Zprávy Radia Praha

Prezident na 13. a 14. června vyhlásil referendum o vstupu do EU

Referendum o vstupu země do Evropské unie se uskuteční v pátek 13. a v sobotu 14. června. Právě na tyto dva dny prezident Václav Klaus oficiálně vyhlásil termín konání vůbec prvního plebiscitu v historii země. V referendu budou občané odpovídat na otázku, zda souhlasí s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení k Evropské unii jejím členským státem. Klaus chtěl původně termín referenda vyhlásit už ve čtvrtek, ale kvůli řadě pracovních schůzek to nestihl. Přestože vyhlášení termínu referenda je plně v jeho moci, prezident před časem řekl, že bude respektovat doporučení parlamentních stran, tedy právě 13. a 14. června.

Prezident Klaus svolal schůzku k EU; pozval také šéfa komunistů

Prezident Václav Klaus svolal schůzku vrcholných českých politiků k Evropské unii. Na jednání, které Klaus pojmenoval E8 a které se uskuteční ve středu 7. května na zámku v Lánech na Rakovnicku, pozval šéfy obou komor parlamentu a předsedy všech pěti parlamentních stran - včetně komunistů. "Pozvání dostali předseda Senátu Petr Pithart, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla, předseda KDU-ČSL a ministr zahraničí Cyril Svoboda, předseda US-DEU a místopředseda vlády Petr Mareš, předseda KSČM Miroslav Grebeníček a předseda ODS Mirek Topolánek," řekl Petr Hájek z prezidentské kanceláře.

Ministr Svoboda jednal v Rusku o Iráku a bilaterálních vztazích

Poválečné uspořádání v Iráku bylo jedním z hlavních témat jednání českého ministra zahraničí Cyrila Svobody s jeho ruským protějškem Igorem Ivanovem v Moskvě. "Ruská strana projevila mimořádně živý zájem o naše rozhodnutí vyslat vojenskou polní nemocnici do Iráku. Rusko s největší pravděpodobností učiní totéž," řekl Svoboda. Pro ruskou stranu bylo velmi inspirující, jak Česká republika myšlenku vyslání polní nemocnice realizovala, to znamená způsob dopravy, rozhodnutí parlamentu i dohodu s britskou stranou, dodal ministr. Nynější vztahy mezi Ruskem a Českou republikou Svoboda označil za velmi přátelské. Zdůraznil, že o intenzitě vztahů svědčí mimo jiné skutečnost, že prezident Václav Klaus povede delegaci České republiky, která se koncem května zúčastní summitu Ruska a Evropské unie u příležitosti oslav 300. výročí založení Petrohradu. Český prezident se při této příležitosti podle Svobody setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Svoboda sám se do Petrohradu v této souvislosti nechystá a bude zastoupen náměstkem. Atmosféru jednání s ruským kolegou Svoboda označil za mimořádně uvolněnou. Podle ministra Igora Ivanova má Rusko zájem o rozvoj široké, vzájemně výhodné spolupráce s Českou republikou. Svoboda potvrdil pozvání k návštěvě České republiky pro ruského premiéra Michaila Kasjanova a pozval k návštěvě ministra zahraničí Igora Ivanova. Ten pozvání s díky přijal.

Rusko podle ministra Svobody dodrží termín splácení dluhu

Harmonogram umoření ruského dluhu vůči České republice bude dodržen. Ruská strana přislíbila velmi intenzivní a jednoznačný přístup k plnění tohoto závazku, řekl po jednání v Moskvě český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Svoboda zároveň sdělil, že česká vláda se v nebližších dnech bude zabývat způsobem, jak se má pokračovat ve splácení dluhu. Rusko je připraveno splnit všechny požadavky, které jsou vtěleny do našich vzájemných smluv. Rusko původně dlužilo České republice 3,6 miliardy dolarů. Poté, co pohledávku 2,5 miliardy dolarů odkoupila od české vlády společnost Falkon Capital za zhruba 22 procent hodnoty, se ruský dluh snížil na 1,1 miliardy dolarů jistiny, včetně nesplacených úroků. Zbývajících část je postupně splácena dodávkami zboží, jejichž objem se každoročně dohaduje. Ruská strana se podle Svobody zajímala o speciální vízový režim pro držitele diplomatických pasů, podnikatele, či studenty. Podle českého ministra se ovšem česká strana bude řídit v tomto směru pravidly Evropské unie.

Část nemocnice začala v Iráku pracovat

První část 7. armádní polní nemocnice zahájila v jihoirácké Basře svoji činnost. Lékařský tým ošetřil již první Iráčany. Vojáci se setkali s onemocněním žloutenkou, kožními chorobami a ošetřili také několik drobných zranění. Nemocnice jako celek by měla v Basře začít naplno pracovat okolo 6. května. Novináře o tom informoval náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek a přímo z Kuvajtu telefonicky velitel nemocnice Mojmír Mrva. S novináři se telefonicky spojila i velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. Informovala, že současně s činností polní ambulance v Basře pokračuje zásobování Iráčanů cisternami vody z Kuvajtu. Zdůraznila, že Česko si svojí dosavadní humanitární pomocí zajistila místo mezi pěti zeměmi, které mají politicky zajištěnou účast při rekonstrukci Iráku. České firmy vyzvala, aby do Iráku začaly posílat své představitele a pomohly při obnově země. Poznamenala ale, že těžba ropy byla v Iráku zatím zastavena a že jediné finance, které v Iráku jsou, jsou peníze z USA. Všechny kontrakty za americké peníze podle ní logicky mají Američané. Na zastupitelství se ale podle ní již obrátilo asi dvacet českých firem.

Z Afghánistánu se stahuje i zbylý český chirurgický tým

Tým deseti českých chirurgů, který od letošního ledna působí v mezinárodní polní nemocnici v Afghánistánu, se vrací domů. Činnost českých vojáků v misi ISAF symbolicky ukončí v úterý náčelník vojenské zdravotnické služby české armády brigádní generál Leo Klein stažením české státní vlajky. Chirurgové byli od 28. ledna v sestavě německé polní nemocnice. Přitom v Afghánistánu působili od března 2002, kdy do této země odcestovalo prvních pět lékařů. Loni v dubnu je následovalo 150 příslušníků 6. polní nemocnice. Během půlročního fungování nemocnice ošetřila 13.614 lidí, většinu z nich - 12.174 případů - tvořili místní obyvatelé, zbytek vojáci jednotek ISAF. Hospitalizováno bylo 406 vojáků a 383 místních obyvatel. Loni v září nastoupila 11. polní nemocnice, jejíž činnost skončila v lednu. Během svého téměř tříměsíčního pobytu ambulantně ošetřili lékaři i 4000 civilních obyvatel. V misi ISAF se postupně vystřídalo 280 vojáků.

Vláda bude v pondělí jednat o rentě a zabezpečení exprezidenta

Vláda bude v pondělí projednávat novou verzi zákona o zabezpečení exprezidentů. Podle návrhu, který kabinetu předkládá vicepremiér Pavel Rychetský, by měl bývalý prezident pobírat od státu doživotní plat 50.000 korun měsíčně. Stejnou sumu by měl dostávat jako takzvaný paušál na úhradu kanceláře a mzdy pro svého asistenta. Přestože ve světě bývá poměrně běžné, že bývalí prezidenti mají různé výhody, jako je zvláštní renta, kancelář, byt či auto s řidičem, český exprezident Václav Havel žádné takové výhody nemá. Svou kancelář, kterou si nedávno otevřel v centru Prahy, financuje z vlastních zdrojů. Vláda už jednou zákon o zajištění exprezidenta předkládala parlamentu, poslanci ho ale koncem února smetli se stolu. Někteří z nich připustili, že zákon neprošel kvůli tomu, že první, na koho by se vztahoval, by byl právě Havel. Nelíbila se jim ovšem ani štědrost, s jakou stát k bývalému prezidentovi přistupoval.

Ministerstvo zdravotnictví neoficiálně jedná s firmou Diag Human o stažení žaloby

Ministerstvo zdravotnictví jedná s firmou Diag Human o stažení žaloby a v pondělí možná bude uzavřena dohoda. ČTK to zjistila z důvěryhodných zdrojů. Žalobu podala v úterý ministryně zdravotnictví Marie Součková k okresnímu soudu v Táboře, aby dosáhla zrušení mlčenlivosti o smlouvě s firmou, jíž vláda počátkem roku vyplatila 326 milionů za poškození dobrého jména. Mluvčí ministerstva Mario Böhme informace nepopřel. Právním zástupcem majitele firmy Josefa Šťávy je Jan Kalvoda, který byl místopředsedou vlády v letech 1992 až 1996, tedy v době, kdy začínal spor s firmou, která neuspěla ve výběrovém řízení na obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Mluvčí majitele firmy Josefa Šťávy Daniel Častvaj řekl, že soudní krok ministerstva byl jednostranný. Podle dřívějšího vyjádření ministryně zdravotnictví Marie Součkové vznikly problémy s firmou Diag Human v roce 1992 za tehdejšího ministra Martina Bojara, stvrzeny byly o čtyři roky později za ministra Jana Stráského, který se rozhodl je řešit namísto soudní cestou smírčím řízením. V roce 1998 podala Stráského nástupkyně Zuzana Roithová žalobu na neplatnost rozhodčí smlouvy. Soud ji v roce 2000 zamítl a loni přezkumný rozhodčí senát potvrdil nároky firmy. Česká republika musela zaplatit 326,608.334 koruny. Mlčenlivost podle vicepremiéra Pavla Rychetského do smlouvy dal Bohumil Fišer. Firma požaduje ještě dalších zhruba šest miliard korun za ušlý zisk.

Prezident Václav Klaus rozhodl o tom, že neudělí amnestii

Amnestie nebude. Prezident Václav Klaus rozhodl o tom, že u příležitosti svého zvolení do funkce nebude hromadně odpouštět tresty. Řekl to Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. "Institut amnestie (prezident) považuje za důležitý a správný, v dané chvíli však nikoliv za adekvátní," dodal mluvčí. Klaus už dříve uvedl, že si nemyslí, že by prezident měl milostmi či amnestií opravovat soudní systém.

Poslancům vadí, že Rada ČT stále nezvolila generálního ředitele

Rada České televize (ČT) selhala a opakovaně porušuje zákon tím, že stále navzdory výzvě poslanců nezvolila generálního ředitele ČT. Tento názor členů parlamentní mediální komise zazněl na jejím pátečním zasedání. Komise ale sněmovně návrh na odvolání rady nepodala. Místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) však nepřímo vyzval k rezignaci ty členy rady, kteří při volbě ředitele nehlasovali pro většinového kandidáta. Jeden ze zmíněných členů rady Erazim Kohák sdělil, že výzvu k rezignaci odmítá a považuje ji za pokračování totalitních praktik. O dobrovolné rezignaci naopak uvažuje jeho kolega Milan Horálek a nevyloučila ji ani členka rady Helena Fibingerová. Radě se nepodařilo nového šéfa Kavčích hor vybrat do tří měsíců od listopadového odvolání Jiřího Balvína. Její členové nebyli schopni shodnout se na žádném z uchazečů. Rozhodnutí proto odsunuli na konec května, kdy by měla být obměněna část patnáctičlenné rady. Radní jsou většinou přesvědčeni, že zákon neporušili. Vycházejí přitom ze znaleckého posudku vypracovaného Ústavem státu a práva Akademie věd. Poslancům také silně vadí, že prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš, jenž pracuje zároveň jako její finanční ředitel, pobírá vysoký plat souběžně za obě dvě funkce. Poslanci také vrátili Radě ČT k přepracování výroční zprávu o činnosti ČT v loňském roce. Komise měla původně jednat také o vládním návrhu zvýšit koncesionářské poplatky a rozsah reklamy v ČT. Nakonec ale příslušné zákony vyřadila z programu do doby, než je v prvním čtení posoudí samotná sněmovna.

Českomoravská konfederace odborových svazů slibuje zaměstnancům po vstupu do EU 26.000 korun měsíčně

Českomoravská konfederace odborových svazů slibuje zaměstnancům do tří let po vstupu do Evropské unie průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši mezi 25.000 až 26.000 korunami. Uvádějí to autoři odborářské publikace Průvodce zaměstnance Evropskou unií, kterou v Domě odborových svazů křtili zástupci odborové centrály a ministerstev zahraničí a práce a sociálních věcí. Průměrná mzda v Česku byla v loňském roce přibližně 15.700 korun. Čeští zaměstnanci jsou podle šéfa konfederace Milana Štěcha (ČSSD) nejméně tak výkonní jako zaměstnanci nynější evropské patnáctky. Vstup do EU je pro ně novou šancí. Zlepší se pracovní podmínky, protože společenství garantuje zaměstnanecká práva. Podle Štěcha je to předpoklad růstu produktivity práce, mezd, a tím i životní úrovně. Odboroví předáci jsou přesvědčeni, že členství v unii je pro české zaměstnance šancí. Proto je vyzývají, aby přišli k referendu, které se má konat letos 13. a 14. června. Hlasem pro vstup republiky do EU by měli dát "přesvědčivým způsobem najevo svou vůli v této rozhodující době".

V Českém Těšíně požádalo o azyl dalších 70 Čečenců

Příliv čečenských uprchlíků, kteří přicházejí požádat o azyl do České republiky z Polska, se nezastavil. Během pátku na hraniční přechod v Českém Těšíně na Karvinsku přišlo dalších 70 běženců. Od poloviny minulého týdne tak v České republice požádalo o azyl 550 Čečenců. Cizinci ukončili azylové řízení v Polsku a rozhodli se o statut uprchlíka požádat v České republice. Jako důvod uvádějí špatné životní podmínky v polských táborech. Navíc se domnívají, že azyl v Česku získají snadněji. Českou republiku požádalo loni o azyl 8480 lidí, což bylo o 50 procent méně než v roce 2001. Celkem od roku 1990 do prosince loňského roku požádalo o azyl 60.469 lidí.

Dvě ženy sledované s podezřením na SARS jsou v pořádku doma

Dvě ženy, jež tento týden pobývaly na infekční klinice Fakultní nemocnice Bulovka s podezřením na SARS, jsou již v pořádku doma. Jedna pacientka byla v nemocnici od úterý, druhá od noci na středu. Podobně jako u všech dosud sledovaných pacientů v českých nemocnicích testy u nich nákazu smrtícím zápalem plic vyloučily. Obě ženy měly běžné respirační obtíže a teplotu, první pobývala dva měsíce v Thajsku, druhá byla Pákistánka studující v Česku, která pobývala měsíc v Číně. Epidemie SARS si ve světě dosud vyžádala přes 270 lidských životů, téměř 4600 osob bylo chorobou nakaženo. V České republice nebyl zatím zaznamenán žádný případ SARS.

Rakušané mohou na mobilu sledovat radioaktivitu z Česka a Slovenska

Rakouská ekologická organizace Global 2000 přišla s nabídkou zasílání mobilních textových zpráv z měřidel radioaktivního záření, která rozmístila v bezprostředním okolí jaderných elektráren Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice a Mochovce. Radiační monitorovací systém dává už pátý rok každých osm minut zprávy z okolí Dukovan, Bohunic a Mochovců. Nyní přibyla sonda také u Temelína a celý systém byl navíc napojen na varovný systém prostřednictvím zpráv SMS. Předplatitelé, kteří si mohou servis pořídit do konce roku za 20 eur, prý obdrží varovnou SMS, jakmile v okolí elektráren stoupne radioaktivita. Sobotní 17. výročí od havárie v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl podnítilo také další odpůrce atomu z Rakouska, aby se nahlas ozvali. Rakouská odbočka Greeenpeace zahájila kampaň pro lidové hlasování za důsledný protiatomový boj Rakouska v rámci Evropské unie. Plebiscit se uskuteční od od 10. do 17. června.

Po pádu Union banky výrazně klesl počet dárců Konta Bariéry

Po pádu Union banky výrazně klesl počet lidí, kteří pravidelně zasílali finanční příspěvky na Konto Bariéry Nadace Charty 77. Nadace shromažďovala peníze právě u Union Banky a po uzavření jejích poboček jen menší část dárců přesměrovala peníze na nový účet, který si nadace zřídila u eBanky. Ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků sdělila, že má proto obavy o charitativní projekt na pomoc zdravotně postiženým lidem. "Měli jsme účty v Union bance, padesát tisíc drobných dárců nám zasílalo pravidelně své finanční příspěvky, ale jen menší část je přesměrovala na nový účet 17 111 444/ 2400 u eBanky. Mnozí se mylně domnívají, že tok financí přešel na novou banku automaticky. Bohužel, není tomu tak, dárci musejí změnu provést sami," upozornila Jirků. Díky tisícům dárců mohlo Konto Bariéry rozdělit za deset let zhruba 100 milionů korun. Peníze dostaly rodiny, v nichž žijí zdravotně postižení lidé, i školy, školky a stacionáře, kde pečují o handicapované klienty.

Hokejisté vstoupí do MS proti Slovinsku v kombinované sestavě

Ve značně kombinované sestavě a bez největších hvězd Roberta Reichla a Milana Hejduka vstoupí v sobotu čeští hokejisté do mistrovství světa v Helsinkách zápasem proti Slovinsku. Úvodní buly zahajovacího utkání skupiny D bude vhozeno v Hartwall areně v 15 hodin. Trenér Slavomír Lener musí vedle dvojice zkušených útočníků oželet také služby dalšího forvarda Martina Ručinského ze St. Louis a nečekaně i obránce Colorada Martina Škouly, kterým start zakázali kluboví lékaři kvůli zranění ramen. Škoulu by měl nahradit Tomáš Kaberle z Toronta, ale jeho příjezd zatím není stoprocentně jistý. Proti Slovinsku by tak měli čeští hráči nastoupit s jinak složenými útoky než v dalších duelech. Čeští reprezentanti odletěli z Prahy v pátek krátce po poledni a ve Finsku je přivítalo výrazně chladnější počasí. Zatímco doma bylo 20 stupňů Celsia, v Helsinkách pouze čtyři. Lenerův tým by neměla rozhodit ani skutečnost, že do dějiště turnaje přiletěl pouze dvaadvacet hodin před zápasem.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude polojasno, odpoledne až oblačno, teploty 20 až 24, na horách kolem 15 stupňů Celsia.