Zprávy středa, 21. dubna 1999

Nyní podrobněji:

Václav Havel soudí, že bez přítomnosti pozemních sil se situace v Jugoslávii nevyřeší

Jen letecké útoky sil NATO na cíle v Jugoslávii nejspíše nebudou stačit na to, aby se situace v jihosrbské provincii Kosovo vyřešila. Prezident Václav Havel soudí, že bez přítomnosti zahraničních pozemních vojsk v této oblasti se jen těžko podaří sjednat mírová jednání mezi oběma znesvářenými stranami. Mírové sbory, s jejichž přítomností by Jugoslávie souhlasila, by podle jeho představ mohly plnit řadu úkolů - od organizování humanitární pomoci až po odzbrojování obou stran. "Bez pozemní přítomnosti se stěží něco vyřeší," řekl prezident Havel studentům Vysoké školy ekonomické, kteří do posledního místa zaplnily aulu. Sám však připouští, že výsledek takovéto operace se dá jen těžko dopředu odhadnout.

O přistávání letadel NATO a tranzitu vojáků aliance dnes jedná parlament

O přistávání a pobytu letounů NATO na českých letištích a o pozemním tranzitu vojáků aliance v souvislosti s krizí v Kosovu bude dnes jednat český parlament. Od obou komor se očekává, že potvrdí pondělní souhlas vlády. Možnost využití letiště Ostrava - Mošnov pro potřeby NATO při zásahu v Jugoslávii zkoumala v úterý skupina příslušníků amerického letectva v Evropě.

Úvahy o případném rozšíření mandátu vlády tak, aby mohla rozhodovat o účasti České republiky na operacích NATO výjimečně bez parlamentu, zatím mezi opozičními poslanci příliš zastánců nenacházejí. Většina z nich se domnívá, že parlament by si rozhodující slovo v těchto věcech měl ponechat. Vládou zamýšlené změny Ústavy mají umožnit kabinetu pružně reagovat na požadavky NATO odpovídající závazkům ČR. Parlamentu by i po těchto změnách mělo zůstat rozhodování o vyslání českých vojáků do zahraničí a pobytu cizích sil na českém území, vláda by však mohla ve výjimečných případech rozhodovat v tomto směru sama. Kabinet navrhuje, aby takový souhlas platil na dobu nejdéle 60 dnů. Další výjimkou, podle níž by vláda rozhodovala samostatně, je účast na mírových operacích. NATO podle vicepremiéra Pavla Rychetského dává najevo nelibost nad tím, že každou operaci NATO na českém území musí schvalovat vedle vlády ještě parlament.

Materiál na stavbu uprchlického tábora v Albánii je připraven

Většina materiálu z humanitárních zásob Civilní ochrany /CO/ České republiky, z něhož by měl být v Albánii postaven tábor pro asi 1000 kosovských uprchlíků, je už připravena. Po příjezdu na místo by mohli Češi vystavět tábor do dvou týdnů. CO do Albánie dopraví 60 až 70 stanů, v nichž může přebývat až 20 lidí.

Uhl žádá vládu o změnu rozhodnutí o pomoci kosovským uprchlíkům

Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl požádal členy vlády, aby změnili rozhodnutí o vyčlenění 36 miliónů korun na výstavbu uprchlického tábora pro 1000 kosovských běženců na území Albánie. Uhl místo toho chce, aby se kabinet přiklonil k zamítnuté variantě návrhu ministerstva financí a uvolnil 200 miliónů korun v souvislosti s možností poskytnutí dočasného útočiště na českém území do konce letošního roku nejvýše 2000 uprchlíků z Kosova. "Institut dočasného útočiště by znamenal oddělení od režimu uprchlického a snadnější solidární pomoc obyvatelstva kosovským běžencům. V případě ukončení konfliktu a dobrých podmínek pro návrat by je mohla ČR vracet do Kosova a nečekalo by se na konečný výsledek zdlouhavého azylového řízení," uvádí Uhl.

Lidé souhlasí, aby se ČR podílela na humanitárních akcích

Většina lidí souhlasí, aby se ČR zúčastňovala mírových a humanitárních akcí v zahraničí. Zatímco účast v evropských misích podporuje 84 procent lidí, s mírovými a humanitárními výpravami kamkoli jinam souhlasí 56 procent dotázaných. Podle průzkumu STEM souhlasilo minulý týden 64 procent dotázaných s názorem, že pomoc ČR uprchlíkům z Kosova je dostatečná. Tři pětiny lidí podporují názor, že humanitární pomoc by měla směřovat i do Srbska. Podle průzkumu přispělo osobně finančním nebo věcným darem na humanitární pomoc uprchlíkům z Kosova 22 procent dotázaných.

Integrace do Evropské unie vyvolává u občanů nejistotu

Integrace do Evropské unie vyvolává u velké části české společnosti nejistotu a pochybnosti. Čtyřicet procent lidí není dosud rozhodnuto, jak by hlasovali v případném referendu o vstupu do unie. Výsledky dubnového průzkumu Střediska empirických výzkumů ukazují, že pro začlenění se vyslovilo 46 procent a proti 14 procent dotázaných. O členství ČR v EU by podle 71 procent mělo rozhodnout referendum.

Evropská unie se má podle vicepremiéra Pavla Rychetského rozšířit o nové země v roce 2003. Na jednání senátorských výborů řekl, že tuto informaci neoficiálně potvrdil Brusel. Na termínu 2003 se podle jeho slov shoduje předsedající země Evropské unie Německo spolu s některými dalšími představiteli bruselské exekutivy. Pokud se týká harmonizace práva, je Česká republika na prvním místě ve stupni dosažené jeho slučitelnosti s EU. Loni však Evropská unie kritizovala ČR za pomalý pokrok od posledního hodnocení, připomněl Rychetský.

Miloš Zeman jednal v Uzbekistánu

Uzbecká vláda je připravena poskytnout garance na investiční projekty, o něž bude zájem v České republice i Uzbekistánu. Po schůzce s českým premiérem Milošem Zemanem to prohlásil uzbecký prezident Islam Karimov. Reagoval tak na seznam návrhů několika desítek investičních projektů českých firem v Uzbekistánu, který v Taškentu předložila delegace české vlády. Karimov vyzval k urychlenému dopracování dohody o zamezení dvojímu zdanění. Ta měla být připravena k podpisu k návštěvě české delegace v Taškentu. Uzbecká strana však podepsání dohody na poslední chvíli zrušila. Podle Karimova je tento krok "nedorozumění".

Ministr Císař: ČR a Mexiko budou usilovat o zrušení víz

Česká republika a Mexiko budou usilovat o zrušení vzájemné vízové povinnosti. ČTK to řekl český ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař. Ten v úterý ukončil pětidenní pracovní návštěvu Mexika. Z České republiky přicestovalo do Mexika v roce 1998 4000 turistů a obchodníků. Opačným směrem se vydalo 8000 Mexičanů. Cílem Císařovy návštěvy bylo především posílení spolupráce v cestovním ruchu a povzbuzení mexických investic v České republice. Potenciální mexické investory Císař informoval o pobídkách, které vláda přijala. Ministr ČTK dále řekl, že se v Mexiku také přimlouval za umístění sochy prvního československého prezidenta Tomaše Garrigua Masaryka na stejnojmenné třídě mexického hlavního města. Upozornil, že česká strana by měla udělat v Praze reciproční krok.

Podle IVVM jsou volební preference ČSSD a ODS vyrovnané

Volební preference sociální demokracie a Občanské demokratické strany jsou vyrovnané. Podle výsledků IVVM by ČSSD počátkem dubna volilo 26,50 a ODS 25 procent dotázaných, což podle analytiků institutu není významný statistický rozdíl. Průzkum IVVM nepotvrdil prognózu agentury Sofres-Factum z minulého týdne, podle níž ODS vedla před sociální demokracií o 6 procent. Pořadí menších politických stran se nemění. Mírný náskok opět zaznamenala KSČM se 14 procenty příznivců před KDU-ČSL s 12 procenty a Unií svobody, kterou by volilo 11 procent občanů.

Polovina lidí má strach z Ruska, čtvrtina z Balkánu

Největší vojenské nebezpečí hrozí podle poloviny českých občanů z Ruska, zatímco 26 procent lidí se nejvíce obává možného konfliktu přicházejícího z balkánských zemí. Německem se cítí ohroženo osm procent lidí, strach z jiných zemí má jen nepatrné množství obyvatel. Vyplývá to z výzkumů STEM. Současná eskalace kosovského konfliktu způsobila, že Balkán v této otázce poprvé odsunul Německo na třetí místo. Bezpečnostní situaci ve střední Evropě považuje 54 procent dotázaných za dobrou, ale hrozba vojenského konfliktu podle nich existuje. Téměř třetina lidí si myslí, že středoevropská situace je špatná a je jen otázkou času, kdy vypukne vojenský konflikt.

ODA kritizovala působení české diplomacie v Evropském parlamentu

Občanská demokratická aliance je přesvědčena, že česká diplomacie utrpěla "zdrcující neúspěch" ve vztahu k Evropské unii. Nedokázala totiž včas zachytit informace o přípravě rezoluce Evropského parlamentu 'EP), kterou zákonodárci vyzývají českou vládu, aby zrušila Benešovy dekrety, které po druhé světové válce umožnily odsun většiny sudetských Němců z Československa. ODA považuje za nešťastný i postoj ministra zahraničí Jana Kavana, který na rezoluci Evropského parlamentu reagoval odmítnutím.

Odborně a bez emocí se musí podle prezidenta Václava Havla přistupovat ke složité otázce zrušení Benešových dekretů. Většina ze 154 dekretů je sice už "zkonzumována", některé ale mají návaznost na dnešní právní řád České republiky, řekl prezident k požadavku Evropského parlamentu zrušit dekrety. Prezident ale ponechá na posouzení právníků, zda by bylo možné některé z dekretů vyjmout z českého právního řádu.

Zrušení neexistujících dekretů a zákonů žádá podle ministerstva zahraničí Evropský parlament, vyzývá-li českou vládu k vyjmutí "dekretů a zákonů z let 1945 až 1946", které by se zabývaly otázkou "vyhnání jednotlivých etnických skupin". "Požadavek zjevně vyplývá z nedorozumění ze strany předkladatelů, v ČR totiž zmíněné dekrety a zákony neexistují," řekl ČTK ředitel odboru střední Evropy Jiří Šitler. Evropský parlament měl podle něj patrně na mysli Postupimskou konferenci, která schválila transfer německého obyvatelstva z tehdejšího Československa, Polska a Maďarska. Benešovy dekrety oproti tomu upravovaly konfiskaci takzvaného nepřátelského majetku včetně majetku československých Němců, vysvětlil Šitler. Konfiskace majetku schválila podle něj Pařížská konference v roce 1945, když tuto dohodu podepsalo sedm ze současných členských států Evropské unie.

Stát nesplnil své záměry při podpoře obnovy a rozvoje hromadné dopravy

Vláda v letech 1995 až 1997 nesplnila svůj záměr účasti státního rozpočtu na systému podpory obnovy a rozvoje městské hromadné dopravy. Jak vyplývá ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, nedostatečné čerpání státních dotací zapříčinil nedostatek vlastních finančních prostředků dopravců a měst, kterými byla dotace podmíněna. Podle dřívějšího vládního záměru mělo být během tří let do roku 1997 pořízeno a modernizováno celkem 3798 vozidel MHD. Proti předpokladům bylo pořízeno a modernizováno 1474 vozidel, tedy 39 procent z plánovaného počtu.

Zájem o získání hypotečního úvěru má pouze šest procent obyvatel

O získání hypotečního úvěru uvažuje pouze šest procent obyvatel ČR. Téměř polovina dotázaných '44 procent) nemá o hypoteční úvěr zájem, protože ho nepotřebuje, 40 procent neusiluje o získání úvěru kvůli problémům s jeho splácením. Vyplývá to z průzkumu agentury Sofres-Factum.

Domkáři z Matiční ulice píší vládě, aby odvolala Petra Uhla

Odvolání vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla požadují od vlády obyvatelé rodinných domků z ústecké Matiční ulice. Jako důvod uvádějí, že Uhl se zajímá jen o práva obyvatel obecních bytů pro neplatiče nájemného, především Romy, a lidská práva domkářů opomíjí. Příčinou sporu mezi obyvateli rodinných domků z Matiční ulice a vládním zmocněncem je keramický plot, který má ochránit obyvatele čtyř rodinných domků před hlukem ze dvou sousedních obecních domů pro neplatiče nájemného. Majitele rodinných domků pobouřilo zvláště Uhlovo vystoupení v pátečním televizním pořadu "21", ve kterém podle nich lživě obvinil sedmdesátiletou obyvatelku, že romským dětem nadává "černé svině". Podle signatářů dopisu je to naopak tato stará žena, kdo je vystaven posměchu a nadávkám romských dětí.

Víra lidí ve správný vývoj se ocitla na historickém minimu

Počet lidí přesvědčených o tom, že česká společnost se vyvíjí správným směrem, klesl od roku 1990 opět na minimum. Toto přesvědčení v dubnu sdílelo podle průzkumu STEM pouze 42 procent dotázaných. Stejný počet obyvatel České republiky tento názor zastával loni v lednu, kdy doznívala vládní krize. O správnosti společenského vývoje nyní pochybují skoro tři pětiny dotázaných. STEM zaznamenal také nejkritičtější názory na fungování demokratických principů v ČR od listopadu 1989. Rozčarování v tomto směru vyjádřilo přes 64 procent občanů, spokojeno bylo 35 procent dotázaných.

Obětí šikany je více než třetina nováčků

Počty vojáků základní služby, kteří se stali obětí šikany, se v posledních letech snižují, zvůli služebně starších vojáků na vlastní kůži však zažila stále ještě více než jedna třetina nováčků. To je sice téměř o polovinu méně než v roce 1963, ale podle vojenských odborníků je toto číslo stále alarmující. Výzkum, který loni na podzim provedli experti ministerstva obrany, navíc prokázal, že během své kariéry byl šikanován i každý desátý člen důstojnického sboru.

Odvolán šéf TV Nova

Několikaletého šéfa nejsledovanější televize Nova Vladimíra Železného odvolala valná hromada České nezávislé televizní společnosti /ČNTS/ z funkce generálního ředitele i jednatele společnosti. Valná hromada ČNTS, která zajišťuje vysílání Novy, Železného obvinila ho z porušení pravomocí. Toho se měl dopustit tím, že převedl práva na nákup programů Novy na firmu AQS a mezinárodním prodejcům oznámil, že AQS nahradí při poskytování programových služeb pro Novu ČNTS. Obě strany se následně obviňovaly i z vydírání a hrozily si soudy. Souboj o nadvládu nad komerční televizí zatím není rozhodnut, ale vysílání prý není ohroženo. Železný sice musel odejít z funkce ředitele, zůstává však většinovým vlastníkem společnosti CET 21, která vlastní licenci. O přerušení vysílání zatím neuvažuje. O to nestojí ani druhá strana sporu, americká společnost Central European Media Enterprises 'CME), která je většinovým podílníkem ČNTS.

Odvolaný ředitel České nezávislé televizní společnosti 'ČNTS) Vladimír Železný se setkal s prezidentem Václavem Havlem. Jeho mluvčí Ladislav Špaček ČTK řekl, že schůzka je soukromá a netýká se o posledních událostí, které se odehrály v televizi Nova.

Prezident navštívil Kongresové centrum Praha

S plánovaným vzhledem rekonstruovaného Kongresového centra Praha, ve kterém se má v roce 2000 uskutečnit zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, se seznámil prezident Václav Havel. Po výročním zasedání finančníků bude centrum pořádat kongresy a společenské akce. V nové budově budou kromě tříhvězdičkového hotelu i kanceláře.

A ještě krátce o počasí. Dnes je v ČR oblačno, teploty 7 až 11 stupňů Celsia

Tolik zprávy Radia Praha.