Zprávy středa, 03. května 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

Při sledování zpravodajské relace českého vysílání Radia Praha vás vítá Renata Prátová. Nejprve krátce k některým tématům...

A nyní podrobněji:

Premiér Miloš Zeman se dohodl s hornickými odbory na jejich požadavcích

Premiér Miloš Zeman se v úterý dohodl s hornickými odborovými předáky vedenými jejich předsedou Cyrilem Zapletalem na odkladu vládního projednávání zvláštního příspěvku pro havíře, na řešení kauzy Důl Kohinoor a na společné přípravě na situaci, která by mohla nastat v těžbě hnědého uhlí po spuštění provozu jaderné elektrárny Temelín. Premiér Zeman odborářům přislíbil, že v Dole Kohinoor, kde nedávno stávkovalo asi padesát horníků z obav o práci, bude možné použít část vládní dotace určené na útlum těžby rovněž na restrukturalizaci dolu. Výše dotace, která pro letošní rok činí 150 miliónů korun, však zůstane stejná. Projednávání nového způsobu vyplácení zvláštního příspěvku horníkům, kteří musí po zákonem stanovené době ukončit práci pod zemí, vláda odloží do letošního 31.prosince. Horníci podle Zapletala požadují jednorázový vládní příspěvek. Odmítají úmysl vlády přenést tuto povinnost na zaměstnavatele.

Odboráři požadovali vytvoření pracovních míst pro asi 10.000 horníků v hnědouhelných oblastech, kteří podle jejich odhadů přijdou po spuštění Temelína o zaměstnání. Přestože Zeman jejich obavy nesdílí, protože soudí, že problém částečně odstraní růst spotřeby elektřiny spojený s oživováním domácí ekonomiky i evropskou konjunkturou, přistoupil na nabídku odborových předáků, kteří slíbili, že vypracují projekt zaměstnanosti pro tento případ a předloží ho vládě. Odboráři vidí řešení ve vytvoření pracovních míst v severozápadních Čechách. Vzniknout by měla při odstraňování všeho toho, co kraji za čtyřicet let napáchaly uhelné společnosti. Každá z dnešních tří těžebních společností má vůči životnímu prostředí dluh osm miliard, tvrdí Zapletal. Zeman dodal, že by měly na Mostecko i do dalších těžebních oblastí přicházet zahraniční investice.

Premiér Miloš Zeman se vysmál odborovým předákům ostravské Nové huti, kteří ho chtějí žalovat

Premiér Miloš Zeman se v úterý vysmál odborovým předákům ostravské Nové huti, kteří se rozhodli soudně domáhat omluvy za to, že je premiér dal do souvislosti s údajným tunelováním podniku. "Ti odboráři z Nové huti, kteří byli v dozorčí radě, se zařadili do skvělé společnosti pana Miroslava Macka (ODS), který na mně rovněž podal žalobu, když jsem ho obvinil z tunelování Knižního velkoobchodu," řekl Zeman novinářům. Podotkl však, že odboráře neobvinil z tunelování jako místopředsedu ODS Macka, nýbrž z přihlížení k tunelování, což je přece jenom jistý rozdíl. Za podpůrný argument podezření, že byla Nová huť tunelována, považuje Zeman informace o čtyřiadvacetimiliardovém dluhu Nové huti, které zveřejnil týdeník Respekt.

Odboroví předáci z Nové huti chtějí dosáhnout trestního stíhání šéfa sociálnědemokratické vlády za to, že neoznámil tunelování Nové huti, přestože o něm prý zřejmě věděl. Zeman odboráře popudil, když při své poslední návštěvě Ostravy ironicky prohlásil, že je dojat organizováním demonstrací za záchranu Nové huti. Odboroví předáci podle něj několik let seděli v dozorčí radě podniku a kolaborovali s vedením firmy.

Ministr zahraničí Jan Kavan se podrobí bezpečnostním prověrkám

Ministr zahraničí Jan Kavan se podrobí bezpečnostním prověrkám. Tento krok souvisí s jeho budoucím pověřením na pozici koordinátora práce zpravodajských služeb. Návrh padl minulý týden na Bezpečnostní radě státu, ale vláda o obsazení funkce dosud nerozhodla. K prověrkám vyzvali ministra Kavana jak předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečností informační služby Jan Klas, tak poslanci Občanské demokratické strany. Podle ministrova mluvčího Aleše Pospíšila se Jan Kavan prověření nebrání a učiní tak o své vlastní vůli, nikoli na nátlak žádné strany, orgánu, instituce nebo někoho jiného.

Ministr zahraničí Jan Kavan hovořil na Dni Evropy o vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2003

Tradiční Den Evropy si v úterý v pražském Klementinu slavnostně připomnělo zhruba 60 hostů, mezi kterými nechyběl ani ministr zahraničí Jan Kavan. "Jsem rád, že naše úsilí o začlenění do Evropské unie nás přivedlo doslova před brány této unikátní evropské organizace," řekl Kavan shromážděným zahraničním diplomatům i českým občanům. Ministr zároveň zopakoval, že stále doufá, že se České republice podaří uskutečnit velmi náročný program a začlenit se do Evropské unie v roce 2003. Chystané rozšíření Unie je podle něj pro současnou generaci velkou příležitostí naplnit myšlenky, se kterými přišli pováleční politici - například dosažení trvalého zajištění míru.

Jako Den Evropy je v zemích EU oslavován 9. květen, neboť v roce 1950 v tento den přednesl tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman významný projev k založení Evropského společenství uhlí a oceli, označovaného za první úspěšnou organizaci evropského integračního procesu. Uvedený den bývá zároveň pokládán za jistý mezník v procesu překonávání dlouholetého napětí a nepřátelství mezi Francií a Německem.

Podle Pavla Teličky není zatím důvod brojit proti zpomalení rozšíření Evropské unie

Evropská unie nemá žádný důvod zpomalovat proces východního rozšíření a kandidátské země pro to nedaly žádnou záminku. Zatím tedy není důvod k frustraci, reagoval v úterý v Bruselu hlavní český vyjednávač Pavel Telička na poplašné signály, které se množí v poslední době. Na semináři o České republice organizovaném Střediskem evropské politiky (EPC), který se konal za zavřenými dveřmi, zazněla řada názorů na údajné zpomalování procesu. Mluvilo se například o stále populárnějším scénáři "velkého třesku", podle něhož Unie počká do roku 2006 a přijme pak 10 nových členů. Telička podle očekávání zopakoval, že se Česká republika nadále připravuje na vstup do EU 1. ledna 2003. Domnívá se, že to je dosažitelný termín, pokud nebude na straně Unie vůle zdržovat nebo pokud zpomalení nezpůsobí některý z důležitých čelných kandidátů. O přijetí jednají od roku 1998 vedle České republiky také Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr.

Rakousko: Jednání o odškodnění českých obětí ještě neskončila

Rakouská vládní zmocněnkyně pro odškodnění obětí nucené práce za druhé světové války Maria Schaumayerová v úterý prohlásila, že jednání, která vede s českou stranou, ještě nejsou u konce, protože Češi se přihlásili pozdě. Podle ní se bude zkoumat oprávněnost každého nároku a čeští občané, kteří byli na území dnešního Rakouska nuceně nasazeni a trpěli diskriminací, v zásadě budou mít přístup k prostředkům z chystaného fondu. Schaumayerová předtím jednala o návrhu zákona o zřízení fondu pro odškodnění se zástupci všech čtyř rakouských parlamentních stran a dohodla se s nimi, že osnova bude v některých bodech změněna. Spolu s předsedou dolní komory zákonodárného sboru Heinzem Fischerem však zopakovala, že cílem zůstává co nejrychlejší odškodnění. Do fondu vloží prostředky stát, jednotlivé spolkové země, obce a podniky; Schaumayerová řekla, že se bude jednat o částku "šest miliard šilinků plus minus deset procent". Konečnou podobu návrhu zákona by měl parlament začít projednávat do léta.

Rozpočet ke konci dubna s deficitem 4,4 miliardy korun

S deficitem 4,4 miliardy korun skončilo hospodaření státního rozpočtu České republiky k 30. dubnu letošního roku. Podle mluvčího ministerstva financí Libora Vacka byly příjmy 180 miliard korun a výdaje 184,4 miliardy. Vacek dodal, že v dubnu se hospodaření státního rozpočtu výrazně zhoršilo, protože ještě koncem března činil rozpočtový přebytek 8,4 miliardy korun. Loni činil schodek za stejné období 2,4 miliardy.

Fencl: Prioritou je urychlení privatizace státní zemědělské půdy

Urychlení privatizace státní zemědělské půdy je současnou prioritou ministra zemědělství Jana Fencla. "Jsem toho názoru, že na půdě by se mělo hospodařit a nikoli provozovat divadlo v podobě mulčování, které má jen kosmetický efekt," prohlásil Fencl na setkání se starosty měst a obcí ve Stráži pod Ralskem. Dodal, že privatizace se bude týkat zhruba 890.000 hektarů půdy. Cílem vlády je podle něho, aby všechny pozemky měly konkrétní vlastníky, kteří by s nimi nespekulovali, ale využívali by je k zemědělské výrobě. "V první etapě nabídneme pozemky restituentům a pak zájemcům o koupi. Přednost dostanou ti, kdo na nich hospodaří," vysvětlil Fencl. Našemu zemědělství by podle ministra měl výrazně pomoci vstup do Evropské unie. "Kvalita naší zemědělské produkce je rozhodně konkurenceschopná, pouze ceny se srovnat nedají, protože se nedá srovnávat státní podpora," poznamenal Fencl. Vysvětlil, že Česká republika vynakládá v rámci dotací do zemědělství zhruba 3150 korun na hektar což je v přepočtu 77 amerických dolarů. "Evropská unie však na dotacích vyplácí téměř sedminásobek, v průměru to je 21.566 korun (526 dolarů)," řekl ministr zemědělství.

Indonésie by se mohla stát místem pro české investory

Indonésie, která má velké přírodní bohatství, by se mohla stát místem pro české investory, protože potřebuje kapitál a technologie. ČTK to řekl předseda indonéského Lidového poradního shromáždění Amien Rais, který se v úterý v Praze setkal s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a premiérem Milošem Zemanem a zahájil tak dvoudenní rozhovory s českými politiky. Rais poukázal na to, že Česká republika je průmyslově vyvinutější země než Indonésie, v jejímž hospodářství převládá zemědělství, ale také na to, že obě země mají podobné problémy. Řekl, že obě se snaží budovat demokracii a lepší budoucnost a směřují k ekonomické prosperitě. Podle mluvčího vlády Libora Roučka se Rais se Zemanem shodli na tom, že je nutné navázat na tradiční politické a ekonomické vztahy z minulosti.

Senátoři Michael Žantovský a Jan Ruml připravují rezoluci k situaci v Bělorusku

Senátoři Michael Žantovský (ODA) a Jan Ruml (Unie svobody) připravují návrh rezoluce k nedodržování lidských práv v Bělorusku, který předloží ke schválení oběma komorám českého parlamentu. Přiměla je k tomu návštěva Běloruska, během níž se uplynulý týden přesvědčili, že tamní režim je v rozporu se základními demokratickými normami a vykazuje znaky totality. S výsledky své mise v úterý senátoři seznámili novináře. "Není pochyb o tom, že v Bělorusku dochází k masívnímu porušování lidských práv," řekl šéf senátního zahraničního výboru Žantovský. V Bělorusku je zděsilo například záhadné mizení členů opozice, což se za poslední čtyři roky stalo 4000 lidí. Žantovský neskrýval své znepokojení ani nad kriminalizací politické činnosti opozice - buď pod záminkou administrativních přestupků či hospodářské trestné činnosti. Běloruský volební zákon podle něj nevyhovuje principům svobodných voleb.

Prezident republiky Václav Havel v úterý krátce navštívil Berlín

Český prezident Václav Havel v úterý vykonal v doprovodu své manželky Dagmar krátkou pracovní návštěvu německého hlavního města Berlína. Jejím hlavním bodem byla účast na slavnostním večeru na počest bývalého spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera u příležitosti jeho 80. narozenin. První prezident sjednoceného Německa Weizsäcker se dožil 80 let v obdivuhodné svěžesti už 15. dubna. Oslava se uskutečnila večer v berlínském sídle německých prezidentů, zámku Bellevue. Manželé Havlovi byli jedinými hosty ze zahraničí mezi třemi stovkami prominentních představitelů politické, hospodářské i kulturní sféry. Jejich pozvání je dokladem mimořádně blízkých vztahů přátelství a důvěry, které Havla s Weizsäckerem pojí už z dob před rokem 1989. Slavnostní recepci předcházela večeře v úzkém kruhu, které se zúčastnili pouze manželé Havlovi, Rauovi, Weizsäckerovi a dále další bývalý spolkový prezident Walter Scheel a bývalý německý kancléř Helmut Schmidt s manželkami. Při přátelském společenském setkání hovořil Václav Havel se stávající hlavou Německa, Johannesem Rauem, a to v souvislosti s Rauovou nadcházející cestou do Spojených států amerických mimo jiné o odškodnění obětí nucených prací pro nacistický režim za druhé světové války.

Ministr Miloš Kužvart souhlasí s vyhlášením referenda ke spuštění Temelína

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart podporuje iniciativu Koalice referendum 2000, která požaduje vyhlášení všelidového hlasování ke spuštění jaderné elektrárny Temelín. Požadavek ekologů však podle něj značně komplikuje skutečnost, že v České republice dosud nebyl přijat zákon o referendu. Jak zdůraznil na úterní tiskové konferenci, pro referendum byl a bude. Řekl, že by se proto chtěl sejít s vicepremiérem pro legislativu Pavlem Rychetským a projednat s ním možnost revokace zákona a jeho zařazení do legislativního plánu vlády. Návrh ústavního zákona o referendu z dílny poslanců ČSSD zamítla Poslanecká sněmovna počátkem loňského roku.

Sněmovní podvýbor navrhuje 23 kandidátů na státní vyznamenání

Celkem 23 kandidátů navrhl sněmovní podvýbor pro udělování státních vyznamenání Poslanecké sněmovně. Mezi nimi jsou například bývalý lidovecký předseda Josef Lux, zpěvák Karel Kryl či novinářka Petra Procházková. Konečnou soupisku musí ještě posoudit sněmovní organizační výbor a schválit sněmovna.

Sofres-Factum: Čeští občané většinou schvalují odškodnění nuceně nasazených

Téměř tři čtvrtiny Čechů - 71,3 procenta - považují za správné, že Německo odškodní lidi, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni. Většina veřejnosti - konkrétně 53,8 procenta - si ale myslí, že jde jen o gesto, k němuž bylo Německo a německé podniky donuceny. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Sofres-Factum. Necelá pětina dotázaných (19,7 procenta) míní, že otázka nucených prací za války by se měla nechat minulosti, devět procent neumělo říci, zda s odškodněním souhlasí, nebo ne.

STEM: Podle 58 procent lidí zvýšilo členství v NATO prestiž České republiky

Osmapadesát procent občanů je přesvědčeno, že členství v Severoatlantické alianci zvýšilo mezinárodní prestiž České republiky. Opačný názor má 42 procent lidí. Jen 46 procent respondentů soudí, že Česká republika je plnohodnotným členem NATO, opak si myslí 54 procent. Vyplynulo to z dubnového šetření Střediska empirických výzkumů (STEM).

Policie obvinila jen jednoho účastníka pondělní demonstrace

Policie obvinila pouze jednoho z 53 zadržených účastníků pondělní nepovolené demonstrace anarchistů na Střeleckém ostrově v Praze. Podle mluvčího pražské policie Jana Holuba, byl muž obviněn z útoku na veřejného činitele a hrozí mu trest odnětí svobody až na tři roky. Zbylí zadržení se podle něj dopustili přestupku proti právu shromažďovacímu nebo přestupku proti veřejnému pořádku. Naopak vůči zasahujícím policistům je namířeno trestní oznámení, o kterém uvažuje Hnutí občanské solidarity a tolerance. Zákrok policie totiž podle jeho představitelů nebyl nepřiměřený. Policie a ministr vnitra Stanislav Gross považují naopak zákrok za adekvátní.

Na Střeleckém ostrově se v pondělí odpoledne sešlo podle upřesněných odhadů policie 300 anarchistů. Policisté je vyzvali k rozchodu, neboť k demonstraci neměli povolení. Účastníci shromáždění je však neuposlechli. Po zásahu policie a následném odchodu z ostrova se zhruba stovka anarchistů vydala na pochod Prahou. Na zásahu proti demonstrantům se podílelo 500 policistů a 50 městských strážníků.

Český pavilón na EXPU 2000 je už zkolaudován

V minulých dnech byl zkolaudován český pavilón na hannoverském výstavišti, které už 1. června přivítá první návštěvníky světové výstavy Expo 2000. ČTK to v úterý oznámila agentura Impact. České republice se tak daří dohánět zpoždění, které poznamenávalo přípravy na Expo 2000. Výstavba pavilónu byla zahájena až ve druhé polovině loňského listopadu a i poté ji ještě provázely problémy. Kanceláři generálního komisaře se ale přesto podařilo dostat se na úroveň přípravy ostatních zemí. Díky tomu bude zřejmě včas dokončena i expozice uvnitř pavilónu. Podle Pavla Tesaře by měla být dokončena týden před koncem května.

V Terezíně opět zněla jména židovských obětí z bývalého ghetta

Pietní vzpomínka se čtením jmen židovských obětí z bývalého terezínského ghetta, kde v letech 1941 až 1945 zahynulo na 35.000 Židů, se v úterý konala v terezínském Středisku setkávání. V někdejší budově židovské samosprávy zazněla jména, data narození a úmrtí stovky mužů, žen a dětí, kteří do Terezína přišli, ale už nikdy z něj neodejdou. Ředitel Památníku Terezín Jan Munk v úvodu připomněl, že za velkými čísly počtu obětí jsou konkrétní lidé a jejich konkrétní osudy. Proto se čte v Terezíně od roku 1991 v Den obětí holocaustu, hebrejsky Jom ha-šoa, vždy stovka konkrétních jmen. Poslední jména obětí z bývalého terezínského ghetta by tak zde měla zaznít v roce 2340. Mezi účastníky úterní vzpomínky byli i vrchní zemský rabín Karol Sidon a skupina žáků deváté třídy terezínské základní školy.

Česká armáda chce do tří let otevřít v Olomouci penzion pro veterány

Velení české armády se rozhodlo v areálu vojenské nemocnice v Olomouci vybudovat penzion, který by sloužil veteránům druhé světové války a konfliktu v Perském zálivu. Veteráni aktivitu armády vítají, tvrdí však, že podobné iniciativy zatím vždy ztroskotaly. "Hospodářské budovy poblíž nemocnice bychom chtěli přestavět na dvě desítky malometrážních bytů, v nichž by našli zázemí zejména starší a nemocní váleční veteráni," řekl v úterý ČTK Dušan Šimůnek ze zdravotní služby ministerstva obrany. Podle něj by zařízení fungovalo jako dům s pečovatelskou službou. Ředitel olomoucké vojenské nemocnice Milan Veselý uvedl, že rekonstrukce areálu přijde zhruba na 80 milionů korun. "Protože se jedná o památkově chráněný objekt, na jeho opravu by měl kromě ministerstva obrany přispět i resort kultury," dodal Veselý.

V centru Prahy začala týdenní výstava o romské historii

Bílý plátěný stan na Ovocném trhu v centru Prahy se stal dějištěm konání výstavy Sedm dní romské historie, která potrvá od úterý do 9. května. Chronologicky sestavené dokumenty, mapy, fotografie i osobní svědectví mají návštěvníkům poskytnout alespoň rámcovou představu o pohnutých dějinách romského etnika v Čechách a na Moravě a jejich současném postavení v české společnosti. Výstavu doplní přednášky, projekce filmů, koncert cikánské cimbálové kapely a další doprovodné akce. Výstava, kterou pořádá obecně prospěšná společnost Vudud, se koná v rámci vládního Projektu Tolerance.

Na pražském Vyšehradě oslavili Antonína Dvořáka i Japonci

Za účasti pěveckého sboru WADAČI z Tokia se v úterý na pražském vyšehradském hřbitově konala u příležitosti 96.výročí úmrtí Antonína Dvořáka pietní vzpomínka na světoznámého hudebního skladatele. Hlavním bodem programu byl proslov dvořákovského badatele a pracovníka Ústavu pro hudební vědu Akademie věd České republiky Milana Kuny. Pietní vzpomínku uspořádaly společně Národní muzeum, Muzeum české hudby - Muzeum Antonína Dvořáka a Společnost Antonína Dvořáka.

Antonín Dvořák se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou a zemřel 1. května 1904 v Praze. Složil devět symfonií, z nich neznámější je 9. e moll Z Nového světa, zkomponoval předehry, symfonické básně (například Slovanské tance), serenády, svity, instrumentální koncerty. Je i tvůrcem komorních skladeb, oratorií, kantát, z nichž nejhranější jsou Stabat Mater či Rekviem. Populární jsou také mnohé z deseti Dvořákových oper, jako třeba Rusalka nebo Jakobín.

Ze sportu:

Fotbalisté Baníku Ratíškovice v úterý zvítězili v semifinále Poháru Českomoravského fotbalového svazu nad Vítkovicemi 3:0.

A ještě informace o středečním počasí v České republice:

Skoro jasno až polojasno, odpoledne při přechodně zvětšené oblačnosti ojediněle možnost přeháňek. Nejvyšší denní teploty 19 až 23 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.