Zprávy sobota, 27. března 1999

r_2100x1400_radio_praha.png

Vážení posluchači, u vysílání Radia Praha vás vítá Josef Kubeczka. Na úvod přehled zpráv:

A nyní podrobněji:

ČR nemá zatím signály, že by s ní JSR chtěla přerušit styky

Česká republika odvolala dočasně svou diplomatickou misi z Bělehradu, ale diplomatické styky s Jugoslávskou svazovou republikou nepřerušila. Na českém velvyslanectví v Bělehradě zůstali pouze rada zastupitelského úřadu Vladimír Lukaštík a radista, kteří zajišťují ochranu českého majetku. Ostatní zaměstnanci s rodinami včetně velvyslance byli evakuováni. Sdělil to ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Uvedl rovněž, že není zatím znám žádný signál, že by Jugoslávie chtěla s ČR přerušit diplomatické styky. Reagoval tak na skutečnost, že se jugoslávská vláda vedle přerušení styků se čtyřmi mocnostmi NATO - USA, Británií, Francií a Německem - rozhodla přehodnotit diplomatické vztahy s dalšími zeměmi, které se přímo nebo nepřímo zapojily do útoků na Jugoslávii.

Jugoslávské velvyslanectví v Praze přestalo v pátek vydávat víza pro cesty českých občanů do Jugoslávské svazové republiky, která od středy čelí leteckým úderům NATO. ČTK to potvrdil vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví Predrag Backovič. Podle něj tak Jugoslávie odpověděla na uzavření českého velvyslanectví v Bělehradě. "Až se ambasáda v Bělehradě otevře, začneme víza opět vydávat," uvedl Backovič. Velvyslanectví podle něj nadále vydává víza občanům jiných států a poskytuje i konzulární služby pro jugoslávské občany.

Nad územím ČR létají kvůli Kosovu vojenská letadla NATO

Vojenská letadla NATO, využívaná pro kosovskou operaci, létají i nad územím České republiky. Na dotaz ČTK to připustil mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Zároveň uvedl, že jde o neozbrojené tankovací letouny. Přelety by se podle něj měla zabývat v pondělí vláda. "Vnímáme to tak, že pokud se jedná pouze o přelety a noha cizího vojáka nevstoupila fyzicky na území státu, tak je ryze na exekutivě, aby to povolila," řekl mluvčí. Zatím se lety vzdušným prostorem ČR konají podle Pospíšila se souhlasem premiéra Miloše Zemana. Že tankovací stroje KC-135, upravené Boeingy 707, v ČR nepřistávají, ČTK potvrdil i mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. "Jsme členská země aliance," zdůraznil Pospíšil s tím, že si těžko dovede představit, že by nyní ČR alianci zakázala přelet. O povolení přeletů ozbrojených letounů ČR zatím požádána nebyla.

Česká policie posílila ostrahu státních hranic

Česká policie posílila kvůli leteckým úderům NATO v Kosovu ostrahu státních hranic. Důvodem je obava z masivního přílivu nelegálních uprchlíků. ČTK to potvrdila tisková mluvčí policejního prezídia Ivana Moosová. "Jde o to, abychom mohli zabránit nějakému případnému tlaku na státní hranice," vysvětlila. Policisté i nadále střeží pražské zastupitelské úřady některých zemí. Zesílenou ochranu ambasád policisté zajišťují už od středy, kdy začala první vlna útoků na Jugoslávii.

Bezpečnostní informační služba 'BIS) nemá žádné poznatky o tom, že by České republice mohlo hrozit bezprostřední nebezpečí, související se zásahem Severoatlantické aliance. Přesto BIS výrazně zvýšila svoji činnost, aby předešla případné odvetě, pomstě či nelegálním obchodům se zbraněmi, řekl ČTK mluvčí BIS Jan Šubert. Podle kontrarozvědky je další riziko spojeno s exodem lidí z Kosova. "Migrace může být živnou půdou i pro cizí zpravodajské služby," dodal Šubert.

Zvýšenou ostrahu svým objektům od středy večer věnuje i armáda. Mimo jiné byl vydán zákaz vstupu civilních osob do vojenských objektů.

V ČR převládá i po dalších útocích NATO naděje na mírové řešení

Letecké útoky NATO proti Jugoslávii stále sice přijímá většina českých politiků s pochopením a nadějí, že použití síly přiměje Bělehrad k podpisu mírové dohody o Kosovu. Výrazněji se ale projevují i zdrženlivé postoje, které zastávají především představitelé ODS a ČSSD. Výrazně proti zásahu NATO jsou komunisté.

Podle prezidenta Václava Havla nesou čeští politici, kteří veřejně odsuzují vojenský zásah NATO v Jugoslávii, odpovědnost za podporu a vytváření "izolacionalistických a z dlouhodobého hlediska nesmírně nebezpečných nálad" ve společnosti. Podle něj lidé, kteří situaci v Kosovu dobře znají, vědí, že se tam schyluje ke genocidě kosovských Albánců, a zásah aliance podporují.

Předseda ODS Václav Klaus vyjádřil lítost nad lidskou tragédií v Jugoslávii a připojil, že se ODS s rozpaky dívá na válečnické postoje některých českých politiků a žurnalistů, aniž konkretizoval politiky, které má na mysli. "Bomby složitou situaci v Kosovu vyřešit nemohou. Tu může řešit pouze opětovné zasednutí všech zúčastněných stran k jednacímu stolu," řekl Klaus.

Pro ukončení náletů NATO na vojenské cíle v Jugoslávii se v pátek vyslovil ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Podle něj je nezbytné, aby toto "silové řešení bylo co nejdříve ukončeno" a aby se Srbové a Albánci co nejdříve vrátili k jednacímu stolu.

Severočeský kandidát na místopředsedu ČSSD Jaroslav Foldyna prohlásil, že se velmi stydí za to, že českým prezidentem je Václav Havel. Foldynu pobouřil prezidentův čtvrteční souhlas s leteckými útoky Severoatlantické aliance v Jugoslávii.

Za nevyhnutelnou považuje vojenskou operaci NATO Český helsinský výbor. Ten zároveň vyzval českou vládu, aby jednoznačněji odsoudila násilný bělehradský režim a podpořila aktivně ochranu lidských práv i v situaci, kdy je třeba tato práva chránit ozbrojenou akcí mezinárodního společenství.

Zásadně negativní postoj vůči vojenskému zásahu NATO vyjádřil Klub českých spisovatelů. Bombardování v Jugoslávii v sobě podle klubu spisovatelů skrývá nebezpečný precedens a model jednoduchého světa, kde pravdu má vždy vítěz, tedy silnější.

Názory Klause a Zemana ke Kosovu skandální

Za skandální a nepřijatelné označil výroky premiéra Miloše Zemana a předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause o současné situaci kolem jihosrbské provincie Kosovo člen sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost a pro evropskou integraci Michal Lobkowicz, ministr obrany v bývalé vládě Josefa Tošovského. Někteří politici a političtí komentátoři Klausovi a Zemanovi vytýkají, že jejich postoje k nynějším leteckým a raketovým útokům sil NATO na cíle v Jugoslávii, jsou zdrženlivé a nejednoznačné. Například Klaus krátce po zahájení útoků vyjádřil zklamání s tím, že před útokem aliance nebyly využity všechny možnosti vedoucí k mírovému urovnání krize. Lobkowicz zdůraznil, že ČR je členem NATO, což znamená také spoluodpovědnost.

Celostátní konference KDU-ČSL v pátek důrazně odmítla váhavý postoj některých českých ústavních činitelů k vojenskému zásahu NATO v Jugoslávii. Uvedl to na tiskové konferenci v průběhu jednání představitelů lidové strany její předseda strany Jan Kasal a zdůraznil, že váhavý postoj některých politiků je v příkrém rozporu s důvody, pro které se Česká republika stala členem NATO.

V ČR vznikají petice proti útoku NATO na Jugoslávii

Nesouhlas s útokem NATO vůči Jugoslávii vyústil v pátek v Petřvaldu na Karvinsku a v Teplicích ve vznik protestních petic. Další petice mají vzniknout v sobotu, kdy Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa plánuje protestní petiční akci před jugoslávským velvyslanectvím v Praze. Další akce chce strana uskutečnit také v Brně, Ostravě, Havlíčkově Brodě a jiných městech. Zatímco v Petřvaldu podepsalo petici více než 40 studentů Moravskoslezské obchodní akademie, v Teplicích vyjádřili nesouhlas s útokem doplněný požadavkem okamžitého zastavení náletů ve společném prohlášení členové KDU-ČSL, SPR-RSČ, KSČM a ČSSD. Politikové s nálety nesouhlasí proto, že jimi podle nich trpí především civilní obyvatelstvo.

Bývalí jugoslávští partyzáni stojí na straně Srbů

Členové partyzánské brigády v Jugoslávii, kteří dnes žijí na Znojemsku, stojí v konfliktu mezi Srby a kosovskými Albánci na straně Srbů. Odsuzují letecký úder NATO, jenž má přimět jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče k souhlasu s návrhem mírové dohody o jihosrbské provincii Kosovo. "Mírová dohoda je pro Srby nepřijatelná," řekl v pátek ČTK František Dořičak, bývalý partyzán v Jugoslávii.

Vojska Severoatlantické aliance by se podle bývalých jugoslávských partyzánů neměla pouštět do pozemních bojů na území Jugoslávie kvůli síle a odhodlání jugoslávské armády. "Srbové jsou tvrdí chlapi, a žádné cizí vojsko tam nemá šanci na úspěch," řekl ČTK jeden z nich, bývalý člen partyzánské brigády Jana Žižky v Jugoslávii Radomír Horák, který dnes žije na Znojemsku. Hlavní příčinou nynějšího jugoslávského konfliktu jsou podle Horáka hospodářsko-ekonomické zájmy USA. "Amerika chce získat vliv v této oblasti," míní Horák, původem Chorvat, který po skončení druhé světové války přesídlil do Československa.

Václav Havel se setkal s nejvyššími představiteli armády

Tři desítky nejvyšších současných i někdejších představitelů české armády se v pátek neformálně setkaly s prezidentem Václavem Havlem, aby s ním probraly stav a problémy ozbrojených sil těsně po vstupu do Severoatlantické aliance. Schůzka, která se připravovala několik měsíců předem a která měla být i poděkováním českým vojákům za vstup do NATO, se rozšířila i o téma zásahu aliance v Jugoslávii. Prezident měl při setkání zájem o novou strategickou koncepci NATO a všeobecně také to, jak se česká armáda změnila od doby, kdy se před pěti lety s jejími nejvyššími představiteli sešel. Zajímal se i o prestiž armády, která se podle něj sice pomalu, ale nepřetržitě zlepšuje.

Z jednání Poslanecké sněmovny

Lidovečtí, sociálnědemokratičtí a komunističtí poslanci zabránili v pátek v Poslanecké sněmovně snahám zamezit dalšímu parlamentnímu projednávání lidoveckého návrhu ústavního zákona o referendu. Především díky jejich hlasům sněmovna neschválila návrh poslance Marka Bendy 'ODS) zamítnout předlohu v prvním parlamentním čtení. Sněmovna rozhodla, že předlohou se budou v příštích týdnech zabývat její výbory.

Poslanecká sněmovna přerušila svoji březnovou schůzi, ve které bude pokračovat v úterý. Dolní komoru parlamentu čeká příští týden závěrečné hlasování o řadě důležitých zákonů a projednat má také zprávu vlády o stavu společnosti. Sněmovna by měla mimo jiné rozhodnout o vládním návrhu novely zákona o spotřebních daních, který má zvýšit odvody z tabákových výrobků a pohonných hmot. Do závěrečné fáze projednávání postoupila rovněž poslanecká předloha zákona o prodeji státní půdy, jež má umožnit privatizaci 500.000 hektarů státních pozemků.

Ministr Grégr jednal v Moskvě o vypořádání zadluženosti

Realizace mezivládní dohody o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace byla mimo jiné předmětem pátečního závěrečného jednání české delegace vedené ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem v ruské metropoli, které se konalo v rámci 5. zasedání Mezivládní komise pro obchodněekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČR a RF. Jak ČTK sdělil vrchní ředitel kabinetu ministra Vlastimil Nesrsta, česká strana vyjádřila připravenost k úhradě celé částky neuhrazených úroků z tohoto dluhu dodávkami českého zboží do Ruské federace. Ruská strana informovala české partnery o složité finanční situaci a požádala o účast na ulehčení dluhového břemene. Navrhla přitom jednání o této otázce, jakmile bude odsouhlasena úhrada zadluženosti dodávkami zboží.

Volkmar Gabert o "symbolickém odškodnění" pro sudetské Němce

Sudetoněmečtí sociální demokraté, organizovaní v Seligerově obci, a zástupci české vládnoucí sociální demokracie chtějí společně vypracovat model odškodnění pro sudetské Němce, kteří byli po válce vyhnáni z Československa. Sdělil to v rozhovoru pro německý list Die Welt předseda Seligerovy obce Volkmar Gabert, který je také členem správní rady česko-německého fondu budoucnosti a Sudetoněmecké rady. Podle Gaberta bylo dohodnuto ustavení pracovní komise, která usiluje o "symbolické řešení přijatelné pro obě strany". "Tento emocionálně tíživý problém je třeba sprovodit ze světa," řekl Gabert. On sám se zasazuje o to, aby byl do komise přizván i maďarský zástupce. Restituční úprava pro bývalé maďarské Němce, kterou nedávno schválila vláda v Budapešti, by se případně mohla stát vzorem i pro sudetské Němce.

Spokojenost s politickou situací

Více než tři čtvrtiny obyvatel, celkem 76 procent, jsou nespokojeny se současnou politickou situací. Zatímco čtvrtina lidí vyjadřuje velkou nespokojenost, spokojeno je naopak jen 20 procent lidí z celkem 1048 osob, kterých se na jejich názor na začátku března dotázal Institut pro výzkum veřejného mínění 'IVVM). Dlouhodobý mírný pokles spokojenosti, který trvá od loňského října, se však podle IVVM zastavil. V posledních třech měsících se totiž počet spokojených drží na současných 20 procentech.

Změna času působí více než třetině lidí problémy

Poruchy spánku, únava, potíže s orientací v čase a jiné tělesné i psychické obtíže provázejí přechod na letní čas u více než třetiny dospělých Čechů. Změna času, na kterou si budou muset Češi zvyknout opět od neděle, nicméně 60 procentům lidí žádné problémy nepůsobí. Vyplývá to z průzkumu, který na přelomu února a března uskutečnila exkluzivně pro ČTK agentura Sofres Factum. Z výzkumu vyplynulo, že velkými problémy trpí každý desátý člověk a menší potíže mívá více než čtvrtina občanů. Na obtíže spojené se změnou času si nejčastěji stěžují lidé středního věku, mezi kterými je pociťuje přes 40 procent. Méně problémů mívají lidé do 29 let i starší osoby nad 60 let.

Ze sportu:

Plzeňské sny o historicky prvním postupu do semifinále české hokejové extraligy zatím nedošly naplnění. Ve čtvrtém duelu čtvrtfinále, v němž si už Západočeši mohli v případě vítězství zajistit účast mezi nejlepšími čtyřmi celky letošního ročníku, prohráli na domácím ledě s Třincem 3:6. Celkový stav série je 2:2 na zápasy a rozhodnutí padne až v neděli v Třinci.

V utkání kvalifikace o postup na mistrovství Evropy zvítězili v pátek čeští fotbaloví reprezentanti do 21 let v Blšanech nad Litvou 1:0. Svěřenci trenéra Karla Brüknera si vítězstvím upevnili vedení v deváté kvalifikační skupině. Po čtyřech zápasech mají na kontě tři výhry a jednu remízu.

Tolik zprávy Radia Praha.