Zprávy Radia Praha
Češi pracující v Bagdádu se přestěhují do bezpečnějších zón
Čeští diplomaté a experti pracující v Bagdádu se přestěhují do bezpečnějších zón a jejich pohyb po Iráku bude podléhat přísnějšímu režimu. Policejní ochrana Čechů zatím zůstává na stejné úrovni. Oznámil to premiér Vladimír Špidla v reakci na úterní teroristický atentát na sídlo OSN. Zahynulo při něm více než 20 lidí a sto bylo zraněno. O případném zvýšení policejní ochrany rozhodnou ve čtvrtek náměstci ministerstev zahraničí, obrany a vnitra. Na českém velvyslanectví v Bagdádu je nyní pět diplomatů a čtrnáctičlenný český expertní tým, který se podílí na obnově Iráku. Střeží je asi 15 policistů.
Premiér Špidla uvedl, že v Bagdádu je sice napětí, ale vláda zajistí lidem maximální bezpečnost. "V současné době se ukazuje, že je nutné, aby pohyb našich diplomatů byl daleko více plánovaný. Je nezbytně nutné zpřísnit jejich pohyb, který byl relativně volný," řekl premiér. Je také nezbytné, aby čeští občané bydleli v Bagdádu v bezpečných zónách, doplnil ho ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ministr obrany Miroslav Kostelka dodal, že v jihoirácké Basře, kde působí česká polní nemocnice, je situace klidná. Jsou tam pouze drobné incidenty, která nemají vliv na chod nemocnice, řekl. Podle Kostelky se do konce září chystá střídání vojenských zdravotníků.
V Iráku je celkem 79 českých vojenských policistů. Většina z nich chrání právě polní nemocnici a pracuje společně s Brity v tamní mnohonárodní divizi. Náměstci silových ministerstev rozhodnou, zda bude tato skupina posílena.
Premiér a šéf české diplomacie zdůraznili, že vláda i nadále podporuje rekonstrukci a obnovu Iráku a odchod ze země nechystá. Špidla také uvedl, že krvavý čin na OSN ostře odsuzuje a považuje ho i za útok proti iráckému lidu. Rozeslal již soustrastné telegramy.
Janina Hřebíčková: Situace v Bagdádu vypadá špatně a všechno se změnilo
Všechno v Bagdádu je po úterním útoku na sídlo OSN jinak, říká česká koordinátorka v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc Iráku (ORHA) Janina Hřebíčková. "Situace se změnila z mnoha úhlů, ať už jde o politické, bezpečnostní nebo civilní hledisko," řekla Hřebíčková v telefonickém rozhovoru pro ČTK. "Většina lidí včetně mě ztratila své spolupracovníky nebo známé, do sídla OSN jsme byli zvyklí jezdit k jednáním," dodala Hřebíčková, podle níž je především znepokojující skutečnost, že se útoky začínají obracet na tzv. soft targets, tedy nevojenské cíle. Bezpečnostní situace v Bagdádu se podle jejích slov zhoršila natolik, že je i pro Českou republiku nutné si sednout a promyslet, jak do budoucna zvládnout bezpečnostní zajištění české účasti v Iráku. "Právě teď odjíždím do Prahy, kde budu jednat s ministry vlády a premiérem Vladimírem Špidlou. Vítám možnost ze strany vlády znovu posoudit situaci a najít řešení tak, abychom se v Iráku znovu mohli cítit bezpeční," uvedla Hřebíčková.
Vyjádřila se také k názorům některých analytiků a médií, podle nichž autorům podobných útoků, jako byl atentát proti bagdádskému sídlu OSN, jde o omezování činnosti mezinárodních organizací v Iráku. "O tom se dá jistě spekulovat a filozofovat celou noc," říká Hřebíčková. "Ale myslím si, že tohle je v první řadě útok proti Iráku, proti všem lidem, kteří tady chtějí normálně pracovat a žít normální život. Je to rukavice hozená extrémními silami, ať už je to Al-Káida nebo kdokoli jiný, v první řadě Iráčanům a až pak mezinárodnímu společenství. Protože mezinárodní společenství je nejefektivnější způsob hrozby, je lepší zaútočit na sídlo OSN a nechat za sebou desítky mrtvých a zraněných, než obcházet domy iráckých představitelů a dávat jim tam bomby. Přitáhne to větší pozornost a je menší šance, že je chytnou," dodala Hřebíčková.
Japonský premiér Koizumi přiletěl na třídenní návštěvu Česka
Na třídenní oficiální návštěvu České republiky přiletěl předseda japonské vlády Džuničiró Koizumi. Japonský premiér již v rámci evropské cesty navštívil Německo a Polsko. Ve čtvrtek Koizumi nejprve položí v centru Prahy věnce u sochy svatého Václava a památníku Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili v roce 1969 na protest proti okupaci země sovětskou armádou před 35 lety. Poté se setká se svým českým protějškem Vladimírem Špidlou. Večer spolu oba státníci povečeří v Hrzánském paláci. Premiér země, jejíž národní kuchyni dominují mořské ryby, rýže a zelenina, nebude mít s českým jídlem problémy, soudí mluvčí japonského velvyslanectví Tojokazu Kubota. "Náš premiér nemá nic proti evropským jídlům a rád ochutná i českou kuchyni," řekl mluvčí ČTK. Mezi stolovníky by se měl rovněž objevit česky mluvící robot ASIMO firmy Honda. Jeho předvedením chce Koizumi vyjádřit uznání spisovateli Karlu Čapkovi, v jehož divadelní hře R.U.R. se v roce 1920 poprvé objevil výraz "robot".
V pátek se japonský ministerský předseda setká s japonskými podnikateli. Koizumi bude vůbec prvním japonským premiérem, který navštíví Českou republiku. Pozorovatelé před Koizumiho cestou do Evropy upozorňovali, že japonský premiér chce především s budoucími členskými zeměmi Evropské unie, ČR a Polskem, hovořit o rozšíření unie. Profesor mezinárodních vztahů na Gakušuinské univerzitě v Tokiu Hidekazu Kawai agentuře AFP řekl, že "Koizumi chce využít návštěvy, aby ukázal význam Japonska u budoucích nových členů, kteří by měli představovat výrobní základny pro japonské společnosti".
Výročí srpnové okupace připomene několik vzpomínkových akcí
Události před 35 lety, kdy tehdejší Československo obsadila vojska pěti států Varšavské smlouvy, připomene ve čtvrtek několik vzpomínkových akcí. Vedle tradičního pietního aktu u budovy Českého rozhlasu na pražských Vinohradech bude výročí věnována například beseda v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Zúčastní se jí bývalý prezident Václav Havel a herec Jan Tříska, kteří okupaci prožívali právě v tomto severočeském městě. Tehdy jednatřicetiletí Havel a Tříska byli na návštěvě u své známé Hany Seifertové, ředitelky Oblastní galerie. Ve městě po příjezdu okupantů zahynulo devět lidí, další desítky byly zraněny. Exprezident i známý herec se hned zapojili do odporu proti okupantům - jejich hlasy zaznívaly z místního rozhlasového vysílání, Havel psal i články do novin.
Mezi účastníky dopoledního pietního aktu u budovy Českého rozhlasu zavítá i premiér Vladimír Špidla, který zde přednese krátký projev. Právě před rozhlasovou budovou se odehrály nejtvrdší střety mezi sovětskými vojáky a obyvateli hlavního města. V Praze připomene srpnové události i módní show muzikálu Rebelové v Divadle Broadway a koncert skupin Visací zámek a Garage na Střeleckém ostrově.
Okupační vojska obsadila tehdejší Československo v noci na 21. srpen 1968. Invaze si mezi československými občany vyžádala několik desítek mrtvých a stovky raněných. Srpnová okupace násilně přerušila reformní proces, který se zapsal do historie jako Pražské jaro.
Podle historika Kamence nelze Dubčeka hodnotit jednostranně
Obdivovatelé Alexandra Dubčeka jej označují za "muže" Pražského jara, který usiloval o socialismus s lidskou tváří a demokratizaci společnosti. Odpůrci jej považují za naivního a politicky krátkozrakého snílka, který nakonec nezvládl tlak Moskvy a zradil. Podle slovenského historika Ivana Kamence však jednostranně Dubčeka hodnotit nelze. Rovněž mu prý není možné upřít, že se vedle Ľudovíta Štúra a M.R. Štefánika stal jedním z nejznámějších slovenských politiků. "Na druhé straně lze říci, že Dubček byl v roce 1968 více nesen na vlně demokratizace a byl s ní spojen, ale nebyl jejím iniciátorem. Byl jí možná i trochu zaskočen," řekl ČTK Kamenec. "Nikdo ale nemůže lacině říci, zda měl nebo neměl podepsat moskevský protokol, zda mohl udělat to či ono. Dubček z obyčejného politika vyrostl na symbol". Historik naznačil, že Dubček byl svou výchovou i názory přesvědčeným komunistou, který se v roce 1968 dostal na "demokratizační" vlnu a stal se jejím symbolem. "Existuje hypotéza, že kdyby nedošlo k jeho tvrdému politickému odstranění a poté i občanské a lidské diskriminaci, pravděpodobně by zůstal v (stranických) strukturách a byl by dělal to, co se nazývá normalizační politika. I když by s ní nemusel vnitřně souhlasit". Podle Kamence bylo do disentu mnoho lidí dotlačeno nejenom svým přesvědčením, ale také tím, že neměli žádnou jinou alternativu. Byli totiž zbaveni nejenom svých funkcí, ale i zaměstnání nebo občanských práv.
Na komplexní hodnocení srpna 1968, ale i osoby Alexandra Dubčeka si bude muset veřejnost ještě počkat. Kamenec upozornil, že prozatím nevyšel Dubčekův analytický životopis, když dosavadní díla byla značně idealizována.
Historik považuje za nepodstatné snahy některých slovenských publicistů, kteří usilují o přejmenování Pražského jara na Česko-slovenské jaro. Připustil pouze, že z faktografického hlediska by název Česko-slovenské jaro byl přesnější, protože demokratizační proces se neodehrával pouze v Praze.
Třetina Rusů schvaluje obsazení Československa sovětskou armádou
Pětatřicet let po invazi sovětských vojsk a jednotek dalších zemí tehdejší Varšavské smlouvy do Československa se 34 procenta ruských obyvatel domnívají, že to bylo správné rozhodnutí. Další 33 procenta zastávají opačný názor, zatímco zbývající 33 procenta neodpověděly nijak. Takové jsou výsledky průzkumu, který uspořádalo Všeruské středisko pro průzkum veřejného mínění (VCIOM). Na událost, která zásadně ovlivnila vztahy mezi Moskvou a Prahou, si však dnešní Rusové běžně už pomalu ani nevzpomenou.
Českou i Slovenskou republiku Rusové považují za výtečnou turistickou oblast. Politické ozvěny sovětských let je většinou už nezajímají a považují je za věc překonanou. I lidé starší generace si hned nevybaví v pamětí, co že se to před 35 lety stalo.
Na 180 ozbrojenců prochází jižními Čechami a budí zájem lidí
Situaci před 35 lety, kdy Československo napadla okupační vojska, může v těchto dnech připomínat lecjaké místo v jižních Čechách, kudy projdou výsadkáři chrudimského praporu. Na 180 mužů v maskáčích a po zuby ozbrojených pochoduje v rámci nejdelšího pěšího přesunu z Českých Budějovic zpět do Chrudimi. Celkem ujdou asi 300 kilometrů. Mají na to šest dní. Ačkoliv se vojáci snaží obcházet obydlená místa, někdy se jim nevyhnou. Stávají se potom středem pozornosti nejen malých dětí, ale především starších lidí. Vojenská síla sice budí v mnohých lidech spíše obavy, chrudimští vojáci se ale s odporem na svém prvním úseku zatím nesetkali, ba naopak. Lidé se zastavují a pokud mají příležitost, snaží se s vojáky i hovořit. "Dokonce za námi v jedné osadě vyběhly stařenky a nabízely nám rajčata a vejce," řekl ČTK velitel výsadkářů Oldřich Nápravník.
Výsadkáři jsou vedeni k úplné nezávislosti a odkázáni na vlastní zásobování. Jednou za dva dny jim z letadla shodí zásobu jídla, se kterou musí vystačit 48 hodin. Na ramenou nesou vedle až dvacetikilogramové výstroje také nádoby s vodou, které postupně doplňují na stanovištích z přistavené cisterny. Nemohou si po cestě ani nakoupit jídlo, musí jim stačit výživné sušené maso a další speciální potraviny. "Chceme mimo jiné prověřit váhu nákladu, protože například Američané při invazi do Afghánistánu museli po problémech přehodnocovat množství neseného materiálu," vysvětlil jeden z cílů pochodu Nápravník. Podle něj jde svým rozsahem a délkou o ojedinělý a extrémně náročný přesun, který je nejdelší v novodobé historii české armády. Rovněž na Západě podle něj překonávají podobné vzdálenosti jen speciální jednotky.
Jihomoravské školské odbory: Stávka musí trvat alespoň týden
Časově neomezenou a minimálně týdenní stávku budou na pátečním celostátním jednání Odborového svazu pracovníků ve školství požadovat jihomoravští odboráři. Důvod je prostý: vláda školám nevyšla vstříc, řekla ČTK šéfka jihomoravských školských odborů Růžena Šalomonová. Stávka škol má v celém Česku vypuknout 1. září. Vedení školské odborové centrály je zastáncem jednodenní stávky, konečný verdikt však padne až na celostátní poradě v pátek. Odboráře v jihomoravských školských zařízeních podle Šalomonové popudilo konstatování ministryně školství Petry Buzkové, že učitelům nemůže slíbit více peněz. Právě výše mezd je pro odboráře klíčová. "Když vláda našla peníze pro zvýšení mezd jiných kategorií státních zaměstnanců a pro pracovníky ve školství ne, nezbývá než stávkovat razantně," uvedla Šalomonová.
Vláda schválila nový šestnáctitřídní platový systém, v němž učitelé postoupí do vyšších tříd. Až do září ale odložila rozhodnutí o tom, zda státní zaměstnanci příští rok dostanou i 13. a 14. platy. S tím nejsou učitelé spokojeni. Buzková ale tvrdí, že i když kantoři nedostanou další platy, jejich mzdy se stejně meziročně zvýší. Pokud vláda nenajde více peněz, bude učitelům vypláceno nejvýše 20 procent 13. a 14. platů. Ministryně rovněž nedávno zdůraznila, že má dostatek peněz na nenárokové části mzdy a odměny zaměstnanců škol, které by tak neměly klesnout pod letošní úroveň. Šalamonová však již delší čas tvrdí: Nemáme důvod vládě věřit, nesplněných slibů již bylo dost. Do stávky se podle Šalomonové zapojí na jihu Moravy více než polovina škol, připojují se i školská zařízení, v nichž odbory nepůsobí. V kraji jsou nejrazantnější odboráři na Znojemsku, Břeclavsku a v Brně.
Učitelský odborový klub opouští jeho zakladatel Sárközi
Zakladatel Učitelského odborového klubu (UOK) Radek Sárközi odchází ze školství a začne s největší pravděpodobností podnikat. Gymnázium v pražské Špitálské ulici, na němž vyučoval, mu totiž neprodloužilo pracovní smlouvu na dobu určitou a jiné místo ve školství již nesehnal. Bývalý pedagog tudíž přestává být členem odborového sdružení, které loni v prosinci založil. ČTK to řekl Ivan Kašpar z Asociace samostatných odborů (ASO), jež UOK spolu s dalšími odborovými organizacemi sdružuje. "Kvůli mému veřejnému vystoupení mi nebyla ve škole prodloužena smlouva na dobu určitou. Jako nezaměstnaný, případně budoucí podnikatel, což plánuji na září, asi nemohu být členem odborů," vysvětlil Sárközi v e-mailu, který zaslal vedení ASO v polovině července. Od té doby se prý asociaci neozval. Kašpara proto udivuje, že ještě před nedávnem poskytoval jménem UOK informace novinářům.
Stát neplatí již dva měsíce drahám za dopravní obslužnost
Ministerstvo dopravy již dva měsíce nezaplatilo Českým drahám (ČD) za zajišťování dopravní obslužnosti. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský s tím, že si dráhy kvůli tomu již musely na běžný provoz dvakrát vzít úvěr v řádu stovek milionů korun. Mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová informaci potvrdila. Ministerstvo se však podle ní snaží situaci řešit. Podalo podnět finančnímu úřadu, aby nemuselo vázat dvě miliardy korun ve státním rozpočtu kvůli neplnění příjmů z dřívějšího prodeje privatizovaného majetku. Dvě miliardy korun mělo ministerstvo získat prodejem zbytného majetku bývalých státních ČD v roce 2002. Částka se tak stala závazným příjmem rozpočtu přes kolizi se zákonem a privatizačními pravidly, podle kterých příjmy z privatizace musely směřovat do Fondu národního majetku. Nemohly se tedy stát příjmem státního rozpočtu.
Ministerstvo dopravy platilo každý měsíc asi dvanáctinu z 4,8 miliardy korun, které má letos celkem drahám poskytnout za zajišťovaný rozsah osobní dopravy. Měsíčně tak má ministerstvo drahám odvádět asi 400 milionů korun. Platby v červenci a zatím ani v srpnu však zatím neuhradilo. Podle informací ČTK si dráhy musely vzít 391 milionů korun od Komerční banky a dalších 300 milionů korun od Všeobecné úvěrové banky. Podle šéfa železničních odborů Jaromíra Duška hrozí podobný postup ze strany ministerstva i při platbě za srpen. Dráhy by se však tentokrát již podle něho mohly dostat do situace, kdy se nenajde banka, která jim poskytne úvěr. Veškerý majetek firmy je totiž zablokován kvůli nesplaceným dluhům bývalých státních drah. Pak by podle něho hrozila situace, že by ČD neměly na srpnové výplaty, což by znamenalo porušení sociálního smíru.
V letošním roce zajišťují ČD pro stát osobní železniční dopravu v hodnotě asi 9,5 miliardy korun. Na základě státního rozpočtu a smlouvy se státem a kraji však získají jen 6,9 miliardy, z toho stát zaplatí 4,8 miliardy a kraje 2,1 miliardy korun. Rozdíl, tedy asi 2,6 miliardy korun, musí zajistit ČD.
Těžba ropy v Břeclavi se nelíbí ani Jihomoravskému kraji
Jihomoravský kraj nepovažuje za vhodné, aby se v Břeclavi těžila ropa a zemní plyn. Zamítavé stanovisko kraj zaslal ministerstvu životního prostředí s odůvodněním, že těžba v lokalitě Kančí obora se střetává s významnými vodohospodářskými zájmy regionu, řekl hejtman Stanislav Juránek. Těžbu ropy schválili minulý týden zastupitelé Břeclavi, a to i přes protesty ochránců přírody. Ti se obávají především ekologických rizik souvisejících s těžbou. Mohl by být podle nich poškozen přírodní park Kančí hora, jenž je součástí Lednicko- valtického areálu, zapsaného do seznamu UNESCO. Juránek poznamenal, že vodohospodářská situace na Břeclavsku je složitá. V regionu existují dva záměry, a to zajištění dostatku pitné vody a rozšíření vodní cesty. S oběma těmito záměry těžba ropy podle hejtmana koliduje. Doplnil, že těžba by se měla zvážit i z hlediska rozvoje Břeclavska. Břeclav by přitom mohla z těžby ročně získat asi 15 milionů korun.
Těžařská firma Moravské naftové doly stále opakuje, že se provoz vrtů životního prostředí nedotkne. Firma těžbu ropy a zemního plynu v Poštorné na Břeclavsku zabezpečila proti jakémukoliv ohrožení zdrojů pitné vody, uvedla mluvčí podniku Marie Pressburgerová. Kvalitu vody kontroluje pravidelně v monitorovacích vrtech, stejnou kontrolu provádějí rovněž Vodovody a kanalizace Břeclav. Tento sytém doporučila nezávislá studie. Úmysly těžařů narážejí na odpor nejen ekologů, ale i části místních obyvatel. V minulých týdnech sepsali proti zahájení těžby petici.
Sgrafita a malby objevené na Hradě připomínají někdejší palác
Sgrafita a nástěnné malby, které historikové nedávno náhodně objevili na Pražském hradě, informují o dnes již neexistujícím paláci z 15. století. "Palác postavil Vladislav Jagellonský na západním ostrohu Pražského hradu a o jeho vzhledu se dosud mnoho nevědělo," řekla kunsthistorička Eliška Fučíková ze Správy Pražského hradu. Objevy jsou podle ní významné pro znalost vývoje Hradu, neboť pomáhají identifikovat velikost a kvalitu nedochované stavby. Vzácný objev zbrzdil stěhování prezidenta Václava Klause do jeho pracovny, protože fragmenty stavby se našly v místnostech patřících k prezidentově kanceláři. "Byla to koupelna prezidenta Havla a bude znovu začleněna do kanceláře prezidenta republiky," doplnila Fučíková. Klaus by se měl do kanceláře nastěhovat podle Aleny Veliké z tiskového oddělení Hradu do konce letošního roku.
Dnes již neexistující palác historikové znali jen z archivů. Podobu stavby odhadovali podle několika vedut, například z rytiny Václava Hollara z roku 1549. "Považovala se za nenápadnou, spíše hrázděnou stavbu, uvažovalo se o tom, že padla za oběť požáru Pražského hradu v roce 1541," řekla Fučíková. To ale vyvrátily současné nálezy. Stavba, či alespoň její objevená část, musela vzniknout až potom, protože na ní nejsou patrné stopy po požáru. Renesanční sgrafita, známá psaníčka, byla na objevených fragmentech překryta omítkou s malbami z poloviny 19. století. Dříve se o objevu psalo jako o freskách, ale podle Fučíkové jsou to nástěnné malby. Historikové je připisují českému malíři Josefu Navrátilovi. Vycházejí z toho, že Navrátil v té době na Hradě pracoval. "Nedochovaly se jeho realizace, ale existují tisíce účtů za provedenou práci na Hradě," uvedl kunsthistorik Martin Halata. Navrátil byl podle něj najímán na příležitostné práce. Malíř vyzdobil například zámek v Zákupech či Liběchov u Mělníka. Nálezy na Hradě se konzervují a po konzultaci s Národním památkovým ústavem bude renesanční část zdokumentována a zakonzervována. Malby se budou restaurovat.
Ze sportu:
Hokejový obránce Michael Vyhlídal, potrestaný za pozitivní dopingový nález dvouletým zákazem startu v soutěžích Mezinárodní hokejové federace, bude působit v nadcházející sezoně v zámořské nižší soutěži ECHL v celku Idaho Steelers. Poté, co minulý týden zamítla valná hromada Asociace profesionálních klubů Vyhlídalovo odvolání, nezbývalo hráči jiné řešení než začít hrát v zámoří. Informaci přinesl internetový server hokej.cz.
Tři reálné medailové naděje, pár možných finalistů, kteří budou mít šanci překvapit, ale také vcelku dost atletů z formy či po zdravotních bolístkách. Taková je reprezentace, jež se zúčastní mistrovství světa v Paříži (23. - 31. srpna). Na stadionu v Saint Denis bude mít Česká republika ve hře také oba dva obhájce titulu - oštěpaře Jana Železného a desetibojaře Tomáše Dvořáka.
Česká gymnastka Jana Komrsková má stále ještě naději, že bude v sobotu na mistrovství světa v Anaheimu bojovat o medaili v přeskoku. Deváté místo z pondělní kvalifikace ji odsoudilo k čekání na postu náhradnice, ale přípravu jí komplikuje ještě další věc: zranění lokte, které si gymnastka přivodila před soutěží družstev.
Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:
Polojasno, ojediněle přeháňky nebo bouřky. Teploty 23 až 27 stupňů Celsia.
