Zprávy Radia Praha

Bezpečnostní rada souhlasila s případným vysláním polní nemocnice

S případným vysláním vojenské 7. polní nemocnice do mírové operace v Iráku poté, co utichnou boje, vyslovila souhlas Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který má nyní dva týdny na jednání o této věci s politickými stranami. Případná mírová operace v Iráku, kde nyní s vojsky Saddáma Husajna válčí britsko-americká koalice, by podle Tvrdíka musela mít mandát OSN. Ministr uvedl, že nemocnice bude po vojenské stránce připravena vyjet do zahraničí kdykoliv po 1. dubnu. Jak novinářům řekl z New Yorku velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček, měl by generální tajemník této mezinárodní organizace Kofi Annan ještě tento týden o mírové obnově Iráku jednat s Condoleezzou Riceovou, poradkyní pro národní bezpečnost amerického prezidenta George Bushe. Podle Kmoníčka totiž USA chtějí, aby se situace v Iráku co nejdříve vrátila pod gesci OSN. Spojenci by se ale museli na práci nemocnice podílet finančně, Česká republika nemá na vyslání a provoz peníze. Měsíčně nemocnice stojí okolo 40 milionů, při vyslání na půlroční misi by to bylo asi 240 milionů korun. Česku by přitom vyhovovalo, kdyby spojenci zaplatili jen ty náklady, o které se provoz nemocnice zvýší jejím pobytem ve válkou poničeném Iráku.

Poslanci a senátoři podporují vyslání polní nemocnice do Iráku

Poslanci a senátoři podporují vyslání české vojenské polní nemocnice do oblasti Perského zálivu. Zdůrazňovali humanitární charakter takovéto mise. Nemocnice by se podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD) mohla v případě zájmu spojenců podílet na mezinárodní operaci, jejímž cílem by byla poválečná obnova Iráku. Vyslání nemocnice podporuje i opoziční ODS. Místopředseda a stínový mínistr obrany ODS Petr Nečas se domnívá, že nemocnici by bylo třeba vyslat co nejrychleji. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček (ČSSD) chápe nabídku nemocnice jako další humanitární pomoc České republiky. Pro vyslání je také místopředseda senátního výboru pro obranu František Kroupa (KDU-ČSL). V Iráku to bude v současné době potřebnější než v Afghánistánu, uvedl. Vojenská lékařská jednotka s označením 7. polní nemocnice by měla necelých 150 lidí. Působila by přímo v Iráku nebo v Kuvajtu, kde jsou nyní čeští vojenští specialisté na boj se zbraněmi hromadného ničení. Vojenští lékaři by je mohli vystřídat, případně by pracovali souběžně. Vláda by je mohla vyslat na 60 dní bez souhlasu parlamentu, na delší dobu by potřebovala od zákonodárců nový mandát.

Nad územím České republiky přelétaly americké bombardéry B-52

Celkem sedm těžkých bombardérů B-52 přelétlo v posledních 24 hodinách nad územím České republiky. Řekl to ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Stroje startující z Velké Británie se přes střední Evropu dostávají nad irácké hlavní město Bagdád a další cíle, které bombardují. Dosud Spojené státy využívaly vzdušný prostor nad Českou republikou jen k přeletům dopravních letadel. Těch už se od začátku operace uskutečnilo několik stovek. Podle Ivana Huberta z řízení letového provozu nemá zvýšený počet přeletů vojenských letadel žádný vliv na letecký provoz nad republikou. Těžké bombardéry B-52 vzlétají ke svým misím nad Irákem ze základny Fairford v západní Anglii.

Kuvajt věděl, že Gumárny posílají náhradou masky staršího typu

Kuvajťané věděli, že Gumárny Zubří posílají jako náhradu za objednané masky CM-6 masky nižší kvality CM-4. Podle náměstka ředitele gumáren Jindřicha Vaculína pro ně dodávka nemohla být žádným překvapením - kuvajtská strana si prý typ CM-4 jako náhradní plnění sama vybrala a byly jí předem zaslány vzorky. "My jsme o dodávce 5000 masek CM-4 sepsali s kuvajtskou stranou dohodu," řekl Vaculín na tiskové konferenci. Dohoda podle něj zároveň stanoví, že jakmile budou dodány masky CM-6, budou CM-4 firmě vráceny. Dodnes jsme neobdrželi z Kuvajtu žádnou reklamaci, prohlásil Vaculín. Vaculín reagoval na slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, podle něhož byly do Kuvajtu zaslány jiné masky, než jaké si země objednala. Podle Tvrdíka nebyla kuvajtská strana s dodávkou spokojena, a proto kontrakt zrušila. Nyní jsou podle Tvrdíka v zemi používány masky z Jižní Koreje. S tím Vaculín ale nesouhlasí: "Kontrakt nebyl zrušen, ale je přerušen, protože je válka a my nejsme schopni dovézt do Kuvajtu masky...Kuvajtská strana v tuto chvíli kontrakt nevypověděla." Masky jsou podle něj již vyrobeny. Gumárny Zubří začaly podle Vaculína jednat s Kuvajtem o dodávce masek CM-6 pro pracovníky v ropném průmyslu loni v únoru. Obrysy smlouvy se začaly rýsovat ve třetím čtvrtletí loňského roku, kontrakt na dodání 13.325 masek CM-6 byl podepsán letos v únoru. Dodány měly být do konce března. Vzhledem k tomu, že byl zahájen útok spojenců na Irák, začali podle Vaculína Kuvajťané tlačit na to, aby gumárny dodaly masky okamžitě. Tvrdík firmě vytýká, že ve chvíli, kdy podepisovala smlouvu, zřejmě věděla, že ji není schopna dodržet. "Dodávka je v gumárnách vyrobena," oponuje mu Vaculín s tím, že termín dodávky ještě nevypršel. Také velvyslankyně České republiky v Kuvajtu Jana Hybášková se ale domnívá, že kontrakt mezi firmou a kuvajtskou stranou byl uzavřen pozdě. Gumárny nabídly Kuvajtu na přechodnou dobu, než budou masky CM-6 vyrobeny, dodávku staršího typu civilních masek, s čímž podle Vaculína Kuvajťané souhlasili. Vzorky, které do Kuvajtu poslali, podle něj posoudil jako vhodné pro pracovníky v ropném průmyslu také český chemický prapor v Kuvajtu, certifikát podepsal i jeho velitel Dušan Lupuljev. Protože však gumárny neměly na skladě ani potřebné množství CM-4, půjčily si je ze skladu hasičského záchranného sboru. Podle Tvrdíka si generální ředitel hasičů Miroslav Štěpán jednu dobu myslel, že masky jsou humanitární pomocí Kuvajtu. To ale Štěpán popřel. Od počátku prý věděl, z jakých důvodů firmě masky půjčují. Gumárny podle něj musely přistoupit na to, že pokud budou masky v Kuvajtu použity, gumárny na vlastní náklady masky hasičům nahradí. Zda za půjčku hasičům firma platí, odmítl Vaculín říci s tím, že jde o obchodní tajemství.

V sobotu odletí do Turecka humanitární pomoc za pět milionů

V sobotu odletí z pražského ruzyňského letiště do Turecka humanitární pomoc České republiky v souvislosti s útokem spojenců na Irák. "Posíláme zaří zení pro budování uprchlických táborů, zařízení na dekontaminaci a také přístroje na detekci chemických otravných látek, to vše v celkové hodnotě zhruba pět milionů korun," řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán. Česká republika letadlem pošle například stany, přikrývky, polní kuchyně a dezinfekční prostředky. S detekčními přístroji poletí také obslužný personál. V Turecku zaškolí místní specialisty, aby s přístroji uměli zacházet, uvedl Štěpán. Hasiči jako organizátoři státní humanitární pomoci podle něj také připravují projekt pro přijetí některých uprchlíků, které z Iráku vyhnal válečný konflikt.

Prezident Klaus chce přispět ke zlepšení silniční sítě v jižních Čechách

Prezident Václav Klaus si je vědom toho, že silniční síť v Jihočeském kraji je ve špatném stavu a je třeba ji zlepšit. Na tiskové konferenci po návštěvě Krajského úřadu Jihočeského kraje uvedl, že bude rád, bude-li moci k řešení tohoto problému nějak přispět. Jihočeský hejtman Jan Zahradník prezidentovi poděkoval za podporu výstavby dálnice D3, která spojí České Budějovice s Prahou. "I nešťastná tragická nehoda před dvěma týdny demonstrovala tu strašlivou problematičnost. Jako řidič auta, který ví, jak se složitě jede do Dvořiště z Budějovic, vím, že to je situace naprosto neúnosná," připomněl Klaus nehodu autobusu, při které u Nažidel na Českokrumlovsku zahynulo 19 lidí a dalších 34 bylo zraněno. Na místě tragédie prezidentova manželka Livia položila kytici růžových květů. Dálnice D3, rychlostní silnice na česko-rakouské hranice a železniční koridor patří mezi prioritní stavby Jihočeského kraje. Podle Klause je nutné udělat všechno pro to, aby zmizely různé zájmy, které je blokují. Zdůraznil, že velmi dobře zná situaci na jihočeských silnicích, protože léta jezdí na chalupu na Táborsko.

Vláda ve středu rozhodne o rozdělení peněz z EU na povodně

Vláda ve středu rozhodne o rozdělení více než čtyř miliard korun, které Česká republika získala z Fondu solidarity Evropské unie na krytí škod způsobených loňskými povodněmi. Ministerstvo financí ve snaze o spravedlivé rozdělení peněz navrhuje, aby každý postižený kraj dostal na obnovu území stejné procento ze škod napáchaných v regionu. Celkovou sumu 129 milionů eur, tedy 4,087 miliardy korun, navrhuje rozdělit následovně: Částku 1,095 miliardy korun dostanou obce a kraje na úhradu nákladů na záchranné a likvidační práce po povodních. Dalších 2,286 miliardy půjde na obnovu území postižených krajů, přičemž každému kraji bude přiděleno 3,28 procenta z celkových škod, které během srpnových povodní utrpěl. Dalších 286 milionů korun půjde na odstraňování škod na majetku státu; peníze mají čerpat například státní podniky Povodí Vltavy, Labe, Ohře a Lesy ČR. O zbylých rezervních 420 milionech by měla dále rozhodnout vláda. Ministerstvo financí dostalo peníze z EU na účet 15. ledna. Prostředky musí vyčerpat do jednoho roku, tedy do 14. ledna 2004, jinak bude muset neutracené peníze vrátit Evropské komisi.

Škromach není Špidlou nadšen, respektuje ale přání členů ČSSD

Možnost, že Vladimír Špidla bude na sjezdu vládní ČSSD opět zvolen do jejího čela, nevyvolává v místopředsedovi Zdeňku Škromachovi nadšení. Škromach ale novinářům zároveň řekl, že to respektuje jako politickou realitu a přání členské základny. Špidlovu kandidaturu podpořila drtivá většina konferencí krajských organizací ČSSD. Škromach ho před novináři kritizoval za to, že ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka odvolal těsně poté, co sněmovna kabinetu vyslovila důvěru. Nesouhlasí rovněž s premiérovým postupem při volbě prezidenta. Naopak ocenil, že za jeho vedení ČSSD zvítězila ve sněmovních volbách. Špidla podle Škromacha udělal "více dobrého", měl by ale umět přiznat chyby. Škromach navíc nepovažuje za vhodné, aby strana měnila za současné politické situace lídra, a už vůbec ne premiéra. Místopředseda zpochybnil v poslední době sílící požadavky, aby se funkce předsedy strany a vlády oddělily. Poukázal na situaci v ostatních evropských stranách, kde se tak stalo: dříve nebo později se obě funkce opět spojily. Zpravidla se premiér znovu stal šéfem nejsilnější vládní strany, protože jeho politické postavení je silnější, uvedl. Špidla by měl podle Škromacha delegáty přesvědčit o tom, že má jasnou představu o směřování strany po sjezdu. Hlasy požadující změnu ve vedení strany ale stále sílí. Nejčastěji se hovoří o Grossovi a Škromachovi. Podle Škromacha ale nejde o dostatečně silný mandát. O nominacích na funkce předsedy a místopředsedů podle něj jasně rozhodly krajské konference. Vedení strany se bude volit v sobotu odpoledne.

Usnesení bohumínského sjezdu spolupráci KSČM a ČSSD nebrání

Osm let staré usnesení bohumínského sjezdu ČSSD, které zapovídá spolupráci sociálních demokratů s komunisty, brání podle výkladu místopředsedy Zdeňka Škromacha pouze společné vládě či vládní koalici ČSSD a KSČM. Protože něco takového ČSSD nechystá, nemá cenu diskutovat o jeho zrušení na nadcházejícím sjezdu, řekl Škromach novinářům. Místopředseda tak reagoval na požadavky sjezdových delegátů některých krajských organizací ČSSD, kteří by chtěli, aby se vládní strana tohoto omezení zbavila. Nejsilněji tento hlas zazněl od delegátů kraje Vysočina, kteří ho považují za zbytečnou bariéru. Soudí, že usnesení by mohlo být na překážku, kdyby musela ČSSD hledat u KSČM podporu. Škromach považuje bohumínské usnesení za dobový projev slabosti a nedospělosti sociální demokracie. ČSSD se podle něj nyní nemusí KSČM bát. Jako suverénní strana by měla být schopna využít i podporu komunistů k prosazení svého programu stejně jako to dokážou ostatní parlamentní strany. Pro zachování bohumínského usnesení je jednoznačně nynější předseda ČSSD Vladimír Špidla, který je připraven svou politiku i funkci na víkendovém sjezdu obhajovat. Nechce prý otevírat cestu "ke strategické spolupráci s komunisty, kteří se koncipují jako revoluční strana, uvažují o rozsáhlém vyvlastňování a jsou proti Evropské unii". Komunističtí předáci považují usnesení za vyčichlé. Špidlovu neochotu k povolební spolupráci ČSSD a KSČM, které tvoří v Poslanecké sněmovně většinu 111 hlasů, považují za podvod na voličích. Někteří říkají, že by měla ČSSD svůj postoj přehodnotit dřív, než bude pozdě, a komunistům už jakákoli dohoda, například o tiché podpoře menšinové vlády ČSSD, nebude stát za to. Očekává se, že delegáti sjezdu budou diskutovat o perspektivě vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, která se ve sněmovně opírá o křehkou většinu 101 hlasu, i o jiných variantách politického uspořádání, jež by vycházelo z volebních výsledků.

Občané odvlečení ve 40. letech do SSSR zatím nebyli odškodněni

Zákon o odškodnění lidí odvlečených do Sovětského svazu přijala sněmovna téměř před rokem, satisfakce se ale zatím nedočkal nikdo. Novinářům to řekl Vladimír Bystrov z výboru Oni byli první. Z průtahů viní zaměstnance České správy sociálního zabezpečení, která má ze zákona obětem a jejich pozůstalým peníze vyplácet. Jejich přístup je podle něj byrokratický. Podle Bystrova bylo zatím podáno 207 žádostí o odškodnění. Z toho 34 správa vyřadila pro formální nesplnění podmínek odškodnění. Tito žadatelé nedoložili, že byli v okamžiku odvlečení do Sovětského svazu občany Československa. V dalších případech jejich potomci žádající o odškodnění nedoložili české občanství. U ostatních žádostí správa zatím řízení na několik měsíců přerušila. Odškodnění přitom požadují převážně staří lidé. Vedení České správy sociální zabezpečení obvinilo výbor Oni byli první z rozpoutání mediální kampaně, jež poškozuje její dobré jméno, a požadují omluvu. Pokud se výbor neomluví, chce toho správa dosáhnout soudně. Požadavek omluvy výbor označil za útok na svá práva a ve vztahu k oprávněným osobám ho považuje za "svrchovaně netaktní" a "arogantní". Podle ředitele správy Jiřího Hoidekra je nevyřízení žádostí důsledkem znění příslušného zákona, správního zákona a nedostatku autentických dokladů. Žádná ze žádostí podle něj nebyla doložena takovými doklady, na jejichž základě by správa mohla bez dalšího šetření dojít k závěru, že nárok je objektivně prokázán. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl, že poslanci přijali zákon o odškodnění, ale nerozhodli o zvýšení počtu zaměstnanců správy, kteří by se vyřizováním žádostí zabývali.

Bývalý prezident Havel se zřejmě stane čestným občanem Prahy

Bývalý prezident Václav Havel se zřejmě stane čestným občanem hlavního města. Primátor Pavel Bém (ODS) novinářům řekl, že návrh podpořila městská komise pro pocty a čestná občanství. Radní by o tom měli jednat příští týden. Primátor soudí, že návrh schválí. Konečné slovo budou mít zastupitelé. S návrhem udělit Havlovi čestné občanství přišli loni v prosinci zastupitelé za opoziční Evropské demokraty. Žádost zdůvodnili celoživotním úsilím Václava Havla o svobodný rozvoj České republiky a Prahy. Stejný návrh předložil přímo na zasedání zastupitelů těsně před komunálními volbami Michael Hvížďala (US-DEU). Nezískal však dostatečnou podporu, návrh nebyl na program zařazen. Proti tehdy vystoupil i předseda ED Jan Kasl, který to označil za populismus. Chtěl, aby se o Havlově čestném občanství jednalo až po volbách.

Politikům se pražská kancelář landsmanšaftu moc nezamlouvá

Velmi rezervovaně až odmítavě přijali čeští politici otevření kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Praze. Někteří z nich soudí, že pobočka landsmanšaftu v české metropoli neprospěje vztahům obou sousedních zemí ani výsledku červnového referenda o vstupu země do Evropské unie. Zástupci ODS rovněž pochybují, zda je zřízení kanceláře v souladu s českými zákony. Předseda sdružení Bernd Posselt si od pražské kanceláře slibuje posílení dialogu, navazování kontaktů s českou občanskou společností a českými politiky. Posselt je zároveň poslancem Evropského parlamentu a patří k největším kritikům poválečných Benešových dekretů. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil prohlásil, že z otevření sudetoněmecké kanceláře není nadšený. Také místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček (ČSSD) soudí, že pobočka dialogu mezi Čechy a Němci nepomůže. Velmi vážné námitky proti pražskému zastoupení sudetských Němců mají komunisté. Místopředseda KSČM Václav Exner soudí, že požadavky sdružení jsou pro českou politickou reprezentaci nepřijatelné a nelze o nich diskutovat. Předseda senátorského klubu KDU-ČSL Josef Kaňa je přesvědčen o potřebě dialogu, spíše ale sází na přeshraniční spolupráci, diskusi historiků a neformální kontakty obcí, měst, škol či občanských sdružení. Na pondělní večerní slavnost při příležitosti otevření kanceláře v hlavním městě se podle Posselta přišli podívat například místopředseda Senátu Jan Ruml (Unie svobody-DEU) či senátor ČSSD František Mezihorák.

Petice vyzývá občany k bojkotu Novy kvůli dluhu vůči CME

Petice "Ne z našich kapes" vyzývá občany, aby se nedívali na televizi Nova do doby, než stát vyřeší dluh 10,4 miliardy korun z arbitráže vůči CME. Dluh by podle petice neměli platit daňoví poplatníci, ale "skuteční viníci". Petici zatím podepsalo několik stovek občanů, mezi nimi například kněz Tomáš Halík, režisér Jan Hřebejk, bývalý mluvčí prezidenta Ladislav Špaček, spisovatelka Tereza Brdečková, výtvarník David Černý, literární kritik Martin C. Putna a písničkář Jiří Dědeček. Petice vyzývá ředitele Novy Vladimíra Železného a politiky, aby se postarali o splacení dluhu z jiných než veřejných prostředků. Viníky jsou podle petice "Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která nedokázala podvodu zabránit, a Vladimír Železný, který situaci způsobil". Parlament by měl radu odvolat. Železný by zase měl zaplatit výlohy, které občanům kvůli jeho jednání vznikly, uvádí se v petici. Mluvčí Novy Petr Kostka minulý týden opakovaně uvedl, že v arbitráži jde o spor amerického investora a českého státu.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude oblačno až polojasno, v západní polovině Čech místy, jinde jen ojediněle, slabý déšť nebo přeháňky. Odpolední teploty 12 až 16 stupňů, na horách kolem devíti stupňů Celsia.