Zprávy Radia Praha

Špidlova vláda dostala důvěru

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly v úterý podle očekávání získal v Poslanecké sněmovně důvěru. Vládu ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU podpořilo všech 101 koaličních poslanců. Proti bylo 99 poslanců opozičních ODS a KSČM. Politilogové a opoziční poslanci upozorňují, že vláda má sice obnovený mandát, ale problémy uvnitř ČSSD trvají. Klíčový bude podle nich březnový sjezd nejsilnější vládní strany, kde se má volit nové stranické vedení.

Hlasování sněmovny o důvěře vládě bylo překvapivě hladké. Předcházela mu krátká vystoupení lídrů parlamentních frakcí. Zejména ODS a komunisté kritizovali, že sněmovna má hlasováním o důvěře kabinetu řešit situaci uvnitř nejsilnější vládní strany. Samotné hlasování po jménech trvalo asi dvacet minut. Jako první byl pro hlasování vylosován ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU).

Vláda se rozhodla požádat o vyslovení důvěry poté, co někteří koaliční zákonodárci nepodpořili při prezidentské volbě kandidáta vládní koalice Jana Sokola. Prezidentem se stal Václav Klaus z opoziční ODS. V úterý prostřednictvím svého mluvčího Tomáše Klvani řekl, že tento výsledek očekával a předpokládá, že vláda se po tomto hlasování vrátí ke své normální práci.

Vládní koalice považuje úterní hlasování poslanců o vyslovení důvěry za test vnitřní soudržnosti, v němž obstála. Koalice věří, že nyní může jejich společný kabinet, oslabený po volbě prezidenta, pokračovat v plnění svého programu. Špidla po hlasování novinářům řekl, že vyslovení důvěry znamená pro vládu úspěch a dává jí to další sílu naplňovat vládní prohlášení. "Šlo o mandát vlády, který byl otřesen, a musím říct, že se to projevilo zejména v zahraničněpolitických vztazích," odpověděl premiér na otázku, zda se úterní hlasování týkalo poměrů v jeho straně, jak tvrdí opozice.

Nové předsednictvo si klub poslanců ČSSD zvolí příští týden

Všech sedm členů předsednictva poslaneckého klubu ČSSD v úterý odpoledne složilo své funkce, jak to oznámili minulý týden. Předseda klubu Milan Urban a další členové vedení rezignovali minulý týden v reakci na to, že někteří z poslanců ČSSD nepodpořili při volbě prezidenta koaličního kandidáta. Kdo bude stát v čele klubu nejsilnější vládní strany, rozhodnou sociálnědemokratičtí poslanci hlasováním příští týden. "Do pátku bude klub přijímat návrhy na nominace. Každý poslanec může navrhnout své favority," řekl ČTK jeden z odstoupivších místopředsedů klubu Milan Ekert. Zda se do vedení klubu dostanou ti samí lidé, bude podle něj na poslancích. "Rozhodli jsme se, že nebudeme silově usilovat o znovuzvolení," uvedl s tím, že rozhodnou nominace a následné volby příští týden. Předsednictvo čekalo s odchodem z funkcí do úterního hlasování sněmovny o důvěře kabinetu. O vyslovení důvěry požádal premiér Vladimír Špidla, aby si po volbě prezidenta ověřil podporu koaličních poslanců. Dopoledne se klub sešel a v hlasování vystupoval jednotně. Vzhledem k těsné většině, kterou ve sněmovně vláda má, tak dal šanci vládě pokračovat.

Policisté obvinili řidiče autobusu z obecného ohrožení

Jihočeští policisté v úterý obvinili z trestného činu obecného ohrožení řidiče autobusu, který v sobotu večer havaroval u obce Nažidla na Českokrumlovsku. Policejní rada dospěl k názoru, že tragickou nehodu, která si vyžádala 19 obětí, zavinil osmačtyřicetiletý řidič Pavel Krbec, řekl v úterý mluvčí jihočeské policie Dušan Klícha. Pokud mu soud prokáže vinu, hrozí mu až deset let vězení. Podle policistů se řidič při jízdě plně nevěnoval řízení a s autobusem v místě klesání sjel pravými koly za okrajovou bílou čáru na nezpevněný pravý okraj silnice. Tam narazil do svodidel a následně vybočil do protisměru. Autobus pak přejel do protisměru, prorazil svodidla a zřítil se ze sedmimetrové stráně na louku. Vyšetřovatel na základě předběžného znaleckého posudku vyloučil technickou závadu na autobusu. Další posudek, který by ověřil možnost, zda řidič nedoplatil na mikrospánek, je podle Klíchy otázkou delšího času. Odborníci však již dříve takovou možnost prakticky vyloučili, protože necelých pět minut před nehodou autobus stavěl na hraničním přechodu Dolní Dvořiště, kde řidiči museli být vzhůru.

V Poličce se pokusil o sebevraždu upálením duševně nemocný

O sebevraždu upálením se v úterý ráno v Poličce na Svitavsku pokusil duševně nemocný mladík. S popáleninami na padesáti procentech těla byl jedenadvacetiletý muž převezen na kliniku popálenin na pražských Vinohradech. ČTK to řekl mluvčí svitavské policie Stanislav Dobeš. "Ráno mezi 05:00 a 06:00 si vzal v dílně plechovku se zbytkem hořlaviny a na zahradě se zapálil. Pak běžel do domu, kde jej matka v koupelně sprchou uhasila," popsal neštěstí. Mladík byl v invalidním důchodu a léčil se na psychiatrii. Policii, která se případem zabývá, se dosud nepodařilo zjistit motiv jeho činu. Nenašla ani žádný dopis na rozloučenou. Stav mladíka je podle primářky popáleninového oddělení vinohradské nemocnice Zuzany Kapounkové velmi vážný. Na 36 procentech těla má popáleniny třetího stupně. Popálený je na obličeji, trupu a na rukách. Velmi závažné je zejména popálení dýchacích cest. "Snažíme se pacienta stabilizovat, jeho zranění jsou ale velmi těžká," řekla primářka.

Livia Klausová odejde z dozorčích rad České spořitelny a ZVVZ

Manželka prezidenta Livia Klausová se rozhodla odejít z dozorčích rad společností Česká spořitelna a ZVVZ Milevsko. Klausová to v úterý řekla v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Rezignační dopisy na místa v dozorčích radách chce zaslat v nejbližší době. "Chtěla bych dělat všechno pořádně a asi bych to všechno nezvládla," zdůvodnila Klausová své rozhodnutí. Nyní se chce věnovat zejména nové roli manželky prezidenta a rodině. Klausová dříve působila i v dozorčí radě společnosti ČEZ. Její členství však vyvolalo ostrou diskusi veřejnosti o tom, zda je vhodné, aby rodinní příslušníci politiků byli ve vedení státních firem. Klausová reagovala, že jakmile bude existovat zákon, který toto označí za střet zájmů, odstoupí.

Vedení Plzeňské banky odmítá komentovat uzavření pobočky

Vedení plzeňské banky, která v úterý ráno uzavřela svoji jedinou pobočku v Plzni, odmítá poskytovat jakékoli informace. "Na písemné dotazy novinářů i klientů odpovíme během zítřejšího (středečního) dopoledne, kdy také vydáme oficiální tiskovou informaci," řekla ČTK pracovnice sekretariátu generálního ředitele. Podle ní se konají neustálá jednání s Českou národní bankou a s právníky o řešení současné kritické situace banky. Nikdo z vedení Plzeňské banky nebere mobilní telefony a představenstvo se údajně dohodlo, že v úterý nastalou situaci nebude nijak komentovat. ČNB pouze uvedla, že je s bankou v průběžném kontaktu a očekává od ní další informace, jak bude situaci řešit. Důvodem uzavření Plzeňské banky je soudní spor s investiční společností AKRO. Banka má podle pondělního rozsudku zaplatit vytunelovaným C.S. fondům 1,1 miliardy korun plus stamilionové úroky. Celková platba by tak mohla vyšplhat přes dvě miliardy korun, což zhruba dvojnásobně převyšuje kapitál peněžního ústavu.

Telecom dostal od ÚOHS pokutu v řádu desítek milionů kvůli ADSL

Pokutu v řádu desítek milionů korun dostal Český Telecom od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za nabídku vysokorychlostního připojení k internetu přes technologii ADSL. ČTK to v úterý sdělil předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář. Rozhodnutí, které úřad vydal koncem února, není pravomocné. Nyní běží lhůta pro podání rozkladu. Vyjádření Telecomu ČTK shání. V šetření s Českým Telecomem se ÚOHS zabýval tím, jestli firma, když službu pod názvem IOL Platinum poprvé nabídla na jaře loňského roku, nebránila vzniku konkurence. Bednář uvedl, že antimonopolní úřad sleduje rozvíjející se trhy, mezi které telekomunikace patří, a věnuje se i tomu, jestli dominantní firma nebrání vstupu nových soutěžitelů na trh. Služba tak zvaného rychlého internetu přes telefonní linku, využívající technologie ADSL, nebyla zavedena v ČR plošně. To je podle Bednáře alarmující a jednoznačně v neprospěch zákazníků. Telecom byl loni v srpnu nucen po rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ADSL přestat nabízet. S novou nabídkou, která umožňuje poskytování služby i konkurenčním firmám, společnost přišla letos v únoru.

Praha dala v úterý do prodeje obligace za 170 milionů eur

Praha v úterý dala do prodeje obligace za 170 milionů eur (asi 5,1 miliardy korun). "Ukazuje se, že zájem o obligace je poměrně velmi slušný," řekl v úterý ČTK v Londýně krátce po zahájení obchodování s obligacemi pražský primátor Pavel Bém, který zde byl dokončit jednání s Deutsche bank, která emisi aranžuje. Dluhopisy budou mít splatnost deset let. Prostředky město využije na dokončení výstavby tramvajové trati z Hlubočep na Barrandov a jihozápadní části vnitřního automobilového okruhu, tedy tunelu Mrázovka. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's v únoru přidělila Praze na její střednědobý program emise dluhopisů v eurech (EMTN) dlouhodobé hodnocení A minus a u krátkodobých závazků rating A-2. Ratingové známky se shodují s dosavadním hodnocením úvěrové kvality města Prahy. Praha u tohoto programu počítá s celkovým objemem jedné miliardy eur (31,5 miliardy Kč).

Hodnocení dluhopisů Prahy odráží podle S&P silnou ekonomickou a finanční pozici Prahy. Na druhé straně upozornila agentura na rychlý růst zadluženosti hlavního města kvůli nápravě škod po loňských povodních, pokračujícímu prodlužování metra a investicím do dalších dopravních projektů. Negativně může podle ní působit i omezená příjmová pružnost českých měst a rostoucí finanční tlak probíhající decentralizace.

Britský Suringham zaplatil Trendu 120 mil. Kč za jeho pohledávku

Britská společnost Suringham Enterprises Limited zaplatila 120 milionů korun vytunelovanému investičnímu fondu Trend za jeho pohledávku vůči kyperské společnosti Forminster Enterprises Limited (FEL). Pohledávku Suringham Enterprises získala v dražbě loni v prosinci. Pohledávku dal do dražby správce konkurzní podstaty Trendu. ČTK to v úterý zjistila na Krajském soudu v Hradci Králové. V konkurzní podstatě Trendu by tak nyní mělo být asi 185 milionů korun. V lednu se totiž policii podařilo do fondu vrátit zhruba 65 milionů korun, které byly na účtech v Lichtenštejnsku. Vyvolávací cena pohledávky v hodnotě 344 milionů korun byla 300 milionů korun, ale holandskou dražbou spadla na vydražených 40 procent. Suringham Enterprises byla jediným účastníkem dražby. Na zaplacení měla čas do 23. března, ale podle dostupných informací úhradu provedla již počátkem ledna.

Královna v úterý uvedla Nicholase Wintona do rytířského stavu

Britská královna Alžběta II. v úterý v Buckinghamském paláci povýšila zachránce českých dětí Nicholase Wintona do rytířského stavu. Panovnice oznámila tuto poctu ve svém novoročním seznamu vyznamenaných. Winton před válkou zachránil 669 českých dětí tím, že zorganizoval vlakové transporty z Prahy do Británie. Pro všechny děti musel zajistit od Němců povolení k výjezdu, od Britů povolení ke vstupu, přijetí v rodině a složit padesátilibrovou kauci. Jeho zásluhy pomohla zveřejnit francouzská historička holokaustu Elisabeth Maxwellová a nověji i slovenský režisér Matej Mináč ve filmu Síla lidskosti. Winton dostal v Británii nižší vyznamenání už v roce 1993 a český Řád Tomáše Garrigua Masaryka v roce 1998.

Rakouský zemský soud zamítl žalobu českých dopravců

Zemský soud v Linci v úterý zamítl žalobu českých dopravců, kteří v souvislosti s hraničními blokádami rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín požadovali odškodné za ztráty utrpěné zdržením na hranicích. Čtyři čeští autodopravci žalovali rakouskou stranu o v podstatě symbolickou náhradu utrpěných škod ve výši 6000 eur. Hlavním cílem žaloby bylo poukázat na to, že dopravci byli protesty odpůrců elektrárny omezeni ve svém právu na svobodný pohyb zboží a osob přes hranice, přičemž rakouské úřady neučinily potřebná opatření, aby jim toto právo zajistily.

Soud argumentaci obžaloby zamítl s tím, že demonstrace byly "v nejvyšším veřejném zájmu", tedy v zájmu zajištění ústavou zaručené svobody shromažďování. Úřady jim tedy nemohly bránit, a to ani v případě, že tím byly dotčeny zájmy třetích osob, v tomto případě přepravců. Příslušným úřadem v tomto konkrétním případě bylo okresní hejtmanství ve Freistadtu, pod něž spadá i hraniční přechod Wullowitz, kde docházelo nejčastěji k blokádám. Žaloba se však obecně vztahovala na všechny hraniční blokády. Soud dospěl k závěru, že hejtmanství postupovalo v souladu s právem, když blokádu nezakázalo, ani ji později nerozehnalo. Zákaz by porušil svobodu shromažďovací a zásah proti demonstrantům by znamenal bezpečnostní riziko, uvádí soud ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Odvolává se při tom na "vzedmuté nálady v širokých vrstvách obyvatelstva proti jaderné elektrárně Temelín" a tvrdí, že vzhledem k účasti 6000 osob na protestech jejich rozpuštění "vůbec nebylo možné, aniž by to vedlo ke značným bezpečnostním problémům". Uvedený počet účastníků protestů však vznikl sečtením jejich počtů na 80 různých akcích. Soud uznal jako "nesporný" význam požadavků demonstrantů. "Zřízení a uvedení do provozu atomové elektrárny, navíc přinejmenším pochybné technické úrovně, v těsné blízkosti hranic je záležitostí nejvyššího veřejného zájmu a pokusy zabránit tomu jsou nesporně oprávněným nárokem postižených obyvatel," uvedl soud.

Češi jsou na svůj národ hrdí a za vlast by šli i bojovat

Více než polovina Čechů, 54 procent, je na příslušnost ke svému národu hrdá. Ještě o tři procenta více lidí se domnívá, že vlast je hodnota, pro kterou je třeba v případě nutnosti i něco obětovat. Polovina obyvatel by byla ochotna zemi bránit se zbraní v ruce, z mužů dokonce dvě třetiny. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že 90 procent Čechů má ke své zemi blízký vztah a tři čtvrtiny lidí zde chtějí žít. Výsledky jsou z předloňského prosince. CVVM je zveřejnila v úterý s tím, že jsou stále aktuální, neboť postoje lidí v otázce národní identity se nemění příliš rychle. Určité rozdíly ve vztahu ke státu jsou mezi obyvateli Čech a Moravy. "Moravané mají k České republice vztah poněkud slabší než Češi," řekla novinářům vedoucí CVVM Adéla Seidlová. Zatímco 36 procentům obyvatel západní části území je bližší republika než vesnice či čtvrť, kde žijí, u Moravanů je to naopak.

K důvodům, proč jsou lidé hrdi na Českou republiku, patří nejčastěji úspěchy sportovců, které oceňuje 90 procent lidí. Na dějiny, výsledky vědeckých výzkumů a umělecká díla cítí hrdost 69 až 78 procent Čechů. Naopak polovina obyvatel se stydí za to, jak jsou v Česku dodržovány zákony. Každému třetímu dotázanému vadí způsob transformace společnosti a celkově politika po roce 1989.

Euroskeptici se budou propagovat srpem a kladivem ve znaku EU

Netradiční logo si vymysleli příznivci Euroskeptické alternativy (ESA) - budou se propagovat žlutým srpem a kladivem uprostřed vlajky EU s kruhem žlutých hvězd. "Grafické ztvárnění má za cíl upozornit veřejnost na to, že EU je socialistická," řekl v úterý novinářům člen sdružení Vilém Barák. "Náš vstup je podmíněn urychlením přijetím tohoto eurosocialismu a plné zapojení do struktur EU povede k tomu, že pokud budeme chtít na národní úrovni socialismu odmítnout, v zajetí EU to bude tisíckrát obtížnější," tvrdí. Euroskeptici uvedli, že jim ministerstvo zahraničních věcí zamítlo žádost o pětimilionový grant pro euroskeptickou kampaň. "I když jsme oficiální zdůvodnění neobdrželi, ze seznamu poctěných organizací vyplývá, že uspět mohli jen a pouze eurooptimisté," uvedl Barák.

Pražský primátor se zajímal o regulaci dopravy v Londýně

Pražský primátor Pavel Bém v úterý v Londýně řekl, že se osobně velice zajímá o nové londýnské mýto na vjezd osobních automobilů do středu města. Řekl, že uvažuje o podobném systému, ale dal najevo, že jeho zavedení v Praze není na pořadu dne. "Uvažujeme přirozeně i o zavedení podobného systému - neříkám totožného systému a také neříkám kdy." Podle jeho názoru náklady na zavedení digitální kamerové techniky, na které spočívá londýnský systém, je nad finanční možnosti českého hlavního města. V Praze by se tedy zřejmě jednalo o obdobu dálničního poplatku, i když i tyto odhady jsou zatím podle jeho slov velmi předčasné. "Úvahy o zavádění mýtného v Praze se musí vázat na dobudování klíčových infrastrukturních projektů." Mezi nimi je klíčový městský okruh, který bude chránit historické centrum a poskytne reálnou možnost se mu vyhnout. "Musím říci, že s kým hovořím zde v Londýně nebo hovořím-li s jinými komunálními politiky, starosty, primátory velkých měst, tak všichni se dívají a s obrovským zájmem čekají, co vlastně přinese zavedení mýtného v Londýně." Podle Bémova srovnání s jeho vlastní návštěvou v britské metropoli před rokem je vidět, že doprava se snížila.

V ČR bylo evidováno na konci loňského roku 601 HIV pozitivních

V České republice přibývají občané infikovaní virem HIV, který způsobuje selhání imunity. Na konci loňského roku jich bylo evidováno 601, z nichž 163 již onemocnělo AIDS. Novinářům to v úterý řekla vedoucí AIDS centra ve Fakultní nemocnici Bulovka Marie Staňková. Loni bylo hlášeno 49 nových případů, předloni o dva více. Zároveň je v ČR evidováno také 178 cizinců, kteří mají trvalý pobyt. Nejvíce HIV pozitivních - 326 - žije v Praze. Nejméně infikovaných, pět, bydlí v kraji Vysočina. Lékařům se podaří zachytit jen část infikovaných. Odhady o skutečném počtu HIV pozitivních se velmi liší. Podle některých odborníků je to zhruba dvojnásobek, podle pesimistů je to až desetinásobek, uvedla Staňková. Z celkového počtu HIV pozitivních tvoří pětinu ženy. Zatím lékaři zaznamenali u HIV pozitivních 63 těhotenství. Celkem se narodilo infikovaným ženám 46 dětí. Každý takový novorozenec dostává od prvních šesti hodin svého života léky. Zda je dítě nakaženo, se zjistí do 18 měsíců věku. Tři z dětí, které se narodily postiženým matkám, jsou také HIV pozitivní, 29 je v pořádku a ostatní jsou ještě příliš malé.

RFE/RL: Přes úvahy o přemístění do Turecka hledáme sídlo v ČR

I přes úvahy, že by se Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) mohlo přestěhovat do Turecka, chce vedení rádia zůstat v Praze. Podle mluvčí RFE/RL Sonii Winterové se o Turecku hovořilo v americkém Kongresu. Mluvčí zdůraznila, že RFE/RL nadále spolu s českou vládou hledá v Praze vhodnější místo, odkud by stanice mohla vysílat. Existuje podle ní několik variant, včetně možnosti výstavby nové budovy. Myšlenka, že by Svobodná Evropa mohla být v budoucnu v Turecku, se objevila při jednání v americkém Kongresu, řekla v úterý Winterová. "To se samozřejmě musí brát seriózně v úvahu. Ale já mohu jen zdůraznit, že na našem zásadním stanovisku se nic nemění, že hledáme objekt v Praze ve shodě s českou vládou," uvedla. Jednání s českou vládou o přestěhování neskončilo, podotkla. Podle českého ministerstva zahraničí je dohoda "blízko".

Buzková se v úterý seznámila s peticí požadující zvýšení mezd

Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) se v úterý seznámila s textem petice požadující zvýšení mezd, kterou v pondělí poštou odeslali olomoučtí vysokoškolští pedagogové. "Na odpovědi, kterou učitelé požadují, se již pracuje a paní ministryně ji chce odeslat co nejdříve," řekla ČTK Lubomíra Černá z tiskového oddělení ministerstva. Pod petici se podepsalo asi 1300 lidí a podpořily ji i akademické senáty některých vysokých škol. Olomoučtí pedagogové jsou nespokojeni s výší svých mezd a požadují, aby vláda a ministerstvo zvýšilo rozpočet pro vysoké školy, aby mohli učitelé dostat přidáno. Pokud se tímto problémem nebude stát zabývat, vyhrožují stávkou v době přijímacích zkoušek na vysoké školy. Ministerstvo pedagogům nabídlo schůzku, ti ji však z časových důvodů odložili. Jeden z iniciátorů petice Petr Bilík již dříve ČTK řekl, že se se zástupci ministerstva rádi sejdou. Společné jednání však budou považovat za doplněk oficiálních jednání ministerstva, například s Radou vysokých škol, Konferencí rektorů či odbory. Zástupci ministerstva školství tvrdí, že letos již není možné rozpočet změnit. Ministerstvo ani nemůže rozhodovat o výši mezd, protože je to v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Výše platů na univerzitách se proto liší. O tom, že je ve vysokém školství už dlouho málo peněz, však nikdo nepochybuje, potvrdil to i náměstek ministryně Petr Kolář. Podle něj je třeba rozpočet vysokým školám stále zvyšovat. Buzková v úterním Právu uvedla, že pro univerzity bude pro příští rok požadovat několik miliard navíc.

Novák kvůli aféře se zneužíváním zažaloval arcibiskupa Graubnera

Bývalý student bohosloví Václav Novák v úterý kvůli zneužívání chlapců v moravských farnostech podal na olomouckého katolického arcibiskupa Jana Graubnera žalobu, ve které se domáhá omluvy. Novákovi se nelíbí, že se Graubner k aféře s pedofilním knězem Františkem Mertou, na které má podle jeho názoru svůj podíl, dosud nepostavil čelem a obětem i jemu se neomluvil. "Je mi líto, že arcibiskup olomoucký do dnešního dne nenašel dost odvahy k tomu, aby ke svému přiznání pochybení připojil i omluvu. Po řadě urgencí, žádostí a nabídek k osobnímu setkání mi opravdu nezbývá, než se po téměř třech letech obrátit na soud a omluvy se domáhat jeho prostřednictvím," řekl v úterý Novák. Graubnera k omluvě několikrát veřejně vyzval a obrátil se kvůli tomu i na papeže.

Ústavní soud vyhověl odpírači vojny, kritizoval Nejvyšší soud

Ústavní soud v úterý vrátil Nejvyššímu soudu k novému projednání případ Josefa Nagye, který v 50. letech odmítl z náboženských důvodů nastoupit základní vojenskou službu. Ústavní soudci přitom kritizovali přitom Nejvyšší soud, který v listopadu 2001 nevyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše ve prospěch Nagye. Ústavní soudci potvrdili své dřívější stanovisko a rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušili. V roce 1958 byl tehdy devatenáctiletý Nagy ze slovenských Bojan odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 měsíců, protože odmítl vykonávat vojenskou službu s poukazem na své náboženské přesvědčení - byl svědkem Jehovovým. V roce 1991 dospěli brněnští rehabilitační soudci k závěru, že jejich kolegové byli v roce 1958 příliš přísní, a původní trest proto zrušili. Výrok o vině však zůstal nedotčen. Ministr spravedlnosti Bureš požadoval pro Nagye zproštění viny. Nagyovi je nyní 64 let, je v důchodu a s rodinou žije v Ostravě. Ústavní soud je přesvědčen o tom, že Nejvyšší soud jednal v rozporu s Listinou základních práv a svobod a porušil právo Nagye na svobodu svědomí.

Brněnské Polárce snížilo město dotace, divadlo však nezanikne

Brněnskému divadlu Polárka snížili v úterý brněnští zastupitelé dotace, divadlo však nezanikne, jak se ještě ráno obávalo. Dotace mu nakonec nebyla snížena o původně navrhovaný více než milion korun, ale o 500.000 korun, tedy asi o 20 procent. "Je to bolestné, ale mírnější, než jsme čekali," řekl po jednání ČTK ředitel divadla Jaroslav Tuček. O úsporách v divadle rozhodne správní rada, dodal. Starosta Brna-středu Josef Kameníček původně navrhoval snížení městské dotace letos pouze o jedno procento, jako u dalších brněnských kulturních institucí, avšak neuspěl. Další provoz divadla podle Tučka podpořili dopisem například pražský Činoherní klub, Dejvické divadlo a tvůrci brněnského Národního divadla. Podpůrný dopis podepsali dramatici Arnošt Goldflam a Antonín Přidal, hudebník Miloš Štědroň či rektor Janáčkovy akademie múzických umění Václav Cejpek.

Podle původního návrhu magistrátního odboru kultury se měla Polárce snížit dotace o 43 procent, zatímco jiným divadlům má klesnout v rozsahu od 0,5 do pěti procent. Polárka získala pro letošní rok na provoz, údržbu a mzdy od městské části Brno-střed 2,95 milionu korun a od Brna měla získat dalších 2,45 milionu korun. Divadlo Polárka se původně věnovalo jen tvorbě pro děti a mládež, od letošního roku hraje i pro dospělé. Ročně zvládne asi 300 představení.

Za Doktorem přijeli do Afriky další dva čeští kanoisté

Jeden den českého kanoisty Martina Doktora od druhého se na soustředění v jihoafrické Pretorii téměř neliší. Zhruba v polovině již druhého pobytu před letošní sezonou ve stabilním africkém prostředí přijímá dvojnásobný olympijský vítěz z Atlanty dávky, z kterých bude těžit celý rok, jehož vrcholem bude zářijové mistrovství světa v americkém Gainesvillu. Stereotypu ale sezemický rodák nepropadá, navíc minulý týden za ním přijeli další kanoisté Jiří Heller z pražské Dukly a sezemický Jan Halda. "Ten mi přivezl fotky z domova, abych alespoň viděl, jak kluk roste," řekl z Afriky v telefonickém rozhovoru pro ČTK Doktor, otec sedmnáctiměsíčního syna Felixe.

Počasí

V noci na středu zataženo až oblačno, občas déšť, teploty 9 až 5 stupňů. Středa by měla být zpočátku zatažená a deštivá, během dne přijde od severozápadu proměnlivá oblačnost s přeháňkami, od vyšších poloh sněhovými. Ojediněle se objeví i bouřky. Teploty 7 až 11, na jihovýchodě až 14 stupňů, na horách kolem 3.