financováno odstraňování povodňových škod. Vládní poslanci ale přijetí zákona velké šance nedávají. V dosavadní rozpravě zatím zamítli žádost ODS na schválení předlohy rovnou v prvním čtení. Stejný osud potká v úterý pravděpodobně i celý zákon. Předseda vlády Vladimír Špidla ve sněmovně uvedl, že celková škoda, kterou v Česku způsobily srpnové povodně, byla ke konci září odhadována na 70 miliard korun. Není to ale konečné číslo.

Fond národního majetku počítá v roce 2003 s příjmy 73 a výdaji 76 mld. Kč

S příjmy 73 miliard a plánovanými výdaji 76 miliard korun počítá v příštím roce rozpočet Fondu národního majetku. Poslance o tom informoval ministr financí Bohuslav Sobotka. Upřesnil, že ve fondu je nyní deset miliard korun. Dalších 55 miliard korun očekává fond počátkem roku z privatizace Českého Telecomu. Ministr financí poslancům odhalil plánované výdaje fondu v příštím roce. Uvedl, že Státní fond dopravní infrastruktury počítá s dotací z Fondu národního majetku ve výši 27,2 miliardy korun a Státní fond bydlení s dotací v rozsahu 2,8 miliardy korun.

Jednání bankovní rady skončilo bez měnových rozhodnutí

Pravidelné zasedání bankovní rady České národní banky skončilo, centrální bankéři nepřijali žádná měnová rozhodnutí. O nastavení měnové politiky bude centrální banka jednat poslední říjnový čtvrtek, kdy projedná rovněž novou makroekonomickou prognózu. Většina ekonomů předpokládá od měnového zasedání za 14 dní pokles úrokových sazeb minimálně o čtvrt procentního bodu, část trhu se přiklání i k razantnějšímu zásahu. Rovněž několik členů bankovní rady v posledních dnech uvedlo, že prostor pro další pokles sazeb existuje. Sazby v České republice jsou nyní na historicky nejnižších třech procentech a čtvrt bodu pod sazbami v eurozóně. Další pokles by přispěl k dalšímu zlevnění úvěrů, především občanům, jako jsou hypotéky či spotřebitelské úvěry. Klesly by však rovněž úroky z termínovaných vkladů. Pro pokles sazeb hovoří především pokračující nízká inflace a ochlazení hospodářského růstu v Evropě.

Staronovým šéfem kontrolorů se na dalších devět let stal Voleník

Nejvyšší kontrolní úřad bude i nadále řídit Lubomír Voleník, který v čele této instituce stál od roku 1993 do letošního července. Prezident Václav Havel na Pražském hradě jmenoval Voleníka na devítileté funkční období. Prezident ale odmítl jmenovat viceprezidentem úřadu bývalého poslance ČSSD Františka Brožíka. Voleníka a Brožíka navrhla Havlovi sněmovna ještě v minulém volebním období. Havel očekává, že se Poslanecká sněmovna co nejdříve usnese na novém návrhu na obsazení funkce viceprezidenta kontrolního úřadu. V ČSSD se nyní hovoří o tom, že by místo Brožíka mohla sněmovna navrhnout například bývalé poslance této strany Františka Španbauera nebo Dušana Tešnara.

Nejvyšší soud přestane vycházet vstříc odpíračům vojny

Nejvyšší soud již napříště nebude vycházet vstříc odpíračům vojny z náboženských důvodů, žádajícím rehabilitaci. Velký senát Nejvyššího soudu zamítl stížnost ministra spravedlnosti ve prospěch příznivce Svědků Jehovových Vladimíra Waise. Rozhodnutí je napříště pro senáty Nejvyššího soudu závazné, upozornil soudce Pavel Šámal. Dosud soud vyhověl odpíračům v 56 případech a pouze ve čtyřech stížnosti pro porušení zákona a dovolání zamítl. Velký senát se sešel poprvé veřejně od vzniku nového zákona o soudech a soudcích.

Kanada zřejmě nezruší víza pro Čechy před vstupem do EU

Kanada zřejmě nezruší víza pro Čechy před vstupem do země do Evropské unie, ale až poté. Po jednání s předsedou Senátu Petrem Pithartem to uvedl jeho kanadský protějšek Daniel Hays. Česko vstoupí do unie v roce 2004, pokud s tím budou souhlasit jeho obyvatelé v připravovaném referendu a rozšíření EU nezablokuje některá z nynějších členských zemí EU. Kanada přitom s žádnou z nich nemá vízovou povinnost. Kanada zavedla víza pro české občany před pěti lety v reakci na žádosti Romů z ČR o azyl. Praha s recipročním opatřením vyčkávala čtyři roky. Hays dal zavedení víz i do souvislosti s tím, že Kanada má otevřenou hranici s USA. Spojené státy po Češích také vyžadují při vstupu do země vízum. Prezident Václav Havel při setkání s Haysem poděkoval Kanadě za pomoc, kterou republice poskytla při likvidaci srpnových záplav. Oba politici spolu hovořili i o listopadovém summitu NATO, který podle Havla povede k posílení euroatlantických vztahů. Hlavním tématem Haysova jednání s předsedou dolní komory Lubomírem Zaorálkem bylo rozšíření EU a kanadský pohled na tento proces. S Haysem hovořil i o roli Senátu, ale také o ledním hokeji "jako o něčem, co spojuje českou a kanadskou povahu". Zaorálek v mládí hokej hrával. O povodních, ale i problematice víz hovořil s Haysem předseda vlády Vladimír Špidla. Hays zavítal i na jednání sněmovny. Jeho části přihlížel z galerie pro hosty.

Vojáci jsou prý po leteckém cvičení připraveni na summit NATO

Nad Českou republikou česká a americká vojenská letadla nacvičovala, jak by reagovala v případě hrozby teroristického útoku. Vojáci se tak připravovali na listopadový summit Severoatlantické aliance. Jsme nachystáni, tvrdí armádní velitelé. "I když to bylo jen cvičení, bylo to nezapomenutelné. Dokážu jen těžko popsat, co se mi honilo hlavou, když stíhač letící za dopravním letadlem plným lidí čekal na rozkaz k zahájení palby. Je to šílené," popsal své pocity ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Právě únos dopravního letadla Tu-154 teroristy byl jednou z akcí, na kterou se vojáci cvičili. Další simulace měla navodit situaci, že dopravní letadlo je v nouzi a nemůže komunikovat s řízením letového provozu. Vojáci se také cvičili pro případ, že by nějaké malé letadlo útočilo na jadernou elektrárnu v Dukovanech.

Bezpečnostní uzavírky začnou těsně před summitem 19. listopadu

Pražský magistrát uzavře během listopadového summitu NATO okolí Kongresového centra včetně části magistrály, Pražský hrad a přilehlá místa a okolí Obecního domu. Bezpečnostní opatření začnou postupně od večera 19. listopadu, tedy těsně před summitem. Potrvají do půlnoci 22. listopadu. Magistrála bude u Kongresového centra uzavřena ve dny konání vrcholné schůzky aliance 21. a 22. listopadu. Omezení se bude týkat řidičů i chodců; do uzavřených zón bude vstup povolen jen místním obyvatelům na občanské průkazy a vjezd sem bude možný pouze na zvláštní povolení. Parkování v zónách bude zakázané. "Chtěl bych poprosit občany Prahy o porozumění a shovívavost. Summit je největší akcí, kterou kdy toto město a stát hostily," řekl vládní zmocněnec pro přípravu summitu Alexander Vondra.

Potápěči propuštění z chorvatského vězení přiletí v pátek

Dva čeští potápěči, Daniel Frolec a Ivo Kožnar, kteří byli před pěti týdny zadrženi v Chorvatsku pro podezření z vraždy svého kolegy Miroslava Kukliše, přiletí do Prahy v pátek. Soud je ve středu propustil z vazby. Expertízy prokázaly Frolcovu a Kožnarovu nevinu. Vyšetřující soudce rozhodl o propuštění českých občanů poté, co dostal i poslední znalecký posudek, který stejně jako ty předchozí vyznívá ve prospěch obou podezřelých. Jedním z důležitých testů byla analýza skvrny na palubě plachetnice, na níž se osmičlenná skupina českých potápěčů plavila kolem chorvatského ostrova Šolta. Analýza DNA ukázala, že nešlo o krev, ale o barvu. Tím se nepotvrzuje verze chorvatské policie, že potápěči svého kolegu zavraždili. Miroslav Kukliš zemřel za nevyjasněných okolností. Chorvatské úřady obvinily jeho kolegy, že ho zabili a poté tělo ukryli v podmořské jeskyni. Účastníci výpravy však tvrdí, že Kukliš si vzal život sám (probodl se nožem), když zjistil, že v podmořské jeskyni zabloudil a kvůli nedostatku zásob vzduchu se mu zřejmě nepodaří dostat bezpečně zpět na hladinu. Ze skupiny potápěčů byli obviněni z vraždy jen Frolec a Kožnar, protože jako jediní měli negativní výsledky na detektoru lži. Detektor však nelze u soudu použít jako přímý důkaz. Ostatní členové výpravy po výsleších postupně odcestovali domů.

Za vraždu Roma soud potrestal bývalého skina 13 lety vězení

Za rasově motivovanou vraždu svitavského Roma Oty Absolona potrestal královéhradecký krajský soud 13 lety vězení dvaadvacetiletého příznivce hnutí skinheads Vlastimila Pechance. Rozsudek není pravomocný, protože Pechanec se proti němu okamžitě odvolal. Královéhradecký soud Pechancovi uložil stejný trest už v březnu. Po Pechancově odvolání ale Vrchní soud v Praze tento verdikt zrušil a případ vrátil do Hradce kvůli doplnění dokazování. Vražda se stala loni v červenci na svitavské diskotéce.

Ženisté odtáhli od Štěpánského mostu poslední sud s chemikáliemi

S pomocí těžké techniky a lodí dnes ženijní vojsko vyzvedlo a odtáhlo poslední kontejner s chemikáliemi, který uplaval při povodních z chemičky Spolana. Nádrž uvízla na břehu u Štěpánského mostu u Obříství na Mělnicku a firmě se dva měsíce nedařilo přijít na způsob, jak ji odvézt. Osm příslušníků 11. ženijního pluku z Litoměřic celou akci připravovalo dva dny. Nakonec třicetitunový kontejner dostali opět na vodu a zapřáhli jej do dvou vlečných člunů. Kontejner se ztuhlým parafínem nadnášený vodou pak bez komplikací dotáhli do přístaviště Spolany.

Exprimátor Kasl navrhne radě, aby odebrala licenci televizi Nova

Pražský exprimátor Jan Kasl dá podnět radě pro rozhlasové a televizní vysílání, aby odebrala licenci televizi Nova. Už v pondělí oznámil, že zažaluje televizi Nova kvůli sobotní reportáži, podle které ho policie podezřívá z porušování povinností při správě cizího majetku při loňské privatizaci Pražských vodovodů a kanalizací. Mluvčí Novy Martin Chalupský zopakoval, že televize má své tvrzení jednoznačně zdokumentováno. Policie privatizaci Pražských vodovodů a kanalizací skutečně prověřuje, potvrdily v pondělí mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová a náměstkyně státního zástupce pro Prahu 1 Zdeňka Galková. Trestně stíhán v současnosti nikdo není. Kasl trvá na tom, že reportáž televize byla nepravdivá a poškodila ho jako kandidáta na pražského primátora. Podle Novy existuje možnost, že Kasl dostal při privatizaci úplatek deset miliónů korun. Exprimátor novinářům řekl, že se bude domáhat práva na odvysílání opravy a žádat bude i finanční odškodnění. Kasla udivilo, jak rychle bylo státnímu zastupitelství předáno anonymní upozornění na údajně spáchaný trestný čin a jak se k informacím dostala televize. Zopakoval, že ho policie dosud neoslovila, ač by velmi rád vysvětlení podal.

Vítězem Ceny kritiky grafického bienále je Izraelec Lemel

Cenu kritiky 20. ročníku bienále grafického designu Brno 2002 získal izraelský výtvarník Jossi Lemel za plakát Izraelsko-palestinská hranice 2001. Vyhlášení vítězů je jednou z posledních akcí letošního jubilejního ročníku bienále před jeho nedělním slavnostním ukončením. Mezi dalšími oceněnými jsou podle počtu odevzdaných hlasů český výtvarník Jan Rajlich starší, maďarská autorka Agnes Rozmannová a Japonec Hirojuki Yamamoto. Letošní ročník bienále byl zahájen v polovině června, pro velký zájem návštěvníků byly jeho výstavy prodlouženy o měsíc do poloviny října. Tématem grafické soutěže byla plakátová tvorba se zaměřením na sociálně slabé a znevýhodněné osoby. Na bienále se prezentovali výtvarníci z 47 zemí světa.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude většinou oblačno a místy přeháňky, na českých horách sněhové. Nejvyšší teploty 7 až 11 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů okolo 4 stupňů Celsia.