Zprávy sobota, 11. listopadu 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

Ivo Prokop

Premiér Zeman požaduje oficiální sdělení Rakouska, že blokády skončily

Předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman požaduje oficiální sdělení rakouské vlády nebo rakouského spolkového kancléře Wolfganga Schüssela o tom, že blokády rakousko-českých hraničních přechodů odpůrci jaderné energetiky a temelínské elektrárny skončily. Zemana neuspokojilo pouhé přerušení blokád a nesouhlasí s tvrzením, že přispěly k obnovení dialogu mezi šéfy rakouské a české vlády. Premiér připomněl čtvrteční oficiální německé prohlášení, že Německo nepovolilo blokády hraničních přechodů a že je nepovolí ani nyní. Blokády posledních tří hraničních přechodů Wullowitz-Dolní Dvořiště, Weigetschlag-Studánky a Guglwald-Přední Výtoň skončily ve čtvrtek ve 20:00. Aktivisté však stále usilují o zastavení reaktoru, o půlroční "pauzu na rozmyšlenou" a o zkoušku vlivu elektrárny na životní prostředí. Soudí, že strach z Temelína je opravňuje i k této formě protestu. Do konce listopadu vyhodnotí své dosavadní protitemelínské akce a rozhodnou, jak budou dále postupovat.

Blokáda hranic mezi Rakouskem a Českou republikou sice skončila, alespoň předběžně, avšak téma jaderné elektrárny Temelín je v Horních Rakousích nadále aktuální, napsala agentura APA. Protiatomové iniciativy i politické strany daly jasně na vědomí, že problém Temelína není vyřešen. Šéf zemské sociální demokracie a zástupce hornorakouského hejtmana Erich Haider a zemská radní pro zdravotnictví Silvia Stögerová v prohlášení uvedli, že hraniční blokáda byla dosud "jediným opravdu účinným prostředkem, jak v celé Evropě vyvolat pozornost k boji proti hrozícímu atomovému nebezpečí". Sociální demokraté dále prohlásili, že "masivní tlak obyvatelstva a odhodlaný odpor na hranicích byly pro rakouského kancléře Wolfganga Schüssela při jednání s českým premiérem Milošem Zemanem potřebnou oporou, aby mohl rozhodně hájit zájmy rakouského obyvatelstva. Rakousko-český protiatomový výbor vyzval po čtvrtečním zveřejnění "studie WENRA", tedy zprávy sdružení západních institucí vykonávajících jaderný dohled, aby byla jaderná elektrárna Temelín okamžitě zastavena. Studie konstatovala "masivní bezpečnostní nedostatky" v Temelíně a "je skandál, že tak silnou kritiku vydává česká atomová lobby naopak za 'propustku' pro Temelín", prohlásil mluvčí výboru, poslanec hornorakouského zemského sněmu za lidovou stranu Otto Gumpinger.

Rakousko blokuje jednání o kapitole "energetika" s Českou republikou

Rakousko má zásadní výhrady k návrhu společného stanoviska Evropské unie v kapitole "energetika", která má být na pořadu dalšího kola vstupních rozhovorů mezi unií a Českou republikou příští týden v Bruselu. Podle diplomatů je velmi nepravděpodobné, že se do té doby povede najít kompromis, aby se o kapitole mohlo jednat. Rakušané mimo jiné chtějí, aby ve společném stanovisku "patnáctky" byla zmínka o nutnosti provést studii dopadu Temelína na životní prostředí. Evropská komise i většina členů to považují za nepřijatelné, mimo jiné proto, že takový požadavek nelze opřít o žádný právní předpis unie. Příští kolo rozhovorů se má konat ve čtvrtek 16. listopadu. Pro Českou republiku se počítalo vedle energetiky s projednáním kapitoly "životní prostředí". Vzhledem k tomu, že komise předložila návrh stanoviska až začátkem tohoto týdne, nejsou si členské státy jisty, zda se jim podaří dospět ke společné pozici do středy, mimo jiné vzhledem ke značné složitosti této látky.

Česmad odhadl škody dopravců z blokád hranic na tři milióny Kč

Škody zhruba tři milióny korun vznikly podle předběžných odhadů českým dopravcům v souvislosti s blokádou česko-rakouských hranic v minulém a tomto týdnu. Sdělil to mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Podle mluvčího jde o první velmi hrubý odhad, který vychází z toho, že zablokované přechody museli řidiči objíždět přes německý hraniční přechod Strážný a německo-rakouský Pasov. To představuje zhruba 200kilometrovou zajížďku při nákladech 25 korun na jeden ujetý kilometr. Kamiónů, které zátarasy objížděly, bylo asi 600.

Prezident Havel se den před volbami vrátí z dovolené v Portugalsku

Po 12 dnech odpočinku, strávených na portugalském pobřeží, se prezident Václav Havel vrátí v sobotu do České republiky. Přijede v předvečer prvních voleb do krajských zastupitelstev a doplňovacích voleb do Senátu, které chce sledovat. Hned následující týden bude mít prezident podle informací své kanceláře nabitý pracovní program. Začátkem příštího týdne se bude věnovat řeckému prezidentu Konstantinosovi Stefanopulosovi, který přijede do Česka na státní návštěvu. Na středu má prezident naplánovanou cestu na Liberecko. V Liberci navštíví nově otevřenou Euroregionální knihovnu - Stavbu smíření, jejíž stavbu zaštítili prezidenti České republiky a Německa, a Technickou univerzitu. V Jablonci nad Nisou zavítá do státní mincovny založené po rozpadu Československa. Co nejdříve po příjezdu z dovolené má prezident v úmyslu jmenovat dva členy bankovní rady centrální banky a jejího guvernéra. Ozdravný pobyt v příznivějším klimatu má Havel na doporučení lékařů absolvovat alespoň třikrát do roka. V domě na portugalském pobřeží prezidentský pár pobýval už v polovině srpna, začátkem července strávil několik dnů volna v Chorvatsku.

Moravská města a Vídeň budou spolupracovat při rozvoji dopravy

Dohodu o spolupráci při rozvoji dopravní infrastruktury podepsali v Brně vídeňský starosta a zemský hejtman Michael Häupl a primátoři moravských krajských měst, Ostravy, Olomouce, Zlína a Brna. Představitelé měst se shodli, že program spolupráce je dlouhodobý a nemůže být ovlivněn nynějšími problémy v česko-rakouských vztazích. Ty jsou poznamenány rozdílnými názory na spuštění temelínské jaderné elektrárny a opakujícími se blokádami hraničních přechodů. Vídeňský starosta Häupl sice řekl, že protivníky jaderné energie chápe, ale zdůraznil, že při demokratickém vyjádření názorů je třeba pečlivě vybírat prostředky. Häupl konstatoval, že nemá "žádné pochopení" pro spojování otázky jaderné energie s rozšiřováním Evropské unie. Naopak zdůraznil, že Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko budou po vstupu do Evropské unie povinny řídit se jejími normami i v oblasti atomové energie. Signatáři dohody se zavázali společně postupovat při koordinaci a výstavbě dopravní infrastruktury i při snaze napojit ji na hlavní evropské dopravní trasy. Společný postup v této oblasti je potřebný také v souvislosti s přípravami na vstup České republiky do Evropské unie.

Zaměstnávání postižených je podle Ramira Cibriána problémem také v Evropské unii

Zapojení lidí se zdravotním postižením do normálního pracovního procesu je vážným problémem nejen v České republice, ale i v členských státech Evropské unie, kde tito lidé tvoří deset procent obyvatelstva. Účastníkům dvoudenního mezinárodního semináře Proinva Praha 2000 v sídle Senátu, to řekl velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibrián. Připomněl, že Evropská unie přispívá Česku v souvislosti s jeho přípravou na vstup v řadě projektů, které mají zlepšit pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením. Na sedm projektů, při nichž bylo vytvořeno 102 nových pracovních míst pro zdravotně postižené a 40 lidí se rekvalifikovalo, poskytla 18 miliónů korun. Další prostředky šly na granty v programu rozvoje občanské společnosti. Podle Cibriána je nutno se vedle bariér v životě postižených zabývat i postojem společnosti. "Evropská komise navrhne rok 2003 za Evropský rok občanů s postižením," informoval.

V České republice požádalo od ledna do konce října o azyl 6561 lidí

Za prvních deset měsíců letošního roku požádalo v České republice o azyl 6561 běženců ze 63 zemí. Vyplývá to z aktuálních informací odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra zveřejněných na Internetu. V první čtvrtině roku 2000 nastal zřetelný obrat ve složení žadatelů podle státní příslušnosti. Výrazně poklesly počty žadatelů z asijských zemí, například z Afghánistánu, Indie, Srí Lanky a Bangladéše. Zvyšuje se naopak počet žadatelů příchozích z Evropy a stále častěji ze zemí bývalého Sovětského svazu. Kromě Ukrajiny jmenovali pracovníci vnitra v této souvislosti jako zemi původu běženců Moldavsko, Rusko a Arménii. Od počátku roku požádalo o azyl 545 občanů Ruska; 248 z nich jsou Čečenci.

Kostarika se pro české občany otevře až na 90 dní bez víz

Do středoamerické Kostariky budou moci čeští turisté cestovat od soboty až na 90 dní bez víz, stejně jako Kostaričané do České republiky. Dohodu, která to umožní, podepsali v Praze v červnu zástupci obou zemí. Doposud mohli do Kostariky čeští turisté cestovat bez víz maximálně na 30 dní, zatímco Kostaričané potřebovali pro vstup na území České republiky víza. Kostarika zrušila jednostranně vízovou povinnost pro české občany počátkem 90. let. Z amerických států mohou nyní čeští držitelé běžných pasů cestovat bez víz do Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Chile, Mexika, Nikaraguy a Uruguaye. V minulosti mohli určitý čas i do Kanady, která však v roce 1997 kvůli přílivu romských migrantů vízovou povinnost obnovila. Čeští držitelé diplomatických, konzulárních, služebních a úředních pasů budou moci začít jezdit bez víz od poloviny listopadu také do středoamerické Guatemaly.

Česká republika bude spolupracovat s Lotyšskem v boji proti terorismu

Dohodu o spolupráci v boji proti terorismu, nelegálnímu obchodu s drogami a organizovanému zločinu podepíše v úterý v Praze ministr vnitra Stanislav Gross se svým lotyšským protějškem Mareksem Segliňšem. Ministři budou spolu jednat i o možnostech další spolupráce mezi policejními sbory obou zemí a ochraně hranic. Na programu mají i další témata, která úzce souvisejí s problematikou evropské integrace.

Ministr školství Eduard Zeman udělil ceny za výzkum

Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum v roce 2000 převzali od ministra Eduarda Zemana vysokoškolský pedagog Jiří Fajkus a Pavel Hobza z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Ten převzal cenu i za svého spolupracovníka Jiřího Šponera, který je v současné době v zahraničí. Ministr Zeman ve Velkém zrcadlovém sále ministerstva školství současně ocenil i pět vynikajících studentů a absolventů vysokých škol. Jiří Fajkus si cenu zasloužil za svůj objev z oblasti botaniky. Pracovníci Akademie věd Pavel Hobza a Jiří Šponer dostali významné ocenění za společný vědecký projekt o nukleových kyselinách. Spolu s medailí a diplomem převzali i finanční odměnu ve výši 60.000 korun. Diplom a finanční odměnu ve výši 15.000 korun převzalo také pět studentů a absolventů vysokých škol za mimořádné výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké činnosti.

Česká armáda má první jednotku aktivních záloh, nese jméno legií

První jednotku aktivních záloh má od tohoto týdne česká armáda. Rota mužů, která bude pravidelně povolávána na vojenské cvičení a v případě potřeby připravena nastoupit do armády, vznikla v pondělí na návrh náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého a vojenských historických klubů. Její příslušníci složí v sobotu dopoledne u Národního památníku na Vítkově slavnostní vojenskou přísahu. Jednotce, která nyní nese název 1. mechanizovaná rota aktivních záloh Armády České republiky, bude předán certifikát, který ji bude opravňovat používat čestný název Československých legií. Jednotku tvoří členové klubů vojenské historie. Ti také patřili do skupiny 26 mužů, kteří loni v říjnu jako první absolvovali dobrovolná cvičení vojáků v záloze ve Strašicích na Rokycansku. Parta kamarádů se s veliteli strašického praporu na organizaci cvičení podílela a na vlastní žádost byla ubytována ve stanech v týlu tankové střelnice Bahna. Podobné bylo i cvičení letos na jaře, na které fandové vojenské historie přijeli obrněným transportérem OT-64 a dvěma historickými vozidly Tatra 605. Slavnostní vojenská přísaha roty aktivních záloh bude součástí sobotních oslav Mezinárodního dne veteránů válek, který se slaví v den ukončení první světové války. Památku veteránů se česká armáda v čele s účastníky druhé světové války, války v Perském zálivu a mírových misích UNPROFOR, IFOR, SFOR a KFOR, připomene nejen na Vítkově, ale i na hřbitově v Ďáblicích a u pomníku letců v Dejvicích.

Česká obuv pro diabetiky zaujala americké zdravotníky i firmy

O českou obuv pro diabetiky mají zájem američtí zdravotníci i distributorské firmy. Po návratu z mezinárodní konference v San Diegu v USA, kde čeští odborníci přednesli poznatky o této speciální obuvi a předvedli nové vzory, to řekl Petr Hlaváček ze zlínské Fakulty technologické Vysokého učení technického v Brně. O modely projevili zájem lékaři, 15 velkých distributorů a 50 menších odběratelů, od nichž přivezli první objednávky. Na rozdíl od USA, kde je vyráběna hlavně obuv pro lidi s poškozením nohou, v České republice se obuvníci věnují i vývoji modelů pro občany ohrožené vyšším stadiem cukrovky. Nová kolekce speciálních bot, zahrnující 12 modelů zaujala i odborníky z Itálie, Austrálie, Kanady, Hongkongu a Tchaj-wanu.

Slezské zemské muzeum v Opavě představuje Havlovy dopisy Olze

Slezské zemské muzeum v Opavě připravilo výstavu dopisů Václava Havla, které od konce roku 1979 do roku 1983 psal své první manželce Olze z vězení. Výstavu s názvem Václav Havel - Dopisy Olze si zájemci v Památníku Petra Bezruče mohou prohlédnout do 15. ledna. Výstava dopisů Olze, která zachycuje dobu Havlova pobytu ve vězení, je rozdělena do tří částí. První je věnována jeho obvinění v procesu se signatáři Charty 77 a uvěznění v Ruzyni. Druhá představuje jeho korespondenci z období věznění v Ostravě- Heřmanicích a v Borech. V poslední části si návštěvníci mohou prohlédnout samizdatová, zahraniční a porevoluční knižní vydání Dopisů Olze. Slezské zemské muzeum v Opavě výstavu připravilo ve spolupráci s pražským Památníkem národního písemnictví, kterému Havel před časem dopisy předal.

Výtvarníci národnostních menšin budou vystavovat v Barberině

Olejomalby, grafiky, kresby a plastiky výtvarníků národnostních menšin žijících v Praze i dalších místech České republiky budou od soboty k vidění v pražském hudebním klubu Barberina. Slováci, Bulhaři, Řekové, Ukrajinci, Maďaři, Romové, Poláci a Němci, které spojuje místo trvalého bydliště v České republice, se sekávají v Praze každým rokem, aby si navzájem představili své kultury a setkali se. Myšlenka založit tradici společných kulturních akcí vznikla před šesti lety na pražském magistrátu, kde se představitelé národnostních spolků potkávali při zasedání komise národnostních menšin. Výstava nazvaná Setkání kultur potrvá v klubu v Melantrichově ulici do 24. listopadu.

Soupeřem fotbalistů Slavie Praha v 3. kole Poháru UEFA je Osijek

Soupeřem fotbalistů pražské Slavie v třetím kole Poháru UEFA je chorvatský tým NK Osijek. Rozhodl o tom dnešní los v Ženevě. První utkání je programu ve čtvrtek 23. listopadu v Chorvatsku, odveta se hraje o čtrnáct dní později v Praze.

A ještě krátce o počasí. Bude polojasno až oblačno, ojediněle s přeháňkami, na hřebenech hor sněhovými. Nejvyšší teploty 5 až 9 stupňů Celsia.