Zprávy Radia Praha
Prezident Havel podle New York Timesu volal ohledně Atty Bílému domu, Hrad to popírá
Český prezident Václav Havel diskrétně informoval Bílý dům, že došel k závěru, že nejsou důkazy o setkání hlavního spiklence teroristických útoků 11. září Muhammadem Attou s iráckým diplomatem v Praze, napsal z Prahy americký list The New York Times s odvoláním na nejmenované české představitele. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček vzápětí tvrzení listu rezolutně popřel. Havel podle The New York Times diskrétně volal vysokým představitelům vlády prezidenta George Bushe, aby jim řekl, že první zprávy české zpravodajské služby o schůzce Atty loni v dubnu v Praze s iráckým diplomatem a agentem Ahmadem Chalílem Ibráhímem Sámirem Aním nemohou být potvrzeny, uvedl americký list. "Jde o výmysl. Nic takového se neodehrálo," řekl k údajnému telefonátu do Bílého domu mluvčí. Český prezident podle Špačka mluvil o Attovi pouze na tiskové konferenci v New Yorku během své poslední pracovní návštěvy Spojených států. "Bylo tam přítomno asi 20 amerických novinářů. Nešlo o žádnou pokoutní informaci," uvedl Špaček. Podle něj to bylo Havlovo jediné vyjádření na adresu Atty za poslední rok. Americký list napsal, že čeští představitelé neuvedli, kdy přesně Havel do Washingtonu volal. Udělal to však prý potichu někdy letos, aby neuvedl veřejně do rozpaků čelné představitele své vlády, kteří dodali těmto zprávám na věrohodnosti ve veřejných i soukromých prohlášeních.
Do sněmovny poputuje návrh rozpočtu se schodkem 111,3 miliardy Kč
Po řadě vyjednávání expertů a politiků stran vládní koalice kabinet schválil definitivní podobu návrhu státního rozpočtu na příští rok. Hospodaření státu skončí podle něj příští rok schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,062 miliardy a výdajích 795,362 miliardy korun. Původně plánovaný deficit 157,3 miliardy tak vláda snížila o 46 miliard korun. Rozpočet nyní míří do sněmovny, která o něm začne jednat 7. listopadu. Vládou navrhovaný deficit byl snížen především na úkor výdajů na úhradu ztráty České konsolidační agentury. Ty v souladu s požadavkem unionistů klesly na 18,6 miliardy z původních 60 miliard. Požadavky na další výdajové úspory ze strany Unie svobody - DEU vláda v návrhu rozpočtu nezohlednila. Podle Hospodářské komory a také většiny analytiků je navržený schodek státního rozpočtu nižší pouze na první pohled. Podle ekonomů jde pouze o optickou úpravu. Hospodářská komora navíc zdůraznila, že rozhodnutí vlády má veřejnosti a do zahraničí signalizovat schopnost České republiky snížit navržený schodek. Prioritami rozpočtu jsou výdaje na obnovu území po povodních, podpora školství, vědy a výzkumu a vstup ČR do Evropské unie. Resortu školství vláda přidala 500 miliónů korun na platy učitelů a co se týče vstupu země do EU, rozpočet počítá s 200 milióny na informační kampaň a se 700 milióny na referendum o vstupu do EU. Vláda proti původnímu návrhu plošně snížila běžné výdaje všech kapitol o dvě procenta a prostředky na pořizování majetku neinvestičního charakteru rovněž o dvě procenta, čímž uspořila dvě miliardy korun. O dalších 1,5 miliardy přišlo ministerstvo obrany, a kabinet tak celkem ušetřil 3,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu ušetří nařízená dvě procenta v rozpočtu na příští rok shodně ve všech svých položkách. Miliónové škrty tak postihnou i prioritní projekty. Resort dopravy bude muset z předpokládaného rozpočtu na příští rok ušetřit 64,2 miliónu korun. Ministerstvo školství přijde kvůli snížení schodku státního rozpočtu o 1,2 miliardy korun a ministerstvo kultury musí svůj rozpočet uskromnit o 1,72 miliardy korun. Nároky ministerstva zdravotnictví se při sestavování rozpočtu musely seškrtat zhruba o 140 miliónů korun, z toho 100 miliónů na investicích a 40 miliónů v ostatních položkách. Problém s hledáním rezerv ve svém rozpočtu zřejmě nebude mít ministerstvo pro místní rozvoj. Rozpočet ministerstva zemědělství by měl v příštím roce činit zhruba 14,4 miliardy korun, což je proti letošku nárůst asi o 1,5 miliardy. Ministerstva vnitra se škrty v návrhu státního rozpočtu výrazně nedotkly. Jeho příjem se sice sníží o 240 miliónů korun, celkově však dostane podstatně víc peněz než letos. Naproti tomu ministerstvo životního prostředí bude muset kvůli sníženému rozpočtu zapomenout na nákladná protipovodňová opatření v krajině, zkrátka přijde také program obnovitelných zdrojů energie a investice do informatiky. Ministerstvo financí zvýšilo o tři miliardy proti původnímu návrhu odhad daňových příjmů, naopak odhad příjmů z pojistného na sociální zabezpečení snížilo o dvě miliardy. Unionisté navrhovali další úspory ve výši sedmi miliard korun. Ty měly spočívat především ve zrušení neobsazených tabulkových úřednických míst a v nižších výdajích ministerstev na nákup služeb či na aktivní politiku zaměstnanosti. Tyto požadavky však zůstaly ve vládě bez odezvy.
Koalice musí s rozpočtem spoléhat sama na sebe; Marvanová váhá
Koalice ČSSD, lidovců a Unie svobody- DEU se při prosazování státního rozpočtu na příští rok bude asi muset spolehnout sama na sebe. Rozpočtový expert ODS Martin Kocourek řekl, že jeho strana pro hlasovat rozhodně nehodlá. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček uvedl, že komunisté se ještě definitivně nerozhodli, navrhovaným rozpočtem ale nejsou nadšeni. Zda dokáže vládní koalice využít svou těsnou sněmovní většinu 101 z 200 mandátů, bude záležet i na unionistce Haně Marvanové, která v září hlasovala proti vládnímu návrhu daňových změn. Poslankyně řekla, že zatím nechce zaujímat definitivní stanovisko. Záleží to podle ní na tom, zda budou splněny unionistické požadavky - nižší deficit, rozpočtový výhled snižování schodků a reforma mandatorních výdajů. Úřadující předseda unie Ivan Pilip přitom řekl, že vláda výhled postupného snižování schodků veřejných financí předloží. Unie také podle něj chce, aby se kabinet ve sněmovně před závěrečným hlasováním o rozpočtu zavázal, kdy a v jakých zákonech upraví do budoucna strukturu mandatorních výdajů, což jsou třeba důchody a různé státní dávky. Pilip soudí, že proti kompromisu, kterého koalice v debatách o rozpočtu dosáhla, nelze mít věcné výhrady. Proto doufá, že všech deset členů klubu US-DEU bude hlasovat pro. První čtení čeká rozpočet ve sněmovně už 7. listopadu. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda prohlásil, že lidovečtí poslanci rozpočet určitě podpoří. Stejně jistý podporou klubu ČSSD si je i místopředseda této poslanecké frakce Radko Martínek.
Nepřijetí rozpočtu by zkomplikovalo pomoc zatopeným lidem
Pokud vládní návrh zákona o státním rozpočtu neschválí Poslanecká sněmovna, zkomplikuje se a zpomalí pomoc lidem, které v srpnu postihly povodně. Po setkání s podnikateli Svitavska to uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Na odstraňování povodňových škod je ve vládou schváleném návrhu rozpočtu vyčleněno celkem 17 miliard korun. "Byla by to škoda zejména z hlediska oblastí, které byly postiženy povodněmi a které čekají na státní pomoc," řekl Sobotka k možnosti, že Poslanecká sněmovna vládou navržený rozpočet se schodkem 111,3 miliardy korun zamítne. Ministr však podle svých slov věří, že dokument sněmovna přijme. Připomněl, že existence současné vládní koalice je do značné míry spojena právě se zákonem o státním rozpočtu.
Sněmovna rozhodne o penězích na povodně
O návrhu občanských demokratů vyčlenit na odstraňování povodňových škod 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu bude v úterý hlasovat Poslanecká sněmovna. Zákonodárci by ale měli také zvolit nové vedení státních ekonomických organizací a schvalovat některé zákony. Dramatické hlasování se očekává v případě návrhu ODS zřídit zvláštní povodňový účet, na který by bylo převedeno 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu. Poslanci projednávají zákon zatím jen v takzvaném prvém čtení, kdy se rozhoduje o tom, zda se jím bude sněmovna vůbec zabývat. V dosavadní rozpravě poslanci zamítli žádost občanských demokratů na schválení předlohy rovnou v prvním čtení. Stejný osud potká možná i celý zákon. Problematické bude zřejmě i hlasování sněmovny o novém vedení Fondu národního majetku, České konsolidační agentury a státních fondech rozvoje bydlení a dopravní infrastruktury. Vedení těchto organizací, případně pouze některé osoby, odvolala sněmovna 9. října. Není ovšem jisté, zda všechny členy managementu společností zvolí poslanci již na této schůzi. Sněmovnu čeká také volba finančního arbitra, jeho zástupce a projednání výroční zprávy České televize za rok 2001. Pravděpodobně ještě v úterý budou poslanci také hlasovat o definitivní podobě vládních zákonů o integrované prevenci a o rozsahu branné povinnosti.
Od úterý platí zákaz zveřejňování průzkumů před senátními volbami
Od úterý až do sobotních 14:00 platí zákaz zveřejňování výsledků volebních průzkumů pro letošní volby do třetiny Senátu. Jejich první kolo začne v pátek 25. října. Agentury pro výzkum veřejného mínění byly letos skoupé na průzkumy preferencí jednotlivých kandidátů, zaměřily se spíše na zjišťování účasti a známost kandidátů v jejich obvodu. Jen společnost SC&C pro Českou televizi zjišťovala vyhlídky jednotlivých kandidátů. Šanci na zvolení v prvním kole voleb měli počátkem října jen tři kandidáti - bývalá místopředsedkyně ODA Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí), místopředseda Senátu Zdeněk Vojíř (ČSSD) a předseda senátorů nejsilnější vládní strany Ladislav Svoboda. Kandidáti sociální demokracie vedli i v dalších devíti z 27 obvodů, v nichž se letos budou volby konat. V pěti obvodech si nejlépe stáli lidovečtí kandidáti, v dalších pěti zástupci ODS. Unionisté a komunisté by v prvním kole voleb vyhráli shodně v jednom obvodu. Ve zbývajících obvodech by vyhráli kandidáti neparlamentních stran.
Drogová situace v Česku se zhoršuje
Drogová situace v České republice má podle ředitele Národní protidrogové centrály Jiřího Komorouse zhoršující se tendenci - nedaří se snižovat dostupnost drog a stoupá poptávka po nich. "Tam, kde bude taková poptávka jako v České republice, tak tam kdybychom se rozkrájeli, tak nadále bude území Česká republika eldorádem pro zločinecké organizace v oblasti drog," řekl novinářům Komorous. Může za to podle něj nedostatečná aktivita v oblasti prevence. Jakékoli snahy vládních či nevládních organizací v protidrogové prevenci jsou podle Komorouse hned v zárodku kritizovány a označovány za hloupost. Kritizoval především přístup meziresortní protidrogové komise. Zdůraznil, že Národní protidrogová centrála nesouhlasí s legalizací žádných drog. Odmítá i různé alternativní návrhy, jako například zavedení takzvaných šleháren, kde by si narkomané mohli aplikovat drogu, či testování drog před diskotékami, aby lidé měli jistotu, že je droga čistá. Podle posledních statistických údajů z letošního března počet uživatelů drog v Česku stále stoupá. Nyní je v zemi zhruba 100.000 uživatelů drog, z toho 35.000 lidí užívá drogy trvale a zbytek s nimi experimentuje.
Kvůli summitu NATO se zpřísní také kontroly na hranicích
Kvůli nadcházejícímu pražskému summitu NATO hodlá Služba cizinecké a pohraniční policie zpřísnit kontroly cizinců na hranicích. Policisté budou mimo jiné prověřovat, zda nejsou v evidenci nežádoucích osob. Pokud ano, nebudou do země vpuštěni. Nežádoucí osoby se evidují na základě poznatků policie a požadavků zpravodajských služeb. Vedle důkladných kontrol totožnosti cizinců a platnosti cestovních dokladů se policisté zaměří i na důvody, proč do republiky přijíždějí. Zajímat se budou i o to, zda cizinci nepřivážejí věci, jež by mohli použít při demonstracích. V čase summitu se očekávají četná protestní vystoupení odpůrců NATO, především levicových radikálů. Na summit se do Prahy 20. listopadu sjede celkem 46 hlav států či vrcholných představitelů 19 členských zemí NATO a států zapojených do programu Partnerství pro mír. Bude to vůbec poprvé, kdy české hlavní město bude hostit tak významné setkání. Policie očekává, že dorazí také asi 12.000 demonstrantů. Proti nim nasadí stejný počet příslušníků bezpečnostních složek.
Kapitán Pojer již nebude létat jako kapitán
Kapitán Českých aerolinií Václav Pojer nebude v budoucnu kvůli svému prohřešku s převozem střelné zbraně v letadle létat jako kapitán letadla, ale zřejmě jen jako druhý pilot. Do středy, kdy má vedení ČSA rozhodnout o jeho definitivním potrestání, je Pojer mimo službu. Řekl to mluvčí ČSA Dan Plovajko. Mluvčí sice nemá přesné údaje o finančním ohodnocení, ale obvyklé podle něho je, že druhý pilot bere zhruba polovinu toho, co kapitán. V září byla průměrná mzda kapitána Boeingu 737, s nímž Pojer létal, zhruba 90.000 korun. Druhý pilot bral 44.000 korun. Pojer byl v anglickém Birminghamu na měsíc uvězněn za to, že že nesl na palubu svého letadla nabitou pistoli. Odvolací soud ho ale v pátek propustil na svobodu. Ve středu bude podle Plovajka vyčíslena také škoda, kterou Pojer porušením předpisů způsobil ČSA. Odhad výše škody a podrobnosti jejího vyčíslení odmítl Plovajko konkretizovat. Ve středu by podle mluvčího měly být známy i informace o tom, jak vlastně mohl Pojer pronést bezpečnostní kontrolou na Ruzyni ostře nabitou pistoli - tím spíše, že bezpečnostní opatření mají být přísnější s ohledem na hrozbu terorismu a připravovaný summit NATO.
Češi budou moci cestovat do Paraguaye bez víz
Čeští turisté budou moci již brzy cestovat do latinskoamerické země Paraguaye bez víz a naopak. Dohodu o oboustranném zrušení vízové povinnosti připravují ministerstvo zahraničí obou zemí a podepsána by mohla být do konce roku, řekli ministři zahraničí Česka Cyril Svoboda a Paraguaye José Moreno. Cestování bez nutnosti žádat o víza by podle ministrů mělo vést ke zlepšení kulturních i podnikatelských vztahů a mělo by podpořit i turistický ruch. Svoboda odhadl, že do Paraguaye ročně cestuje asi pět set Čechů.
Dolní oblast Vítkovic bude atraktivní pro investory
Dolní oblast Vítkovic, na níž stojí nepotřebné vítkovické technologie a budovy včetně památkově chráněných vysokých pecí, bude po dekontaminaci a dobudování infrastruktury atraktivním místem pro investory. Novinářům to v Ostravě řekl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu Luboš Zaorálek. Podle podnikatelského plánu by měla Dolní oblast v budoucnu sloužit jako zóna pro lehký průmysl a na ploše 83 hektarů by mělo vzniknout až 2500 nových pracovních míst. Dolní oblast je část území společnosti Vítkovice, kde byla v září roku 1998 ukončena výroba surového železa a koksu. Po výrobě se zátěží pro životní prostředí zůstaly v majetku podniku provozy se silně ekologicky znečištěnými pozemky, technologickými zařízeními a stavebními objekty. Dnes je téměř celá Dolní oblast Vítkovic opuštěná. Jde přitom o obrovský pozemek, který měří 307 hektarů a prochází celou Ostravou. Podle rozhodnutí vlády bude 214 hektarů Dolní oblasti převedeno na s.p. Diamo. V současné době je již zpracován soupis převáděného majetku mezi oběma společnostmi. Během šesti až osmi let by mělo Diamo provést sanaci pozemků, kterou bude financovat Fond národního majetku. Očištěné pozemky by pak Diamo mělo prodat městu Ostravě. Zhruba 11 hektarů Dolní oblasti tvoří kulturní památka. Ta představuje unikát v evropském i světovém měřítku, neboť zahrnuje na sebe navazující technologie výroby od těžby černého uhlí až po výrobu železa a oceli. Kulturní památka zahrnuje také přilehlý Důl Hlubina, který není součástí areálu. Podle Zaorálka je Dolní oblast významnou součástí identity zdejšího regionu.
Železný musí zaplatit náklady na exekuci svého majetku
Vladimír Železný musí podle společnosti CME zaplatit náklady na vymáhání výkonu rozhodnutí amsterdamské arbitráže, tedy na exekuci svého majetku nejen v České republice, ale i v Rakousku, Francii a USA. Sdělil to mediální zástupce CME Michal Donath. Železný dluží CME i náklady za soudní řízení u amsterdamského obvodního soudu, který podle Donatha zamítl veškeré nároky, jimiž Železný požadoval změnu rozhodnutí amsterodamské arbitráže. Ta rozhodla, že musí CME zaplatit 27,1 milionu dolarů (necelou miliardu Kč). Výši nákladů na exekuci zatím nemá CME vyčíslenu. Dluh, který měl Železný vůči CME na základě arbitrážního rozhodnutí, přitom před časem zaplatil MEF Holding z peněz, které mu poskytla finanční skupina PPF. Podle mluvčího Novy Martina Chalupského ztratila žaloba, kterou Železný podal krátce po vynesení arbitrážního výroku k amsterdamskému soudu, jakékoli opodstatnění poté, co dluh vůči CME za Železného zaplatil MEF Holding. Železný podle Chalupského veškeré závazky plynoucí z amsterdamské arbitráže CME uhradil a nyní očekává, že také CME podle rozhodnutí arbitráže vrátí akcie společnosti Nova Consulting. Chalupský sdělil, že akcie poté budou oceněny a v případě, že nebudou mít stejnou hodnotu jako v době, kdy je Železný prodal za 23,35 miliónu USD CME, bude jejich hodnotu po CME vymáhat.
A ještě krátce o počasí na území České republiky.
Bude většinou oblačno a místy přeháňky. Nejvyšší teploty 14 až 18 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů okolo 10 stupňů Celsia.
