Zprávy

Školský zákon, který dnes schválila sněmovna, má podle vlády modernizovat české školství a omezit biflování. Na školách by se mělo začít učit jinak - vzdělávací programy budou předepisovat základní rámec znalostí a dovedností. Učitelé by měli mít možnost žáky známkovat, slovně hodnotit nebo kombinovat oba způsoby. Opoziční ODS ale normu kritizuje.

Šéf školského výboru Walter Bartoš (ODS) uvedl, že o rámcových programech podle něj zákon sice mluví, výzkumné ústavy nad nimi bádají, ale v podstatě je prý ještě nikdo neviděl. "Nebude žádná reforma toho, že by se děti přestaly biflovat ... všechno zůstává při starém," předpověděl v rozhovoru s novináři. Norma podle něj zachovává špatný systém financování škol, omezuje možnost občanů vybrat si vzdělání a posílí byrokracii. Doufá, že Senát předlohu zamítne. Místopředsedkyně školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) uvedla, že pokud ministerstvo školství připraví rámcové programy a v roce 2005 budou schváleny, mohlo by se podle nich začít učit v roce 2007. Bartoš soudí, že navzdory některým změnám zákon škodí a neměl být schválen. "Dům, který je postaven na špatných základech nelze kosmetickými návrhy vylepšit," uvedl. Dodal, že nová vláda bude muset školský zákon změnit. Stejně jako předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý nynější koalici kritizoval za to, že ve sněmovně takto důležitou normu prosadila proti vůli opozice většinou jediného hlasu. Zákon tak nemá širokou podporu.

Schválená norma má mimo jiné umožnit, aby v běžných mateřských a základních školách působili asistenti, kteří by pomáhali učitelům s výukou postižených dětí. Pedagogičtí asistenti pro postižené by měli přispět k tomu, aby se co nejvíce dětí s handicapem mohlo vzdělávat v "normálních" školách. Zákon počítá s tím, že poslední ročník školky má být zdarma. Školné na vyšších odborných školách se bude platit i nadále.

Pravděpodobně až po parlamentních prázdninách bude sněmovna schvalovat novelu zákona, která zavádí bodový systém hodnocení dopravních přestupků řidičů. Poslanci dnes těsně před schvalováním vrátili novelu do druhého čtení, což znamená, že k ní mohou ještě podávat pozměňovací návrhy. Opakované druhé a třetí čtení se tak zřejmě uskuteční až v září. Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) považuje odklad schvalování zákona za chybu. "Každé další prodlení v projednávání znamená posunutí účinnosti zákona zhruba na polovinu příštího roku," řekl ministr. Vláda původně chtěla účinnost zákona od 1. ledna 2005.

Rada Federace židovských obcí v ČR (FŽO) stojí za rabínem Karolem Sidonem a potvrzuje ho ve funkci vrchního zemského rabína. ČTK to dnes oznámil předseda federace Jan Munk. V pondělí Sidona odvolali z funkce vrchního pražského rabína volení zástupci pražské židovské obce. Její předseda Tomáš Jelínek za důvod označil, že v posledních letech nezvládal činnost úřadu a správu majetku. Sidon poté ČTK řekl, že své odvolání chápe jako uchopení moci skupinou lidí, náboženské motivy považuje za druhořadé. "Jsem rád, že jsem v podstatě přijatelný pro velkou většinu členů rady, zastupujících židovské obce v České republice," řekl ČTK Sidon, který se jednání Rady FŽO zúčastnil. Osobně ji také požádal, aby se k jeho odvolání z postu vrchního pražského rabína vyjádřila. "Chtěl jsem zkrátka vědět, na čem jsem," dodal rabín. Tato podpora podle něj vyvrací názor tajemníka FŽO Tomáše Krause. Ten uvedl, že se federace i pražská obec snaží rozšířit spektrum duchovní nabídky, zatímco Sidona, označovaného za představitele židovské ortodoxie, považovali prý někteří v kontextu diskuse o větší pluralitě za brzdu.

Češi se u bank stále více zadlužují. Půjčují si peníze především na pořízení bydlení, a to formou hypotečních úvěrů nebo úvěrů u stavebních spořitelen, vyplývá z dnešních údajů České národní banky. Podle ekonomů sice zadlužení domácností v Česku roste vysokým tempem, je však stále mnohem nižší než ve vyspělých zemích. Zatímco v Česku mají například hypotéku jen dvě procenta obyvatel, v západních zemích Evropské unie je to přibližně desetkrát víc. České domácnosti dlužily v květnu bankám více než 259 miliard korun, což je téměř o třetinu více než před rokem. Z toho na hypotékách Češi dlužili 97 miliard, což je o 36 miliard více než před rokem. Dluh vůči stavebním spořitelnám vzrostl o 18 miliard na 69 miliard, na spotřebitelských úvěrech domácnosti dlužily 62 miliard korun, tedy o sedm miliard korun více než před rokem. "Více než tři čtvrtiny přírůstku úvěrů domácnostem jdou na vrub bydlení, což je jednoznačně pozitivní jev. Lidé se totiž stále více starají o bydlení sami, tedy bez přímé pomoci státu," komentoval čísla analytik ČSOB Petr Dufek.