Zprávy sobota, 29. dubna 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

A nyní podrobněji:

Klíčem k budoucnosti Evropy jsou podle středoevropských prezidentů národnostní menšiny

Soužití s národnostními menšinami považují středoevropští prezidenti za jednu z nejnaléhavějších výzev pro budoucnost Evropy. Podle jedenácti státníků, kteří se sešli v maďarském Székesfehérváru na svém sedmém summitu, aby hledali základy soužití v příštím tisíciletí, dokáže Evropa, že se poučila z minulosti a že je schopna čelit novým nebezpečím, až se rozšíří Evropská unie. Skupina prezidentů, která se příště sejde v Itálii, se opět rozroste, tentokrát o Moldavsko, na rekordních 13 členů. Letos se mělo u jednacího stolu sejít 12 státníků, ale italský prezident Carlo Azeglio Ciampi se kvůli jednání o nové vládě omluvil. Stejně jako na loňské vrcholné schůzce v ukrajinském Lvově byl i dnes v Székesfehérváru hlavním tématem neformálních rozhovorů Balkán. Jihovýchod Evropy nejlépe dokládá, že klíčem k prosperitě kontinentu je soužití s národnostními menšinami. "Evropa si nesmí zvyknout na nemoc etnické nesnášenlivosti, protože by tím ohrozila samu sebe," zdůraznil na schůzce bulharský prezident Petar Stojanov. Na Jugoslávii proto podle něj nelze pohlížet jako na specifikum nebo ji přehlížet. Nelze dopustit, aby se Balkán kvůli jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi oddělil od Evropy, zdůraznil Stojanov. Odstranění Miloševiče přitom podle něj není základní otázkou; důležitější bude, "jak dlouho potrvá, než se z etnické nenávisti region vyléčí". Středoevropský region by měl být podle Václava Havla "seizmografem", který by zbytek Evropy upozorňoval na skrytá nebezpečí. V souvislosti s Miloševičem český prezident poznamenal, že i v budoucnosti čeká Evropu boj s "démony minulosti". Vedle národnostních menšin bylo nejčastěji probíraným námětem na summitu rozšiřování Evropské unie.

Třebaže se prezidentům středoevropských zemí, kteří se sešli v maďarském Székesfehérváru, zatím nepodařilo najít spolehlivý recept mírového soužití v budoucnosti, jedním z kroků podle českého prezidenta Václava Havla je, aby si každý národ určil vlastní identitu. Nedostatečným uvědoměním identity podle něj trpí Rusko, které upírá obyvatelům Čečenska možnost svobodně rozhodnout o postavení své země. Při své čtvrteční návštěvě Slovinska český prezident upozornil, že bude hodně záležet na tom, jaký přístup zvolí mezinárodní společenství k novému ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi hned od začátku jeho prezidentské éry, která může podle Havla trvat i desetiletí. Českému prezidentovi se nelíbí, laxní přístup některých států k preventivní bezpečnostní politice. Svět by sice podle něj měl být poučen z končícího století válek, ale stále je co dohánět v pozorovatelských misích a v preventivní diplomacii.

Premiér Zeman bude 9. května besedovat s Pražany o Evropské unii

Možnost pobesedovat o Evropské unii s premiérem Milošem Zemanem budou mít 9. května návštěvníci pražské Městské knihovny. Vedle premiéra vystoupí po 14:00 v knihovním sále například šéf české diplomacie Jan Kavan, ministr spravedlnosti Otakar Motejl či hlavní český vyjednavač pro vstup do unie a první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Debata bude součástí Evropského dne, během kterého budou Pražané moci získat na různých místech informace o fungování a dopadech chystaného přistoupení České republiky k unii. Například v dolní části Václavského náměstí vyroste 9. května stanové městečko, v němž budou pro děti připraveny soutěže zaměřené na unii a její členské státy. Stánky s informacemi o Evropské unii budou na lidi čekat i v drtivé většině dalších pražských obvodů. Pražský Evropský den se bude od předchozích obdobných akcí v jiných městech lišit nejen účastí premiéra, ale i celkovou šíří. Různé akce, mezi nimiž je i vysazování stromů, připravily v Praze spolu s ministerstvem zahraničí též radnice jednotlivých městských částí. První Evropský den se konal v rámci takzvané vládní komunikační strategie před vstupem země do unie koncem září v Plzni, následovaly například Prostějov a České Budějovice.

Premiéři zemí visegrádské čtyřky a Německo chtějí budovat společnou Evropu

Společnou angažovanost při tvorbě evropské budoucnosti a úctu k různorodosti kultur, národních tradic a oblastní odlišnosti vyhlásili premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky - Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska - v polském Hnězdně společně s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Německý kancléř po podpisu hnězdenské deklarace zdůraznil, že jeho země bude plně podporovat rozšíření Evropské unie o středoevropské státy. Za nový prvek považuje Schröderovu účast na setkání zemí visegrádské čtyřky český premiér Miloš Zeman. "Německo se po sjednocení muselo zabývat problémem, jak do nových podmínek převést totalitní systém bývalé NDR. Tato skutečnost byla velice užitečná a jsem samozřejmě i proto rád, že zde spolkový kancléř je," řekl novinářům Zeman.

Vstup České republiky do Evropské unie byl hlavním tématem rozhovoru českého premiéra Miloše Zemana a německého kancléře Gerharda Schrödera v polském Hnězdnu. Oba muži se neformálně setkali před Starou radnicí hlavního města polské historie pod slunečníkem u piva: Zeman s nezbytnou cigaretou, Schröder s doutníkem. Rozhovor, při kterém vzhledem k horkému odpoledni odložili saka, byl věnován rovněž česko- německým vztahům. Zeman zdůraznil, že jsou nyní nejlepší "od roku 1990". Pět premiérů deklarovalo společný cíl angažovat se při výstavbě evropské budoucnosti, tvořit Evropu svobodných společenství, bezpečnosti a blahobytu. Premiéři zasadili v Dolině smíru pět dubů. V jejich programu byla rovněž prohlídka muzea, krátká účast na vědecké konferenci, bohoslužba a slavnostní koncert.

Předseda sněmovny Václav Klaus navštíví příští týden Maďarsko

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus navštíví příští týden ve středu a ve čtvrtek Maďarsko. Součástí jeho pobytu v Budapešti budou rozhovory s nejvyššími maďarskými ústavními činiteli a s dalšími politiky. Klaus se v Budapešti také zúčastní konference Mezinárodní obchodní komory, kde ve čtvrtek promluví o globalizaci. Hlavní politické rozhovory budou předsedu sněmovny čekat ve středu, kdy se postupně setká s prezidentem země Árpádem Gönczem, s předsedou maďarského parlamentu Jánosem Aderem, ministerským předsedou Viktorem Orbánem a se šéfem maďarské diplomacie Jánosem Martonyim. Klaus také navštíví příští týden francouzský Štrasburk, kde se v pátek zúčastní setkání předsedů parlamentů zemí, které mají zastoupení v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Šéf Sněmovny lordů se zajímal o české právo a přejímání norem Evropské unie

S postupem reformy české justice seznámil dnes předsedu britské Sněmovny lordů Irvina ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Lorda kancléře přijala poté předsedkyně Senátu Libuše Benešová. Lord Irvine se zajímal o funkci české horní komory parlamentu a postup při přejímání norem Evropské unie. Lord kancléř je z titulu své funkce zároveň ministrem spravedlnosti a předsedou Nejvyššího soudu pro Anglii a Wales. S Motejlem proto hovořil o možnostech spolupráce České republiky a Velké Británie v oblasti soudnictví. Britský představitel se soustředil na český systém školení soudců a soudních úředníků. Zaujalo ho, že v České republice existuje škola specializovaná na výchovu vyšších soudních úředníků. Ti mají na soudech vykonávat kvalifikovanou administrativní práci, aby soudci měli dostatek času k vlastní soudcovské činnosti. Irvine se dnes také setkal s místopředsedou vlády a šéfem vládní legislativní rady Pavlem Rychetským. Oba politici mluvili o otázkách harmonizace právního řádu České republiky s evropským právem i o vynutitelnosti moderního evropského práva v praxi. Návštěva lorda Irvina je součástí cesty po pěti zemích střední Evropy, vedle České republiky i Rumunska, Maďarska, Slovenska a Polska.

Občané Ruska a Běloruska nesmějí od 29. května do České republiky bez víz

Občané Ruska a Běloruska budou moci do České republiky cestovat od 29. května pouze v případě, budou- li mít víza. Vízum pro vstup do České republiky budou od 28. června potřebovat nově i Ukrajinci. Nóty o vypovězení příslušných bezvízových dohod předalo české ministerstvo zahraničí zástupcům velvyslanectví všech tří zemí. O vypovězení zmíněných dohod rozhodla vláda již 2. února, ale vízová povinnost pro občany uvedených států může vstoupit v platnost až po uplynutí třicetidenní výpovědní lhůty od předání příslušné diplomatické nóty. Někteří ruští i čeští diplomaté již dříve řekli, že Moskva by mohla koncem května zavést v reakci na české rozhodnutí vízovou povinnost pro občany České republiky.

Ministr Špidla bude na Ostravsku jednat o regionální tripartitě

O vzniku regionálního tripartitního orgánu bude při sobotní návštěvě Ostravy jednat vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Setká se například se zástupci Třineckých železáren, místopředsedou hornických odborů Janem Sábelem a s ostravským primátorem Evženem Tošenovským. Rada hospodářské a sociální dohody Ostravska má vzniknout po vzoru obdobné rady, která již funguje na Mostecku. Tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová uvedla, že členy mostecké tripartity jsou přednosta okresního úřadu, starostové větších měst, představitelé hospodářské komory a největších zaměstnavatelů i zástupci odborů. Dosud na Ostravsku roli tripartity do jisté míry plní Sdružení pro obnovu a rozvoj Severní Moravy a Slezska, které je však zájmovým sdružením právnických osob. Regionální tripartita bude partnerem pro vládu a celostátní tripartitu.

Vedle "antifóra" vystaví odpůrci Mezinárodního měnového fondu monument za oddlužení zemí

Diskusní fórum Jiná zpráva a filmový festival o problematické činnosti Světové banky a Mezinárodního měnového fondu uspořádá v září v Praze skupina nevládních sdružení. Ve středu Prahy a poté před Kongresovým centrem, kde budou v té době obě finanční instituce jednat, chtějí pořadatelé umístit monument s podpisy pod peticí požadující oddlužení chudých států. Kampaň za oddlužení rozvojových zemí a boj proti chudobě již ve světě působí tři roky. Pořadatelé předpokládají, že akce se v Praze uskuteční bez konfliktů; naprostá většina aktivistů prý násilí nechce. Zároveň ocenili vstřícný přístup k jednání ze strany Světové banky a doufají, že se s podobným pochopením setkají i u českých úřadů a vlády.

CET 21 a ČNTS prý připravily stát o asi 1,5 miliardy korun

O více než miliardu korun zřejmě připravila stát společnost CET 21, která drží licenci na televizi Nova. Mnohamiliónovou částku neodvedla na daních z přidané hodnoty pravděpodobně ani společnost ČNTS, která v minulosti chod Novy zajišťovala. Vyplývá to z dokumentů finančního úřadu a informací. Dlouholetý šéf Novy a bývalý majoritní vlastník CET 21 Vladimír Železný rozhodně odmítl, že by daň nebyla řádně odváděna, jak konstatoval finanční úřad v Praze 1. Mediální zástupce ČNTS Michal Donath řekl, že zpráva úřadu o daňové kontrole nebyla zatím jeho klientovi předána.

Lékaři jednali o klimakterické medicíně pro třetí tisíciletí

Vývojem hormonální léčby se zabývali čeští gynekologové na konferenci České společnosti pro menopauzu. Předseda kongresu Josef Donát řekl, že za posledních pět let se názory na tuto terapii radikálně změnily. Dokonce se nyní doporučuje při léčbě nemocí, při nichž bylo podávání hormonů určených ženám v menopauze dříve zakázáno. Substituční hormonální terapie dodává ženám hormony v době, kdy je jejich tělo přestává produkovat. Například podávané estrogeny působí preventivně proti osteoporóze, vzniku rakoviny tlustého střeva, Alzheimerově nemoci či stařecké slepotě. Náhradní podávání hormonů by mělo být zahájeno nejen v době, kdy žena přestane menstruovat, ale i mladším ženám v případě chirurgického odstranění vaječníků. To lékaři podle Donáta někdy nedělají. Česká společnost pro menopauzu usiluje o rozšíření substituční hormonální terapie mezi co největší počet žen a pořádá i konference pro praktické lékaře a internisty. Na českou konferenci navazuje třídenní první mezinárodní kongres loni založené Federace evropských menopauzálních společností. Začne v sobotu a zaměří se na problematiku celé klimakterické medicíny.

Anarchisté chystají na 1. máj pochod Prahou, úřad akci zakázal

Některé anarchistické skupiny chystají na 1. máje pochod centrem Prahy. Demonstrace má začít odpoledne na Střeleckém ostrově a skončit na náměstí Míru. Akci ohlásil svolavatel správnímu odboru radnice Prahy 1, ten ji však zakázal. Policisté jsou na všechny akce plánované na 1. května připraveni. Zakázaná anarchistická akce má začít na Střeleckém ostrově ve 13:00, odkud se chtějí účastníci vydat přes Karlovo náměstí a náměstí I. P. Pavlova na náměstí Míru. Svolavatel ohlásil akci pěti stovek lidí jako vyjádření občanů k současné politické situaci v České republice. Ve službě bude větší počet policistů v oddílu metro, oddílu doprovodu vlaků a příslušníků poříčního oddělení.

Řidičům začala v Praze sloužit další dvě záchytná parkoviště

Další dvě záchytná parkoviště systému P+R začala v hlavním městě v dubnu sloužit řidičům. Nová parkoviště jsou na Palmovce v Praze 8 a v Radotíně blízko železniční stanice. Motoristé tak mají k dispozici v Praze už 11 těchto parkovišť. Na parkovišti Palmovka je k dispozici 122 a v Radotíně 62. Celková kapacita všech doposud postavených parkovišť se zvýšila na 1292 vozidel. Zatímco všechna záchytná parkoviště zatím vznikala v blízkosti stanic metra, stání v Radotíně je první, které je mimo trasy podzemní dráhy. Další podobné parkoviště se připravuje v Běchovicích. Podle letošního rozhodnutí radních mají parkoviště vznikat i v budoucnu. Do roku 2002 mají být postavena ve Zličíně, na Černém Mostě, v Roztylech, na Skalce, ve Stodůlkách, na Pankráci, u stanice metra Českomoravská a u Smíchovského nádraží. Řidiči zaplatí za parkování v systému P+R deset korun za den. U automatů si mohou zakoupit přestupní zpáteční jízdenku na městskou hromadnou dopravu za 20 korun nebo celodenní jízdenku za 50 korun.

A ještě krátce o počasí. Čekejte skoro jasno až polojasno, v západních Čechách až oblačno a místy přeháňky nebo bouřky, jinde srážky jen ojediněle. Nejvyšší teploty 22 až 26 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Rádia Praha.