Zprávy

Největší česká tramvaj začala ve zkušebním provozu přepravovat cestující v Plzni. Pojme až 330 pasažérů. Je dlouhá téměř 32 metrů. Vyrobila ji ŠDT ze Škody Holding. Plzeňané budou tramvají jezdit nejméně tři měsíce. "Vůz budeme nabízet ke komerčnímu využití koncem roku," řekl ČTK ředitel ŠDT Ladislav Ťěťál. "S odvozeným typem už ŠDT uspěla pro italské město Cagliari a také vozy pro hlavní město Praha vycházejí z této koncepce." sdělil mluvčí Škody Holding Karel Samec. Cena tohoto nízkopodlažního dlouhého vozu, který požadují evropská a světová města, je údajně o deset až 15 procent nižší než u podobných tramvají, které produkují konkurenční Siemens, Alstom a Bombardier, a pohybuje se mezi dvěma až 2,2 miliony eur (64 až 70 milionů Kč).

Rakouské obyvatelstvo žijící v oblastech sousedících s Českem za poslední tři roky zlepšilo postoj k severnímu sousedovi. Začlenění ČR do Evropské unie si letos v Dolních i Horních Rakousích na rozdíl od roku 2001 našlo více příznivců než odpůrců. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který ČTK poskytla Rakouská společnost pro evropskou politiku (ÖGfE). V letošním květnu se kladně ke vstupu Česka do unie vyslovilo 45 procent obyvatel Dolních Rakous a 38 procent respondentů z Horních Rakous. Podíl odpůrců klesl na 22 respektive 29 procent. ÖGfE připomíná, že ještě v roce 2001 se odmítavě k integračním snahám České republiky stavělo 37 procent lidí ze spolkové země Dolní Rakousy a 51 procent Hornorakušanů.

Obyvatelé předali temelínské radnici petici a žádost o referendum

Petici s celkem 246 podpisy, které představují téměř 40 procent obyvatel Temelína na Českobudějovicku, předali její organizátoři starostovi obce Stanislavu Heligemu. Požadují v ní zvrácení rozhodnutí obecního zastupitelstva, které schválilo výstavbu meziskladu vyhořelého paliva v nedaleké jaderné elektrárně. Zároveň chtějí, aby obec o této otázce uspořádala referendum. Temelínské zastupitelstvo v květnu oslovil ČEZ, aby se vyjádřilo ke stavbě meziskladu. Přestože byli místní obyvatelé na jednání proti, zastupitelé nakonec se stavbou souhlasili.

Rozhodnutí rozpoutalo snahy ekologů a odpůrců elektrárny věc zvrátit. "Ve chvíli, kdy zastupitelé rozhodli, začali jsme uvažovat o petici a referendu," řekl ČTK Karel Fikota z přípravného výboru referenda. Podle něj ČEZ při kontaktu s obyvateli sice vysvětlil, jaké výhody by stavba meziskladu regionu přinesla, ale nepoukázal na škody. "Nikdo neřekl, co to přinese našim občanům. Zlikvidovalo nám to už čtyři obce. Jakou cenu budou mít pozemky v okolí?," potvrzuje rozhořčení obyvatel Fikota. Podle něj nebyl problém potřebný počet hlasů posbírat ani za zhruba tři týdny.

Helige petici a žádost o referendum převzal před branou radnice a přislíbil, že do 15 dnů dá vědět, jak dopadla. Podle zákona musí zastupitelstvo v dané lhůtě o žádosti jednat, neboť počet žadatelů přesáhl 30 procent. Má přitom právo rozhodnout, zda vyhoví, nebo nevyhoví. "My doufáme, že pan starosta, když uvidí, kolik lidí žádá, bude rozumný a vyhoví," řekla ČTK Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky, které pomáhalo petici organizovat.

Kromě petice odpůrci jaderné energetiky na jihu Čech organizují podpisovou akci proti výstavbě skladu vyhořelého paliva, pro kterou stát vytypoval hned dvě lokality v regionu. Za čtvrt roku ji podepsalo zhruba 1500 lidí. Místní referenda proti záměru výstavby hlubinného úložiště vyhořelého paliva uspořádaly dotčené obce a drtivou většinou ji odmítly. Podařilo se jim tak oddálit průzkumné práce ve vybraných lokalitách o pět let.

Řešení vládní krize, která vypukla poté, co premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v sobotu oznámil úmysl rezignovat, je v nedohlednu. Klíčoví hráči na politické scéně v neděli vesměs podle očekávání oznámili, jaké jsou jejich cíle a co chtějí dělat, ale nadále zůstala nezodpovězena hlavní otázka - půjdou občané k předčasným volbám, anebo se zformuje nová vláda s většinou v parlamentu?

Úřadující šéf ČSSD Gross, jehož strana zůstává i nadále nejsilnějším parlamentním subjektem, v neděli jasně a jednoznačně neřekl, zda čeká, že právě jeho, nebo jiného zástupce ČSSD pověří Klaus sestavením kabinetu. "Záleží na panu prezidentovi. Ústava nic jednoznačně nepředjímá. Pokud se bude postupovat podle ústavních zvyklostí, asi to tak bude," řekl Gross. Současně dal najevo, že by mu velké vrásky nedělalo, kdy vládu nesestavoval. Gross odmítl předčasné volby a tvrdil, že se podaří sestavit vládu, která vydrží do roku 2006. Neřekl ale, kdo by v ní byl. Nechtěl pro ni sice důvěru od KSČM, ale opoziční ODS Grosse podezřívá, že dříve nebo později ke skryté či otevřené koalici s komunisty dospěje. Právě tomu chce ODS zabránit.

Menšinovou vládu ČSSD s tichou podporou komunistů v neděli jako jednu z možností zmínil předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Účast komunistů ve vládě ale odmítl. Také místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že jeho strana dává přednost menšinové vládě ČSSD. Nechce však své uvažování omezovat pouze na jednu variantu, otevřená je podle něj i varianta koalice ČSSD s KDU- ČSL. "Vyžadujeme vytvoření prostoru pro posílení levice v České republice. Pro nás je rozhodující prioritou zchladit mocenský apetit ODS," dodal.

Podle neoficiálních informací dává Gross přednost menšinové vládě ČSSD a KDU-ČSL za účasti předsedy lidovců Kalouska. V sobotu ale nevyloučil ani pokračování spolupráce s nynějšími koaličními partnery, tedy i s US-DEU. Kalousek v neděli řekl, že pro KDU-ČSL je priorita naplňování koaličního scénáře.

Prezident Václav Klaus v neděli oznámil, že o nové vládě začne jednat nejdříve s šéfy ČSSD, KDU-ČSL a ODS, a to zřejmě ve čtvrtek. Komunisty ani unionisty na Hrad nepozval. Schůzky plánuje až po oficiální demisi premiéra Vladimíra Špidly. Klaus očekává, že Špidla rezignuje po středečním zasedání současného koaličního kabinetu. Prezident na mimořádném setkání s novináři řekl, že za hlavní a relevantní aktéry současné politické scény považuje ČSSD, lidovce a opoziční ODS. Totéž si však nemyslí ani o Unii svobody- DEU, která je součástí Špidlovy koaliční vlády, ani o opozičních komunistech. Klaus již v neděli telefonicky hovořil s prvním mužem ČSSD Stanislavem Grossem, předsedou ODS Mirkem Topolánkem a zprostředkovaně také s předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem. "Já budu jednat s těmito politickými představiteli o tom, jakou mají představu, jak sestavit vládu, která by mohla získat důvěru v Poslanecké sněmovně a mohla existovat," uvedl Klaus před odletem na summit NATO do Istanbulu. Nepotvrdil, že by sestavením kabinetu pověřil rovnou Grosse, o němž se nejvíce spekuluje. Nehovořil ani o nikom jiném. "Mohlo by se hypoteticky stát, že po prvním jednání mohu říci jméno. Může se stát, že nalezení jména bude trvat delší dobu. Opakuji znova: není to jednoduchý úkol," podotkl.

Předčasné volby nejsou nyní podle Klause na pořadu dne. Východiskem by ale podle něj byly v případě, že by z jednání nevzešla "schůdná" vláda. Klaus také hovořil se Špidlou, který se rozhodl složit funkci premiéra i předsedy ČSSD v sobotu, když už necítil podporu ve straně. Podle Klause je Špidlovo rozhodnutí podat demisi nezvratné.

Unie, nejmenší strana ve sněmovně, je ochotna jednat o své účasti v nové vládě, na druhou stranu ale tvrdí i to, že je mentálně připravena odejít do opozice, pokud by se k ní partneři nechovali důstojně. Nový předseda unionistů Pavel Němec připomněl, že i hlasy jeho strany mohou být při hlasování o vládě důležité. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik ČTK řekl, že prezident zřejmě "bohužel nerespektuje reálnou sílu" KSČM. Chce rovněž věřit, že s KSČM nepočítá pouze v této fázi.