Zprávy Radia Praha
Senát schválil vyslání vojáků do Afghánistánu
Senát schválil vyslání více než stovky profesionálních vojáků do Afghánistánu. Pro byli kromě zástupců vládní koalice také senátoři opoziční ODS. Kabinet musí ještě získat souhlas Poslanecké sněmovny. Vláda chce do Afghánistánu vyslat 108 příslušníků speciálních sil z Prostějova, kteří budou plnit úkoly v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda. V Afghánistánu by měli působit zhruba od poloviny dubna po čtyři až šest měsíců. Kromě prostějovských průzkumníků mají odjet ještě další profesionálové, kteří pomohou zajišťovat bezpečnost a provoz letiště v Kábulu.
Ústavní soud: Advokáti nemusí mít bezpečnostní prověrky
Bezpečnostní prověrky advokátů Národním bezpečnostním úřadem jsou podle verdiktu Ústavního soudu zbytečné. Mlčenlivost advokátů totiž nařizuje již trestní zákon a za její porušení stanovuje trestní sankce. Advokáti, účastnící se soudního jednání, kde se probírají tajné informace, tak bezpečnostní prověrku již potřebovat nebudou. Ústavní soudci akademickým verdiktem potvrdili názor přerovského soudu, že bezpečnostní prověrky advokátů porušují Listinu základních práv a svobod. Listina totiž obžalovanému zaručuje právo zvolit si svobodně obhájce.
Ministr Gross jednal v USA o policejní spolupráci
Český ministr vnitra Stanislav Gross chce začít postihovat osoby, které se do České republiky uchýlí v naději, že se vyhnou potrestání za federální zločin spáchaný ve Spojených státech. Řekl to českým novinářům ve Washingtonu, kde končí hlavní část své návštěvy USA. Při setkání s ministrem spravedlnosti Johnem Ashcroftem chce Gross jednat o uzavření smlouvy o policejní spolupráci, aby se i čeští policisté mohli podílet v ČR na vyšetřování zločinů, které se udály ve Spojených státech.
Velvyslanec USA Cabaniss ujišťoval, že Američané vízy nechtějí ČR izolovat
Americký velvyslanec William Cabaniss zdůraznil, že vízovou povinností pro české občany nechtějí Spojené státy Českou republiku jakkoli izolovat. Novinářům řekl, že osobně je pro něj téma víz citlivou záležitostí. Podotkl, že víza pro Čechy stále jsou, protože počet zamítnutých žádostí překračuje ze zákona danou procentní hranici. V českém případě by jich nemělo být víc než tři procenta. Podle médií to je nyní mezi deseti a 20 procenty. Cabaniss nicméně doufá, že se někdy situace změní a Američané budou moci víza zrušit.
Zatímco Češi vízum pro návštěvu USA potřebují, Američané pro cestu do tuzemska nikoli. Tato dlouhodobá nerovnováha začala nyní velmi vadit některým českým poslancům z řad vládní ČSSD. Navrhli podmínit plánovanou českou účast na operaci v Afghánistánu zrušením vízové povinnosti. Jiní čeští politici a diplomaté ale tento požadavek odmítají.
České prostředí pro podnikání se výrazně zlepšilo, země se však stále musí soustředit na potírání korupce, soudí William Cabaniss. Korupci však nepovažuje jen za český specifický jev, neboť podle něj se na tento problém musejí soustředit i vlády jiných zemí.
Ministr Sobotka: DPH na potraviny či léky se nesmí zvýšit ani o procento
Ministr financí Bohuslav Sobotka nechce zvýšit daň z přidané hodnoty na potraviny nebo léky ani o procento. V pětiprocentní sazbě DPH by podle něj měly zůstat také knihy, časopisy, stavební práce spojené s bydlením, dodávky tepla a zdravotní pomůcky. Češi za jídlo a pití utratí každý rok přibližně 700 miliard korun. Zvýšení DPH o jediné procento by tak státní kase přineslo téměř sedm miliard korun, tedy v průměru téměř 700 korun ročně od každého.
ČSSD prosazuje vedle snížené a základní sazby DPH vytvoření třetí sazby mezi deseti a 14 procenty, do které by patřilo jízdné, vstupenky do kin, divadel, návštěva aerobiku či posilovny, hygienické potřeby nebo dětské pleny. Základní sazba, která dnes činí 22 procent, by naopak mírně klesla. Pravicové koaliční strany i ekonomové tvrdí, že tři sazby DPH povedou k daňovým únikům a raději by ponechali dvě sazby a sblížili je. To by však zdražilo potraviny a léky.
Na integraci azylantů půjde letos 16 milionů korun
Na začlenění azylantů do české společnosti má tento rok směřovat z veřejných prostředků 16 milionů korun. Čtrnáct milionů mají prostřednictvím krajů získat obce na zajištění bydlení, dva miliony jsou určeny na bezplatné kurzy češtiny pro cizince. Společný záměr ministerstev vnitra a práce schválila vláda.
Azylanti budou mít snazší cestu k bydlení. Až doposud buď přijali obecní byt, který jim byl nabídnut, nebo se jejich jméno posunulo na konec pořadníku. Navíc dotace na bydlení lidí, kteří získali v zemi azyl, dostávaly dosud pouze obce. Nyní má "aktivní" azylant, který si sám najde byt v lokalitě, která mu vyhovuje, dostat na toto bydlení příspěvek. Peníze však nebude dostávat přímo, ale prostřednictvím obecního úřadu. Pro jednotlivé kraje by i letos měly platit kvóty, kolika cizincům mají bydlení poskytnout. Celkem stát zajistí byty pro stovku azylantů.
Šéfové ODS i KSČM na schůzku se Špidlou o eurokomisaři nepůjdou
Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla pozval na čtvrteční odpoledne šéfy ODS a KSČM Mirka Topolánka a Miroslava Grebeníčka ke konzultacím o evropském komisaři, ale ani jeden z obou opozičních politiků se schůzky nezúčastní. Omluvili se a na jednání s premiérem za sebe vyšlou náhradníky. ODS navíc zvažuje, zda se schůzky vůbec zúčastní. Není si totiž jista, že je v tuto chvíli o čem jednat.
Sociální demokraté nominovali na funkci evropského komisaře svého poslance a bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Jsou odhodláni jej prosadit navzdory nesouhlasu menších koaličních stran i výtkám opozice. Ve vládě, která nominaci schvaluje, má ČSSD jasnou většinu. Opozice již dříve vyzývala vládní koalici, aby s nimi o obsazení důležité funkce v Evropské unii jednala. Když se tak nestalo, hlavně ODS vyčítala Špidlovi, že je staví před hotovou věc.
Evropská komise schválila pomoc státu České spořitelně
Evropská komise schválila pomoc v řádu desítek miliard korun, kterou stát poskytl České spořitelně (ČS) před prodejem banky rakouské Erste Bank. Po Komerční bance jde o druhou domácí banku, u které komise státní pomoc povolila. Komise odhaduje, že český stát na sanaci bank koncem 90. let vydal kolem deseti miliard eur (asi 300 miliard Kč), což odpovídá přibližně pětině českého hrubého domácího produktu. Většina z těchto peněz šla na jednorázovou sanaci, aby banky bylo vůbec možné privatizovat; účinky státní pomoci tedy skončily.
Evropská komise navrhla pro ČR odklad vyšší daně z energií do 1. ledna 2008
Evropská komise navrhla, aby Česká republika začala vybírat ekologickou daň z energií až od 1. ledna 2008. Vyšla tak vstříc české žádosti o přechodné období pro aplikaci nových energetických daní, které členské státy schválily loni na podzim a platí od 1. ledna. Konkrétně to znamená, že z elektřiny se nebude v České republice do ledna 2008 vybírat žádná spotřební daň, stejně jako z uhlí a z koksu. U zemního plynu, který se používá na dálkové vytápění, si česká vláda vyhradila možnost se během přechodného období rozhodnout, zda daň zavést a postupně navyšovat, nebo také udělat skok na přelomu let 2007 a 2008, sdělila mluvčí české mise při EU Petra Mašínová.
Před vládou demonstrovali odpůrci Urbanovy koncepce energetiky
Stovka lidí, kteří mohou ztratit kvůli energetické koncepci ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD) perspektivu svého domova, přišla v Praze demonstrovat před Úřad vlády. Koncepce počítá s prolomením limitu těžby uhlí a rozvojem jaderné energetiky včetně vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Dokument, který vláda projedná na konci února, může ohrozit rozvoj zhruba osmi obcí. Lidé, kteří na výzvu ekologického Hnutí Duha přijeli do metropole ze severních a jižních Čech a Vysočiny, před úřadem pískali a skandovali hesla. Demonstranty přišel podpořit poslanec Svatopluk Karásek (US-DEU) a jeho kolegyně Táňa Fischerová.
Premiér Špidla chce v portugalském Portu podpořit české podnikatele
Premiér Vladimír Špidla, který se z Lisabonu přesunul do druhého největšího portugalského města Porta, uvedl, že chce podpořit české podnikatele. "Už teď jsem zachytil hlasy, že Portugalci považují za velmi významné, že nejsem jenom v Lisabonu," uvedl premiér. Při této cestě, jejímž cílem je zejména podpořit české podnikatele v jejich snaze proniknout na místní trhy, jsme zvolili Porto proto, že to důležité podnikatelské město, vysvětlil premiér. Špidla společně s chotí Viktorií rovněž zavítal do vinných sklepů Caves Ferreira.
Kinský a Pezoldová budou chtít od ministra Dostála peníze za údajné urážky
Potomci šlechtických rodin František Oldřich Kinský a adoptivní sestra Karla Schwarzenberga Alžběta Pezoldová, kteří se v ČR domáhají majetku, dávají ministru kultury Pavlu Dostálovi lhůtu do příštího týdne na to, aby se jim omluvil. Tvrdí, že o nich zahraničním novinářům řekl, že kolaborovali s nacisty. Dostál již dříve po své mluvčí vzkázal, že se omlouvat nebude, protože nic takového neřekl. "Pokud se pan ministr neomluví, podáme na něj u českého soudu žalobu na ochranu osobnosti a kromě omluvy budeme chtít také finanční satisfakci," řekl jejich právní zástupce Jaroslav Čapek. Uvedl, že vyčíslená újma na cti bude dosahovat řádu milionů korun.
Tým právníků a historiků Františka Oldřicha Kinského, který se u českých soudů domáhá navrácení rodového majetku, se snaží očistit jméno jeho otce Oldřicha Kinského označovaného za kolaboranta. Chtějí zjistit, co je pravdy na informacích, že byl od počátku 30. let minulého století agentem tajné britské služby, který pracoval proti nacistům. "Vyvíjíme kroky pro opodstatnění těchto informací a časem se hodláme obrátit na britský státní archiv," řekl ČTK historik pomáhající Kinskému Jiří Kotas.
Čeští policisté odletěli do Jordánska zaučovat své irácké kolegy
Desetičlenná skupina českých policejních instruktorů odletěla do Jordánska, kde se budou podílet na výcviku vznikajícího iráckého policejního sboru. Misi zastřešují Spojené státy a Velká Británie, účast českých policistů financuje ministerstvo vnitra, přispívá na ni i dočasná koaliční správa Iráku. Čeští instruktoři se v Jordánsku budou střídat po půlročních turnusech. Téměř všichni instruktoři mají zkušenosti z jiných krizových míst. Jejich věk se pohybuje mezi 30 a 40 lety, u policie slouží v průměru 11 let.
NATO z poloviny hradí modernizaci českých leteckých základen
Vojenská letiště v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku a v Čáslavi na Kutnohorsku budou schopny se dokonale postarat o letadla Severoatlantické aliance. Napomůže tomu i 17,6 milionu eur, tedy asi 570 milionů korun, jejichž přidělení schválil infrastrukturní výbor NATO. V Náměšti rekonstrukce začíná už za dva týdny, kdy se tam přestane létat.
Z klání o přežití v náročných podmínkách vypadla čtyři družstva
V mezinárodním mistrovství v zimním přírodním víceboji Winter Survival, který začal v pondělí v Jeseníkách, pokračuje 16 armádních družstev. Ze soutěže o přežití v náročných podmínkách vypadly čtyři týmy při nejnáročnější disciplíně - dvoudenním šedesátikilometrovém přesunu v neznámém terénu, řekl mluvčí závodu Pavel Pazdera. Pořadatelé klání podle něj museli ze soutěže vyloučit tým z Polska a z vyškovské výcvikové základny, které nesplnily časový limit přesunu. Ze závodu dále odstoupily kvůli zranění vojáci z přerovské vrtulníkové základny a belgičtí výsadkáři.
Na start desátého ročníku soutěže Winter Survival, která simuluje činnost vojenské hlídky v neznámém zimním terénu, se postavilo 15 českých a pět zahraničních družstev z Polska, Německa, Rakouska, Francie a Belgie. Soutěž, při které si tříčlenné hlídky každoročně sáhnou až na dno fyzických a psychických sil, potrvá do pátku. Soutěžící ještě čeká čtvrteční braný závod.
Vláda rozhodla, že obsílky bude moci doručovat více institucí
Soudní obsílku by v budoucnosti občanům měli nosit nejen pošťáci, policisté a soudní doručovatelé, ale i pracovníci dalších institucí a provozovatelů poštovních služeb. Vláda souhlasila s novelou čtyř zákonů, které to umožní. Pokud novelu schválí parlament, budou obsílky nově doručovat například i členové justiční stráže, soudní exekutoři či příslušníci vězeňské služby. Novela má odstranit problémy, které soudy s doručováním písemností mají, a také průtahy spojené se zjišťováním, zda účastníci soudního řízení skutečně obsílku převzali.
Vláda schválila kontrolní zprávu NKÚ o chybách celníků
Kabinet schválil kontrolní zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která odhalila chyby celníků. NKÚ loni zjistil, že celníci v letech 2001 a 2002 nekontrolovali pečlivě všechno zlato, ocel nebo cukr, které přecházely přes české hranice. Podle odborníků některé firmy dělají se zlatem daňové podvody. Firmám se například podařilo do zahraničí vyvézt více zlata, než dovolovaly licence ministerstva průmyslu a obchodu.
Téměř polovina řetězců neprodává nápoje v souladu se zákonem
Téměř polovina provozovatelů velkoprodejen neprodávala loni nápoje v souladu se zákonem, uvedla Česká obchodní inspekce. Povinnost nabízet současně s nápoji v obalech nevratných stejné nápoje v obalech vratných porušilo téměř 30 procent kontrolovaných obchodníků. Domácímu trhu nealkoholických nápojů vládnou plastové lahve, ve kterých se prodává asi 80 procent produkce. Kdysi dominující skleněné obaly se dnes podílejí jen asi deseti procenty, zbytek představují hlavně krabicové obaly.
Vydavatel Hitlerovi knihy dostal podmíněný trest
S podmíněným trestem odcházel od pražského městského soudu vydavatel českého překladu Hitlerovy knihy Mein Kampf Michal Zítko. Soud mu vyměřil tři roky vězení s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let. Potrestal tak Zítka za to, že si před čtyřmi roky nechal přeložit originální text Hitlerovy knihy a překlad vydal v nákladu 100.000 exemplářů, z nichž stihl prodat 90.000. Zbytek zabavila policie, když ho začala stíhat. Zítko byl verdiktem viditelně rozčarován. Uvedl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu a ústavní stížnost. V případě, že u české justice neuspěje, chce se obrátit až k mezinárodnímu soudu do Štrasburku.
Transplantace srdce je v Česku už 20 let standardní operací
Česká republika je ve světě na zhruba desátém místě v počtu transplantací srdce na obyvatele. Od roku 1984 čeští lékaři transplantovali již přes sedm set srdcí. Pro kardiochirurgy je to již standardní operace, která ani nepatří mezi nejsložitější, a přece od první české úspěšné transplantace uplyne letos 31. ledna teprve dvacet let. První srdce dostal 31. ledna 1984 tehdy čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina. V kondici, kterou odhadoval tak na šedesát procent té původní, žil třináct a půl roku. Zemřel 7. června 1997 na selhání ledvin, vyvolané dlouhodobou farmakologickou zátěží organismu.
Transplantací srdce mají v Institutu klinické a experimentální medicíny /IKEM/ od roku 1984 na svém kontě více než 510. Jubilejní pětistou provedli vloni 7. června. Při této příležitosti se s lékaři sešlo 124 pacientů s novým srdcem. Podle loňských údajů z pěti set transplantovaných již 199 lidí zemřelo. Setkání se zúčastnil i český rekordman, kterému nové srdce slouží už 19 let. Nyní sedmašedesátiletý učitel z Jihlavy Rudolf Sekava byl operován v roce 1984 jako třetí v republice.
Lékaři a pojišťovny odmítají plán Součkové ovlivňovat ceny a síť
Lékaři a pojišťovny odmítají plán ministryně zdravotnictví Marie Součkové posílit vliv státu v systému zdravotního pojištění. Některé její návrhy z koncepce reformy zdravotnictví, kterou má předložit do konce měsíce kabinetu, by se měly podle lékařů a pojišťoven uskutečnit, celkově však materiál považují za špatný. "Roli státu nehodlám měnit. Pokud mám z ústavy garantovat odpovědně dostupnou kvalitní péči, tak potřebuji mít nástroje," řekla ministryně. Lékaři i pojišťovny chtějí smluvní volnost a konkurenci mezi pojišťovnami v nabídce připojištění a mezi zařízeními v nabídce péče. Ministryně naproti tomu počítá s výraznějším vlivem státu na ceny péče a síť zdravotnických zařízení. Ve výběrových řízeních chce ovlivnit, které zařízení dostane smlouvu s pojišťovnou a bude čerpat veřejné prostředky.
O pacienty s AIDS či malárií se v Zambii stará český lékař
Za 17 let pediatrické praxe v Česku viděl lékař Stanislav Kusý umírat dvě děti. Dnes mu dvě děti umírají přímo před očima každý den. Už několik měsíců totiž v Zambii na jihu Afriky provozuje mobilní lékařskou ambulanci. Před čtyřmi lety začal navíc v hlavním zambijském městě Lusace prosazovat otevření polikliniky a výukového centra medicíny. Léčebné středisko, které vzniklo za podpory české vlády a soukromých investorů, bylo otevřeno vloni v březnu. Po otevření polikliniky byl Kusý dlouho jejím jediným zaměstnancem. Už tři měsíce se ale o pacienty stará i šest dalších českých zdravotníků, mezi nimi gynekoložka, internistka a rehabilitační sestra. I letos ale česká vláda vyčlenila na projekt více než čtyřmi miliony korun. Na černém kontinentu se Kusý snaží také o propagaci českých výrobků a firem nebo kultury. "Vloni v květnu jsme na zambijský filmový festival sehnali český film. Myslím, že Svěrákův Kolja měl celkem úspěch," uvedl lékař, který v Lusace uspořádal i výstavu o cestovateli Emilu Holubovi.
Škoda Dopravní technika dodá do Sardinie tramvaje za 400 milionů
Plzeňská Škoda Dopravní technika dodá italskému městu Cagliary v Sardinii nízkopodlažní tramvaje za 400 milionů korun. Jedná se o šest velkokapacitních tramvají. Ve smlouvě, podepsané v pondělí, je zahrnuta opce na dalších sedm kusů, čímž by se dodávka dostala na úroveň jedné miliardy korun. První tramvaje dorazí na Sardinii na jaře 2006. Jsou dlouhé 30 metrů a pojmou až 300 cestujících. Vozy budou jezdit na trati dlouhé 6,5 kilometrů poblíž pískových pláží.
Ekonom Věnek Šilhán: V Rusku jsme ztratili spoustu šancí
Za velkou politickou i hospodářskou chybu považuje odchod českých podnikatelů z ruského trhu v uplynulých deseti letech známý politik a ekonom Věnek Šilhán. V rozhovoru pro ČTK uvedl, že o nápravu této situace se dnes musí snažit nejen podnikatelé, ale i politici. Jeden z protagonistů Pražského jara a signatář Charty 77 soudí, že Češi by měli vyvíjet v Rusku větší aktivitu. Profesor, který je předsedou představenstva jablonecké Preciosy, jež na ruském trhu úspěšně působí již téměř deset let, soudí, že čeští obchodníci si mohou v Rusku sami připravit solidní partnery. "Za deset let jsme neměli v Rusku žádný problém. Náš obrat je zhruba deset milionů dolarů a to jsou slušné peníze. Je to ale jen zlomek potenciálu, kterého můžeme dosáhnout."
Přijetí chemických norem EU si zřejmě vyžádá až 5,6 mld. Kč
Náklady českého chemického průmyslu na přijetí jednotné chemické legislativy Evropských společenství se v současné chvíli odhadují na 1,8 až 5,6 miliardy korun. Předpokládá se, že výrobci a dovozci chemických látek budou muset tyto náklady vynaložit během asi 11 let. Vyplývá to z materiálu ministerstva průmyslu a obchodu. "Vyrovnání se s těmito vysokými dodatečnými náklady bude mít jednoznačně dopad na podniky, které mají široký sortiment výrobků," řekl prezident Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc. Bude to prý například pardubická Synthesia, která bude muset drtivou většinu výrobků speciální chemie podrobit drahému testování.
Návrh jednotné chemické politiky unie schválila Evropská komise loni v říjnu. Cílem nové úpravy je, aby se vyráběly a užívaly látky, u kterých jsou posouzena rizika pro zdraví a životní prostředí. Návrh označovaný jako Reach nahradí čtyři desítky rozmanitých právních aktů.
Lidem nejvíce vadí, když se ostatní chovají namyšleně
Lidem nejvíce vadí, když se ostatní chovají namyšleně, povýšeně a arogantně. Nemají rádi ani lhaní a neupřímnost. Právě tyto způsoby chování nejčastěji zmiňovali v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Každý dotázaný mohl uvést dva příklady chování, které mu vadí nejvíce. Namyšlenost podle průzkumu vadí 25,8 procenta lidí, prolhané a neupřímné chování uvedlo 21,4 procenta dotázaných. Téměř 15 procent lidí nemá rádo, pokud ostatní jednají agresivně či násilně. Na lidské povaze dotazovaným nejčastěji vadila vedle lhaní rovněž závistivost. Tento povahový rys vadí téměř 30 procentům dotázaných.
Vozidlo jedoucí desítky kilometrů v protisměru je raritou
Smrtelná nehoda, kterou v úterý zavinil řidič Škody Felicie jedoucí v protisměru několik desítek kilometrů po dálnici D1, vyvolala zděšení mezi dopravními policisty. Překvapení neskrýval ani ředitel středočeské dopravní policie Stanislav Huml, který řekl, že se s podobným případem za svojí kariéru ještě nesetkal. Podle něj policisté dosud neznají příčiny mladíkovi jízdy v protisměru. Vyloučit však nemohou ani variantu, že šlo o ilegální závod, při kterém si lidé sází na vzdálenost, kterou vyvolený řidič v protisměru ujede. Řidič stále leží v nemocnice a jeho zdravotní stav zatím neumožňuje výslech. V úterý se navíc podrobil náročné operaci.
ODS chce, aby platily všechny domácnosti, ať televizi mají, či ne
Rozhlasové a televizní poplatky možná budou platit všechny domácnosti, bez ohledu na to, zda vlastní televizní či rozhlasový přijímač. S tímto návrhem při jednání kulturního výboru sněmovny přišli poslanci ODS. Současně navrhli zachovat nynější výši poplatků, tedy 37 korun měsíčně za rozhlas a 75 korun za televizi. Vládní politici jejich iniciativu v debatě výslovně neodmítali, přiznávali ale, že je zaskočila. Koalice dál žádá, aby se poplatky zvedly, a to na 45, respektive 95 korun měsíčně. Sněmovna má o poplatkovém zákonu rozhodnout na únorové schůzi.
Dnešní praxe je taková, že koncesionářské poplatky platí domácnosti, které mají televizní a rozhlasový přijímač. Řada lidí to ale obchází. Prokázat někomu, že televizi má, a přesto neplatí, je totiž obtížné, podle některých téměř nemožné. Návrh ODS by tedy znamenal zcela nový princip, někteří poslanci hovoří o nové plošné dani. Občanští demokraté tvrdí, že na současný stav doplácejí poctiví lidé, kteří platí. Podle odhadů ČT nyní poplatky neodvádí kolem 400.000 domácností, a televize tak ročně přichází o 360 milionů korun.
Světlušky vybraly miliony a podpořily desítky zrakově postižených
První ročník sbírky Světluška na pomoc zrakově postiženým vynesl 6,4 milionu korun. Nadační fond Českého rozhlasu, který sbírku organizuje, proto už loni v prosinci mohl pomoci 62 jednotlivcům a neziskovým sdružením. "Myslím si, že první ročník sbírky dopadl dobře," řekla ředitelka nadace Martina Kaderková. Stovky dobrovolníků se na podzim roku 2003 vydaly do ulic v kostýmech světlušek a prodávaly světélkující přívěšky. Uskutečnily se desítky benefičních koncertů, her, besed a prožitkových dílen přibližujících svět zrakově postižených.
Do konce roku 2003 organizátoři rozdělili mezi potřebné přes 5,5 milionu korun. Přes milion korun získala například Společnost pro ranou péči, která podporuje rodiče zrakově postižených dětí a usiluje o to, aby nevyrůstaly v ústavech, ale v přirozeném prostředí svých rodin. V dubnu sdružení zahájí projekt, kdy speciální instruktoři budou dojíždět do rodin a radit, jak nejlépe uspořádat prostředí zrakově postižených dětí a stimulovat zbytky zraku. Sdružení Okamžik zase získalo peníze na práci týkající se osobních asistentů nevidomých lidí. Celkem 31 jednotlivců, většinou dětí, obdrželo peníze na čtecí přístroje, osobní asistenty, vodicí psy, stipendia a podobně.
Tomáš Baťa podstoupil ve zlínské nemocnici operaci šedého zákalu
Tomáš Baťa junior, kanadský podnikatel a zlínský rodák z generace nejznámějších ševců, podstoupil v Baťově krajské nemocnici ve Zlíně operaci šedého zákalu. "Místo operace si vybral sám. Po asi dvacetiminutovém zákroku si bez cizí pomoci zavázal tkaničky na botách a odešel z očního oddělení," řekla mluvčí nemocnice Petra Všetičková. Devětaosmdesátiletého Baťu operoval nejnovější metodou pomocí mikrořezu primář oddělení Pavel Stodůlka. Pro celý zákrok, včetně implantace umělé čočky, stačí odborníkům otvůrek menší než dva milimetry. "Po šetrném ambulantním zákroku oko začíná ihned vidět. Vše se provádí při plném vědomí, pouze při lokálním umrtvení," dodala mluvčí. Se zlínskými lékaři se Baťa pravidelně potkává i v Torontu, kde zrovna žije. Lékaři tam pravidelně dojíždí na mezinárodní konference, kde o novinkách informují ostatní odborníky.
Praha ocenila stříbrnou medailí spolutvůrce Slap a Orlíka
Pražský magistrát ocenil stříbrnou medailí vodohospodáře Libora Zárubu-Pfeffermanna, který se podílel například na výstavbě vodních děl Slapy a Orlík. Město tím ocenilo jeho práci i zásluhy na šíření dobrého jména Prahy v zahraničí. K medaili se váže stotisícová odměna. Záruba kromě vodních děl Slapy a Orlík se v 50. letech podílel na obnově vodních elektráren v Koreji, poničených ve válce, a výstavbě přehrad v Číně. Ovlivnil také koncepci řešení plavebního spojení Dunaje, Odry a Labe.
Krátký film Most, nominovaný na Oscara, už získal řadu ocenění
Mezi nominacemi na americké filmové ceny Oscar se vedle celovečerního filmu Želary režiséra a producenta Ondřeje Trojana objevil v kategorii krátkých snímků česko-americký film Most. Podle Jany Králíkové ze společnosti Prague Indies Productions byl natočen s českými herci a v českém jazyce - byl mu ponechán i český název. Světovou premiéru měl na Sundance festivalu a po celý loňský rok sbíral hlavní ocenění na přehlídkách v zahraničí.
Most je dramatickým příběhem otce, který je okolnostmi donucen volit mezi povinností a láskou. Zahraniční kritika ho prý s oblibou charakterizovala jako "krátký celovečerní film". V malé roli se v něm objevila i bývalá miss ČR Helena Houdová. Americký režisér Bobby Garabedian je úspěšným tvůrcem videoklipů a reklam. Most je jeho hraný režijní debut.
Guardian o dětském představení Brundibára v Manchesteru
Britský deník The Guardian píše o úterním představení dětské opery Brundibár v Manchesteru. Autorem díla je židovský skladatel Hans Krása a dílo mělo premiéru v roce 1943 v koncentračním táboře v Terezíně. The Guardian píše, že manchesterského představení se zúčastnil 73letý Paul Sandfort, který jako chlapec hrál v opeře v Terezíně na trubku. Nyní se na závěr představení přidal k dětskému souboru v Manchesteru a listu řekl, že "čas jakoby se zastavil".
Ostravské sportovní gymnázium ponese jméno manželů Zátopkových
Ostravské sportovní gymnázium nově ponese jméno vynikajících českých sportovců Dany a Emila Zátopkových. Oslav se zúčastnila i sama legendární oštěpařka. Zátopková novinářům řekla, že je ráda, že své jméno mohla propůjčit právě této škole, protože výkony a úspěchy jejích studentů dlouhodobě sleduje. Podle ředitele gymnázia Václava Štencla byl výběr osobností, po nichž škola ponese čestné pojmenování, zcela jednoznačný. Manželé Zátopkovi totiž byli nejen nejvýraznějšími sportovními osobnostmi regionu, ale oba se v kraji také narodili.
Přední česká výtvarnice vystavuje Toulouse
Výstavu děl přední české výtvarnice Adrieny Šimotové pořádá od minulého týdne do konce února Muzeum krásných umění v jihofrancouzském Toulouse. Na organizaci akce se podílelo České centrum v Paříži. Adriena Šimotová, která se narodila v roce 1926 v Praze, není ve Francii neznámá. Samostatně zde vystavovala v letech 1991 a 1996. V roce 1997 jí prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.
V Mikulově letos zřejmě skončí oprava Dietrichsteinské hrobky
V Mikulově na Břeclavsku letos zřejmě skončí rozsáhlá rekonstrukce hrobky, v níž odpočívá 44 členů šlechtického rodu Dietrichsteinů. Opravy začaly již v roce 1991 a dosud si vyžádaly bezmála 60 milionů korun. Hrobka bývalých majitelů mikulovského panství patří k důležitým památkám města. Zpřístupněna byla po opravě kaple a levé části v roce 2001. Otevření památky se zúčastnil i potomek rodu - Olga de las Mercedes von Dietrichstein, která žije v argentinském Buenos Aires. Kaple hrobky je využívána k pořádání společenských akcí. Hrobku ročně navštíví přibližně 20.000 turistů.
Rekonstrukce využili k výzkumu antropologové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Při prohlídkách ostatků přišli na historické zajímavosti. Například hrabě Josef František Dietrichstein (1780-1801) měl na spodní čelisti pět místo čtyř řezáků. Šlechtic zemřel v mladém věku, ještě před tím podstoupil dvojnásobnou amputaci částí pravé ruky. Z Německa byly jeho ostatky převezeny do Mikulova netradičním způsobem - pro lepší stabilitu těla při převozu byly v rakvi zality sádrou.
Počasí
Očekáváme zataženo až oblačno, občas sněžení. Noční teploty -4 až -8, při zmenšené oblačnosti až na -10 stupňů. Denní teploty -5 až -1 stupeň Celsia.